Vláda schválila zrušení stovek poboček České pošty
13.04.2023
Vláda schválila nařízení, jímž se snižuje minimální počet poboček, které musí provozovat Česká pošta, z 3200 na 2900. Návrh nařízení jí předložil Český telekomunikační úřad, který poštovní trh reguluje. Na tiskové konferenci to oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Česká pošta již zveřejnila předběžný seznam 300 poboček ke zrušení. Zástupci podniku se ale ještě budou setkávat se starosty dotčených obcí, a je tak možné, že seznam do začátku května dozná změn.
Celkový počet rušených pošt se ale již měnit nebude. Pošty se mají v polovině roku rušit v obcích nad 2500 obyvatel, kde je více než jedna pobočka. Docházková vzdálenost na poštu se má zvýšit ze stávajících dvou na tři kilometry. "Toto je záchranná brzda, aby Česká pošta přežila," uvedl Rakušan. Podle dřívějších informací poště již na konci letošního roku hrozilo zdvojnásobení ztráty na čtyři miliardy korun a insolvence. Pošta si od rušení části poboček slibuje snížení ztráty. Ročně tak chce ušetřit okolo 700 milionů korun. Kvůli rušení poboček má podnik škrtnout asi 950 míst na přepážkách a snížit počet doručovatelů o 500. Část zaměstnanců z rušených míst bude moci v rámci firmy pokračovat na jiné pozici. Personálně posílit mají například pošty, které v obcích s rušenými pobočkami zůstanou otevřené. V současnosti podnik zaměstnává téměř 23.000 lidí.
Poštovní odbory rušení míst kritizují. Podle předsedkyně největší odborové centrály Jindřišky Budweiserové jde jen o další úsporné opatření, kterých podnik za poslední roky udělal několik, ale bez změny systému financování veřejných poštovních služeb nebudou mít dlouhodobější efekt. "Masivní rušení pracovních míst povede ke zvýšení stresu a zátěže zaměstnanců, které jsou už dnes extrémní. Od roku 2018 pošta zrušila více než 7000 pracovních pozic, změnami organizace práce dosáhla každoroční úspory ve výši miliardy korun a pořád to nestačí," řekla ČTK.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Připravovaná novela zákona o zaměstnanosti
18.05.2017
Účelem návrhu zákona je provedení změn týkajících se
• oblasti zprostředkování zaměstnání agenturami práce,
• plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením formou odebírání výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících na chráněných pracovních místech více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům,
• poskytování příspěvku na vyhrazení společensky účelného pracovního místa,
• výkonu tzv. nekolidujícího zaměstnání,
• ochrany soukromí zaměstnanců,
• ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.
Zásadní změny v oblasti zprostředkování zaměstnání agenturami práce se týkají zpřesnění podmínek pro udělení příslušného povolení ke zprostředkování zaměstnání, potřeby úpravy sankcí, ale i stanovení jasnějších pravidel ve vztahu k uživateli (zavedení jeho částečné odpovědnosti), který z hlediska svého postavení může určovat podmínky, za kterých se agenturní zaměstnávání bude realizovat.
V oblasti náhradního plnění dojde k zavedení evidence náhradního plnění, čímž je reagováno na potřebu ověření, zda dodavatel v rámci náhradního plnění neposkytuje své výrobky, služby nebo zakázky nad rámec limitu stanoveného zákonem o zaměstnanosti a na potřebu snadnější kontroly ze strany orgánů kontroly, zda odběratel, který plní povinný podíl náhradním plněním, si započítal jen ty dodávky, které mu byly dodány dodavatelem náhradního plnění, včetně jejich započitatelného rozsahu. Náhradní plnění bude i nadále odpovědností odběratele, tj. zaměstnavatele, kterému zákon o zaměstnanosti ukládá povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením plnit. Tato evidence nebude informačním systémem veřejné správy, a to vzhledem k tomu, že nebude zabezpečovat systematickou informační činnost. Náhradní plnění bude i nadále věcí dodavatelsko-odběratelských vztahů, do kterých stát žádným způsobem nezasahuje. Navrhovaná právní úprava evidence pouze poskytne odběratelům, dodavatelům a kontrolním orgánům přehled o jednotlivých dodávkách realizovaných v rámci náhradního plnění.
V oblasti aktivní politiky zaměstnanosti se navrhuje prodloužení maximální doby poskytování příspěvku na vyhrazené společensky účelné pracovní místo z dosavadních 12 měsíců na 24 měsíců, což umožní umístění uchazečů o zaměstnání na trhu práce po delší dobu.
