Lex plyn prošel sněmovnou
Novela má Česku zajistit energetickou soběstačnost. Urychlit povolování nových paroplynových zdrojů energie má novela energetického zákona přezdívaná Lex plyn,...
Změna ceny po objednávce při nakupování přes e-shop
Při nakupování na e-shopu se spotřebitelé setkávají se situací, kdy se podnikatel po odeslání objednávky pokouší změnit cenu. Prodávající přitom odkazují...
Cena zlata překonala další rekord
Cena zlata stoupla na nový rekord nad 3200 dolarů (71 140 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K růstu zlata přispívá slabší dolar a eskalace obchodní...
Hypotéky v březnu posílily
Banky a stavební spořitelny poskytly v březnu hypotéky za 32,8 miliardy korun, což je proti únoru nárůst o 29 procent. Nové úvěry bez refinancování stouply...
Češi vybrali na pomoc Barmě 1,2 milionu, další peníze...
Týden po ničivém zemětřesení v Barmě a Thajsku se ve veřejných sbírkách, které na pomoc lidem v postižených oblastech vyhlásily české neziskové organizace,...

Murphy radí

Věci se kazí

Nezaměstnaný otec pěti dětí dá poslední peníze jasnovidke, aby mu vyveštila, jaká budoucnost ho čeká. Jasnovidka začne: Jste otcem tří dětí ... Ne tří, pěti - opravuje ji zákazník. To si myslíte vy.

Hlavní rozdíl mezi člověkem a strojem je v tom, že dobře namazaný stroj nedělá takový hluk.

Hlavní rozdíl mezi člověkem a strojem je v tom, že dobře namazaný stroj nedělá takový hluk.

(Murphyho zrnká II)
Murphyho zákony a komentáře

O tom, jak věci vypadají, rozhoduje úhel pohledu. Co je dovoleno bohem, není dovoleno volům.

Nikdy není tak špatně, aby zítra nemohlo být hůř.

Když dva dělají totéž, výsledek je vždy jiný.

(Murphyho zrnká II)
Murphyho rady

Pokud si myslíš, že už máš dost peněz, poraď se o tom s advokátem.

Pokud si myslíš, že už máš dost peněz, poraď se o tom s advokátem.

Pokud vás někdo upozorní, že se určitá věc kazí, nemá smysl měnit věc. Třeba se zbavit donašeče. Vyměnit lidí je přece mnohem snazší, než vyměnit věc.

(Murphyho zrnká II)
Murphyho zákoník

Pokud se již jednou něco pokazilo, všechny pokusy o opravu to ještě víc pokazí.

Zítra bude ještě horší než je dnes!

Hledáme analfabety na práci s přísně tajnými dokumenty. Zn..: Úřad vlády.

(Murphyho zrnká II)
Murphyho vynálezy

Pokud nemáte čas na sprchování, jednoduše se obalte izolepou a pak ji odmotejte - špína se na ni nalepí.

Než si začnete stříhat nehty, natřete je na červeně - snadněji je pak najdete na koberci.

Lampičku na sluneční energii ocení každý, kdo hledá pod lampou tmu.

(Murphyho zrnká II)

Prudký propad na trhu hypoték

14.03.2022 Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 25,1 miliardy korun, což je proti lednu pokles o 23 procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu. Stejný trend pak následoval i s počty poskytnutých hypoték, které v únoru proti předchozímu měsíci poklesly o 23 procent na 7900. Jde o nejnižší počet poskytnutých hypoték od ledna 2020, tj. za bezmála za dva roky.
Úroková sazba u skutečně nově poskytnutých hypotečních úvěrů v únoru vzrostla na 3,84 procenta z lednových 3,4 procenta. Průměrná hypoteční sazba se tak v únoru dostala na nejvyšší úroveň od konce roku 2011. Stejně jako v předchozích měsících však únorová sazba ještě zachycuje uzavřené smlouvy, které byly rozjednány s klienty v dřívějších měsících, kdy byly úrokové sazby nižší. Proto se průměrná úroková sazba u nově uzavřených smluv pohybuje stále pod nabídkovými sazbami hypoték. Ty se v únoru pohybovaly nejčastěji v širokém rozmezí od 4,5 do 5,5 procenta.
Ačkoli měsíce na začátku roku bývají z pohledu poskytnutých úvěrů spíše podprůměrné, ve srovnání s loňským únorem je letošní objem nižší o třetinu. Necelých 21 miliard korun tvořily hypotéky skutečně nové a přes čtyři miliardy korun hypotéky refinancované.
„Pokles produkce je zřejmý mj. i kvůli rostoucím úrokovým sazbám a nejisté geopolitické situaci. Nicméně je zapotřebí si uvědomit, že data srovnáváme s historicky nejúspěšnějším rokem 2021. I kdybychom letos zaznamenali až 40procentní pokles, stále se budeme pohybovat na úrovni produkce roku 2020. Klienti nyní preferují kratší fixace. Zvyšující se ceny zejména stavebních materiálů se projevují v požadavcích na dofinancování již čerpaných a splácených úvěrů,“ popsal vývoj na trhu výkonný ředitel pro obchod Modré pyramidy Hanuš Thein.
V
(Zdroj: ihned.cz)

