Máslo zdražilo nejvíce ze všech potravin
13.09.2024
Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnové inflaci. Zatímco meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o tři desetiny procenta, meziročně stouply o 2,2 procenta.
Již zmíněné máslo v srpnu zdražilo oproti červenci o 4,8 procenta. V meziročním srovnání zrychlila jeho cena svůj růst na 22,4 procenta z červencových 15,2 procenta.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o tři desetiny procenta. V oddíle alkoholických nápojů a tabáku se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. U potravin a nealkoholických nápojů rostly ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,0 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %.
Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4,0 %, přičemž ceny brambor klesly o 21,2 %, drůbežího masa o 5,0 % a vajec o 6,2 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu - stejně jako v červenci - o 2,2 %. Zpomalení meziročního růstu cen v oddíle doprava bylo kompenzováno zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles.
Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), uzenin o 2,8 % (v červenci pokles o 4,4 %). Ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %), ovoce o 2,4 % (v červenci pokles o 4,2 %), zeleniny o 2,0 % (v červenci pokles o 4,8 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 22,4 % (v červenci růst o 15,2 %), čokoládových výrobků na 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %), nealkoholických nápojů na 4,2 % (v červenci růst o 3,4 %).
S
(Zdroj: globe24.cz)
Poslední vlna EET zasáhne zbylé živnostníky
02.01.2020
Elektronická evidence tržeb fungovala jen několik hodin a už se díky ní stihl proslavit starosta malé obce Pohleď na Vysočině Jindřich Holub.
Když tehdejší ministr financí a současný premiér Andrej Babiš vyrazil v prosinci 2016 na obhlídku, jak se české hospody vypořádaly s novou povinností odesílat každou účtenku elektronickou cestou, dostalo se mu od Holuba rezolutního prohlášení: "Žádnou EET si pořizovat nebudu."
Centrální banky poslaly akciové trhy vzhůru
30.12.2019
Rok 2019 byl k investorům na akciových trzích nadmíru štědrý. Podle propočtů analytiků Deutsche Bank se tržní hodnota akcií obchodovaných na globálních burzách zvýšila letos zhruba o 17 bilionů dolarů a překonala hranici 85 bilionů. Významnou podporu finančních trhů dodaly snižováním úrokových sazeb a dalšími kroky centrální banky.
Do dvou let přijde ekonomická krize, myslí si polovina Čechů
27.12.2019
Zhruba polovina Čechů (49 procent) se domnívá, že do roka či dvou přijde ekonomická krize. Skoro 15 procent sází na to, že recese se projeví už v nadcházejícím roce. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Broker Consulting. Třetina lidí věří prognózám ekonomů na toto téma.
Důvěra v ekonomy roste s věkem. Přesto ale poměrně velká část Čechů (38 procent) neví, co si má o zprávách o možném propadu ekonomiky myslet. "Světové trhy za sebou mají s malými zakolísáními 11 let růstu. Zákonitě to znamená, že řada ekonomů věští další krizi. Korekce samozřejmě dříve či později přijde. Rozhodující ale bude to, jak se projeví v konkrétní ekonomice či domácnosti a zda na ni budeme připraveni," uvedl hlavní analytik Broker Consulting Martin Novák. Finanční rezervy na krizi by si lidé měli vytvářet v době ekonomického blahobytu. Na dotaz, zda mají vytvořený finanční polštář, z něhož by nečekané výdaje pokryli, kladně odpověděl jen každý čtyřicátý Čech (2,4 procenta). Zhruba 74 procent ale očekává, že hospodářský pokles bude mít na jejich rodinný rozpočet alespoň mírný dopad. "Každá domácnost nebo rodina by měla mít finanční rezervu. V nejkrajnějším případně na pokrytí výdajů domácnosti po dobu tří až šesti měsíců. Taková rezerva poskytuje poměrně dost času na pokrytí závazků do doby, než si například najdeme novou práci," uvedl Novák.
ČNB nezvýší sazby, pro byli jen dva členové rady
20.12.2019
Bankovní rada České národní banky ve středu ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na dvou procentech. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem středečního rozhodnutí je podle ekonomů mimo jiné nadále nejistý vývoj v zahraničí. Naposledy sazby rada zvýšila letos v květnu. Při posledním měnovém jednání v listopadu hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb členové rady Vojtěch Benda a Tomáš Holub.
"I když inflace zůstává nad cílem centrální banky, pro stabilitu úroků hovoří jak rizika spojená s vývojem ve světě, tak vývoj v samotné české ekonomice," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Načasování případné změny v nastavení úrokových sazeb a směr takové změny budou podle něj záležet především na vývoji světové ekonomiky. "Bankovní rada se rozhodla měnovou politiku nezpřísňovat patrně jednak proto, že tuzemská ekonomika začala slábnout, což inflační tlaky bude zmírňovat, a také proto, že zlepšení vývoje v zahraničí bude chtít bankovní rada vidět i v reálných číslech. Svou roli pravděpodobně sehrál i mírně silnější kurz koruny," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.