Ztráty PPF z odchodu z Ruska po invazi dosáhly stovek milionů eur
24.06.2023
Náklady skupiny PPF související s odchodem z Ruska po invazi na Ukrajinu dosáhly stovek milionů eur. Nebýt toho, skupina loni měla vyšší zisk než před pandemií covid-19, řekl novinářům ředitel PPF Jiří Šmejc, který stojí v čele skupiny jeden rok. PPF vykázala za loňský rok čistý zisk 140 milionů eur (asi 3,36 miliardy Kč), o 49 procent méně než o rok dříve. Aktiva skupiny loni klesla o 5,5 procenta na 39,9 miliardy eur (960 miliard Kč).
"Výsledek odráží sílu a odolnost skupiny. Naštěstí jsme byli dobře diverzifikovaní, což nás ochránilo před geopoliticky složitou situací," uvedl Šmejc. Odchod z Ruska byla podle něj jednoznačně správná věc. "Jsou základní principy, které jsou důležitější, než jestli vyděláte o pár korun víc nebo míň. Dobré bylo, že se jsme to udělali rychle," dodal.
Jak upozornil, investiční strategie bude orientovaná do oborů, kterým PPF rozumí, tedy do telekomunikací, médií, finančních služeb a e-commerce. Strategie PPF spočívá také v tom, aby PPF získala místo v orgánech společností, do nichž investuje. "DNA PPF se nemění, chceme zásadně ovlivňovat dění ve firmách, které dlouhodobě vlastníme," upozornil.
Zvažovaných investičních příležitostí je nyní podle něj více. "Čekal jsem ale, že se situace do ceny aktiv propíše více, než se to stalo," poznamenal. PPF podle něj nyní sleduje televizní a bankovní odvětví. "Je to o tom, kam se ceny aktiv nyní vydají," dodal s tím, že PPF zvýšila počet analytiků, právníků či investičních ředitelů. Nyní ročně hodnotí PPF kolem 50 investičních nápadů.
Během posledních 18 měsíců se PPF soustředila na byznysová partnerství i akvizice především v Evropě. Výsledkem je vstup do ProSiebenSat.1 Media, německé mediální společnosti, a polského InPostu, provozovatele evropské sítě samoobslužných výdejních boxů a logistických center pro e-commerce. Také investici do InPostu hodnotí Šmejc jako potvrzení vstupu na trhy západní Evropy, protože firma působí kromě Polska i ve Velké Británii či Francii.
B
(Zdroj: moneymag.cz/)
Největší neutronové centrum na světě budou stavět i Češi
27.01.2017
Na stavbě největšího neutronového centra na světě, které vznikne ve švédském Lundu, se bude podílet česká inženýrská firma Nuvia. Tříletá zakázka celkem za 347 milionů korun není jejím prvním zahraničním projektem, firma mimo Česko úspěšně působí již několik let.
uvia vyhrála celkem tři zakázky v projektu takzvaného Evropského spalačního zdroje neutronů. Bude generálním dodavatelem pro stavbu vodního chlazení a kompletní vzduchotechniky. Celá stavba má být hotová do roku 2019, plně fungovat bude až v roce 2025. V neutronovém centru se budou urychlovat částice až na 95 procent rychlosti světla, půjde o zdroj neutronů, který bude třicetkrát jasnější než všechny současné. Urychlovač například umožní zkoumat mechanismy DNA na molekulární úrovni. Celý projekt má rozpočet 1,5 miliardy eur (asi 50 miliard korun) a podílí se na něm 17 států, včetně Česka. To zastupuje Ústav jaderné fyziky Akademie věd. Polovinu z celého rozpočtu zaplatí Švédsko a Dánsko. Kromě Nuvie se na stavbě centra podílí ještě další česká společnost, která spadá pod ÚJV Řež. Obě firmy dlouhodobě spolupracují, například na návrhu a výrobě transportního systému horkých komor pro reaktor ve francouzském Cadarachu za 240 milionů korun.
zdroj: ihned.cz
Česko se ve vnímání korupce propadlo o deset příček
25.01.2017
Česká republika si v celosvětovém žebříčku vnímání korupce pohoršila o deset míst a spolu s Kyprem a Maltou se umístila na 47. příčce. Vyplývá to ze středeční zveřejněné zprávy organizace Transparency International (TI), která hodnotí korupci ve 176 zemích a územích světa. O první příčku se dělí Dánsko a Nový Zéland, za nimi skončily další dvě severské země, Finsko a Švédsko. Na opačné straně žebříčku skončilo Somálsko.
