Máslo zdražilo nejvíce ze všech potravin
13.09.2024
Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnové inflaci. Zatímco meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o tři desetiny procenta, meziročně stouply o 2,2 procenta.
Již zmíněné máslo v srpnu zdražilo oproti červenci o 4,8 procenta. V meziročním srovnání zrychlila jeho cena svůj růst na 22,4 procenta z červencových 15,2 procenta.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o tři desetiny procenta. V oddíle alkoholických nápojů a tabáku se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. U potravin a nealkoholických nápojů rostly ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,0 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %.
Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4,0 %, přičemž ceny brambor klesly o 21,2 %, drůbežího masa o 5,0 % a vajec o 6,2 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu - stejně jako v červenci - o 2,2 %. Zpomalení meziročního růstu cen v oddíle doprava bylo kompenzováno zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles.
Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), uzenin o 2,8 % (v červenci pokles o 4,4 %). Ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %), ovoce o 2,4 % (v červenci pokles o 4,2 %), zeleniny o 2,0 % (v červenci pokles o 4,8 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 22,4 % (v červenci růst o 15,2 %), čokoládových výrobků na 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %), nealkoholických nápojů na 4,2 % (v červenci růst o 3,4 %).
S
(Zdroj: globe24.cz)
Stát příští rok zprovozní jen 21 kilometrů nových dálnic
28.11.2019
V příštím roce by mělo být v Česku zprovozněno 21 kilometrů nových dálnic. Jde o dva úseky karlovarské D6 a jeden úsek D48 u Frýdku-Místku.
Dokončena by měla být také modernizace tří úseků D1 a 24 kilometrů obchvatů měst, informovalo ministerstvo dopravy. Stát dlouhodobě čelí kritice kvůli pomalé výstavbě. Letos se otevře 34 kilometrů nových dálnic, loni to byly pouze čtyři kilometry.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Cena elektřiny v Česku roste, někteří dodavatelé ještě zdraží
28.11.2019
Za posledních pět let narostly Čechům faktury za elektřinu zhruba o pětinu. Při přepočtu na kupní sílu je tak podle Hospodářských novin elektřina v tuzemsku šestá nejdražší v Evropě.
Podle dodavatelů oslovených ČTK bude navíc část dodavatelů ještě zdražovat. Cestou k nižším účtům ovšem nutně nemusí být ani oblíbená fixace cen, varuje ekonom.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Češi mají už šestou nejdražší elektřinu v Evropě
27.11.2019
Elektřina v celé Evropě podražuje už několik let v řadě. Českým zákazníkům vzrostly za posledních pět let částky na fakturách zhruba o 18 procent.
Ve srovnání se zbytkem Evropské unie se jejich situace zhoršila. Při přepočtu na poměr svojí kupní síly mají Češi už šestou nejdražší elektřinu z celé osmadvacítky. Vychází to z nejnovějších dat Eurostatu.
Sokolovská uhelná utlumuje těžbu, o místo přijdou stovky zaměstnanců
25.11.2019
Sokolovská uhelná a. s. (SUAS) začne s postupným útlumem a v příštích dvou letech by z ní měla odejít až tisícovka zaměstnanců. Důvodem je tlak na omezení těžby a zpracování uhlí a související ceny emisních povolenek. Nyní firma zaměstnává asi 3000 lidí, dalších téměř 700 pracuje v dceřiných firmách. ČTK to potvrdil předseda dozorčí rady společnosti a hlavní majitel Sokolovské uhelné František Štěpánek. Kraj chce ve spolupráci s úřadem práce zajistit rekvalifikace nebo kontaktní místo pro zaměstnance, kteří u SUAS skončí.
SUAS by měla už příští rok propustit asi 700 lidí, v dalším asi 300. Část může najít práci v dceřiných firmách. Podle hejtmanky Karlovarského kraje Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) SUAS spolupracuje s jejím náměstkem Petrem Kubisem (ANO) a jednají s úřadem práce. Podle Štěpánka stát přes několikaleté varování, že tato situace brzy nastane, pro transformaci regionu neudělal téměř nic. "Uhelný průmysl je v situaci, kdy se říká, že uhlí musí pryč v Evropě. A dělá se všechno proto, aby uhlí nebylo. Ale co se bude dít v regionech, kde uhlí skončí?" upozornil Štěpánek. Dodal, že kdyby se část peněz za emisní povolenky vracela do regionů, odkud peníze za povolenky pocházejí, bylo by možné je použít na investiční pobídky a tvorbu pracovních míst.