Česko zvládlo vyčerpat z evropských fondů 96,4 procenta
04.04.2017
Česká republika v programovém období 2007 až 2013 vyčerpala z evropských fondů 96,4 procenta peněz, které měla k dispozici. Získala 25,8 miliardy eur (697 miliard korun), nevyužila zhruba miliardu eur (26,34 miliardy korun). V úterý to sdělila ministerstva financí a pro místní rozvoj.
Programové období bylo ze strany ČR uzavřeno 30. března, kdy Evropské komisi odeslala závěrečné dokumenty všech 19 operačních programů. Jejich součástí jsou žádosti o vyplacení posledních 1,2 miliardy eur, u kterých Evropská komise ještě ověřuje správnost čerpání dotací. Odhady nevyčerpaných peněz se tudíž mohou ještě mírně změnit. Podle náměstkyně ministryně pro řízení sekce evropských fondů a mezinárodních vztahů MMR Olgy Letáčkové investice z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj tvořily v letech 2007 až 2013 v Česku 34 procent všech vládních kapitálových investic a přispěly k ročnímu růstu českého hrubého domácího produktu dvěma procenty. S použitím evropských peněz se podle MMR vybudovalo například 4526 kilometrů kanalizačních svodů a postavilo nebo modernizovalo 147 čistíren odpadních vod. Na modernější vodovody a kanalizaci je tak nově připojeno více než 600 000 domácností. Podporu z evropských fondů získalo 90 procent základních a 75 procent středních škol, dále veřejná doprava, podniky a výzkum. "Díky politice soudržnosti a desítkám tisíc podpořených projektů se podařilo vytvořit více než 94 000 nových pracovních míst, z toho více než 6000 v oblasti výzkumu," uvedlo MMR. Za úspěch nynější vlády považuje vyčerpání více než 96 procent přidělených peněz ministr financí Andrej Babiš (ANO). "Přišli jsme do situace, kdy se evropské peníze čerpaly málo nebo vůbec, chyběly projekty a vůle situaci zlepšit. Díky našemu nasazení a krizovému managementu se podařilo odvrátit hrozbu, že Česko o přidělené peníze přijde," uvedl. Původní prognózy počítaly v nejhorším možném případě s nedočerpáním až 85 miliard korun z EU.
zdroj: ihned.cz
Státní rozpočet ke konci března dopadl nejhůře za posledních pět let
04.04.2017
Výsledek hospodaření státu po prvních třech měsících byl letos nejhorší od roku 2012. Zatímco loni na konci března vykazoval státní rozpočet rekordní přebytek 43,6 miliardy korun, letos to bylo jen 4,7 miliardy korun. Oproti stavu na konci letošního února je však přebytek o miliardu korun vyšší. Druhá vlna elektronické evidence tržeb zahrnující oblast velkoobchodu a maloobchodu, kterou stát spustil 1. března, se na daňových příjmech podle ministerstva financí ještě nestihla projevit.
Za meziročním propadem rozpočtového přebytku stojí především meziroční snížení přílivu peněz z Evropské unie o 52,7 miliardy korun. "V první polovině roku 2016 byly propláceny relativně vysoké objemy prostředků z EU, které souvisely s výdaji předfinancovanými ze státního rozpočtu v předchozích letech," vysvětlil mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec vysokou srovnávací základnu loňského roku. Po očištění příjmů i výdajů o evropské peníze skončil rozpočet letos ke konci března ve schodku 4,6 miliardy korun a loni ke konci března ve schodku 12 miliard korun, uvedlo ministerstvo. Celkové příjmy státu ke konci března tak kvůli menšímu objemu prostředků z EU meziročně klesly o desetinu, přestože se na daních vybralo o 7,5 procenta více peněz než loni. Největší část příjmů státu zajišťuje pojistné na sociální zabezpečení, které meziročně vzrostlo o 7,1 procenta na 110 miliard korun. Důvodem je především dobrá kondice české ekonomiky a s ní související růst zaměstnanosti i mezd. Na DPH stát vybral za první tři měsíce roku meziročně o 3,9 miliardy (7,4 procenta) více. Podle ministerstva financí je jedním z hlavních důvodů vysoká efektivita kontrolního hlášení v boji proti daňovým únikům. "Nepříznivě se na inkasu naopak projevilo snížení sazby DPH na stravovací služby z 21 na 15 procent v souvislosti se zavedením EET. Od začátku března také došlo ke snížení sazby DPH z 15 na 10 procent u novin a časopisů," uvedl mluvčí ministerstva.
zdroj: ihned.cz
Stávka řidičů autobusů kvůli nízkým mzdám proběhne 6. dubna
30.03.2017
Stávka řidičů linkových autobusů kvůli nízkým mzdám se uskuteční 6. dubna. Odbory ji plánují jako celorepublikový protest od 00:00 do 24:00. Novinářům to po středečním jednání předsednictva Odborového svazu dopravy řekl předseda svazu Luboš Pomajbík. Vedení odborů zároveň vyzvalo šoféry k masivní účasti na stávce.
