Sdílet článek Česko své zlaté rezervy rozprodalo, má jich už jen zlomek
27.05.2020
Česko má v rezervách necelou devítinu ze 70 tun zlata, které získala po zániku federace v lednu 1993. Vyplývá to z tzv. zlatého indexu, který vytvořili analytici společnosti Zlato, jednoho z největších prodejců investičního zlata na tuzemském trhu. Hodnota indexu od vzniku samostatné ČR klesla v dubnu 2020 na 11,2 procenta původního stavu.
"Vycházíme z množství zlata, které ČR získala po rozdělení federace. To je sto procent. A porovnáme je odteď každý měsíc s aktuálními veřejně přístupnými údaji České národní banky," popsal výpočet analytik společnosti Zlato David Marášek. ČNB měla ke vzniku republiky před 27 lety v držení 70 tun zlata v devizových rezervách, které nově vzniklému státu připadly na základě rozdělení federace. Bylo to více než dva a čtvrt milionu troyských uncí zlata. Na konci loňského roku ale bylo v zásobách ČNB už jen něco málo přes čtvrt milionu uncí, jak vyplývá z údajů centrální banky.
(Zdroj: aktualne.cz)
Koruna od ukončení intervencí minulý týden postupně sílí
11.04.2017
Česká měna zatím oslabuje, v porovnání se závěrem pondělního obchodování ztrácí zhruba desetník. Kurz se v 10 hodin středoevropského času pohyboval okolo úrovně 26,70 koruny za jedno euro. Od ukončení intervencí, které Česká národní banka (ČNB) oznámila minulý týden ve čtvrtek, je však koruna přibližně o 30 haléřů silnější.
V pondělí ráno se přitom kurz koruny vyšplhal až na 26,50, když hlavní vliv na obchodníky zřejmě měla čísla o inflaci a statistiky z trhu práce. Data zvýšila očekávání ohledně budoucího zvyšování úrokových sazeb ze strany centrální banky. Meziroční růst spotřebitelských cen se v březnu zrychlil v souladu s očekáváním trhu na 2,6 % z únorových 2,5 %, a dosáhl tak nejvyšší úrovně od listopadu 2012. Míra nezaměstnanosti klesla na 4,8 procenta, tedy na nejnižší hodnotu od ledna 2009. “Stabilní výhled ohledně inflace a mírné přehřívání ekonomiky budou dle našeho názoru motivovat ČNB k dalšímu zpřísňování měnové politiky, a to zejména v situaci, kdy by kurz koruny setrval delší dobu zhruba na současné úrovni. Zahájení cyklu zvyšování sazeb tak dle našeho názoru nastane již letos,” uvedl ve svém pondělním komentáři hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Tomu by nasvědčovala i slova guvérnéra ČNB Jiřího Rusnoka v pondělním rozhovoru pro HN. Podle něj ČNB se zvyšováním úrokových sazeb začne na přelomu tohoto a příštího roku. Opuštění kurzového závazku, v rámci kterého ČNB uměle oslabovala kurz české měny nad úroveň 27 korun za euro, se zatím obešlo bez výraznějších výkyvů na devizovém trhu. V úterním rozhovoru pro deník Právo guvernér Rusnok uvedl, že důvodem je dobrá komunikace ČNB.
zdroj: ihned.cz
Koruna podle Reuters do roka posílí o pět procent
06.04.2017
Česká koruna by měla do roka vůči euru posílit zhruba o pět procent, a překonat tak výkon ostatních měn v regionu. Ukázal to ve čtvrtek průzkum agentury Reuters mezi celkem šestnácti analytiky.
