Meziroční růst české ekonomiky je 2,6 procenta
03.06.2019
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,6 procenta, stejně jako v posledním loňském čtvrtletí. Mezičtvrtletně vzrostl hrubý domácí produkt o 0,6 procenta. Zpřesněná čísla v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Jsou mírně lepší než v předběžném odhadu z poloviny května, podle kterého rostla česká ekonomika meziročně o 2,5 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o půl procenta.
"Růst byl podpořen zejména ochotou domácností více utrácet. Dalším faktorem byly i běžné a investiční výdaje vládních institucí," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 1,6 procenta a meziročně o 2,9 procenta. Výdaje domácností oproti předchozímu čtvrtletí reálně vzrostly o 1,6 procenta a meziročně o 2,7 procenta. U vládních institucí výdaje na konečnou spotřebu vzrostly meziročně o 3,4 procenta a mezičtvrtletně o 1,6 procenta. Co se týká odvětví, přispěl k růstu podle statistiků nejvýrazněji zpracovatelský průmysl. Dařilo se zejména výrobě strojů a výrobě pryžových a plastových výrobků. Zvolnění statistici zaznamenali v automobilovém průmyslu a výrobě elektrických zařízení.Saldo zahraničního obchodu se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšilo o 2,4 miliardy korun. Vývoz zboží a služeb se meziročně zvýšil o dvě procenta, dovoz stoupl o 2,1 procenta, uvedl ČSÚ.
Česká ekonomika si drží solidní růst
31.05.2019
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,6 procenta, stejně jako v posledním loňském čtvrtletí. Mezičtvrtletně vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) o 0,6 procenta. Zpřesněná čísla dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Čísla jsou mírně lepší než v předběžném odhadu z poloviny května, podle kterého rostla česká ekonomika meziročně o 2,5 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o půl procenta. "Růst byl podpořen zejména ochotou domácností více utrácet. Dalším faktorem byly i běžné a investiční výdaje vládních institucí," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 1,6 procenta a meziročně o 2,9 procenta. Výdaje domácností oproti předchozímu čtvrtletí reálně vzrostly o 1,6 procenta a meziročně o 2,7 procenta. U vládních institucí výdaje na konečnou spotřebu vzrostly meziročně o 3,4 procenta a mezičtvrtletně o 1,6 procenta.
Dluhy Čechů dál rostou
29.05.2019
Celkový objem dluhu obyvatel Česka činil ke konci prvního čtvrtletí 2,34 bilionu korun, meziročně vzrostl o 161,5 miliardy korun. Objem nespláceného dluhu klesl o 4,1 miliardy na 32,4 miliardy korun. Vyplývá to z aktuálních údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. Mohou za to hlavně úvěry na bydlení.
Počet lidí, kteří měli problém se splácením spotřebních dluhů, se meziročně snížil o 17 procent, tedy téměř o 48 tisíc. O 16 procent klesl počet lidí, kteří nespláceli své úvěry na bydlení. Jejich počet se snížil o 3864, a klesl tak pod hranici 20 tisíc. Počet lidí, kteří nespláceli své krátkodobé závazky určené primárně na spotřebu, klesl na konci čtvrtletí na 233 tisíc. To je o 48 tisíc méně než před rokem a o 72 tisíc méně než před dvěma lety, kdy se počet těchto lidí blížil maximu. Zatímco počet nesplácejících lidí meziročně klesl o 17 procent, objem nespláceného krátkodobého dluhu se snížil o 9,7 procenta na 22,8 miliardy korun.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Česká ekonomika je 20. nejodolnější na světě
27.05.2019
Pojišťovna FM Global vydala index odolnosti a stability 130 světových ekonomik a jejich podnikatelských prostředí pro rok 2019, který oproti indexům z minulých let zkoumá i postupy, kterými jednotlivé státy kontrolují firmy na svých územích.
FM Global u každé ekonomiky zkoumala celkem tři hlediska: makroekonomické ukazatele, riziko přírodních katastrof a dodavatelské řetězce včetně kvality infrastruktury. Každé hledisko je rozdělené do dalších čtyř subkategorií, celkově tedy index bral ohled na HDP, hrozbu politické krize, závislost na ropě, míru urbanizace, frekvenci přírodních katastrof (hurikány a tornáda, záplavy nebo zemětřesení), obranu proti přírodním nebezpečím, ochranu před požáry, obranu proti kybernetickým útokům, dohled nad korupcí, kvalitu infrastruktury, správu a řízení společností a transparentnost dodavatelských řetězců. Česko se s celkovým skóre 86,7 ze 100 umístilo na 20. místě před Singapurem, Japonskem nebo Jižní Koreou. Oproti minulému roku, kdy s hodnotou 89,1 obsadilo 16. místo, ovšem Česko letos zaznamenalo pád.