Po třech letech poklesu se mírně zvýšila výroba vepřového
16.05.2024
Výroba masa v Česku v letošním prvním čtvrtletí dosáhla 109 381 tun, meziročně to bylo o 0,8 procenta více. Výroba hovězího a drůbežího zůstala na podobné úrovní jako v loňském prvním čtvrtletí. Výkup mléka se meziročně zvýšil o 3,2 procenta na téměř 807 milionů litrů. V tiskové zprávě to uvedl Český statistický úřad.
"Po třech letech poklesu se v 1. čtvrtletí letošního roku zvýšila výroba vepřového masa, a to nejen na jatkách, ale vyšší byly i dodávky jatečných prasat ze zemědělských podniků k porážkám v České republice i v zahraničí," uvedla Markéta Fiedlerová z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví Českého statistického úřadu. Vepřového masa se od ledna do konce března vyrobilo 51 183 tun, což je meziročně o 2,1 procenta více. Výroba drůbežího masa klesla o půl procenta na 40 721 tun a hovězího se vyprodukovalo 17 437 tun, o 0,1 procenta méně.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Tržby obchodníků klesají rychleji
10.10.2023
Meziroční pokles maloobchodních tržeb v Česku v srpnu zrychlil na 2,8 procenta z červencových revidovaných 2,1 procenta. Snížení tržeb proti loňskému srpnu bylo ovlivněno nižším prodejem nepotravinářského zboží a potravin. Tržby obchodníků klesají 16 měsíc v řadě.
Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání tržby v srpnu klesly o 0,8 procenta. Tržby za nepotravinářské zboží meziročně klesly o 4,1 procenta a za potraviny o 3,2 procenta. Naopak za pohonné hmoty vzrostly o 3,7 procenta. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel stouply ve srovnání s loňským srpnem o 7,3 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Důvěra v českou ekonomiku spadla nejníže od covidu
28.09.2023
Důvěra v českou ekonomiku se letos v září propadla nejníže za celé období od března 2021. V březnu 2021 se přitom Česko potýkalo s pandemií covidu a souvisejícími restrikcemi, přičemž hrozily těžké lockdowny průmyslu. Není tedy divu, že tehdy byla důvěra v ekonomiku poměrně nízká. Nyní však k povážlivému poklesu důvěry na tehdejší úrovně dochází bez výraznější hrozby pandemických restrikcí.
Důvodem chmur je nyní zejména pokles důvěry v průmyslu. Průmyslníkům kazí náladu hospodářské klopýtání Německa, klíčového odběratele, z něhož se ovšem opět stává z ekonomického hlediska „nemocný muž Evropy“. Komentuje situaci ekonom Lukáš Kovanda.
Sektorově je problémem zejména vývoj v tuzemském autoprůmyslu, kde se podnikatelé obávají poklesu výroby a odbytu, například kvůli výpadkům v dodavatelských řetězcích. Například kolínská automobilka Toyota koncem srpna musela letos už podruhé zastavit výrobu, a to z důvodu požáru závodu klíčového subdodavatele. Škoda Auto zase v září na týden odstavila výrobu kvůli výpadku slovinského dodavatele, jehož závod postihla povodeň.
Důvěra v tuzemský průmysl je opravdu velice nízká. Vždyť příslušný ukazatel vykázal letos v září hodnotu jen 84,2 bodu. Dlouhodobý průměr let 2003 až 2022 přitom odpovídá hodnotě sta bodů. Důvěra v český průmysl je tak nejnižší od roku 2009, od doby tehdejší světové finanční krize, pokud tedy nebereme v potaz tři měsíce první vlny covidu, tedy duben až červen 2020. Jenže v dubnu až v červnu 2020 panovaly opravdu zcela mimořádné podmínky, kdy na nově se objevivší pandemii neexistovala vakcína a tuzemské průmyslové podniky, včetně automobilek, se uchylovaly k dobrovolným lockdownům. Kvůli tuhým restrikcím v Číně, kde se nákaza objevila v jako první zemi, navíc ztratilo klíčového odběratele Německo, čímž pádem došlo k omezení výroby u našeho západního souseda, a tedy následně i v Česku. Nic tak zcela mimořádného se nyní v září neopakuje. O to varovnější tedy nízká důvěra v tuzemském průmyslu je.
Klesá ovšem opět i důvěra spotřebitelů. Na spotřebitele zřejmě dolehla tíseň průmyslníků. Výrazně se totiž zvyšuje počet respondentů, kteří očekávají zhoršení celkové ekonomické situaci v ČR během následujících dvanácti měsíců...
B
Predikce vývoje elektřiny a zemního plynu: Máme naději na snižování cen?
