Obchody zdražovaly dříve i rychleji než výrobci. Data ukazují, kdo může za nárůst cen
30.01.2024
Obchodníci za poslední měsíce šponovali ceny většiny potravin výš a rychleji, než jak zdražovali dodavatelé či zemědělci. Nyní sice nárůst cen zbrzdil a některé ve srovnání s rekordními hodnotami dokonce mírně klesly, další vývoj je ale nejasný. Zástupci obchodů tvrdí, že od ledna opět zdraží. Aktuálně.cz přináší srovnání, kdo má na zvýšení cen největší podíl.
Dodavatelé potravin počátkem prosince obchodníkům oznámili, že od ledna zvednou ceny o pět až deset procent. A to přesto, že s novým rokem klesne u potravin daň z přidané hodnoty z 15 na 12 procent a obchodníci slibovali, že to promítnou i do cen.
Šéfka Potravinářské komory Dana Večeřová poté kritiku mírnila s tím, že nové ceníky ještě neznamenají, že je obchodníci bez výhrad přijmou. Jednání jsou podle ní velmi tvrdá. "Máme i signály o tom, že řada řetězců trvá na zlevnění," doplnila. Některé minulý týden skutečně oznámily snížení cen.
Opět se ale rozhořel spor o to, kdo může za vysoký růst cen potravin v českých obchodech – zda prodejci, potravináři, či zemědělci. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) tvrdí, že na zdražování vydělali úplně všichni, a hrozí kontrolami, k aktivitě vyzval také antimonopolní úřad. Českému trhu totiž dominuje jen několik velkých výrobců a řetězců, konkurence příliš nefunguje...
B
(Zdroj: aktuálně.cz)
Ceny nových bytů v Praze překonaly historické maximum
25.10.2017
Nové byty v Praze opět zdražily. Podle společných statistik developerských firem Trigema, Skanska Reality a Central Group průměrná cena prodaných bytů v novostavbách ke konci září vzrostla meziročně o 19,6 procenta na 83 150 korun.
"Historicky poprvé se tak průměrná cena za nové bydlení v hlavním městě přehoupla přes hranici 80 tisíc korun za metr čtvereční," komentuje předseda představenstva společnosti Trigema Marcel Soural. Připomíná přitom, že před rokem činila cena za metr čtvereční necelých 70 tisíc korun, před dvěma lety to bylo méně než 60 tisíc korun za čtvereční metr. Ceny nových staveb podle Sourala začínají dosahovat svého stropu. "Domníváme se, že nastal bod zlomu. Brzdí se prodeje, bude se brzdit i nabídková cena," myslí si šéf Trigemy. Za dosavadním prudkým růstem cen dosud stál především neustávající převis poptávky nad nabídkou. Developerům však letos začínají klesat prodeje. Pro stále více lidí jsou byty už příliš drahé, developerům se navíc na trh nedaří dodávat dostatek nových bytů, které jsou cenově dostupné pro většinu lidí. Průměrné ceny často zvedají právě dražší projekty, kterých v posledních letech přibylo. "Po sedmi letech stabilního růstu letos v Praze prodej nových bytů klesne. Na vině je hlavně nedostatečná nabídka, která způsobila nárůst cen bydlení. Dopady ale mají také opatření ČNB. Ta totiž dále zhoršila již tak omezenou dostupnost bydlení pro střední třídu. Konec roku je sice tradičně prodejně silný a do nabídky jde navíc několik projektů ve středním segmentu, přesto lze v Praze očekávat celoroční prodej hluboko pod hranicí šesti tisíc bytů," říká šéf společnosti Central Group Dušan Kunovský.
Koruna zlomila další rekord, je nejsilnější za poslední čtyři roky
25.10.2017
Česká měna v úterý vůči euru posílila na nejsilnější úroveň za poslední více než čtyři roky. K růstu až na 25,57 koruny za euro jí pomohlo především sílící očekávání investorů, že centrální banka příští čtvrtek přistoupí letos podruhé ke zvýšení úrokových sazeb. Že by ČNB mohla sazby na svém listopadovém zasedání zvýšit, naznačilo v posledních týdnech hned několik členů bankovní rady. Zdůvodnili to mimo jiné tím, že současná výše úroků ČNB neodpovídá sílící ekonomice a zrychlujícímu růstu mezd.
