Máslo zdražilo nejvíce ze všech potravin
13.09.2024
Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnové inflaci. Zatímco meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o tři desetiny procenta, meziročně stouply o 2,2 procenta.
Již zmíněné máslo v srpnu zdražilo oproti červenci o 4,8 procenta. V meziročním srovnání zrychlila jeho cena svůj růst na 22,4 procenta z červencových 15,2 procenta.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o tři desetiny procenta. V oddíle alkoholických nápojů a tabáku se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. U potravin a nealkoholických nápojů rostly ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,0 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %.
Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4,0 %, přičemž ceny brambor klesly o 21,2 %, drůbežího masa o 5,0 % a vajec o 6,2 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu - stejně jako v červenci - o 2,2 %. Zpomalení meziročního růstu cen v oddíle doprava bylo kompenzováno zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles.
Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), uzenin o 2,8 % (v červenci pokles o 4,4 %). Ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %), ovoce o 2,4 % (v červenci pokles o 4,2 %), zeleniny o 2,0 % (v červenci pokles o 4,8 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 22,4 % (v červenci růst o 15,2 %), čokoládových výrobků na 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %), nealkoholických nápojů na 4,2 % (v červenci růst o 3,4 %).
S
(Zdroj: globe24.cz)
Strategickým firmám klesl zisk na 25 miliard korun
11.12.2020
Strategické firmy státu, kterých je 34, loni vykázaly souhrnný čistý zisk 25,2 miliardy korun, který jim meziročně klesl o 24 procent. Vyplývá to ze Zprávy o činnosti a výsledcích strategických společností s majetkovou účastí státu, státních podniků a národního podniku, kterou ve čtvrtek zveřejnilo ministerstvo financí. Státu loni nejvíce vyplatila společnost ČEZ, a to devět miliard korun.
Zpráva navazuje na Strategii vlastnické politiky státu. Tu vláda schválila letos v únoru. Zpráva přináší ucelený přehled firem, ve kterých má stát podíl včetně finančních ukazatelů, informací o personálním obsazení řídících orgánů nebo o zastoupení mužů a žen. Stát loni spravoval strategické společnosti prostřednictvím sedmi resortů, a to ministerstva financí (12), ministerstvo vnitra (2), ministerstva průmyslu a obchodu (2), ministerstvo dopravy (3), ministerstva obrany (5) a ministerstva zemědělství (10). Na řízení Českomoravské záruční a rozvojové banky se vedle ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva financí podílí také ministerstvo pro místní rozvoj. Z 34 firem je 16 akciových společností, 16 státních podniků, jeden národní podnik a jedna státní organizace.
V
Počet nových smluv o stavebním spoření mírně stoupl
10.12.2020
Stavební spořitelny za tři čtvrtletí uzavřely 320 769 nových smluv o stavebním spoření, což byl mírný meziroční nárůst o 0,1 procenta. Vyplývá to z informací, které zveřejnilo ministerstvo financí na internetu. Průměrná cílová částka u nových smluv meziročně stoupla o 13 000 korun na 462 000 korun.
Cílová částka vyjadřuje, kolik si zákazník hodlá naspořit nebo půjčit na bydlení. Celkový počet úvěrů podle statistik ministerstva financí ke konci září ve srovnání s koncem roku 2019 klesl o zhruba 23 000 úvěrů na 532 234. Celkový objem úvěrů naopak stoupl o 11,4 miliardy na 289,5 miliardy korun. Poměr objemu úvěrů a naspořené částky stoupl na 81,9 procenta.
Zároveň MF informovalo, že dosud poslalo roční zálohu na státní podpory za loňský rok za 4,1 miliardy korun. Loni MF vyplatilo na státní podpoře 3,98 miliardy korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Počet nových smluv o stavebním spoření mírně stoupl
09.12.2020
Stavební spořitelny za tři čtvrtletí uzavřely 320 769 nových smluv o stavebním spoření, což byl mírný meziroční nárůst o 0,1 procenta. Vyplývá to z informací, které zveřejnilo ministerstvo financí na internetu. Průměrná cílová částka u nových smluv meziročně stoupla o 13 000 korun na 462 000 korun. Cílová částka vyjadřuje, kolik si zákazník hodlá naspořit nebo půjčit na bydlení.
Celkový počet smluv o stavebním spoření ke konci září činil 3,2 milionu, což je zhruba o 21 000 smluv méně než ke konci roku 2019. Celkový počet úvěrů podle statistik ministerstva financí ke konci září ve srovnání s koncem roku 2019 klesl o zhruba 23 000 úvěrů na 532 234. Celkový objem úvěrů naopak stoupl o 11,4 miliardy na 289,5 miliardy korun. Poměr objemu úvěrů a naspořené částky stoupl na 81,9 procenta. Zároveň MF informovalo, že dosud poslalo roční zálohu na státní podpory za loňský rok za 4,1 miliardy korun. Loni MF vyplatilo na státní podpoře 3,98 miliardy korun.
V
Stát vybral v tendru 32 dopravních projektů, dá na ně 402 milionů Kč
09.12.2020
Stát podpoří dalších 32 výzkumných projektů, které se věnují inovacím v dopravě. Jde například o projekty k bezpečnosti provozu, dopravním technologiím, automatizovaným procesům v dopravě či ekologizaci dopravy. Celkem si výzkumné týmy mezi sebou rozdělí téměř 402 milionů korun. Informovalo o tom ministerstvo dopravy. Úřad už loni vybral 48 projektů, mezi které rozdělil téměř půl miliardy korun.
Cílem programu je podle ministerstva rozvoj dopravy zejména s ohledem na jeho udržitelnost, bezpečnost či přístupnost. Univerzity, výzkumné organizace a podniky a další subjekty pracující na inovativních programech v dopravě, podaly do soutěže celkem 227 návrhů. Ministerstvo dopravy spolu s Technologickou agenturou ČR vybrali pro podporu 32 z nich, což znamená 15procentní míru úspěšnosti. Resort dopravy stejnou soutěž vyhlásil loni, při letošním kole byl zájem výzkumných týmů o 60 procent vyšší. Podpořené projekty se věnují například bezpečnosti železničního a leteckého provozu, technologiím pro dopravní stavby, diagnostiky mostních konstrukcí, čisté mobilitě včetně využití vodíku, dále například zpracování tzv. velkých dat pro sledování silniční sítě, výzkumu senzorů pro autonomní vozidla či komunikace mezi vozidly. Všechny projekty budou zahájeny v příštím roce. Podporu pro nejvíce svých projektů získaly České vysoké učení technické v Praze, Centrum dopravního výzkumu nebo Univerzita Pardubice.
V