Zadlužování Česka v zahraničí se zrychluje

21.03.2017 Dluh Česka vůči zahraničí loni meziročně vzrostl o 332 miliard na 3,528 bilionu korun. Odpovídal tak 74,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP), který představuje celkový výkon tuzemské ekonomiky. Růst dluhu výrazně zrychlil, ke konci roku 2015 činil meziroční nárůst podle aktuálních údajů 172 miliard korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které v úterý zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Mezičtvrtletně dluh ve čtvrtém čtvrtletí 2016 vzrostl o zhruba 142 miliard korun.
Ve struktuře zahraničního dluhu se zvýšilo podle ČNB hlavně zadlužení bankovního a vládního sektoru. Podíl bank včetně ČNB na celkovém dluhu dosáhl na konci loňského roku 34 procent. Růst závazků bank ovlivnily nákupy bankovních dluhopisů nerezidenty a přijetí krátkodobých vkladů ze zahraničí. Podíl vládních závazků na celkovém dluhu činil ke konci loňského roku 24,6 procenta. Růst dluhů vládního sektoru souvisel podle centrální banky zejména s nákupy korunových dluhopisů. Ty ve velkém nakupují spekulanti, chtějí tak vydělat na konci intervencí. Potom dostanou za koruny více eur než za jejich průběhu. Celkem se veřejná sféra - tedy závazky vlády a vládních organizací nebo závazky soukromých subjektů garantované vládou - podílela na zahraničním dluhu 34,6 procenta. Zbytek připadá na soukromý sektor. Závazky se splatností delší než jeden rok se na celkovém zahraničním dluhu podílejí 52 procenty. Zahraniční dluh vytrvale stoupá. Přes jeden bilion korun se poprvé přehoupl na konci roku 2004, dva biliony korun překonal v roce 2010 a tři biliony podle v úterý aktualizovaných údajů ČNB na konci roku 2014. Investiční pozice, tedy rozdíl mezi úhrnnými zahraničními aktivy a pasivy, loni snížila meziročně schodek o 336,9 miliardy korun na 1,176 bilionu. V poměru k HDP to představuje 24,9 procenta.
zdroj: ihned.cz

Česko přišlo v Íránu o 3,4 miliardy korun

20.03.2017 Téměř dvě desítky let svítí na stránkách ministerstva financí velká ztrátová pohledávka s názvem Írán − Cheteng a sumou 2,6 miliardy korun. Tento pohrobek zbrklé podpory exportu raných 90. let se svou velikostí řadí například za kubánský státní dluh nebo neúspěšný projekt ČPP Transgas v Kazachstánu.
Po letech nejistot je nyní prakticky jisté, že z íránské investice neuvidí Česká republika ani korunu. Do určité míry za to může i liknavost ministerstva financí v době, kdy ho vedl současný premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Celá věc se týká projektu na výstavbu íránské hliníkárny pro společnost Alumnia Project Plant of Iran (APPI). Tu stavěl předchůdce Chetengu, firma Chepos, spolu s dalším státním podnikem Technoexport v první polovině 90. let. Detaily o problémové zakázce ale vyplývají na povrch až nyní. To když Komerční banka a společnost Technoexport začaly požadovat od Chetengu desítky milionů korun a soud s touto brněnskou společností zahájil insolvenční řízení. Ukazuje se ale, že český stát zaplaceno nedostane. Jeho nároky jsou již promlčené. Společnost Cheteng uzavřela smlouvu s APPI na výstavbu hliníkárny v roce 1991. Po jejím dokončení ale nastaly spory o zaplacení víceprací. Ty odmítla íránská strana uhradit a úvěrující banky měly obavy, že své peníze již neuvidí. Credit Lyonnais Bank, která konsorcium vedla, si proto vyžádala vyplacení záruk, jež na projekt poskytl český stát. Jak vyplývá z nedávno zveřejněných dokumentů v insolvenčním rejstříku, ministerstvo financí této bance v letech 1997 a 1998 vyplatilo v šesti tranších přes 3,4 miliardy korun. Rozdíl oproti výše zmíněným 2,6 miliardy jde na vrub kurzovým rozdílům.
zdroj: ihned.cz

