Máslo zdražilo nejvíce ze všech potravin
13.09.2024
Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnové inflaci. Zatímco meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o tři desetiny procenta, meziročně stouply o 2,2 procenta.
Již zmíněné máslo v srpnu zdražilo oproti červenci o 4,8 procenta. V meziročním srovnání zrychlila jeho cena svůj růst na 22,4 procenta z červencových 15,2 procenta.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o tři desetiny procenta. V oddíle alkoholických nápojů a tabáku se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. U potravin a nealkoholických nápojů rostly ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,0 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %.
Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4,0 %, přičemž ceny brambor klesly o 21,2 %, drůbežího masa o 5,0 % a vajec o 6,2 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu - stejně jako v červenci - o 2,2 %. Zpomalení meziročního růstu cen v oddíle doprava bylo kompenzováno zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles.
Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), uzenin o 2,8 % (v červenci pokles o 4,4 %). Ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %), ovoce o 2,4 % (v červenci pokles o 4,2 %), zeleniny o 2,0 % (v červenci pokles o 4,8 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 22,4 % (v červenci růst o 15,2 %), čokoládových výrobků na 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %), nealkoholických nápojů na 4,2 % (v červenci růst o 3,4 %).
S
(Zdroj: globe24.cz)
Česko nezvládlo splnit energetické úspory, k nimž se zavázalo
12.10.2020
Se splněním závazku energetických úspor do roku 2030 pomůže Česku polostátní společnost ČEZ. Dohodu o zvyšování energetické účinnosti ve čtvrtek na ministerstvu průmyslu v Praze podepsali vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Evropská směrnice stanovuje, že stát musí v letech 2021 až 2030 uspořit 0,8 procenta z konečné spotřeby energie. Požadavek na energetické úspory stanovený pro období let 2014 až 2020 Česko neplní. Havlíčkův náměstek pro energetiku René Neděla připustil, že cíl v oblasti pro současné období se ČR asi nepodaří do konce letošního roku splnit. "Primárně se bavíme o tom, abychom to do budoucna dohnali. Musíme doplnit ten cíl, který byl stávající a přidat k němu cíl, který je do roku 2030. Musíme to všechno urychlit, zjednodušeně," řekl.
Česko nezvládlo splnit energetické úspory, k nimž se zavázalo
09.10.2020
Se splněním závazku energetických úspor do roku 2030 pomůže Česku polostátní společnost ČEZ. Dohodu o zvyšování energetické účinnosti ve čtvrtek na ministerstvu průmyslu v Praze podepsali vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Evropská směrnice stanovuje, že stát musí v letech 2021 až 2030 uspořit 0,8 procenta z konečné spotřeby energie. Požadavek na energetické úspory stanovený pro období let 2014 až 2020 Česko neplní. Havlíčkův náměstek pro energetiku René Neděla připustil, že cíl v oblasti pro současné období se ČR asi nepodaří do konce letošního roku splnit. "Primárně se bavíme o tom, abychom to do budoucna dohnali. Musíme doplnit ten cíl, který byl stávající a přidat k němu cíl, který je do roku 2030. Musíme to všechno urychlit, zjednodušeně," řekl.
Vládní dluh je nejvyšší za dvacet let
07.10.2020
Vládní dluh v Česku stoupl ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 446,9 miliardy korun na 2,2635 bilionu, což je nejvíce za posledních 20 let. Míra zadlužení vzrostla oproti loňsku z 32,60 procenta hrubého domácího produktu (HDP), který představuje výkon české ekonomiky, na 39,92 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Podle statistiků se na růstu dluhu značně podílela situace kolem šíření koronaviru. Vláda už v březnu, kdy se objevily v Česku první případy nákazy koronavirem, začala přijímat preventivní opatření, která omezila ekonomickou aktivitu. Bylo například omezeno cestování a uzavřeny některé obchody či provozovny služeb. Současně stát poskytl firmám i občanům postiženým opatřeními různé kompenzace. To všechno mělo podle ČSÚ významný dopad na příjmy a výdaje vládních institucí.
Vládní dluh je nejvyšší za posledních dvacet let
06.10.2020
Vládní dluh v Česku stoupl ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 446,9 miliardy korun na 2,2635 bilionu, což je nejvíce za posledních 20 let. Míra zadlužení vzrostla oproti loňsku z 32,60 procenta hrubého domácího produktu (HDP), který představuje výkon české ekonomiky, na 39,92 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)