Máslo zdražilo nejvíce ze všech potravin
13.09.2024
Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnové inflaci. Zatímco meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o tři desetiny procenta, meziročně stouply o 2,2 procenta.
Již zmíněné máslo v srpnu zdražilo oproti červenci o 4,8 procenta. V meziročním srovnání zrychlila jeho cena svůj růst na 22,4 procenta z červencových 15,2 procenta.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o tři desetiny procenta. V oddíle alkoholických nápojů a tabáku se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. U potravin a nealkoholických nápojů rostly ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,0 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %.
Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4,0 %, přičemž ceny brambor klesly o 21,2 %, drůbežího masa o 5,0 % a vajec o 6,2 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu - stejně jako v červenci - o 2,2 %. Zpomalení meziročního růstu cen v oddíle doprava bylo kompenzováno zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles.
Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), uzenin o 2,8 % (v červenci pokles o 4,4 %). Ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %), ovoce o 2,4 % (v červenci pokles o 4,2 %), zeleniny o 2,0 % (v červenci pokles o 4,8 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 22,4 % (v červenci růst o 15,2 %), čokoládových výrobků na 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %), nealkoholických nápojů na 4,2 % (v červenci růst o 3,4 %).
S
(Zdroj: globe24.cz)
Elektronická neschopenka
20.12.2018
Počínaje 1. lednem 2019 dochází na základě stávajícího znění zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a jeho následných úprav k elektronizaci dočasných pracovních neschopností.
Projekt eNeschopenka je rozdělen do 3 fází, které budou probíhat následovně:
1) Od 1. ledna 2019 zavádí ČSSZ novou informační službu pro zaměstnavatele: • prostřednictvím ePortálu ČSSZ bude moci zaměstnavatel v on-line prostředí zjistit informaci, zda je již v systému ČSSZ zaevidovaná nová pracovní neschopnost jeho konkrétního zaměstnance, od jakého data a také k jakému datu byla ukončena, • tato nová služba pro zaměstnavatele bude přístupná po přihlášení do ePortálu ČSSZ, tj. s využitím prostředků k ověření identity (jakoukoli formou splňující podmínky Národní identifikační autority nebo přístupovými údaji datové schránky).
Tuto službu realizuje ČSSZ podle stávajícího znění zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
2) Od 1. července 2019 se plánují dvě nová zákonná opatření: • povinná elektronická forma hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti a s tím související zkrácení lhůty, v níž ošetřující lékař toto rozhodnutí odesílá, • rozšíření okruhu údajů, které budou orgány nemocenského pojištění sdělovat zaměstnavatelům o dočasné pracovní neschopnosti jejich zaměstnanců. Jedná se např. o informace o místě pobytu zaměstnance v dočasné pracovní neschopnosti a rozsahu vycházek.
Tato fáze elektronizace neschopenek je předmětem novely zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, která se projednává v Poslanecké sněmovně Parlamentu.
3) Úplná elektronizace od 1. ledna 2020 Tato fáze elektronizace neschopenek vychází z právní úpravy obsažené v zákoně č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Posun účinnosti k 1. lednu 2020 aktuálně projednává Senát na své schůzi dne 20. prosince 2018.
(Zdroj: Tiskové oddělení MPSV)
Systemizace mpsv
19.12.2018
Od 1. ledna 2019 se v resortu Ministerstva práce a sociálních věcí zruší 117 míst hrazených ze státního rozpočtu a 24 míst hrazených z rozpočtu EU. Systemizace přinese zefektivnění fungování resortu a snížení objemu prostředků na platy.
Redukce počtu pracovních pozic bude rozdělena mezi služební úřady následovně:
• Ministerstvo práce a sociálních věcí – 35 míst (státní rozpočet) a 24 míst (EU)
• Česká správa sociálního zabezpečení – 39 míst
• Úřad práce České republiky – 36 míst (státní rozpočet) a 1 místo (EU)
• Státní úřad inspekce práce – 6 míst
• Úřad pro mezinárodně právní ochranu – 1 místo
(Zdroj: Tiskové oddělení MPSV)
Banky budou odvádět více
18.12.2018
Banky budou od roku 2020 opět odvádět více do rezerv na ochranu úvěrového trhu.
. Česká národní banka zvýšila takzvanou sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1,75 procenta. Sazbu, která platí pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníky s cennými papíry, stanovuje pravidelně každé čtvrtletí s účinností za rok. Dnes zveřejněné rozhodnutí je tedy platné od 1. ledna 2020.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Praha, Brno, Ostrava a Plzeň dluží přes třicet miliard
18.12.2018
Města však vykazují vysoký stav finančních prostředků. Dluhy obcí loni klesly o 2,9 miliardy na 69 miliard korun. Zadlužení krajů kleslo o 1,6 miliardy na 19,7 miliardy korun. Vyplývá to z informací, které zveřejnilo ministerstvo financí na internetu.
Z celkového počtu 6254 měst a obcí bylo loni zadluženo 3262 obcí, meziročně o čtyři obce méně. Na celkové zadluženosti obcí se podle MF ze zhruba 45 procent podílejí Praha, Brno, Ostrava a Plzeň. Celkové zadlužení velkých měst se meziročně snížilo o 2,2 miliardy na 31,1 miliardy korun. "Současně však tato města vykazují vysoký stav finančních prostředků na bankovních účtech, u všech čtyř měst zhruba dvojnásobně převyšuje hodnotu jejich dluhu," uvedlo MF. Zadlužení Prahy kleslo o 1,1 miliardy na 21,9 miliardy korun.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)