Růst českého dluhu je druhý nejrychlejší v EU
30.07.2021
Vládní dluh Česka v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) stoupl v prvním čtvrtletí o 6,3 procentního bodu na 44,1 procenta HDP. Šlo tak po Kypru o druhý největší růst mezi zeměmi Evropské unie (EU). Český vládní dluh je v rámci EU šestý nejnižší. Vyplývá to z aktuálních dat Eurostatu, na které upozornila poradenská společnost Moore Czech Republic.
V rámci celé Evropské unii (EU) stoupl vládní dluh o 2,4 procentního bodu na 92,9 procenta HDP, přičemž v prvním čtvrtletí dluh stoupl 23 z 27 členských zemí EU.
"V prvním čtvrtletí vrcholila v České republice pandemie covid-19, v níž jsme v jednu chvíli patřili mezi nejpostiženější země světa. Právě zvýšené výdaje na boj s pandemií a zejména restrikce omezující plný chod hospodářství jsou hlavním důvodem nadprůměrného růstu veřejného dluhu," uvedl partner ve společnosti Moore Czech Republic Petr Kymlička.
V
(Zdroj: aktualne.cz)
Česko přišlo v Íránu o 3,4 miliardy korun
20.03.2017
Téměř dvě desítky let svítí na stránkách ministerstva financí velká ztrátová pohledávka s názvem Írán − Cheteng a sumou 2,6 miliardy korun. Tento pohrobek zbrklé podpory exportu raných 90. let se svou velikostí řadí například za kubánský státní dluh nebo neúspěšný projekt ČPP Transgas v Kazachstánu.
Po letech nejistot je nyní prakticky jisté, že z íránské investice neuvidí Česká republika ani korunu. Do určité míry za to může i liknavost ministerstva financí v době, kdy ho vedl současný premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Celá věc se týká projektu na výstavbu íránské hliníkárny pro společnost Alumnia Project Plant of Iran (APPI). Tu stavěl předchůdce Chetengu, firma Chepos, spolu s dalším státním podnikem Technoexport v první polovině 90. let. Detaily o problémové zakázce ale vyplývají na povrch až nyní. To když Komerční banka a společnost Technoexport začaly požadovat od Chetengu desítky milionů korun a soud s touto brněnskou společností zahájil insolvenční řízení. Ukazuje se ale, že český stát zaplaceno nedostane. Jeho nároky jsou již promlčené. Společnost Cheteng uzavřela smlouvu s APPI na výstavbu hliníkárny v roce 1991. Po jejím dokončení ale nastaly spory o zaplacení víceprací. Ty odmítla íránská strana uhradit a úvěrující banky měly obavy, že své peníze již neuvidí. Credit Lyonnais Bank, která konsorcium vedla, si proto vyžádala vyplacení záruk, jež na projekt poskytl český stát. Jak vyplývá z nedávno zveřejněných dokumentů v insolvenčním rejstříku, ministerstvo financí této bance v letech 1997 a 1998 vyplatilo v šesti tranších přes 3,4 miliardy korun. Rozdíl oproti výše zmíněným 2,6 miliardy jde na vrub kurzovým rozdílům.
zdroj: ihned.cz
Ministerstvo obrany nakoupí munici, neprůstřelné vesty a bojová vozidla za tři a půl miliardy
07.03.2017
Ministerstvo obrany nakoupí munici od firmy Sellier & Bellot za tři miliardy korun. Od firmy Argun koupí 5500 neprůstřelných vest za 255 milionů korun a od firmy SVOS Přelouč čtyři bojová vozidla za 94,5 milionu. Příslušné kontrakty v úterý v Praze podepsal náměstek ministra obrany Pavel Beran.
Vláda už loni rozhodla o tom, že ministerstvo obrany bude v příštích pěti letech odebírat malorážovou munici od české společnosti Sellier & Bellot. Původně schválená částka byla 2,5 miliardy korun, ovšem ministerstvo od počátku uvádělo, že konečná hodnota kontraktu bude záležet na potřebách armády. Podle uzavřené smlouvy je částka tři miliardy korun nejvyšší možná.