Naposledy se pro zvýšení sazeb vyjádřil v úterý v rozhovoru pro agenturu Reuters člen bankovní rady Tomáš Nidetzký. Navíc dodal, že by podle něj mohly sazby vzrůst až o 0,5 procentního bodu, tedy dvakrát více, než analytici očekávají. “Nemyslím si, že by ekonomika zvýšení sazeb o 0,5 procentního bodu najednou nevstřebala, protože klíčová úroková sazba je dnes nastavena na 0,25 procenta, což je pořád blíže nule než čemukoliv jinému," řekl Nidetzký. Podobně jako Nidetzký se v polovině října v rozhovoru pro HN vyjádřil další člen vedení centrální banky Vojtěch Benda. Řekl, že si letos dovede představit zvýšení sazeb až o tři čtvrtě procentního bodu, což by znamenalo růst základní úrokové sazby až na jedno procento. Nidetzký byl přitom na zářijovém jednání jedním ze čtyř členů sedmičlenné bankovní rady, kteří hlasovali proti zvýšení sazeb. Hlavní repo sazba tak setrvala nejtěsnějším možným poměrem hlasů na 0,25 procenta, kam ji ČNB poprvé po deseti letech zvedla na předešlém zasedání v srpnu. O možnosti, že se ČNB přikloní ke zvýšení úroků, mluvil v uplynulých dnech také další člen bankovní rady Oldřich Dědek. Podle agentury Reuters vidí prostor pro další růst sazeb také Dědkův kolega Marek Mora. Zatímco od listopadu 2013 až do letošního 6. dubna se centrální banka snažila umělým oslabováním koruny bojovat proti nízké inflaci a na nákup eur v rámci devizových intervencí vydala zhruba dva biliony korun, nyní se snaží naopak růst cenové hladiny mírnit.
Tesco se v Česku propadlo do miliardové ztráty
23.10.2017
Obchodní řetězec Tesco se ve finančním roce 2016/2017 v Česku propadl do ztráty 1,09 miliardy korun. Za horším výsledkem hospodaření je podle firmy změna ocenění majetku. Tržby českých prodejen stouply o dvě procenta na 44,5 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti.
Řetězec měl na konci posledního účetního období v Česku 198 obchodů. Mateřská společnost Tesco PLC již dříve uvedla, že z prodeje obchodních center v Praze-Letňanech a v Liberci společnost vykázala zisk před zdaněním 2,8 miliardy korun (91 milionů liber). Britský řetězec prodal pražské Obchodní centrum Letňany německé společnosti Union Institutional Investment GmbH. Loni v létě Tesco prodalo v Liberci i nákupní centrum Forum. Realitní společnost Rockcastle za něj zaplatila 80 milionů eur (2,2 miliardy Kč). Řetězec v létě rovněž prodal dva své obchodní domy v Plzni a Brně kvůli vysokým nákladům na budoucí opravy. Britský řetězec Tesco vstoupil na český trh v roce 1996. Tesco předloni zavedlo jednotný řídící tým pro střední Evropu. Prodejny v Česku, na Slovensku, v Maďarsku a v Polsku mají vedení v Praze. Maďarský tisk na začátku měsíce přišel ze zprávou, že by Tesco mohlo prodat své aktivity v Maďarsku, Česku, Polsku a na Slovensku. Klíčové podle něj je, zda bude pokračovat tlak na zvýšení mezd zaměstnancům. Tesco informaci odmítlo.
Státní dluh klesl na nejnižší úroveň od roku 2009
20.10.2017
eště v polovině roku byl český státní dluh nejvyšší v historii. O pouhé tři měsíce později, krátce před parlamentními volbami, naopak klesl na nejnižší úroveň od roku 2011. Stát nyní dluží 1,61 bilionu korun, tedy o 178 miliard méně než na konci června. Na každého Čecha tak nyní připadá dluh zhruba 152 tisíc korun.
Důvodem tak rychlého poklesu zadlužení je zejména postup ministerstva financí, které letos omezilo vydávání státních dluhopisů s delší splatností. Naopak si více půjčovalo prostřednictvím takzvaných pokladničních poukázek, které mají splatnost řádově jen několik měsíců. Svoji strategii zdůvodnilo tím, že je pro stát výhodná. Díky záporným úrokům, které se s pokladničními poukázkami pojily, investoři Česku platili za to, že mu mohli půjčit peníze. Sázeli tak na posílení koruny, které by jim ztráty z držení dluhopisů vynahradilo. "Aby ministerstvo docílilo poklesu dluhu, naplánovalo pro druhé a především třetí čtvrtletí velmi nízké emise státních dluhopisů. Zároveň všechny pokladniční poukázky, ze kterých ministerstvo profitovalo díky záporným výnosům, byly prodávány jen se splatnostmi do konce září," uvedl ekonom Komerční banky Marek Dřímal. Ve zbytku roku však bude muset ministerstvo s prodejem dluhu podle Dřímala opět zrychlit. “V listopadu bude muset stát splatit starý dluhopis v objemu 70 miliard korun, na což si podle našich odhadů oněch 70 miliard půjčí," uvedl ekonom KB. Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška by ale přesto mohl být státní dluh na konci letošního roku nižší než loni. Přispěje k tomu podle něj i výsledek státního rozpočtu, který by mohl navzdory naplánovanému schodku 60 miliard korun skončit "zhruba kolem nuly".