Více než polovina Čechů má problémy vyjít s výplatou
11.05.2020
Každý desátý si musí před výplatou půjčit, navíc 43 procent lidí žije od výplaty k výplatě. Před nouzovým stavem to bylo 28 procent lidí, ukázal průzkum úvěrové společnosti Fair Credit mezi 880 respondenty z konce dubna. Schopnost vyjít s výplatou je podle firmy otázka disciplíny a plánování výdajů. Ty však sleduje a eviduje jen 29 procent Čechů. Každý desátý Čech s výplatou nevyjde a musí si půjčit, častěji jsou to mladí ve věku 27 až 35 let, lidé se základním vzděláním a také ženy.
Většina respondentů by šla pro krátkodobou finanční pomoc k rodině (65 procent) nebo přátelům (18 procent). Na 14 procent by využilo kreditní kartu, pro úvěr do banky by šlo 18 procent dotázaných a pomoc u nebankovní instituce by hledala tři procenta Čechů.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Dolar výrazně oslabil. Trhy zklamala Trumpova tisková konference
13.01.2017
Americký dolar ve čtvrtek na devizových trzích výrazně klesá a jeho index ke koši hlavních světových měn sestoupil na nejnižší úroveň za pět týdnů. Dolar srazilo zklamání z nedostatku detailů o ekonomické politice zvoleného prezidenta Donalda Trumpa na jeho středeční tiskové konferenci.
Index, který měří hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních měn, kolem 17.30 středoevropského času ztrácel 0,8 procenta na 100,99 bodu a předtím sestoupil až na 100,72 bodu. Proti euru americká měna odepisovala rovněž 0,7 procenta a nacházela se na 1,0660 dolaru, vůči japonskému jenu pak dolar ztrácel 1,2 procenta na 114,02 jenu. Od Trumpova listopadového zvolení dolar získal asi čtyři procenta ve spekulacích na to, že Trump svými opatřeními podpoří hospodářský růst a zvýší inflaci, což povede k rychlejšímu zvyšování úrokových sazeb. Od středeční konference čekali analytici podrobnější nárys ekonomické politiky, kvůli diskusím o vlivu Ruska na volby a neověřených kompromitujících materiálech se k tomu ale budoucí prezident příliš nedostal.
zdroj: ihned.cz
Zhruba polovina Čechů a Slováků zvažuje změnu zaměstnání
11.01.2017
Češi a Slováci mění svůj pohled na práci. Zhruba čtvrtina z nich uvažuje letos o změně zaměstnání a další čtvrtina výměnu zaměstnavatele nevylučuje. Vyplývá to z výzkumu společnosti Wincott People, kterého se v Česku zúčastnilo 526 respondentů a na Slovensku 315.
U mladých lidí do 35 let je nejdůležitějším faktorem pro změnu vyšší mzda, která jim umožní zajistit si lepší bydlení či získat vyšší hypotéku. Další důležité důvody s penězi nesouvisí. Pro více než třetinu pracujících je rozhodující, aby je práce bavila. A pro řadu lidí je důležité to, jak dobře jim půjde nová práce skloubit s rodinou. Zaměstnání blízko domova, s vyhovující pracovní dobou či možností pracovat doma je pro lidi při hledání nového místa mnohem atraktivnější benefit než stravenky, dovolená navíc, auto pro osobní potřeby či zvyšování kvalifikace. Tak například stravenky řeší při přechodu na nové místo jen 1,3 procenta Čechů a 2,2 procenta Slováků, zatímco home office je důležitý pro zhruba 15 procent Čechů i Slováků. Možnost končit pravidelně o půl čtvrté či páté odpoledne bez dalších přesčasů je pro třetinu Čechů a 40 procent Slováků dokonce tak důležitým faktorem, že jsou kvůli němu ochotni se vzdát části své mzdy (26,9 procenta Čechů by se raději smířilo s poklesem platu o pět procent a 7,4 procenta by kvůli jasné možnosti si plánovat odpoledne bylo ochotno jít s platem dolů o desetinu).
zdroj: ihned.cz
Mladé banky zažily úspěšný rok. Nejvíc nových klientů nabrala Fio banka
11.01.2017
Nízkonákladovým bankám, pro něž se vžilo označení mladé banky, dále přibývají klienti. A to přesto, že tradiční peněžní domy je následují v nabídce běžných služeb zdarma a že sektor loni zasáhl konec Zuno bank. Ta od října nenabírá klienty, postupně je má převzít Raiffeisenbank.
Počet zákazníků Air Bank, mBank, Equa bank, Fio banky a Zuno bank přesáhl podle zjištění HN na konci loňského roku 2,3 milionu. To je patnáctiprocentní meziroční nárůst. Z celkových čísel je vidět, že mladé banky jsou sice stále výrazně menší než velké banky, ale zvyšují svůj tržní podíl na úkor většiny významných tradičních hráčů. Nejvíce, o 115 tisíc, přibylo loni klientů Fio bance, skoro o sto tisíc se rozšířila klientská základna Air Bank. Nejrychlejší růst klientů, meziročně skoro čtyřicetiprocentní, zaznamenala Equa bank. Podle posledních dostupných čísel z konce 3. čtvrtletí 2016 se z tradičních domů dařilo získávat nové zákazníky Komerční bance a UniCredit. Raiffeisenbank, která loni převzala retailovou část Citibank, počet klientů nezveřejňuje. Naopak České spořitelně, ČSOB a Monetě klienti odešli.
Zájem o korunu klesl jen dočasně
09.01.2017
Centrální banka brání koruně v posílení pod hranici 27 korun za euro se stále větším úsilím. Zatímco v roce 2014 nemusela na trhu zasahovat vůbec, loni vydala na nákup eur nejméně 367 miliard korun, o polovinu více než v roce 2015. Ani to ale není konečná částka, protože zatím chybí oficiální data o výši prosincových intervencí. První odhady analytiků naznačují, že by mohlo jít o dalších 10 až 25 miliard.
Tlak na ČNB loni rostl zejména proto, že se blíží očekávané opuštění kurzového závazku. Sama bankovní rada vidí jako nejpravděpodobnější termín takzvaného "exitu" polovinu letošního roku. Ekonomové se shodují, že česká měna po návratu k normálu posílí. Průzkum HN mezi nimi ukázal, že už na konci roku by kurz mohl dosáhnout hladiny 26,2 koruny za euro. To láká k nákupu české měny spekulanty, kteří věří, že na jejím zhodnocení vydělají. I proto byly říjnové intervence druhé nejvyšší od jejich zavedení v listopadu 2013. Po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách sice zájem investorů opadl, ale podle analytiků šlo jen o krátkou přestávku. "Růst inflace vedl k opětovnému zvýšení spekulativních toků a intenzivnějším intervencím ze strany ČNB. Výrazná aktivita centrální banky byla na trhu patrná už v minulém týdnu a lze očekávat, že se bude dále zvyšovat," řekl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Právě obavy z nízké inflace, nebo dokonce z jejího propadu do záporných hodnot vedly centrální banku v roce 2013 k zahájení umělého oslabování koruny. Od té doby už kvůli němu nakoupila eura za více než 812 miliard korun. Devizové rezervy se více než zdvojnásobily na 2,2 bilionu. Nízká inflace ale nyní postupně odeznívá. V listopadu rostla cenová hladina meziročně o 1,5 procenta, nejrychleji za posledních 3,5 roku. Dvouprocentního cíle centrální banka by podle ekonomů měla dosáhnout už v prvních měsících letošního roku.
zdroj: ihned.cz