Schodek rozpočtu ke konci května byl 210,4 miliard korun, loni byl 271,4 miliard
06.06.2024
Schodek státního rozpočtu na konci května dosáhl 210,4 miliardy korun, prohloubil se z dubnových 153,1 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Deficit za prvních pět měsíců je třetí nejhlubší od vzniku Česka, loni byl rekordních 271,4 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) k meziročnímu zlepšení přispěly silnější daňové příjmy a nižší výdaje v energetice.
Rozpočtové příjmy do konce května dosáhly 721,1 miliardy korun, ve srovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostly o 9,1 procenta. Výdaje za prvních pět měsíců činily 931,5 miliardy korun, meziročně byly o 0,1 procenta nižší. Letos by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek je 252 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek v historii Česka.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Zhruba polovina Čechů a Slováků zvažuje změnu zaměstnání
11.01.2017
Češi a Slováci mění svůj pohled na práci. Zhruba čtvrtina z nich uvažuje letos o změně zaměstnání a další čtvrtina výměnu zaměstnavatele nevylučuje. Vyplývá to z výzkumu společnosti Wincott People, kterého se v Česku zúčastnilo 526 respondentů a na Slovensku 315.
U mladých lidí do 35 let je nejdůležitějším faktorem pro změnu vyšší mzda, která jim umožní zajistit si lepší bydlení či získat vyšší hypotéku. Další důležité důvody s penězi nesouvisí. Pro více než třetinu pracujících je rozhodující, aby je práce bavila. A pro řadu lidí je důležité to, jak dobře jim půjde nová práce skloubit s rodinou. Zaměstnání blízko domova, s vyhovující pracovní dobou či možností pracovat doma je pro lidi při hledání nového místa mnohem atraktivnější benefit než stravenky, dovolená navíc, auto pro osobní potřeby či zvyšování kvalifikace. Tak například stravenky řeší při přechodu na nové místo jen 1,3 procenta Čechů a 2,2 procenta Slováků, zatímco home office je důležitý pro zhruba 15 procent Čechů i Slováků. Možnost končit pravidelně o půl čtvrté či páté odpoledne bez dalších přesčasů je pro třetinu Čechů a 40 procent Slováků dokonce tak důležitým faktorem, že jsou kvůli němu ochotni se vzdát části své mzdy (26,9 procenta Čechů by se raději smířilo s poklesem platu o pět procent a 7,4 procenta by kvůli jasné možnosti si plánovat odpoledne bylo ochotno jít s platem dolů o desetinu).
zdroj: ihned.cz
Mladé banky zažily úspěšný rok. Nejvíc nových klientů nabrala Fio banka
11.01.2017
Nízkonákladovým bankám, pro něž se vžilo označení mladé banky, dále přibývají klienti. A to přesto, že tradiční peněžní domy je následují v nabídce běžných služeb zdarma a že sektor loni zasáhl konec Zuno bank. Ta od října nenabírá klienty, postupně je má převzít Raiffeisenbank.
Počet zákazníků Air Bank, mBank, Equa bank, Fio banky a Zuno bank přesáhl podle zjištění HN na konci loňského roku 2,3 milionu. To je patnáctiprocentní meziroční nárůst. Z celkových čísel je vidět, že mladé banky jsou sice stále výrazně menší než velké banky, ale zvyšují svůj tržní podíl na úkor většiny významných tradičních hráčů. Nejvíce, o 115 tisíc, přibylo loni klientů Fio bance, skoro o sto tisíc se rozšířila klientská základna Air Bank. Nejrychlejší růst klientů, meziročně skoro čtyřicetiprocentní, zaznamenala Equa bank. Podle posledních dostupných čísel z konce 3. čtvrtletí 2016 se z tradičních domů dařilo získávat nové zákazníky Komerční bance a UniCredit. Raiffeisenbank, která loni převzala retailovou část Citibank, počet klientů nezveřejňuje. Naopak České spořitelně, ČSOB a Monetě klienti odešli.
Zájem o korunu klesl jen dočasně
09.01.2017
Centrální banka brání koruně v posílení pod hranici 27 korun za euro se stále větším úsilím. Zatímco v roce 2014 nemusela na trhu zasahovat vůbec, loni vydala na nákup eur nejméně 367 miliard korun, o polovinu více než v roce 2015. Ani to ale není konečná částka, protože zatím chybí oficiální data o výši prosincových intervencí. První odhady analytiků naznačují, že by mohlo jít o dalších 10 až 25 miliard.
Tlak na ČNB loni rostl zejména proto, že se blíží očekávané opuštění kurzového závazku. Sama bankovní rada vidí jako nejpravděpodobnější termín takzvaného "exitu" polovinu letošního roku. Ekonomové se shodují, že česká měna po návratu k normálu posílí. Průzkum HN mezi nimi ukázal, že už na konci roku by kurz mohl dosáhnout hladiny 26,2 koruny za euro. To láká k nákupu české měny spekulanty, kteří věří, že na jejím zhodnocení vydělají. I proto byly říjnové intervence druhé nejvyšší od jejich zavedení v listopadu 2013. Po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách sice zájem investorů opadl, ale podle analytiků šlo jen o krátkou přestávku. "Růst inflace vedl k opětovnému zvýšení spekulativních toků a intenzivnějším intervencím ze strany ČNB. Výrazná aktivita centrální banky byla na trhu patrná už v minulém týdnu a lze očekávat, že se bude dále zvyšovat," řekl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Právě obavy z nízké inflace, nebo dokonce z jejího propadu do záporných hodnot vedly centrální banku v roce 2013 k zahájení umělého oslabování koruny. Od té doby už kvůli němu nakoupila eura za více než 812 miliard korun. Devizové rezervy se více než zdvojnásobily na 2,2 bilionu. Nízká inflace ale nyní postupně odeznívá. V listopadu rostla cenová hladina meziročně o 1,5 procenta, nejrychleji za posledních 3,5 roku. Dvouprocentního cíle centrální banka by podle ekonomů měla dosáhnout už v prvních měsících letošního roku.
zdroj: ihned.cz
Prosincová nezaměstnanost klesla na 5,2 procenta
09.01.2017
Nezaměstnanost v Česku v prosinci klesla na 5,2 procenta z hodnoty 6,2 procenta na konci roku 2015. Uchazečů o práci bylo v Česku 381 tisíc, což je nejnižší prosincová hodnota od roku 2008.
Nezaměstnanost během celého loňského roku v meziročním srovnání setrvale klesala a naopak rostl počet volných pracovních míst. Oproti listopadu nicméně počet lidí bez práce vzrostl o 18 600. Podle Sadílkové je důvodem zejména postupné ukončování sezonních prací. Na Úřady práce se hlásili také lidé, jimž v prosinci vypršely pracovní smlouvy na dobu určitou, nebo živnostníci, kteří ukončili činnost. Počet volných pracovních míst vzrostl meziročně o 30 tisíc na zhruba 132 tisíc, to je nejvyšší prosincová hodnota od roku 2007. Z jednotlivých krajů byla v prosinci nejnižší nezaměstnanost v Praze, a to 3,4 procenta, předstihla tak Plzeňský kraj, kde byla nejnižší v předchozích měsících. Naopak nejvyšší nezaměstnanost zůstala v Ústeckém kraji, a to 7,8 procenta.
zdroj: ihned.cz