Vláda schválila zrušení stovek poboček České pošty
13.04.2023
Vláda schválila nařízení, jímž se snižuje minimální počet poboček, které musí provozovat Česká pošta, z 3200 na 2900. Návrh nařízení jí předložil Český telekomunikační úřad, který poštovní trh reguluje. Na tiskové konferenci to oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Česká pošta již zveřejnila předběžný seznam 300 poboček ke zrušení. Zástupci podniku se ale ještě budou setkávat se starosty dotčených obcí, a je tak možné, že seznam do začátku května dozná změn.
Celkový počet rušených pošt se ale již měnit nebude. Pošty se mají v polovině roku rušit v obcích nad 2500 obyvatel, kde je více než jedna pobočka. Docházková vzdálenost na poštu se má zvýšit ze stávajících dvou na tři kilometry. "Toto je záchranná brzda, aby Česká pošta přežila," uvedl Rakušan. Podle dřívějších informací poště již na konci letošního roku hrozilo zdvojnásobení ztráty na čtyři miliardy korun a insolvence. Pošta si od rušení části poboček slibuje snížení ztráty. Ročně tak chce ušetřit okolo 700 milionů korun. Kvůli rušení poboček má podnik škrtnout asi 950 míst na přepážkách a snížit počet doručovatelů o 500. Část zaměstnanců z rušených míst bude moci v rámci firmy pokračovat na jiné pozici. Personálně posílit mají například pošty, které v obcích s rušenými pobočkami zůstanou otevřené. V současnosti podnik zaměstnává téměř 23.000 lidí.
Poštovní odbory rušení míst kritizují. Podle předsedkyně největší odborové centrály Jindřišky Budweiserové jde jen o další úsporné opatření, kterých podnik za poslední roky udělal několik, ale bez změny systému financování veřejných poštovních služeb nebudou mít dlouhodobější efekt. "Masivní rušení pracovních míst povede ke zvýšení stresu a zátěže zaměstnanců, které jsou už dnes extrémní. Od roku 2018 pošta zrušila více než 7000 pracovních pozic, změnami organizace práce dosáhla každoroční úspory ve výši miliardy korun a pořád to nestačí," řekla ČTK.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Státní rozpočet ke konci března dopadl nejhůře za posledních pět let
04.04.2017
Výsledek hospodaření státu po prvních třech měsících byl letos nejhorší od roku 2012. Zatímco loni na konci března vykazoval státní rozpočet rekordní přebytek 43,6 miliardy korun, letos to bylo jen 4,7 miliardy korun. Oproti stavu na konci letošního února je však přebytek o miliardu korun vyšší. Druhá vlna elektronické evidence tržeb zahrnující oblast velkoobchodu a maloobchodu, kterou stát spustil 1. března, se na daňových příjmech podle ministerstva financí ještě nestihla projevit.
Za meziročním propadem rozpočtového přebytku stojí především meziroční snížení přílivu peněz z Evropské unie o 52,7 miliardy korun. "V první polovině roku 2016 byly propláceny relativně vysoké objemy prostředků z EU, které souvisely s výdaji předfinancovanými ze státního rozpočtu v předchozích letech," vysvětlil mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec vysokou srovnávací základnu loňského roku. Po očištění příjmů i výdajů o evropské peníze skončil rozpočet letos ke konci března ve schodku 4,6 miliardy korun a loni ke konci března ve schodku 12 miliard korun, uvedlo ministerstvo. Celkové příjmy státu ke konci března tak kvůli menšímu objemu prostředků z EU meziročně klesly o desetinu, přestože se na daních vybralo o 7,5 procenta více peněz než loni. Největší část příjmů státu zajišťuje pojistné na sociální zabezpečení, které meziročně vzrostlo o 7,1 procenta na 110 miliard korun. Důvodem je především dobrá kondice české ekonomiky a s ní související růst zaměstnanosti i mezd. Na DPH stát vybral za první tři měsíce roku meziročně o 3,9 miliardy (7,4 procenta) více. Podle ministerstva financí je jedním z hlavních důvodů vysoká efektivita kontrolního hlášení v boji proti daňovým únikům. "Nepříznivě se na inkasu naopak projevilo snížení sazby DPH na stravovací služby z 21 na 15 procent v souvislosti se zavedením EET. Od začátku března také došlo ke snížení sazby DPH z 15 na 10 procent u novin a časopisů," uvedl mluvčí ministerstva.
zdroj: ihned.cz
Stávka řidičů autobusů kvůli nízkým mzdám proběhne 6. dubna
30.03.2017
Stávka řidičů linkových autobusů kvůli nízkým mzdám se uskuteční 6. dubna. Odbory ji plánují jako celorepublikový protest od 00:00 do 24:00. Novinářům to po středečním jednání předsednictva Odborového svazu dopravy řekl předseda svazu Luboš Pomajbík. Vedení odborů zároveň vyzvalo šoféry k masivní účasti na stávce.