V oblasti výkonu tzv. nekolidujícího zaměstnání, kde se navrhuje zrušení možnosti jeho vykonávání na základě dohody o provedení práce, se očekává, že navrhovaná změna povede k větší motivaci uchazečů o zaměstnání k hledání zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění, které bude zdrojem příjmů pro zabezpečení jejich životních potřeb,
a nebudou dlouhodobě setrvávat v evidenci uchazečů o zaměstnání. V případě výkonu nekolidujícího zaměstnání na základě dohody o provedení práce se totiž jedná o výkon zaměstnání, které poskytuje zaměstnanci „oslabenou ochranu“ např. ve vztahu k účasti na již zmiňovaném nemocenském pojištění, přičemž ale právě výkon tohoto nekolidujícího zaměstnání zaznamenává stoupající trend. Každoročně narůstá počet uchazečů o zaměstnání, kteří vykonávají nekolidující zaměstnání a podle kvalifikovaného odhadu z celkového počtu nekolidujícího zaměstnání činí cca 95 % právě výkon činnosti na základě dohody o provedení práce. Rovněž bylo zaznamenáno, že nekolidující zaměstnání na základě dohody o provedení práce je uchazeči o zaměstnání vykonáváno dlouhodobě, mnohdy i po dobu trvající 3 a více let. Z uvedeného tedy vyplývá, že tento způsob výkonu nekolidujícího zaměstnání nesměřuje, a to ani ze strany zaměstnavatelů, k vytvoření podmínek pro to, aby se uchazeči o zaměstnání trvale uplatnili na trhu práce. V této souvislosti je nutno poukázat i na tu skutečnost, že výkon zaměstnání na základě dohody o provedení práce nelze aplikovat ani v rámci aktivní politiky zaměstnanosti u tzv. prostupného zaměstnávání, jehož cílem je začlenění uchazeče o zaměstnání na volný trh práce, které je realizováno pouze na základě pracovního poměru v rámci veřejně prospěšných prací a společensky účelných pracovních míst, tak aby zaměstnanec požíval plnou ochranu při výkonu zaměstnání.
V oblasti ochrany soukromí zaměstnanců se změny týkají zejména zavedení možnosti orgánů inspekce práce udělit finanční postih, který by obsahoval preventivní i represivní složku, což by zvýšilo efektivitu a účinnost kontroly a bude zvýšena vymahatelnost povinností uložených zákoníkem práce. Zlepšením kontrolních mechanismů dojde ke zvýšení ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců.
Účelem návrhu zákona v oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele je dosažení souladu zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele s jinými právními předpisy a úprava a zpřesnění některých ustanovení, které činí problémy v aplikační praxi.
Navrhovaná právní úprava se žádným způsobem nedotýká problematiky rovnosti mužů a žen, když mezi nimi nijak nerozlišuje.
Česká ekonomika zrychluje
17.05.2017
Hospodářství je v lepší kondici, než odborníci předpokládali. Hrubý domácí produkt podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu v prvním čtvrtletí vzrostl meziročně o 2,9 procenta. Ekonomové navíc odhadují, že se tempo růstu na podobné úrovni udrží i ve zbytku roku. Příznivý výsledek se obratem projevil také na kurzu koruny, která se dostala na nejsilnější úroveň téměř za měsíc a půl od dubnového ukončení intervencí centrální banky.
"Hlavní zásluhu na překvapivě vysokém růstu má zahraniční obchod a spotřeba domácností," říká analytik ČSOB Petr Dufek.
Statistici sice zveřejní podrobnější údaje až v červnu, už nyní je ale jasné, že hospodářství se daří zejména díky vyšší poptávce ze zemí, do kterých Česko vyváží nejvíce zboží. Podniky si pak díky dostatku zakázek mohou dovolit přijímat více zaměstnanců a vyplácet jim vyšší mzdy. "Současná mzdová situace a spolu s ní i nízké úrokové sazby nabízí domácnostem mnoho příležitostí k nákupům," popsal další z motorů českého růstu hlavní ekonom Monety Money Bank Petr Gapko. Díky růstu příjmů a nejnižší nezaměstnanosti za posledních 20 let se lidé méně bojí, že přijdou o práci. Projevuje se to mimo jiné na trhu s hypotékami, kterých loni banky poskytly za rekordních 218 miliard korun. Data za letošní první čtvrtletí navíc naznačují, že i přes zpřísnění pravidel pro poskytování hypoték ze strany ČNB zájem Čechů o vlastní bydlení dál sílí. Příznivé zprávy o vývoji ekonomiky se v úterý promítly také do kurzu české měny, která posílila až k úrovni 26,40 koruny za euro. Byla tak nejsilnější od dubnového ukončení intervencí, kterými ji centrální banka skoro 3,5 roku držela nad hranicí 27 korun za euro. Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého bude česká měna dál pozvolna posilovat: "Cena vyváženého zboží se tím bude mírně zvyšovat, v kratším období ale bude nadále tahounem ekonomiky export."
zdroj: ihned.cz
Vítězství Macrona a úspěchy Merkelové posílily českou měnu
16.05.2017
Česká koruna je nejsilnější od ukončení kurzovního závazku České národní banky (ČNB). Poprvé od 10. dubna překonala hranici 26,50 koruny za euro a v pondělí odpoledne se obchodovala za 26,46 koruny. Sílícímu kurzu nahrávají proevropsky příznivé výsledky politických voleb ve Francii i Německu a dobrý stav ekonomiky v celé Evropě.
