Máslo zdražilo nejvíce ze všech potravin
13.09.2024
Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnové inflaci. Zatímco meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o tři desetiny procenta, meziročně stouply o 2,2 procenta.
Již zmíněné máslo v srpnu zdražilo oproti červenci o 4,8 procenta. V meziročním srovnání zrychlila jeho cena svůj růst na 22,4 procenta z červencových 15,2 procenta.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o tři desetiny procenta. V oddíle alkoholických nápojů a tabáku se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. U potravin a nealkoholických nápojů rostly ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,0 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %.
Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4,0 %, přičemž ceny brambor klesly o 21,2 %, drůbežího masa o 5,0 % a vajec o 6,2 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu - stejně jako v červenci - o 2,2 %. Zpomalení meziročního růstu cen v oddíle doprava bylo kompenzováno zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles.
Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), uzenin o 2,8 % (v červenci pokles o 4,4 %). Ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %), ovoce o 2,4 % (v červenci pokles o 4,2 %), zeleniny o 2,0 % (v červenci pokles o 4,8 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 22,4 % (v červenci růst o 15,2 %), čokoládových výrobků na 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %), nealkoholických nápojů na 4,2 % (v červenci růst o 3,4 %).
S
(Zdroj: globe24.cz)
Zájem o hypotéky neklesá
19.02.2021
V lednu banky nabízely hypotéky s průměrnou úrokovou sazbou 1,94 procenta. Oproti prosinci tak byly úvěry na bydlení opět o něco málo lacinější. Vyplynulo to z ukazatele Fincentrum hypoindex. Jde o překvapení, ekonomové odhadovali, že kvůli mimořádnému zájmu o hypotéky budou banky s nabídkou levných úvěrů brzdit hned od začátku nového roku.
Průměrná úroková sazba hypoték pokračovala v lednu v poklesu již desátý měsíc v řadě. Oproti prosinci klesla o dva bazické body a skončila na hodnotě 1,94 procenta. "Vzhledem k tomu, že cena zdrojů již několik měsíců roste a pozvolna se zvyšuje i rizikovost úvěrů, je pokračující pokles sazby překvapující. Podíl nesplácených úvěrů ale zatím není tak vysoký, jak banky očekávaly při první vlně pandemie," zdůvodňuje výši sazby Jiří Sýkora, hypoteční specialista společnosti Fincentrum & Swiss Life Select.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Chystá se novela proti neseriózním prodejcům energií
19.02.2021
Ochrana před neseriozními prodejci energií se zvýší. Změny přinese vládní novela energetického zákona, kterou ve středu s některými úpravami podpořil sněmovní hospodářský výbor. Předloha namířená proti takzvaným energošmejdům zavádí zejména registr zprostředkovatelů nabídek energií. Největší debata se ale vedla o poslaneckém pozměňovacím návrhu na zákonné zakotvení akumulace energie. "Připravuje se systém baterkových baronů," prohlásil Leo Luzar (KSČM).
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
V ČR se loni vytěžilo dosud nejméně uhlí
17.02.2021
V Česku se loni vytěžilo dosud nejméně uhlí, čísla jsou nejnižší od roku 1965, odkdy jsou údaje k dispozici. Vyplývá to z aktuální statistiky ministerstva průmyslu a obchodu.
Meziročně podle ní výrazněji klesla produkce černého uhlí, která se proti roku 2019 snížila o 37,6 procenta na 2,1 milionu tun. Objem vytěženého hnědého uhlí pak proti předloňsku klesl o 21,3 procenta na 29,5 milionu tun. Podle analytiků jde o pokračování dlouhodobého trendu, který zčásti zvýraznily dopady pandemie koronaviru.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Kulatý stůl HN Česká energetika na rozcestí
15.02.2021
Česká energetika stojí na rozcestí a už letošek naznačí, po které z cest se vydá do budoucnosti. V Evropské unii sice již loni obnovitelné zdroje energie poprvé vystřídaly fosilní paliva jakožto hlavní zdroj elektřiny, v Česku ale nic takového zatím neplatí. Společně s Polskem bylo Česko naopak dvěma zeměmi, které využívají fosilní zdroje nejvíce v EU. Zatímco unie již dlouhá léta investuje do obnovitelných zdrojů, v Česku posledních deset let jejich rozvoj stagnuje.
V současnosti se ale hraje o to, jakou roli budou obnovitelné zdroje v následujících letech v Česku hrát. Hřiště jim k tomu narýsuje novela zákona o podporovaných zdrojích energie, která má určit tempo jejich rozvoje a také se vypořádat s nadměrnou podporou velkých fotovoltaik. Podle některých kritiků však může novela sektor obnovitelných zdrojů spíš zničit než jej podpořit. Především proto, že chce snížit podporu pro stávající solární elektrárny o desítky procent, tedy na takovou úroveň, že firmy nebudou schopné splácet úvěry.
Dokáže Česko vůbec splnit energetické cíle doporučené Evropskou unií? Jak je připraveno na ambiciózní evropskou klimatickou politiku? Jaká bude role obnovitelných zdrojů v českém energetickém mixu a nezahubí chystaná novela solární energetiku? A kteří hráči si vlastně rozdělí peníze z Modernizačního fondu, což je největší nástroj, kterým bude stát v následujících letech podporovat nejen zelené zdroje, ale i další ekologické projekty?
V