Celorepublikovou stávku řidičů podpořil minulý týden sjezd základních odborových organizací, zástupci šoférů ale nejsou v postoji k protestům zcela jednotní. V minulosti například stávku odmítly odbory v Pardubickém kraji, podobně se vyjadřovali zástupci zaměstnanců působících v jihlavské společnosti Icom Transport. Zda se ke stávce připojí řidiči ve všech krajích, bude podle Pomajbíka záležet na zaměstnancích. "My je vyzýváme, aby se aktivně zúčastnili stávky, na druhou stranu do stávky nemůžeme nikoho nutit. Samozřejmě že budeme bedlivě sledovat, aby někdo stávku někomu nezakazoval nebo někomu nevyhrožoval, pokud se stávky bude chtít zúčastnit," dodal šéf dopravních odborů. Odboráři kritizují přístup některých krajů k vládnímu nařízení o navýšení nejnižší mzdy pro šoféry autobusů. Vláda stanovila minimální mzdu na 98,10 koruny za hodinu jízdy a na 88 korun za hodinu čekání. Nově byl zaveden příplatek 6,60 koruny za hodinu za náročné pracovní prostředí. Podle odborů dostali řidiči v některých krajích přidáno méně, než očekávali. Firmy například zvýšily sazby podle vládního nařízení, šoférům ale na druhou stranu snížily odměny. Některé kraje souhlasily s navýšením mezd jen do měsíční výše 16 400 korun hrubého, což odpovídá hodinové mzdě podle vládního nařízení při 37,5 opracované hodiny týdně. Řidiči linkových autobusů proti nízkým mzdám protestují od října 2015. Podle nové podoby zákona o veřejných zakázkách by soutěže na zajištění veřejné dopravy měly zohledňovat i jiná kritéria než cenu a stanovovat například nejnižší mzdu pro šoféry autobusů. Nejhorší situace panuje podle odborů v Jihomoravském a v Ústeckém kraji.
zdroj: ihned.cz
Česko loni vyvezlo živé krávy za pět miliard
28.03.2017
Obchodníci se zvířaty loni z Česka vyvezli rekordních 240 tisíc kusů živého skotu. Byznys, ve kterém se minulý rok protočilo skoro pět miliard korun, může být letos ještě větší. Hlavním důvodem je neutuchající zájem z Turecka, kam se krávy a býci z Česka začali ve velkém vozit už v roce 2015.
V roce 2014 byl podíl Turecka na celkovém exportu skotu z Česka 1,9 procenta v kusech a 3,1 procenta v hodnotě. Pak ale přišel turecký boom a loni už to podle dat Českého statistického úřadu bylo skoro 13 procent, respektive 19,4 procenta. Za pouhé dva roky vývoz do Turecka stoupl více než osmkrát − loni měl hodnotu už téměř miliardu korun. Největším trhem stále pro živý skot z Česka zůstává Rakousko. Tam ale míří především kusy určené na porážku. Turci mají zájem o mladý skot určený na vykrmení či plemenné jalovice. A dobře za ně platí. Zatímco za kilogram zástavového skotu, tedy mladého zvířete do 300 kilogramů určeného na další výkrm a následně porážku, dostane u nás farmář přibližně 70 korun za kilogram, v Turecku platí minimálně o 20 korun víc. "V Turecku je dnes o třetinu víc farem než loni, jsou všude kolem silnic," popisuje Šacl. Země chce zhruba do pěti let pomalu utlumovat dovoz a díky stále početnějším stádům vybudovat soběstačné zemědělství. Jejich maso a mléko končí na domácím trhu i v dalších zemích dál na východ a po zlepšení vztahů mezi Ankarou a Moskvou i na ruském trhu. "Mezi zemědělci se říká, že více než 100 tisíc tun hovězího masa, které Rusko kupovalo v EU, dnes dodávají Turci," říká Vráblík. Česká zvířata jsou v cizině žádaná díky přísným veterinárním předpisům. "České firmy jsou pod velkým tlakem ostatních společností z celého světa. Abychom to ustáli, musíme být perfektní. K tomu nám pomáhají i velké farmy, díky kterým máme věrohodnější výsledky než ve zbytku Evropy," uvádí Ladislav Škařupa, ředitel společnosti CBS Genetics, která prodává inseminační dávky a plemenná zvířata. Po srovnání: zatímco průměrný rakouský sedlák má 17 krav, ten český 270.