Vyšší průměrná mzda v ČR
06.06.2017
Průměrná mzda v ČR stoupla na 27 889 Kč, nejlépe jsou na tom Pražané.
V 1. čtvrtletí 2017 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 5,3 %, reálně se zvýšila o 2,8 %. Medián mezd činil 23 704 Kč. Uvedl to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). 1. čtvrtletí 2017 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda (dále jen „průměrná mzda“) na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 27 889 Kč, což je o 1 414 Kč (5,3 %) více než ve stejném období roku 2016.
Zdroj: http://ekonomika.eurozpravy.cz/
O2 obnovila roamingové služby. Poškozeným zákazníkům nabízí slevu a tisícikorunu
05.06.2017
Roamingové služby už fungují téměř všem zákazníkům společnosti O2. Problémy s mobilním spojením v cizině můžou mít podle mluvčí firmy Lucie Pecháčková jen jednotlivci. Operátor nabízí poškozeným zákazníkům slevu z tarifu odpovídající době, kdy spojení nefungovalo. K tomu dostanou tisícikorunový příspěvek.
Výpadek služeb trval kvůli poruše u dodavatele asi 30 hodin. Problém se týkal asi 120 tisíc zákazníků a desítek tisíc klientů slovenské pobočky.
Problémy způsobila softwarová chyba v síti společnosti CETIN, která provozuje pro O2 mobilní i fixní sítě. Chyba způsobila přetížení obou mezinárodních ústředen CETIN v Praze a Brně. Kvůli tomu nemohli zákazníci O2 v zahraničí volat ani přijímat hovory. Podle O2 nešlo o hackerský útok, o kterém, jako o jedné z možných příčin, hovořili ve středu zástupci CETIN.
CETIN provozuje mobilní i pevné sítě, které dříve patřily O2. Ta stejně jako CETIN patří do skupiny PPF a je největším klientem firmy CETIN. O2 měl loni 4,94 milionu mobilních zákazníků.
Česká ekonomika na začátku roku rostla o 2,9 procenta
02.06.2017
Česká ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,9 procenta a v porovnání s posledním kvartálem roku 2016 o 1,3 procenta. Český statistický úřad tak potvrdil výsledky předběžného odhadu, který vyšel v polovině května. "K dobrému výsledku přispěla zahraniční poptávka po českém exportu a silná spotřeba domácností, investice ožívají pomalu," komentuje vývoj hospodářství hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová.
"Domácnosti však nejenom více spotřebovávají, ale také investují, což je nakonec vidět na pokračujícím růstu investic do bydlení, navzdory soustavnému nedostatku nových bytů," dodává analytik ČSOB Petr Dufek. Podle ekonomů hospodářství prospívá příznivý vývoj na tuzemském trhu práce. Nízká nezaměstnanost, rekordní zaměstnanost a zvyšující se mzdy se přelévají do rostoucí spotřeby domácností. "Velkým pozitivem je také příznivý vývoj na našich hlavních exportních trzích, především v eurozóně, čehož exportně orientovaná česká ekonomika umí využít," říká hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč. Statistický úřad uvádí, že vývoz byl v prvních třech měsících roku tažen zejména obchodem s dopravními prostředky, stroji a elektrickými zařízeními. Na růstu dovozu se pak významně podílely subdodávky pro automobilový průmysl, výrobu elektrických zařízení a obchod se základními kovy. Hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler dodává, že z mezičtvrtletního pohledu přispěla k růstu ekonomiky nejvýznamněji obnovená investiční aktivita, v meziročním srovnání však zůstává nadále mírně záporná. To souvisí zejména s veřejnými investicemi a neschopností státu čerpat dotace z EU. "Za celý letošní rok očekáváme růst ekonomiky kolem tří procent," říká Seidler. Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus, upozorňuje, že růst českého hospodářství zaostává za ostatními zeměmi regionu střední a východní Evropy. "V dalších zemích visegrádské čtyřky byl růst vesměs vyšší. V Maďarsku činil 3,7 procenta, v Polsku 3,8 procenta a na Slovensku 3,1 procenta. Překonávají nás ale také pobaltské státy. Velice solidní růst vykázalo i Slovinsko," uvádí Kovanda.