V hodnocení za rok 2015 Česko obsadilo s 56 body 37. pozici. Ve zveřejněném indexu za loňský rok ztratilo oproti předchozí zprávě sice jen jeden bod, to ale znamenalo propad o deset míst. Ze zveřejněných výsledků tak vyplývá, že Česko přerušilo dosavadní vzestupnou tendenci, kterou zahájilo v hodnocení za rok 2014, kdy postoupilo z předchozího 57. na 53. místo. Stejně jako nyní sdílelo Česko v hodnocení za rok 2015 příčku s Maltou a tehdy ještě Jižní Koreou, kterou nyní vystřídal Kypr. e srovnání s ostatními sedmadvaceti členskými zeměmi Evropské unie si Česko mírně polepšilo: z 22. místa se posunulo na sdílené 19. místo. Lépe je na tom s 62 body například Polsko (13.), naopak Slovensko v indexu skončilo s 51 body až na 22. místě. Nejhorší situace v rámci EU panuje v oblasti korupce v Bulharsku (41 bodů), těsně před ním se umístilo Řecko (44 bodů) a Itálie (47 bodů). Průměrné evropské skóre je 65 bodů ze sta, Česko se tak s 55 body řadí k podprůměru.
zdroj: ihned.cz
Tahounem ekonomiky bude i letos spotřeba domácností
25.01.2017
Pozitivní vývoj českého hospodářství bude pokračovat i v letošním roce. Ve své aktuální prognóze to uvedla Česká bankovní asociace. Ekonomický růst by měl dosáhnout 2,6 procenta (oproti 2,4 procenta odhadovaným pro loňský rok), přičemž důležitým tahounem bude nadále spotřebitelská poptávka.
Nezaměstnanost se nadále bude pohybovat na rekordně nízkých úrovních, průměr pro rok 2017 by měl být podle metodiky ministerstva práce a sociálních věcí pod pěti procenty. To povede k dalšímu nedostatku pracovních sil a v důsledku toho k tlaku na růst mezd. Ty navíc podporuje ve zvyšování i vyšší minimální mzda. ČBA odhaduje, že průměrná nominální mzda letos vzroste o 4,6 procenta, což je zrychlení oproti loňským 4,3 procenta. Reálný růst však o něco zpomalí, vzhledem k vyšší inflaci. Spotřebitelské ceny letos porostou více než dvouprocentním tempem a budou se pohybovat nad inflačním cílem České národní banky. Důvodem bude větší spotřeba vlády kvůli blížícím se volbám, a navíc dojde k náběhu projektů financovaných z EU. Loni byl příspěvek investic k růstu hrubého domácího produktu negativní vzhledem k vysoké srovnávací základně z roku 2015.
zdroj: ihned.cz
O zakázky na stavbu dálnic bojují zahraniční firmy
23.01.2017
V příštích letech se na českých dálnicích bude stavět mnohem více než nyní. Státní investor Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) letos podle ředitele brněnské pobočky Davida Fialy plánuje investovat 45 miliard korun, v dalších letech to bude ještě více. Tyto peníze lákají zahraniční firmy, které v Česku nikdy nepůsobily a využívají možnosti jednotného trhu EU.
Do tendru na stavbu úseku dálnice D11 ze Smiřic do Jaroměřic se například v lednu přihlásilo patnáct uchazečů. Plná třetina z nich byly italské, španělské nebo bosenské firmy, které se ve čtyřech případech spojily do sdružení s českými stavebními firmami. Čeští stavaři dlouhodobě kritizují kritérium nejnižší ceny při zakázkách na stavbu dálnic, přestože u veřejnosti panuje obecný názor, že jsou naopak příliš drahé. Vstup zahraničních firem by mohl cenový boj mezi firmami dále vyostřit. Hochtief patří s ročním obratem přes pět miliard korun k tradičním hráčům, kteří o infrastrukturní zakázky usilují a také je získávají. V minulosti firma ve spojení s Metrostavem a firmou Swietelsky soupeřila o dostavbu jednoho z úseků dálnice D1 s italskou stavební společností Serenissima Costruzioni. Ta před dvěma lety rázně vstoupila na český trh a podala nabídky na rekonstrukce tří úseků nejstarší české dálnice, které byly oproti konkurenci až o třetinu nižší. ŘSD ale nakonec Italy vyřadilo, protože nedodali část dokumentace ke stavbě. Serenissima Costruzioni se snažila rozhodnutí zvrátit u antimonopolního úřadu, ale neuspěla.
zdroj: ihned.cz