Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na více než 192 miliard korun
04.08.2022
V červnu byl 183 miliard korun. Loni ke konci července rozpočet vykázal schodek 279,4 miliardy korun, což byl nejhorší červnový výsledek od vzniku Česka. Informovalo o tom ministerstvo financí. Vláda minulý týden schválila novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun. V březnu sněmovna schválila letošní rozpočet se schodkem 280 miliard korun.
Příjmy novelizovaného rozpočtu činí 1,678 bilionu korun, výdaje 2,008 bilionu korun. Sněmovna by novelu rozpočtu měla projednat v září. Vláda má v dolní komoře většinu 108 z 200 hlasů, dá se tak předpokládat, že rozpočet projde. Celkové příjmy rozpočtu ke konci července meziročně stouply o 8,9 procenta na 911,2 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu pak meziročně klesly o 1,1 procenta na 1,104 bilionu korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Česko loni vyvezlo živé krávy za pět miliard
28.03.2017
Obchodníci se zvířaty loni z Česka vyvezli rekordních 240 tisíc kusů živého skotu. Byznys, ve kterém se minulý rok protočilo skoro pět miliard korun, může být letos ještě větší. Hlavním důvodem je neutuchající zájem z Turecka, kam se krávy a býci z Česka začali ve velkém vozit už v roce 2015.
V roce 2014 byl podíl Turecka na celkovém exportu skotu z Česka 1,9 procenta v kusech a 3,1 procenta v hodnotě. Pak ale přišel turecký boom a loni už to podle dat Českého statistického úřadu bylo skoro 13 procent, respektive 19,4 procenta. Za pouhé dva roky vývoz do Turecka stoupl více než osmkrát − loni měl hodnotu už téměř miliardu korun. Největším trhem stále pro živý skot z Česka zůstává Rakousko. Tam ale míří především kusy určené na porážku. Turci mají zájem o mladý skot určený na vykrmení či plemenné jalovice. A dobře za ně platí. Zatímco za kilogram zástavového skotu, tedy mladého zvířete do 300 kilogramů určeného na další výkrm a následně porážku, dostane u nás farmář přibližně 70 korun za kilogram, v Turecku platí minimálně o 20 korun víc. "V Turecku je dnes o třetinu víc farem než loni, jsou všude kolem silnic," popisuje Šacl. Země chce zhruba do pěti let pomalu utlumovat dovoz a díky stále početnějším stádům vybudovat soběstačné zemědělství. Jejich maso a mléko končí na domácím trhu i v dalších zemích dál na východ a po zlepšení vztahů mezi Ankarou a Moskvou i na ruském trhu. "Mezi zemědělci se říká, že více než 100 tisíc tun hovězího masa, které Rusko kupovalo v EU, dnes dodávají Turci," říká Vráblík. Česká zvířata jsou v cizině žádaná díky přísným veterinárním předpisům. "České firmy jsou pod velkým tlakem ostatních společností z celého světa. Abychom to ustáli, musíme být perfektní. K tomu nám pomáhají i velké farmy, díky kterým máme věrohodnější výsledky než ve zbytku Evropy," uvádí Ladislav Škařupa, ředitel společnosti CBS Genetics, která prodává inseminační dávky a plemenná zvířata. Po srovnání: zatímco průměrný rakouský sedlák má 17 krav, ten český 270.
Česko je nejatraktivnější zemí pro investice v regionu
28.03.2017
Spokojenost německých investorů se současnou ekonomickou situací Česka je rekordně vysoká. Tuzemskou ekonomiku hodnotí jako dobrou 64 procent dotázaných firem, což je nejvyšší hodnota od roku 2004, kdy Česko vstoupilo do Evropské unie. Vyplývá to z průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK), který provedla mezi svými členskými firmami.
