Vláda schválila zrušení stovek poboček České pošty
13.04.2023
Vláda schválila nařízení, jímž se snižuje minimální počet poboček, které musí provozovat Česká pošta, z 3200 na 2900. Návrh nařízení jí předložil Český telekomunikační úřad, který poštovní trh reguluje. Na tiskové konferenci to oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Česká pošta již zveřejnila předběžný seznam 300 poboček ke zrušení. Zástupci podniku se ale ještě budou setkávat se starosty dotčených obcí, a je tak možné, že seznam do začátku května dozná změn.
Celkový počet rušených pošt se ale již měnit nebude. Pošty se mají v polovině roku rušit v obcích nad 2500 obyvatel, kde je více než jedna pobočka. Docházková vzdálenost na poštu se má zvýšit ze stávajících dvou na tři kilometry. "Toto je záchranná brzda, aby Česká pošta přežila," uvedl Rakušan. Podle dřívějších informací poště již na konci letošního roku hrozilo zdvojnásobení ztráty na čtyři miliardy korun a insolvence. Pošta si od rušení části poboček slibuje snížení ztráty. Ročně tak chce ušetřit okolo 700 milionů korun. Kvůli rušení poboček má podnik škrtnout asi 950 míst na přepážkách a snížit počet doručovatelů o 500. Část zaměstnanců z rušených míst bude moci v rámci firmy pokračovat na jiné pozici. Personálně posílit mají například pošty, které v obcích s rušenými pobočkami zůstanou otevřené. V současnosti podnik zaměstnává téměř 23.000 lidí.
Poštovní odbory rušení míst kritizují. Podle předsedkyně největší odborové centrály Jindřišky Budweiserové jde jen o další úsporné opatření, kterých podnik za poslední roky udělal několik, ale bez změny systému financování veřejných poštovních služeb nebudou mít dlouhodobější efekt. "Masivní rušení pracovních míst povede ke zvýšení stresu a zátěže zaměstnanců, které jsou už dnes extrémní. Od roku 2018 pošta zrušila více než 7000 pracovních pozic, změnami organizace práce dosáhla každoroční úspory ve výši miliardy korun a pořád to nestačí," řekla ČTK.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Jak získat peníze do podnikání
08.10.2018
Spolu s podnikateli, experty a investory jsme důkladně rozebrali způsoby, jak získat peníze, když začínáte podnikat, a jak si opatřit finance, když je potřebujete na rozvoj.
Sehnat peníze do začátku podnikání se dá mnoha způsoby. Který z nich je nejlepší, ale nelze obecně říct. Podle Jana Hadravy, ředitele oddělení fúzí a akvizic v PwC, to závisí jak na typu podnikání, tak na ziskovosti založené firmy. "Pokud start podniku nevyžaduje velkou investici, nejvhodnějším zdrojem jsou finance od rodiny a kamarádů. Některé projekty ale takové investice vyžadují nebo trvá dlouho, než začnou být profitabilní. V tom případě je vhodnější získat prostředky od podnikatelského anděla, který je na takové situace zvyklý," říká Hadrava. S vlastními penězi nebo půjčkou od rodičů či známých začíná většina podnikatelů. To je případ i Jana Maryška, který si na začátku roku otevřel v Praze kavárnu QuestCafe, kde provozuje i tři únikové hry. Student Vysoké školy ekonomické na svém prvním podnikatelském projektu pracoval přes rok a půl a dal do něj peníze, které získal z prodeje domu, jejž zdědil po svém otci. Vlastní finance použil proto, že mu to přišlo nejrychlejší. "Oslovit investora nebo banku by byla zdlouhavá cesta. Pokud máte jen dětskou vizi, jako jsem měl já, jsou navíc propůjčené peníze moc drahé nebo je nedostanete vůbec," popisuje Maryško. Celkem stál začátek jeho podnikání 1,5 milionu korun, které se mu podle jeho propočtů vrátí do tří let. Nejvíc peněz spolkla rekonstrukce prostor, drahé bylo i vybavení či materiál a také chyby při stavbě.