Celorepublikovou stávku řidičů podpořil minulý týden sjezd základních odborových organizací, zástupci šoférů ale nejsou v postoji k protestům zcela jednotní. V minulosti například stávku odmítly odbory v Pardubickém kraji, podobně se vyjadřovali zástupci zaměstnanců působících v jihlavské společnosti Icom Transport. Zda se ke stávce připojí řidiči ve všech krajích, bude podle Pomajbíka záležet na zaměstnancích. "My je vyzýváme, aby se aktivně zúčastnili stávky, na druhou stranu do stávky nemůžeme nikoho nutit. Samozřejmě že budeme bedlivě sledovat, aby někdo stávku někomu nezakazoval nebo někomu nevyhrožoval, pokud se stávky bude chtít zúčastnit," dodal šéf dopravních odborů. Odboráři kritizují přístup některých krajů k vládnímu nařízení o navýšení nejnižší mzdy pro šoféry autobusů. Vláda stanovila minimální mzdu na 98,10 koruny za hodinu jízdy a na 88 korun za hodinu čekání. Nově byl zaveden příplatek 6,60 koruny za hodinu za náročné pracovní prostředí. Podle odborů dostali řidiči v některých krajích přidáno méně, než očekávali. Firmy například zvýšily sazby podle vládního nařízení, šoférům ale na druhou stranu snížily odměny. Některé kraje souhlasily s navýšením mezd jen do měsíční výše 16 400 korun hrubého, což odpovídá hodinové mzdě podle vládního nařízení při 37,5 opracované hodiny týdně. Řidiči linkových autobusů proti nízkým mzdám protestují od října 2015. Podle nové podoby zákona o veřejných zakázkách by soutěže na zajištění veřejné dopravy měly zohledňovat i jiná kritéria než cenu a stanovovat například nejnižší mzdu pro šoféry autobusů. Nejhorší situace panuje podle odborů v Jihomoravském a v Ústeckém kraji.
zdroj: ihned.cz
Česko loni vyvezlo živé krávy za pět miliard
28.03.2017
Obchodníci se zvířaty loni z Česka vyvezli rekordních 240 tisíc kusů živého skotu. Byznys, ve kterém se minulý rok protočilo skoro pět miliard korun, může být letos ještě větší. Hlavním důvodem je neutuchající zájem z Turecka, kam se krávy a býci z Česka začali ve velkém vozit už v roce 2015.
V roce 2014 byl podíl Turecka na celkovém exportu skotu z Česka 1,9 procenta v kusech a 3,1 procenta v hodnotě. Pak ale přišel turecký boom a loni už to podle dat Českého statistického úřadu bylo skoro 13 procent, respektive 19,4 procenta. Za pouhé dva roky vývoz do Turecka stoupl více než osmkrát − loni měl hodnotu už téměř miliardu korun. Největším trhem stále pro živý skot z Česka zůstává Rakousko. Tam ale míří především kusy určené na porážku. Turci mají zájem o mladý skot určený na vykrmení či plemenné jalovice. A dobře za ně platí. Zatímco za kilogram zástavového skotu, tedy mladého zvířete do 300 kilogramů určeného na další výkrm a následně porážku, dostane u nás farmář přibližně 70 korun za kilogram, v Turecku platí minimálně o 20 korun víc. "V Turecku je dnes o třetinu víc farem než loni, jsou všude kolem silnic," popisuje Šacl. Země chce zhruba do pěti let pomalu utlumovat dovoz a díky stále početnějším stádům vybudovat soběstačné zemědělství. Jejich maso a mléko končí na domácím trhu i v dalších zemích dál na východ a po zlepšení vztahů mezi Ankarou a Moskvou i na ruském trhu. "Mezi zemědělci se říká, že více než 100 tisíc tun hovězího masa, které Rusko kupovalo v EU, dnes dodávají Turci," říká Vráblík. Česká zvířata jsou v cizině žádaná díky přísným veterinárním předpisům. "České firmy jsou pod velkým tlakem ostatních společností z celého světa. Abychom to ustáli, musíme být perfektní. K tomu nám pomáhají i velké farmy, díky kterým máme věrohodnější výsledky než ve zbytku Evropy," uvádí Ladislav Škařupa, ředitel společnosti CBS Genetics, která prodává inseminační dávky a plemenná zvířata. Po srovnání: zatímco průměrný rakouský sedlák má 17 krav, ten český 270.
Česko je nejatraktivnější zemí pro investice v regionu
28.03.2017
Spokojenost německých investorů se současnou ekonomickou situací Česka je rekordně vysoká. Tuzemskou ekonomiku hodnotí jako dobrou 64 procent dotázaných firem, což je nejvyšší hodnota od roku 2004, kdy Česko vstoupilo do Evropské unie. Vyplývá to z průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK), který provedla mezi svými členskými firmami.
Česko se navíc opět stalo nejatraktivnější lokalitou pro investory mezi zeměmi střední a východní Evropy, když předstihlo Polsko. Dotázané firmy na Česku oceňují zejména kvalitu místních dodavatelů nebo hospodářskou stabilitu země. Ohledně vyhlídek na letošní rok jsou však investoři zdrženlivější, pouze 26 procent z nich totiž očekává, že se české hospodářství během roku 2017 zlepší. Ještě loni to přitom bylo 34 procent. Důvodů k pesimismu je hned několik. Firmám vadí nejistá situace okolo blížícího se brexitu nebo nástup Donalda Trumpa do Bílého domu, který by mohl vést ke zvýšenému protekcionismu ze strany Spojených států. Dalším důvodem k nejistotě je také blížící se konec intervencí ze strany České národní banky (ČNB), který by mohl přijít již příští měsíc. “Osobně si myslím, že se bude jednat spíše o překvapivý krok, odhaduji, že k němu dojde v období po Velikonocích,” říká Michael Krüger, ředitel Commerzbank pro Česko a Slovensko. “Poměrně rychle uvidíme kurz na úrovni 25 korun za euro, i když z počátku očekávám výkyvy klidně až k hodnotě 24 korun,” dodává s tím, že reálný kurz vidí právě na úrovni 25 korun k euru. Němečtí investoři jsou však podle všeho na posílení koruny připraveni, každá čtvrtá oslovená firma očekává, že její export během letošního roku vzroste, pokles očekává jen pět procent z nich. “Firmy začaly být zhruba od listopadu velmi aktivní při zajišťování proti kurzovému riziku,” uvádí Krüger. Podle něj se navíc dá očekávat stabilní růst tuzemského hospodářství i po ukončení intervencí.
zdroj: ihned.cz