Česko se navíc opět stalo nejatraktivnější lokalitou pro investory mezi zeměmi střední a východní Evropy, když předstihlo Polsko. Dotázané firmy na Česku oceňují zejména kvalitu místních dodavatelů nebo hospodářskou stabilitu země. Ohledně vyhlídek na letošní rok jsou však investoři zdrženlivější, pouze 26 procent z nich totiž očekává, že se české hospodářství během roku 2017 zlepší. Ještě loni to přitom bylo 34 procent. Důvodů k pesimismu je hned několik. Firmám vadí nejistá situace okolo blížícího se brexitu nebo nástup Donalda Trumpa do Bílého domu, který by mohl vést ke zvýšenému protekcionismu ze strany Spojených států. Dalším důvodem k nejistotě je také blížící se konec intervencí ze strany České národní banky (ČNB), který by mohl přijít již příští měsíc. “Osobně si myslím, že se bude jednat spíše o překvapivý krok, odhaduji, že k němu dojde v období po Velikonocích,” říká Michael Krüger, ředitel Commerzbank pro Česko a Slovensko. “Poměrně rychle uvidíme kurz na úrovni 25 korun za euro, i když z počátku očekávám výkyvy klidně až k hodnotě 24 korun,” dodává s tím, že reálný kurz vidí právě na úrovni 25 korun k euru. Němečtí investoři jsou však podle všeho na posílení koruny připraveni, každá čtvrtá oslovená firma očekává, že její export během letošního roku vzroste, pokles očekává jen pět procent z nich. “Firmy začaly být zhruba od listopadu velmi aktivní při zajišťování proti kurzovému riziku,” uvádí Krüger. Podle něj se navíc dá očekávat stabilní růst tuzemského hospodářství i po ukončení intervencí.
zdroj: ihned.cz
Novela trestního řádu
27.03.2017
Do trestního řádu se přenáší a určitým způsobem modifikuje institut prohlášení o majetku dosud obsažený v zákoně č. 279/2003 Sb., kde byl využitelný pouze pro účely zjišťování majetku sloužícího pro zajištění výkonu trestu propadnutí majetku, peněžitého trestu a zajištění nároku poškozeného, neboť není důvod, aby tento institut nemohl být použit obecně pro účely zjištění majetku osoby, jejíž majetek má být zajištěn, nebo ke zjištění majetkových poměrů obviněného, je-li toho třeba pro účely trestního řízení.
V souvislosti s novým ochranným opatřením se oproti stávající úpravě rozšiřuje možnost orgánů činných v trestním řízení provádět finanční šetření a získávat potřebné bankovní informace a informace z evidence zaknihovaných cenných papírů a investičních nástrojů již v přípravném řízení rovněž za účelem zjištění povahy, rozsahu nebo umístění věcí pro účely jejich zajištění a za účelem zjištění majetkových poměrů obviněného, neboť právě nepoměr mezi zjištěným majetkem obviněného a jeho legálními příjmy je jedním z předpokladů pro uložení předmětného ochranného opatření. Nově se jednotně upravuje zajištění věci, o níž je dáno podezření, že je nástrojem nebo výnosem z trestného činu, jež se uplatní, pokud taková věc nebyla zajištěna k důkazním účelům. O zajištění se rozhoduje usnesením, proti kterému je přípustná stížnost, o které rozhoduje příslušný soud.
Novela trestního zákoníku – dopad na podnikatelské prostředí
27.03.2017
Byla schválená novela trestního zákoníku, jejíž hlavním cílem je zajistit implementaci směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii.
Právní úprava může mít dopady na podnikatelské prostředí, pokud jde o doplnění trestních sankcí umožňujících odčerpání majetku pravděpodobně nelegálního původu, vzhledem k tomu, že však účelem takové sankce je odčerpat nelegální prospěch, jde o úpravu, která je ve veřejném zájmu a slouží k ochraně společnosti před dalším pácháním trestné činnosti a zlepšuje i kvalitu podnikatelského prostředí. Právní úprava má dopady na majetkovou sféru osoby, jíž bude uložena nová trestní sankce umožňující odčerpání majetku pravděpodobně nelegálního původu, vzhledem k tomu, že však účelem takové sankce je odčerpat nelegální prospěch, jde o úpravu, která je ve veřejném zájmu a slouží k ochraně společnosti před dalším pácháním trestné činnosti, přičemž reaguje na spáchání trestného činu.