Schodek příští rok bude maximálně 231 miliard korun. Víc nedovolí zákon, řekl ministr financí
26.08.2024
Rozpočtový schodek v příštím roce bude nejvýše 231 miliard korun po letošních plánovaných 252 miliardách korun.
Řekl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), podle kterého maximální deficit stanovuje zákon na základě ekonomického výkonu země. Rozpočtová strategie z dubna předpokládala pro příští rok deficit 235 miliard korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Stavebnictví dál klesá. Průmyslu pomohla auta, obchod je v přebytku
13.07.2023
Stavební výroba v Česku v květnu pokračovala čtvrtý měsíc v poklesu, meziročně se snížila o 2,7 procenta. Naopak průmyslová výroba vzrostla o 1,4 procenta, táhla ji zejména produkce motorových vozidel. Zvýšení exportu aut společně se snížením schodku obchodu s ropou a plynem pomohlo bilanci zahraničního obchodu, která v květnu skončila v přebytku 11,8 miliardy korun, v kladných hodnotách je od počátku roku.
Průmyslová produkce v květnu zrychlila růst na 1,4 procenta z dubnových 1,2 procenta. Ubylo ale nových zakázek, jejich hodnota meziročně klesla o 4,4 procenta, což je nejhlubší pokles od léta 2020. Meziměsíčně se průmyslová výroba zvýšila o 1,6 procenta.
K mírnému růstu průmyslové produkce nejvíce přispěla výroba motorových vozidel, kde produkce vzrostla i meziměsíčně. Růst zaznamenala jak výroba automobilů, tak jejich dílů. Plánované odstávky a nižší produkce uhelných elektráren ovlivnily pokles ve výrobě elektřiny, plynu a tepla.
Podle analytiků drží českou průmyslovou produkci nad vodou pouze výroba automobilů, výhled celého odvětví je kvůli poklesu zakázek značně nejistý. Květnová čísla z průmyslu sice skončila nad odhadem trhu, stále však platí, že tuzemský průmysl prochází recesí, kterou mírní pouze silná výroba automobilů, kde se v letošním roce daří finalizovat dříve nedokončenou výrobu...
B
Potřebujeme chytrý konsolidační balíček, chytré šetření, ne chaotické nebo tupé kroky
11.07.2023
Stát nemůže dělat nic jiného než šetřit. Především na sobě. A měla by to vědět i opozice, která má velký podíl na tom, do jaké situace jsme se s financemi dostali.
Bude to horký týden, i když má vládní koalice sílu změny prosadit. Předsedkyně poslanců ANO, bývalá ministryně financí Alena Schillerová, řekla: "Balíček je problematický. Zastávám názor, že tato vláda zvedne daně – bezesporu to prosadí -, sníží důchody a tím to skončí. Osobně si myslím, že to bude složité jednání. Hnutí ANO bude mluvit a bude mluvit dlouho."
Opozice nemá sílu balíček zablokovat, takže to chce aspoň vládním stranám osladit, poslanci ANO a SPD zřejmě hodlají předvést litanie. Ostatně dříve opozice dělala vládě Andreje Babiše totéž. Celkem chápu, že pro Petra Fialu a jeho lidi není možné dohodnout se s Tomiem Okamurou, s SPD, i když k ní má část ODS v lecčems poměrně blízko. Za chybu na obou stranách ale považuju neschopnost najít dohodu s poslanci Babiše. Protože jde o hodně, mimo jiné o pokus zkrotit inflaci, která ničí úplně všechny, ohryzává soukromé i jiné úspory.
Vláda posílá balíček do sněmovny, ale i některé vládní strany budou prosazovat změny...
B
Ceny pohonných hmot v Česku stále rostou
10.07.2023
Ceny pohonných hmot v Česku dále rostou, u benzinu průměrná cena přesáhla 37 korun za litr. Nejprodávanější benzin Natural 95 za uplynulý týden zdražil v průměru o 16 haléřů na 37,05 koruny za litr a nafta o 19 haléřů na 31,43 koruny.
Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Paliva zdražují zhruba od konce května. Přesto jsou stále výrazně levnější než loni ve stejnou dobu, kdy ceny prudce stoupaly po začátku války na Ukrajině.
Přesně před rokem byl Natural 95 o 10,53 koruny za litr dražší než nyní, a cena nafty byla loni v červnu vyšší o 15,37 koruny. Ceny loni začaly skokově narůstat po zahájení útoku ruské armády na Ukrajinu na konci února 2022. Letos pohonné hmoty nejprve od začátku února zlevňovaly. U benzinu se zlevňování přerušilo už v březnu. V půlce dubna začal benzin opět zlevňovat, ale od 23. května vytrvale zdražuje. U nafty růst cen trvá od konce května.
Nejlevněji nyní paliva natankují řidiči v Jihočeském kraji, kde stojí litr benzinu v průměru 36,65 koruny a nafta 30,79 koruny. Naopak nejdražší jsou paliva v Praze, kde litr benzinu motoristé koupí průměrně za 38,12 koruny a litr nafty za 33,22 koruny...
Kurz koruny: Ta má za sebou solidní první pololetí
07.07.2023
V prvním pololetí tohoto roku prokázala česká měna solidní výkon, který by se měl udržet i v druhé polovině roku. Od ledna do června se posílila vůči většině hlavních světových měn, včetně amerického dolaru, eura a švýcarského franku. Naopak však oslabila vůči polskému zlotému a maďarskému forintu.
Vůči dolaru zpevnila od začátku ledna do včerejška o 3,6 procenta, vůči euru pak o 1,7 procenta, uvedl ekonom Lukáš Kovanda. Z důležitějších měn světa nejvýrazněji oslabila vůči latinskoamerickým měnám: kolumbijskému pesu, mexickému pesu a brazilskému realu. Nejvíce zpevnila vůči argentinskému pesu, turecké liře a ruskému rublu. Solidní výkon české měny souvisí zejména s poměrně příznivým vývojem uplynulé topné sezóny, během níž nenastalo vyhrocení energetické krize EU. Tím došlo k odvrácení obávané hlubší recese v ČR, která by výrazněji stáhla i korunu. Za příznivým průběhem topné sezóny stojí poměrně teplé počasí letošní zimy a také relativně plynulé a zvládnuté odstřižení podstatné části EU od ruských energií, zejména plynu.
Koruna těžila také z nadále poměrně vysokého rozdílu ve svém základním úročení v porovnání s úroky na dolaru či euru, byť její úrokový „náskok“ se během uplynulých šesti měsíců postupně tenčil. Česká národní banka totiž po celou dobu držela své základní úroky neměnné, zatímco americké centrální banka i Evropská centrální banka je dále navyšovaly. České měně obecněji svědčila celosvětová úleva, jež se dostavila právě v důsledku příznivějšího než očekávaného průběhu uplynulé topné sezóny. Četné země Západu se dokázaly zbavit své závislosti na dovozu ruských energií – případně ji alespoň citelně omezit –, aniž by je to uvrhlo do hlubší recese. Ta se zatím nedostavuje ani v USA. Proto jsou mezinárodní investoři „odvážnější“ než loni a tolik neváhají investovat třeba do aktiv a měn rozvíjejících se trhů. Proto právě se ještě více než koruně v letošním prvním pololetí dařilo právě zmíněné řadě latinskoamerických měn nebo měnám zemí Visegrádské čtyřky. Těm samozřejmě – jako koruně – svědčila také mírná zima a výrazný rozdíl v úrokových sazbách na zlotém či forintu s těmi na dolaru či euru.
Ve druhé polovině roku by koruna přitom měla vůči dolaru zpevnit, a to z nynější úrovně zhruba 21,80 za dolar na 21,50, vyplývá z konsensu mezi analytiky, jak jej zachycuje agentura Bloomberg. Vůči euru ovšem podle stejného zdroje koruna do konce roku mírně oslabí, a to z nynějších přibližně 23,80 za euro na 23,90.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/ekonomika/)