Kurz koruny udržuje centrální banka pomocí intervencí na devizovém trhu už téměř tři a půl roku pod 27 korunami za euro. Minulý pátek ale vypršel slib ČNB v umělém oslabování měny pokračovat. Guvernér centrální banky v této souvislosti na konci března řekl, že od dubna může přijít konec intervencí kdykoliv. Sedm ze 16 analytiků, které agentura Reuters mezi 31. březnem a 5. dubnem oslovila, si myslela, že ČNB nechá korunu posílit pod hladinu kurzového závazku už do konce dubna. Celkem 13 z 18 analytiků pak čekalo, že se tak stane do konce června. Podobné výsledky ukázal také průzkum HN z období mezi 20. a 26. březnem. Na rozhodování centrální banky by kromě udržitelné inflace nad dvouprocentním cílem centrální banky, což je základní podmínkou pro konec intervencí, mohla mít vliv i aktivita spekulantů. Ti nakupují ve velkých objemech koruny, protože věří, že stabilně rostoucí česká ekonomika bude po ukončení závazku nahrávat posilování měny. Podle předběžných odhadů musela ČNB nakoupit jen v březnu eura za více než 400 miliard korun, aby českou měnu udržela slabší než 27 korun za euro. Medián předpovědí analytiků v průzkumu Reuters tato očekávání potvrdil. Ukázal, že za 12 měsíců by se měla koruna obchodovat na úrovni 25,70 za euro, což by představovalo zisk 5,2 procenta proti středečnímu závěru obchodování. Opuštění závazku ČNB však může být provázeno výraznými výkyvy kurzu, než se koruna ustálí na pevnějších úrovních. Z dalších středoevropských měn má podle průzkumu polský zlotý během následujících 12 měsíců oslabit k euru o 0,8 procenta na 4,265 za euro. Maďarský forint by měl stagnovat na úrovni 310 za euro.
zdroj: ihned.cz
Schválená novela katastrální vyhlášky
06.04.2017
Novela vyhlášky zpřesňuje text stávající katastrální vyhlášky dle zkušeností z praxe, a odstraňuje některé výkladové problémy.
Změny se týkají: informací o podaném dovolání či ústavní stížnosti zveřejňované v katastru, jednoduššího doplňování údajů o nedostatečně identifikovaných vlastnících, slučování parcel s věcným břemenem, sbírky listin a upřesnění podoby písemností, které se do nich ukládají, problematiky ověřování pravosti podpisů, nové úpravy revize údajů katastru nemovitostí. Změnová vyhláška rovněž reflektuje změny jiných právních předpisů v souvislosti s novelizací exekutorského zástavního práva.
Veřejné finance poprvé skončily v přebytku o 29 miliard
04.04.2017
Veřejné finance skončily loni poprvé v přebytku, a to 0,62 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Přebytek činil 29,3 miliardy korun. Uvedl to v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Předloni byly veřejné finance v deficitu 0,63 procenta HDP. Zveřejněné číslo je součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Evropské komisi každá členská země EU dvakrát za rok.
Pro letošek odhaduje Česká národní banka přebytek veřejných financí 0,4 procenta HDP a v roce 2018 na 0,8 procenta HDP. "Ke zlepšení salda hospodaření došlo na všech úrovních sektoru vládních institucí," uvedl ČSÚ. Ústřední vládní instituce hospodařily loni s deficitem 20,4 miliardy korun, který meziročně klesl o 36,5 miliardy korun. U místních vládních institucí vzrostl loni přebytek o 18,5 miliardy korun na 44,8 miliardy korun a o téměř tři miliardy na 4,9 miliardy korun byl vyšší i přebytek subsektoru fondů sociálního zabezpečení. Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 1,1 procenta. K růstu příjmů nejvíce přispěl růst příjmů ve formě sociálních příspěvků, důchodových daní a daní z výroby a dovozu. Naopak klesly příjmy ostatních běžných a kapitálových transferů. "Tento vývoj byl do značné míry spojen s klesajícími příjmy v rámci projektů spolufinancovaných z fondů Evropské unie," míní statistici. Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně poklesly o 1,9 procenta. Na poklesu se nejvíce podílely výdaje související s investiční aktivitou a klesly také výdaje na úroky. Nejvyšší meziroční růsty byly naopak zaznamenány ve vyplacených dotacích, ostatních běžných transferech a náhradách zaměstnancům. Aktuální výše zadlužení sektoru dosáhla úrovně 37,22 procenta HDP, při meziročním poklesu o 3,10 procentního bodu. "K poklesu došlo zejména v položce krátkodobých dluhových cenných papírů a dlouhodobých úvěrů. Naopak růst o 24,2 miliardy korun byl zaznamenán v položce dlouhodobých dluhových cenných papírů," uvedl ČSÚ.
zdroj: ihned.cz