Tržby obchodníků klesly v dubnu o víc než deset procent
05.06.2020
Tržby obchodníků, kromě prodejů motorových vozidel, v dubnu meziročně klesly po očištění o kalendářní vlivy o 10,9 procenta. Pokles se dotkl všech druhů prodejen. Důvodem jsou vládní opatření proti koronaviru. Výrazně se naopak zvýšil prodej přes internet, jeho růst byl nejvyšší za 15 let. Informoval o tom v pátek Český statistický úřad (ČSÚ). Statistici zároveň upozornili, že vzhledem k mimořádným opatřením mohou být dubnová data později výrazně revidovaná.
Neočištěné maloobchodní tržby byly v dubnu meziročně nižší o 10,6 procenta. ČSÚ ovšem v tomto roce začal preferovat očištěné údaje. Meziměsíčně tržby obchodníků reálně klesly o 4,8 procenta. Tržby se snížily zejména kvůli úplnému nebo částečnému uzavření prodejen, které se týkalo obchodů s potravinami i nepotravinářským zbožím. Nejvýraznější pokles zaznamenaly prodejny s oděvy a obuví, v nichž se tržby snížily proti loňskému dubnu o více než 80 procent. Prodejny sportovních potřeb zaznamenaly propad o 55 procent. Ve specializovaných prodejnách s potravinami byly tržby o nižší o téměř 41 procent. Lépe na tom byly nespecializované prodejny s převahou potravin, kde tržby klesly pouze nepatrně o 0,4 procenta.
(Zdroj: ihned.cz)
Loňský přebytek 62 miliard půjde na umoření státního dluhu a investice
24.04.2017
Vláda v pondělí schválila zprávu o hospodaření státu v loňském roce. Přebytek 62 miliard korun půjde podle ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) hlavně na umoření státního dluhu, rozhodnutí ale umožní také letos financovat některé projety. V koaliční diskusi tak nebyl přijat návrh prosazovaný ČSSD, aby se přebytek stal rezervou pro budoucí valorizace penzí.
"Umořil se státní dluh, je tam doprovodné usnesení o navyšování investic, jak navrhl předseda vlády Bohuslav Sobotka," řekla Valachová novinářům v průběhu jednání kabinetu. Zprávu o hospodaření státu, jejíž součástí je rozvaha o přebytku, musí kabinet předložit sněmovně do konce týdne. Mluvčí kabinetu Martin Ayrer dodal, že v letošním rozpočtu se budou hledat možnosti pro posílení investic. "Ministři a ministryně mají do 9. května předsedovi vlády a prvnímu vicepremiérovi poslat návrhy na posílení investic vlády v rámci stávajícího investičního programu. Ministr financí do 31. května předloží vládě návrh na restrukturalizaci výdajů státního rozpočtu s cílem posílit investice státního rozpočtu," uvedl Ayrer. Kabinet se podle Valachové dohodl, že na investice z loňského přebytku vyčlení zhruba deset miliard korun, konkrétní částku zatím ale nestanovil. Peníze mají směřovat například na opravy škol a nemocnic. Využití přebytku z loňského hospodaření státu řešili vládní politici již počátkem roku. Přebytek podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) reálně neexistuje, jde pouze o účetní krok, což připomínají i další členové koalice. "O ten přebytek emitovalo ministerstvo financí méně státních dluhopisů. Pokud by se vláda rozhodla ty peníze využít, tak by ministerstvo financí muselo v tom rozsahu vydat nové dluhopisy," vysvětlil nedávno Sobotka. Přebytek státního rozpočtu ke konci letošního března stoupl na 4,7 miliardy z únorových 3,7 miliardy korun. Loni ke konci března byl rozpočet v přebytku 43,6 miliardy korun, který do konce roku vystoupal na rekordních 62 miliard. Důvodem výrazného meziročního poklesu je podle ministerstva financí menší množství peněz přijatých z EU. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun.
zdroj: ihned.cz
Firmy tlačí na vládu, chtějí euro
19.04.2017
Byznys stupňuje tlak na politiky, aby Česko co nejdříve přijalo euro. "Do eurozóny musíme vstoupit co nejdříve, což by při dodržení všech lhůt bylo v roce 2021. Kritéria pro přijetí eura splňujeme, jde jen o to, učinit politické rozhodnutí," řekl HN prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Svaz sdružuje přes 11 tisíc českých firem a před podzimními sněmovními volbami vypracoval seznam priorit, na které by se měla nová vláda zaměřit.
Svaz průmyslu mimo jiné plánuje lobbovat za nový stavební zákon, rychlejší digitalizaci státní správy nebo větší podporu aplikovaného výzkumu. Euro je pro svaz jednou z hlavních priorit. Celkem se čtrnácti body chce Hanák ještě před říjnovými volbami seznámit lídry politických stran, jež by podle průzkumů získaly alespoň čtyři procenta hlasů. O vstupu do eurozóny proto bude přesvědčovat i předsedy dvou nejsilnějších politických uskupení v zemi − hnutí ANO a ČSSD. Andrej Babiš i premiér Bohuslav Sobotka ale zatím přijetí společné evropské měny odmítají. Pravidla eurozóny vyžadují, aby země nejméně dva roky před přechodem na společnou měnu udržovala stabilní kurz v rámci pravidel eurozóny. Nový kabinet by mohl podle Hanáka o euru rozhodnout v polovině příštího roku.
