Vláda schválila novelu zákona o zdravotních službách a dvě investiční pobídky
26.07.2023
Vláda na středečním jednání schválila novelu zákona o zdravotních službách a zákona o elektronizaci zdravotnictví. Kabinet se zabýval také deseti žádostmi o poskytnutí investičních pobídek nebo víceletým opatřením na podporu vysokoškolského vzdělávání veterinárních specialistů.
Potřeba novelizovat úpravu vedení zdravotnické dokumentace vyvstala v souvislosti s elektronizací zdravotnictví. Návrh nově definuje zdravotnickou dokumentaci a novelizuje zmocňovací ustanovení k vydání prováděcí vyhlášky ke zdravotnické dokumentaci. Součástí návrhu je také například zavedení definice telemedicíny a základního rámce jejího používání pro právní jistotu poskytovatelů, zdravotnických pracovníků a pacientů.
S ohledem na stav informačních systémů bylo zároveň navrženo odložení účinnosti ustanovení zákona o elektronizaci zdravotnictví. Na jeho základě jsou poskytovatelé zdravotních služeb povinni využívat kmenové údaje a ve svém informačním systému evidovat identifikátory pacientů, kterým poskytuje nebo poskytoval zdravotní služby.
Kabinet projednal také deset žádostí o poskytnutí investičních pobídek, z nichž se dvě rozhodl podpořit. První se týká projektu společnosti CRYTUR, který je zaměřený na zásadní komponenty pro výrobu mikročipů. Firma chce investovat přes 800 milionů korun do rozšíření svých výrobních kapacit v Turnově. Ve druhém případě se jedná o investiční záměr firmy ROCKWOOL za více než 881 milionů korun na rozšíření výroby kruhových izolačních pouzder z kamenné minerální vlny v Bohumíně, který patří k oblastem s nejvyšším podílem nezaměstnaných osob.
Vláda též schválila víceleté opatření na podporu vysokoškolského vzdělávání veterinárních specialistů. Cílem opatření je navýšení počtu studentů ve veterinárních studijních programech uskutečňovaných Veterinární univerzitou Brno jako součást řešení prohlubujícího se deficitu vysokoškolsky vzdělaných odborníků v tomto oboru…
B
BV
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Čeští vědci založili firmu, která testuje léky pro celý svět
24.11.2017
Jedna z největších evropských analytických laboratoří Quinta Analytica plánuje další rozšiřování i nové akvizice. Úspěšná česká společnost, která pracuje pro světové farmaceutické firmy a testuje pro ně léky na zdravých dobrovolnících, loni získala nového většinového majitele a rozhlíží se po podobných firmách v Evropě. Nový šéf, který do Quinta Analytica přišel letos v září, zároveň plánuje rozšířit lůžkovou část pro testování a posílit obchod.
Příběh Quinta Analytica potvrzuje to, že čeští vědci jsou v oblasti farmacie, stejně jako například v medicíně, jedni z nejlepších na světě. Společnost založili v roce 1997 vědci z bývalého Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii, protože nebylo jisté, jaká budoucnost ústav čeká po privatizaci. V čele s Miroslavem Ryskou založili vlastní společnost Quinta Analytica, kde chtěli zachovat to, co dělali v ústavu - takzvané bioekvivalenční studie, které zjišťují, jak se chovají léky v lidském organismu u zdravých lidí. Takové testy se dělají u generických léků, kopií originálních léčiv, a zjišťuje se například to, jak se přípravek vstřebává a vylučuje z těla. Firmu provázelo už od 90. let dobré jméno ve světě. “Ještě v době, kdy jsme pracovali v ústavu, se na naše oddělení testování a analýz obrátila nizozemská farmaceutická firma, která chtěla otestovat lék. Později jsme se dozvěděli, že jsme tuto zakázku dostali proto, že ji nikdo jiný pro její obtížnost nechtěl. My jsme to zvládli, a tak jsme si udělali poměrně slušné renomé,” vypráví dnes devětasedmdesátiletý Ryska. Nejvíce firmu podle něj posunulo to, že se kromě testování léků na lidech, začali věnovat také analýze samotných přípravků, včetně vývoje metod pro testování. Díky tomu Quinta Analytica nabídla zákazníkům, mezi které patří většinou zahraniční farmaceutické firmy ze Švýcarska, USA nebo Japonska, komplexní služby. Právě tím se česká firma chtěla odlišit od domácí i zahraniční konkurence, která se většinou zaměřuje na jednu oblast.
Domácnosti si v příštím roce připlatí stovky korun za elektřinu
24.11.2017
Menší odběratelé elektřiny mohou v příštím roce čekat růst cen. Může za to nejen zdražení elektřiny na energetických trzích, ale i růst tzv. regulované složky. Tedy poplatků za distribuci či na podporu obnovitelných zdrojů. Podle odhadů Energetického regulačního úřadu se bude růst cen pohybovat většinou od jednoho do pěti procent, může to být ale i více.
Podle odhadů regulátora si nejméně připlatí domácnosti na jihu Čech a Moravy, kde působí firma E.ON. Například průměrná domácnost s malou spotřebou elektrické energie zaplatí o 2,67 procenta víc. Ve zbytku republiky to bude okolo čtyř procent. Existují ale i výjimky. Například lidé, kteří si topí přímotopem, si u firmy E.ON připlatí jen o 1,3 procenta navíc, v Praze ale bude tento růst činit až dvanáct procent. Otázkou je, jak se ceny budou vyvíjet v následujících letech. Růst cen elektřiny na burzách byl letos velmi rychlý. Ještě na začátku roku stála jedna megawatthodina něco přes 30 eur. Během 11 měsíců ale cena vzrostla o čtvrtinu téměř na 38 eur. Roste i cena plynu, která od července stoupla více než o 16 procent na téměř 19 eur za MWh. Velkoobchodní cena se na fakturách zákazníků většinou projeví s jistým zpožděním. Je tak možné, že letošní pohyby na trhu pocítí spotřebitelé i v roce 2018.
Ropovody nestačí poptávce
22.11.2017
Objem ropy dopravené letos do Česka je nejvyšší za posledních deset let. Může za to zvýšený výkon rafinerií a zejména rostoucí odbyt nafty pro nákladní přepravu.
Téměř osm milionů tun ropy dopraví letos do Česka společnost Mero ropovody Družba a IKL (Ingolstadt). Je to nejvíc za posledních deset let. Příval ropy teče do rafinerií v Litvínově a Kralupech, které jedou v tomto roce skoro na plný výkon. Rostoucí ekonomika totiž vyžaduje rychlejší výrobu ropných produktů: plastů, chemikálií, ale především pohonných hmot, a z nich ze všeho nejvíc nafty, na jejíž spotřebě má největší podíl nákladní doprava.
(Zdroj: byznys.lidovky.cz)
Česká nezaměstnanost je trvale nižší než slovenská
22.11.2017
V období před vstupem Slovenska do eurozóny v roce 2009 převyšovaly české mzdy ty slovenské po řadu let nominálně o 20 až 25 procent.
Nyní jsou už blíže těm tuzemským. S posilováním koruny se však nůžky mezi zeměmi zase mohou rozevírat. Slovenská nezaměstnanost od rozdělení země trvale převyšuje tu českou, což se odráží ve vyšších mzdách v ČR. Zatímco průměrná míra nezaměstnanosti v ČR v letech 1994 až 2016 dosáhla 6,4 procenta, na Slovensku ve stejném období činila 14 procent. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu a Statistického úřadu SR.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)