27.09.2023
Cena jedné „megawatt hodiny“ elektřiny na komoditní burze Power Exchange Central Europe, v Praze dle jejích vlastních burzovních dat během jednoho roku doslova „slétla“ o 75 %. A zatímco burzovní vývoj ceny elektřiny ukázal, že v roce 2022 byl její nárůst výrazně plusový a „cenová křivka“, přes celý rok prokazatelně jen stoupala, a zvláště ke konci dvanáctiměsíční éry skočila výrazně výš, letos je trend zcela opačný. A i vývoj ceny zemního plynu má podobnou charakteristiku. I když je fakt, že křivka u této energetické komodity vykazuje, právě v posledním roce, větší obousměrné výkyvy. Znamená to, že budou už ceny energií klidnější a že míří natrvalo zpět k předválečným hodnotám?
Faktem je, že názorů na to, že nejen cena elektřiny, ale i cena zemního plynu pro konečné spotřebitele opravdu nezadržitelně míří pod předválečnou úroveň (rozuměj před únor 2022, kdy Rusko začalo válku na Ukrajině) je už nyní hodně. Na druhou stranu jsou tu ale pořád opačné názory, které tvrdí, že tak jednoduché to opravdu nebude. Z veřejně dostupných informací lze totiž vyčíst, že i přesto, co vloni v létě dosáhly ceny energií v Evropě bezprecedentních maxim a nyní se pohybují u některých komodit na předválečné úrovni, rozhodně to neznamená, že je takový propad dlouhodobý a dlouhodobě se udrží.
Letos se v Evropě, hlavně díky počasí, podařilo v některých státech EU vyrobit z větrných a solárních zařízení tolik elektřiny, že tamní vlády musely řešit velký nadbytek elektřiny nejen pobídkami pro spotřebitele, ale i omezovat samotnou produkci této komodity. A při zápočtu dalších kroků byl výsledek jasný: Výrazný pokles poptávky po elektřině, produkované z fosilních zdrojů. Není snad nutné dodávat, jaký to mělo vliv právě na cenu pro konečné zákazníky. Dále pak cenu energií ovlivňuje nyní i to, že obavy ze zimního nedostatku ustoupily, když Evropa začala diverzifikovat dodávky plynu a prosadila nouzová opatření, jako je cíl 90 % skladování plynu před zimní topnou sezónou a cíl snížení poptávky po elektřině o 5 % ve špičce.
Možná ale, že tím se příznivé zprávy vyčerpaly. Dá se totiž téměř s jistotou říct, že s výkyvy cen energií musí Evropa počítat i nadále a že tyto ekonomické jevy hned tak neustanou. Spíše naopak, podle některých názorů se totiž sezónní cenové výkyvy můžou stát normou. A tak zatímco v mediálním prostoru se objevují analýzy o tom, jak se cenové stropy na energie v různých zemích Evropské unie projeví na poklesu cen těchto komodit u konečných zákazníků, zajímavější prognózy jsou ty o cenách na rok 2024…
B
Bezútěšný stav českých e-shopů. Ze 152 kontrolovaných porušila předpisy naprostá většina
27.09.2023
Česká obchodní inspekce (ČOI) pokračovala ve svých kontrolách internetových obchodů i v průběhu druhého čtvrtletí tohoto roku. Celkem bylo provedeno 152 kontrol, z nichž v 131 případech byla zjištěna porušení právních předpisů.
Výsledky těchto kontrol naznačují, že na poli internetového prodeje stále dochází k porušování spotřebitelské legislativy. Hlavními oblastmi nedostatků jsou nedostatečné informace týkající se prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb.
Ředitel ČOI Jan Štěpánek k výsledkům uvedl, že "kontroly budou i v následujícím období cíleny na internetové obchody, které na základě zkušeností z předchozích období nebo z poznatků poskytnutých ČOI spotřebitelskou veřejností nebo jinými orgány státní správy a samosprávy, porušovaly právní předpisy v dozorové pravomoci ČOI."
V období od 1. dubna do 30. června 2023 prováděla ČOI 152 kontrol zaměřených na internetové obchodování na českém trhu. Hlavním cílem těchto kontrol bylo ověřit dodržování povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele. Celkově bylo zjištěno porušení právních předpisů ve 131 případech, což představuje 86,2 %.
Kontroly nejsou reprezentativním vzorkem všech internetových obchodů v České republice, ale byly zaměřeny na subjekty, u kterých existovalo riziko porušení právních předpisů. Kontroly zahrnovaly jak fyzické, tak právnické osoby, které provozují obchodní aktivity v online prostředí.
Z výsledků kontrol vyplynulo, že mnoho provozovatelů elektronických obchodů nesplňuje požadavky ohledně poskytování informací týkajících se reklamací, nákupních podmínek, služeb a výrobků. Taktéž neinformují spotřebitele o možnostech mimosoudního řešení sporů…
B