Svaz se pouští do lobbování za euro ani ne dva týdny poté, co Česká národní banka přestala uměle oslabovat korunu. Déle než tři roky trvající intervence pomohly vývozcům, kteří za své výrobky dostávají zaplaceno v eurech, a podpořily tak českou ekonomiku. Vstup do eurozóny by znamenal, že ČNB o tento nástroj přijde. Hanák tvrdí, že by přesto euro Česku pomohlo. "Ulevili bychom exportérům, kteří mají tržby v eurech, ale mzdy a daně platí v korunách. Navíc bychom zůstali na jedné lodi s Německem, což je pro budoucnost naší malé země závislé na exportu životně důležité." Podpora eura mezi českými firmami dlouhodobě roste. Podle loňského průzkumu Hospodářské komory bylo pro přijetí společné měny 60 procent oslovených firem. O dva roky dříve přitom přechod na euro podporovalo jen 35 procent podniků.
zdroj: ihned.cz
Koruna od ukončení intervencí minulý týden postupně sílí
11.04.2017
Česká měna zatím oslabuje, v porovnání se závěrem pondělního obchodování ztrácí zhruba desetník. Kurz se v 10 hodin středoevropského času pohyboval okolo úrovně 26,70 koruny za jedno euro. Od ukončení intervencí, které Česká národní banka (ČNB) oznámila minulý týden ve čtvrtek, je však koruna přibližně o 30 haléřů silnější.
V pondělí ráno se přitom kurz koruny vyšplhal až na 26,50, když hlavní vliv na obchodníky zřejmě měla čísla o inflaci a statistiky z trhu práce. Data zvýšila očekávání ohledně budoucího zvyšování úrokových sazeb ze strany centrální banky. Meziroční růst spotřebitelských cen se v březnu zrychlil v souladu s očekáváním trhu na 2,6 % z únorových 2,5 %, a dosáhl tak nejvyšší úrovně od listopadu 2012. Míra nezaměstnanosti klesla na 4,8 procenta, tedy na nejnižší hodnotu od ledna 2009. “Stabilní výhled ohledně inflace a mírné přehřívání ekonomiky budou dle našeho názoru motivovat ČNB k dalšímu zpřísňování měnové politiky, a to zejména v situaci, kdy by kurz koruny setrval delší dobu zhruba na současné úrovni. Zahájení cyklu zvyšování sazeb tak dle našeho názoru nastane již letos,” uvedl ve svém pondělním komentáři hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Tomu by nasvědčovala i slova guvérnéra ČNB Jiřího Rusnoka v pondělním rozhovoru pro HN. Podle něj ČNB se zvyšováním úrokových sazeb začne na přelomu tohoto a příštího roku. Opuštění kurzového závazku, v rámci kterého ČNB uměle oslabovala kurz české měny nad úroveň 27 korun za euro, se zatím obešlo bez výraznějších výkyvů na devizovém trhu. V úterním rozhovoru pro deník Právo guvernér Rusnok uvedl, že důvodem je dobrá komunikace ČNB.
zdroj: ihned.cz
Koruna podle Reuters do roka posílí o pět procent
06.04.2017
Česká koruna by měla do roka vůči euru posílit zhruba o pět procent, a překonat tak výkon ostatních měn v regionu. Ukázal to ve čtvrtek průzkum agentury Reuters mezi celkem šestnácti analytiky.
Kurz koruny udržuje centrální banka pomocí intervencí na devizovém trhu už téměř tři a půl roku pod 27 korunami za euro. Minulý pátek ale vypršel slib ČNB v umělém oslabování měny pokračovat. Guvernér centrální banky v této souvislosti na konci března řekl, že od dubna může přijít konec intervencí kdykoliv. Sedm ze 16 analytiků, které agentura Reuters mezi 31. březnem a 5. dubnem oslovila, si myslela, že ČNB nechá korunu posílit pod hladinu kurzového závazku už do konce dubna. Celkem 13 z 18 analytiků pak čekalo, že se tak stane do konce června. Podobné výsledky ukázal také průzkum HN z období mezi 20. a 26. březnem. Na rozhodování centrální banky by kromě udržitelné inflace nad dvouprocentním cílem centrální banky, což je základní podmínkou pro konec intervencí, mohla mít vliv i aktivita spekulantů. Ti nakupují ve velkých objemech koruny, protože věří, že stabilně rostoucí česká ekonomika bude po ukončení závazku nahrávat posilování měny. Podle předběžných odhadů musela ČNB nakoupit jen v březnu eura za více než 400 miliard korun, aby českou měnu udržela slabší než 27 korun za euro. Medián předpovědí analytiků v průzkumu Reuters tato očekávání potvrdil. Ukázal, že za 12 měsíců by se měla koruna obchodovat na úrovni 25,70 za euro, což by představovalo zisk 5,2 procenta proti středečnímu závěru obchodování. Opuštění závazku ČNB však může být provázeno výraznými výkyvy kurzu, než se koruna ustálí na pevnějších úrovních. Z dalších středoevropských měn má podle průzkumu polský zlotý během následujících 12 měsíců oslabit k euru o 0,8 procenta na 4,265 za euro. Maďarský forint by měl stagnovat na úrovni 310 za euro.
zdroj: ihned.cz