Firma Sellier & Bellot by měla dodávat v letech 2017 až 2021 armádě cvičnou i ostrou munici. Měla by být v rážích do devíti milimetrů a v kalibru 12 pro vojenské ruční zbraně. Neprůstřelné vesty by společnost Argun měla armádě dodat v letech 2017 až 2020.
zdroj: ihned.cz
ČNB musí tisknout více bankovek
02.03.2017
Za jeden rok v Česku přibylo 46 miliard korun hotovosti. Momentálně tak podle čerstvé měnové statistiky ČNB v bankovkách a mincích obíhá přes 550 miliard korun. Poptávka po fyzických penězích je tak vysoká, že centrální banka musela loni nechat vyrobit dvakrát víc mincí než v roce 2015. Tehdy pro ni Česká mincovna, jediný dodavatel mincí, vyrazila 50 milionů kusů, loni to bylo přes 100 milionů nových mincí. Celkem jich po Česku koluje už 1,75 miliardy kusů. Roste i počet bankovek, v současnosti jich mezi lidmi obíhá 445 milionů.
Množství peněz v oběhu se zvyšuje každý rok už od vzniku české měny v roce 1993. Ale v posledních letech se tak děje rychleji. Podle ČNB je hotovosti více, protože si to žádají lidé i firmy. "Množství fyzických peněz v oběhu závisí na poptávce po hotovosti od obchodních bank, všech podnikatelských subjektů, každého občana, a dokonce i každého zahraničního turisty," uvádí mluvčí ČNB Markéta Fišerová. Podle ekonomů množství hotovosti souvisí s rostoucí českou ekonomikou, od čehož se odráží větší zaměstnanost a vyšší mzdy. Domácnosti pak i více utrácejí. Bankovek a mincí pak přibývá, a to i přesto, že čím dál víc transakcí probíhá bezhotovostně. "Bez rozmachu bezhotovostních plateb by byl růst oběživa ještě daleko rychlejší a citelněji akcelerující, než je dnes. Expanze bezhotovostních plateb, jakkoli výrazná, zkrátka nestačí na to, aby významněji omezila nárůst objemu oběživa," komentuje analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška ovlivňují výši obíhajících peněz také nulové úroky na bankovních účtech a postupně se zhoršující podmínky pro spoření. "Domácnosti nejsou motivovány k ukládání hotovosti do bank," říká Sobíšek. Lidé také vybírají hotovost v době, kdy začne mít ekonomika nebo banky problémy. "Ukázkovým příkladem toho bylo vydávání peněz do oběhu v období finanční krize z října roku 2008. Lidé tehdy vybrali okolo 45 miliard korun za necelý jeden měsíc," vysvětluje Fišerová z ČNB. Podle statistik ČNB vzrostlo mezi začátkem a koncem roku 2008 množství peněz v oběhu téměř o 54 miliard korun. Historicky se jedná o nejprudší růst výše oběživa. Podle ČNB byl následující rok 2009 jediný, kdy vlivem finanční krize a ekonomické recese hodnota obíhajících peněz poklesla.
zdroj: ihned.cz
České spořitelně vzrostl zisk o osm procent
28.02.2017
České spořitelně loni vzrostl čistý zisk meziročně o 8,1 procenta na 15,5 miliardy korun. Kromě růstu úvěrů se na výsledku podílel jednorázový příjem z prodeje podílu ve společnosti Visa Europe. O hospodářských výsledcích spořitelna informovala na svých stránkách. ČS je největší tuzemská banka podle počtu klientů, kterých má 4,7 milionu.
Provozní zisk klesl o 5,1 procenta na 20,08 miliardy korun. Příčinou byl zejména propad výnosu z poplatků a provizí. Čistý úrokový výnos loni skončil 1,4 procenta pod úrovní roku 2015. klady klientů ČS loni meziročně vzrostly o necelých 11 procent na 786,9 miliardy korun. Bilanční suma spořitelny se v roce 2016 zvýšila o 11,1 procenta na 1,066 bilionu korun. Poměr nákladů a výnosů se loni zvýšil na 47,5 procenta z 46,8 procenta o rok dříve. Provozní náklady loni spořitelna snížila o 2,4 procenta na 18,1 miliardy korun. Napomohlo tomu mimo jiné snížení příspěvku do Fondu pojištění vkladů. Čistý výnos z poplatků a provizí poklesl o devět procent. Podle banky byl negativní výsledek ovlivněn evropskou regulací v oblasti platebních karet. "Bez vlivu regulace poplatků za platby kartou by celkový čistý výnos z poplatků a provizí klesl o čtyři procenta," uvedla spořitelna. Generální ředitel ČS Tomáš Salomon je s údaji za loňský rok spokojený. "Finanční výsledky jsou výborné navzdory přetrvávajícímu prostředí nízkých úrokových sazeb a sílícího tlaku regulace," uvedl. Ke konci roku 2016 měla ČS 561 poboček. Počet zaměstnanců banky klesl z předloňských 10,5 tisíce na 10,3 tisíce.
zdroj: ihned.cz