Ministerstvo obrany nakoupí munici, neprůstřelné vesty a bojová vozidla za tři a půl miliardy

07.03.2017 Ministerstvo obrany nakoupí munici od firmy Sellier & Bellot za tři miliardy korun. Od firmy Argun koupí 5500 neprůstřelných vest za 255 milionů korun a od firmy SVOS Přelouč čtyři bojová vozidla za 94,5 milionu. Příslušné kontrakty v úterý v Praze podepsal náměstek ministra obrany Pavel Beran.
Vláda už loni rozhodla o tom, že ministerstvo obrany bude v příštích pěti letech odebírat malorážovou munici od české společnosti Sellier & Bellot. Původně schválená částka byla 2,5 miliardy korun, ovšem ministerstvo od počátku uvádělo, že konečná hodnota kontraktu bude záležet na potřebách armády. Podle uzavřené smlouvy je částka tři miliardy korun nejvyšší možná. Firma Sellier & Bellot by měla dodávat v letech 2017 až 2021 armádě cvičnou i ostrou munici. Měla by být v rážích do devíti milimetrů a v kalibru 12 pro vojenské ruční zbraně. Neprůstřelné vesty by společnost Argun měla armádě dodat v letech 2017 až 2020.
zdroj: ihned.cz

ČNB musí tisknout více bankovek

02.03.2017 Za jeden rok v Česku přibylo 46 miliard korun hotovosti. Momentálně tak podle čerstvé měnové statistiky ČNB v bankovkách a mincích obíhá přes 550 miliard korun. Poptávka po fyzických penězích je tak vysoká, že centrální banka musela loni nechat vyrobit dvakrát víc mincí než v roce 2015. Tehdy pro ni Česká mincovna, jediný dodavatel mincí, vyrazila 50 milionů kusů, loni to bylo přes 100 milionů nových mincí. Celkem jich po Česku koluje už 1,75 miliardy kusů. Roste i počet bankovek, v současnosti jich mezi lidmi obíhá 445 milionů.
Množství peněz v oběhu se zvyšuje každý rok už od vzniku české měny v roce 1993. Ale v posledních letech se tak děje rychleji. Podle ČNB je hotovosti více, protože si to žádají lidé i firmy. "Množství fyzických peněz v oběhu závisí na poptávce po hotovosti od obchodních bank, všech podnikatelských subjektů, každého občana, a dokonce i každého zahraničního turisty," uvádí mluvčí ČNB Markéta Fišerová. Podle ekonomů množství hotovosti souvisí s rostoucí českou ekonomikou, od čehož se odráží větší zaměstnanost a vyšší mzdy. Domácnosti pak i více utrácejí. Bankovek a mincí pak přibývá, a to i přesto, že čím dál víc transakcí probíhá bezhotovostně. "Bez rozmachu bezhotovostních plateb by byl růst oběživa ještě daleko rychlejší a citelněji akcelerující, než je dnes. Expanze bezhotovostních plateb, jakkoli výrazná, zkrátka nestačí na to, aby významněji omezila nárůst objemu oběživa," komentuje analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška ovlivňují výši obíhajících peněz také nulové úroky na bankovních účtech a postupně se zhoršující podmínky pro spoření. "Domácnosti nejsou motivovány k ukládání hotovosti do bank," říká Sobíšek. Lidé také vybírají hotovost v době, kdy začne mít ekonomika nebo banky problémy. "Ukázkovým příkladem toho bylo vydávání peněz do oběhu v období finanční krize z října roku 2008. Lidé tehdy vybrali okolo 45 mi­liard korun za necelý jeden měsíc," vysvětluje Fišerová z ČNB. Podle statistik ČNB vzrostlo mezi začátkem a koncem roku 2008 množství peněz v oběhu téměř o 54 miliard korun. Historicky se jedná o nejprudší růst výše oběživa. Podle ČNB byl následující rok 2009 jediný, kdy vlivem finanční krize a ekonomické recese hodnota obíhajících peněz poklesla.
zdroj: ihned.cz
květen 2025
T po út st čt so ne
18 28 29 30 1 2 3 4
19 5 6 7 8 9 10 11
20 12 13 14 15 16 17 18
21 19 20 21 22 23 24 25
22 26 27 28 29 30 31 1
23 2 3 4 5 6 7 8
1
Důležitý termín
1
Svátek
cardpay
martinus
náš partner