zdroj: ihned.cz
Nelegální práce
31.05.2017
Švarcsystém (nazývaný tak po svém „objeviteli“ – podnikateli Miroslavu Švarcovi, který jej v 90. letech minulého století začal jako první systémově používat) je z pohledu pracovního práva nelegální zaměstnávání formou zastření faktického pracovněprávního vztahu jinou smlouvou.
Nelegální práci definuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, (§ 5 písm. e)) jako výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, resp. cizincem bez povolení (nebo v rozporu s povolením) k zaměstnání nebo k pobytu (v případech, kdy je povolení příslušnými právními předpisy vyžadováno).
Závislou práci definuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, (§ 2 odst. 1) jako práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně (jedná se o tzv. pojmové nebo též hlavní znaky závislé práce). Z výkonu závislé práce pak jako důsledek vyplývají podmínky, za kterých je závislá práce vykonávána (§ 2 odst. 2 zákoníku práce) – závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.
Zároveň podle zákoníku práce (§ 3) platí, že závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, přičemž základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr (založený pracovní smlouvou) a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (těmi jsou dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti).
Z uvedeného vyplývá, že pokud výkon práce fyzickou osobou splňuje současně všechny pojmové znaky závislé práce definované v ust. § 2 odst. 1 zákoníku práce a fyzická osoba zároveň tuto práci vykonává za podmínek uvedených v ust. § 2 odst. 2 zákoníku práce, může fyzická osoba tuto práci vykonávat výlučně v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce.
Ustanoveními § 2 a § 3 zákoníku práce a § 5 písm. e) zákona o zaměstnanosti není a priori vyloučen výkon práce na základě smluv uzavřených podle obchodního, popř. občanského zákoníku, ovšem za předpokladu, že na základě těchto smluv nebude vykonávána práce naplňující znaky a podmínky závislé práce. (Nejčastěji se v této souvislosti setkáváme se smlouvou o obchodním zastoupení, mandátní smlouvou, smlouvou o zprostředkování, smlouvou o dílo.)
Práce vykonávaná na základě těchto jiných (ne – pracovněprávních) smluv např. formou jednorázových– byť i opakujících se – zakázek, při kterých dodavatel prací používá své vlastní pracovní prostředky (kancelář, výpočetní techniku apod.) a nepodléhá pokynům objednatele práce ohledně pracovních postupů a pracovní doby, nebo zakázek poskytovaných tímto způsobem více firmám, apod. (například práce daňového poradce, externí účetní, různé obory poradenství) znaky závislé práce nenaplňuje a je možno ji vykonávat i v obchodněprávním nebo občanskoprávním smluvním vztahu. Podpůrnou informací pro posouzení výkonu závislé práce je také skutečnost, zda u objednatele díla pracují na totožných pozicích vedle osob pracujících na základě obchodní smlouvy i zaměstnanci objednatele s pracovními smlouvami nebo dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Pro úplnost je třeba konstatovat, že k tzv. zastřenému výkonu závislé práce tedy může docházet pouze v případě, že dodavatelem díla (obchodním zástupcem, mandatářem atd.) je fyzická osoba vlastnící živnostenský list, nikoli obchodní společnost.
Při posuzování konkrétního případu je vždy nutno vycházet z podrobného posouzení charakteru práce, kterou konkrétní fyzická osoba (obchodní zástupce, mandatář, zprostředkovatel, zhotovitel díla, potenciální „zaměstnanec“) pro druhou smluvní stranu (zastoupeného, mandanta, objednatele díla, resp. potenciálního „zaměstnavatele“) vykonává. Rozhodující přitom je, zda se jedná o výkon tzv. závislé práce či nikoli.