Konec podnákladových cen potravin
05.10.2018
Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) by chtěl uzákonit, aby se potraviny v ČR nedaly prodávat za podnákladové ceny. Nechce však úplně rušit slevové akce, řekl to na Žofínském fóru. Podle něj však bude ještě záležet na diskusi s obchodními řetězci, konkrétní výsledky by se mohly objevit na začátku příštího roku.
Ministerstvem financí a zemědělství také zjišťují, zda řetězce více nepodporují dovozové potraviny na úkor tuzemských a zda nemůže jít o dumping nebo nepovolenou exportní podporu. Například máslo z dovozu se letos podle ministerstva do pololetí ve slevových akcích v ČR v průměru prodávalo za 126,09 koruny za kilogram, české za 166,52 koruny za kilogram. "Jsem toho názoru, že by bylo dobré zavést princip zákazu prodeje se ztrátou pro každý jednotlivý výrobek a každý článek potravinářského řetězce," řekl Toman. "Jen pro ilustraci, zatímco v roce 2007 se podíl zboží prodaného ve slevových akcích pohyboval na úrovni 30 procent, loni to bylo už přes 50 procent. Největší podíl zboží prodaného v akci, a to 80 procent, je u másla či vajec. Nastavení pravidel pro fungování slevových akcí nyní probíráme se zástupci jednotlivých obchodních řetězců, kdy se nabízí několik možností řešení, například snížení podílu prodeje v promo akcích nebo nastavení maximální výše slevy," dodal ministr.
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce zvýšit bezpečnost a ochranu při práci
05.10.2018
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo návrh zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. Hlavním cílem úpravy je zvýšit bezpečnost a ochranu při práci zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných.
K právním úpravám v této oblasti nedošlo čtyřicet let a doteď se řídí v mnohém překonanými předpisy. Musíme zakotvit bezpečnost a ochranu při práci způsobem, který odpovídá v současnosti užívaným technologiím. Zákon je velmi komplexní, upravuje bezpečnost při provozu elektrických, plynových, zdvihových a tlakových zařízení. Tedy od použití rychlovarné konvice, až po obsluhu bioplynové stanice. Zákon zajistí větší bezpečnost obecně, nižší úrazovost a méně smrtelných úrazů, předchází škodě na majetku i ničení životního prostředí,“ okomentoval odborný náměstek resortu Jiří Vaňásek.
Dále návrh obsahuje úpravu odborných způsobilostí osob, které s technickými zařízeními pracují. Díky návrhu dojde rovněž ke snížení administrativní zátěže některých dotčených subjektů a nastavuje jednoznačné rozdělení kompetencí mezi kontrolními a dozorovými orgány. Tedy Státním úřadem inspekce práce a Technickou inspekcí České republiky. Současně ministerstvo navrhuje zrušení vybraných zastaralých předpisů, jejichž úprava byla včleněna do nového návrhu zákon, u kterého se předpokládá účinnost od 1. ledna 2020.
V Česku se meziročně prodalo více aut
04.10.2018
Za tři čtvrtletí letošního roku bylo v Česku prodáno 207 784 nových osobních aut, což je meziročně o 1,1 procenta více. Po přechodu na novou emisní normu, která platí od září, se však registrace nových aut výrazně snížily, konkrétně o 28,1 procenta méně proti září 2017. Na středeční tiskové konferenci to uvedl Svaz dovozců automobilů. Propad prodejů bude podle dovozců pokračovat.
Nejvíce se prodávaly vozy značky Škoda, kterých bylo registrováno 65 289 kusů, což je 31,4procentní podíl na trhu. Následovaly značky Volkswagen s 20 310 vozidly a Hyundai s 16 135 registrovanými auty. Nejprodávanějším modelem byla Škoda Octavia, kterých se registrovalo celkem 20 330 kusů.
Velký zájem byl také o další modely Škoda, konkrétně Škoda Fabia (16 156 aut) a Škoda Rapid (11 290 kusů). Následovaly modely Hyundai i30 a Škoda Superb. Z hlediska paliva se během devíti měsíců potvrdil soustavný pokles naftových motorů, které tvořily podíl 30,19 procenta. Nejžádanější byly auta s benzínovými motory, které měly podíl 66,9 procenta. Většinu nových aut si pořídily firmy, 72 procent, zbylé prodeje připadly na jednotlivce.