"Po francouzských volbách skončilo období politické nejistoty. Díky tomu, že zmizela hrozba odchodu Francie z eurozóny, nebo dokonce z Evropské unie, začalo posilovat euro, které pozitivně ovlivňuje všechny měny v regionu," říká Viktor Zeisel, ekonom Komerční banky. Dobrým příslibem pro budoucnost Evropské unie je také vítězství CDU v Severním Porýní-Vestfálsku, které naznačuje, že Angela Merkelová bude i nadále stát v čele Německa. Neposiluje však pouze česká koruna. "Obdobný vývoj vůči euru v pondělí zaznamenaly i další měny regionu. Posílení koruny vůči euru tedy lze přičíst spíše vývoji v regionu než konkrétním událostem v tuzemské ekonomice," tvrdí hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Na korunu působí i další faktory. Podle investičního stratéga Raiffeisenbank Michala Brožky je jedním z důvodů posilování i signál, který vyslala ČNB ohledně budoucího zvyšování úrokových sazeb. "ČNB vyslala jasný signál, že pokud koruna nebude posilovat, je vysoká pravděpodobnost zvyšování úrokových sazeb. Trh na to reaguje se zpožděním, chvíli trvá, než si to přebere," vysvětluje Brožka. Centrální banka původně očekávala, že po ukončení intervencí dojde k rychlejšímu posilování kurzu české měny. Silnější koruna jí měla do budoucna pomoci tlumit inflační tlaky v domácí ekonomice. "Pokud by mírné posílení hladiny kurzového závazku trvalo déle, tak se bude více vytvářet potřeba přistoupit k postupnému odpoutání úrokových sazeb od stávající hranice," řekl již předminulý týden po zasedání bankovní rady guvernér Jiří Rusnok. Ve své poslední čtvrtletní prognóze ČNB odhaduje, že úrokové sazby vzrostou už v letošním třetím čtvrtletí.
zdroj: ihned.cz
Tempo růstu HDP zrychlilo na začátku roku podle ekonomů na 2,4 procenta
16.05.2017
V letošním prvním čtvrtletí má domácí ekonomika nakročeno ke svižnému růstu. To by mohlo umožnit premiérovi Bohuslavu Sobotkovi dovládnout během čtyř let trvající nepřetržité hospodářské konjunktury. Pokud tedy jeho volební období nepřeruší současná politická krize.
Z ankety mezi deseti ekonomy domácích i zahraničních bank a investičních firem vychází, že tempo růstu hrubého domácího produktu v lednu až březnu v průměru zrychlilo na 2,4 procenta meziročně, proti 1,9 procenta v předchozím čtvrtletí. Čerstvé údaje o vývoji HDP v prvním čtvrtletí zveřejní Český statistický úřad v úterý. Odhadovaný růst 2,7 procenta za celý letošní rok by nadto mohl překonat zklamání z loňska, kdy růst ekonomiky meziročně zpomalil na 2,3 procenta ze 4,3 procenta o rok dříve. V roce 2015 česká ekonomika dosáhla nejlepšího tempa růstu od roku 2007. Za své zdraví ekonomika vděčí z valné části silné poptávce po českých výrobcích v zahraničí, což nutí tuzemské podniky zvyšovat platy a nabírat nové zaměstnance. Domácnosti tak mohou více utrácet. „Světový ekonomický růst v prvním čtvrtletí roku zrychlil, což mělo příznivý dopad také na českou ekonomiku. Německý hrubý domácí produkt přidal slušných 0,6 procenta mezikvartálně a český by ho měl překonat růstem o 1 procento,“ konstatuje ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Uměle oslabovaná domácí měna, které více než tři roky až do začátku dubna Česká národní banka bránila v posílení pod 27 korun za euro, pomohla na export orientovanému průmyslu dosáhnout nejvyšších temp růstu z let 2010 až 2011, uvedl Vladimír Vaňo, hlavní analytik Sberbank pro střední a východní Evropu. S růstem vývozů, který táhnou zejména automobilky a na ně navázaní výrobci autodílů souvisí i tlak na získání dostatečného množství pracovníků v době, kdy je bez práce nejméně lidí od roku 2008.
zdroj: ihned.cz