Brusel chce zlevnit elektřinu i plyn, ale jak na to?
28.03.2023
Evropská komise (EK) nedávno představila úpravy energetického trhu, které mají „předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny“. Návrh sice nevyvolal ani v Česku takové pozdvižení, jako třeba možná změna věku odchodu do důchodu na 68 let, přesto se v některých společenských kruzích nepokrytě hovoří o tom, že jde prý o diktát EK, který už je za hranou skutečně tržní ekonomiky. Podobné scénáře ale spíše naznačují to, že si neumíme stanovit důležitost či přesný postup toho, co vlastně sami od jiných chceme. Levné energie nebo neomezenou konkurenci často podivných firem, které nám v konečném důsledku mohou spíše nadělat nechtěné problémy?
Dodavatelé elektrické energie tak budou mít třeba povinnost nabízet klientům v Evropské unii různé varianty kontraktů, včetně smlouvy s pevnou cenou elektřiny. Podle plánů Evropské komise by se měl také zvýšit podíl dlouhodobých smluv přispívajících právě k oné cenové stabilitě. Domácí agenturní zpravodajství k této věci dále uvedlo, že kolísání cen v extrémních výškách má dále pomoci „povinné uzavírání takzvaných rozdílových smluv“ při veřejné podpoře investic do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a jádra. Podle konstatování agentury ČTK má právě tento krok snížit vliv ceny plynu na cenu elektřiny, aniž by změnil princip její tvorby...
J
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Brexit s výstupovou dohodou, nebo bez ní?
11.12.2018
Do 29. března 2019, tedy data formálního odchodu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z EU, zbývá jen pár měsíců. S tím, jak se vyjednávání o podmínkách vystoupení Spojeného království (UK) z EU protahovala oproti původnímu plánu, značně narůstala i nervozita na obou stranách Lamanšského průlivu a krizový scénář o odchodu UK z unie bez dohody (takzvaný scénář "no deal") byl politiky i novináři skloňován stále častěji.
Po více než 20 měsících od zahájení dvouletého období určeného pro vyjednání podmínek odchodu se však vyjednavačům UK a Evropské komise podařilo dospět k finální shodě na návrhu textu výstupové dohody, a v polovině listopadu tedy konečně došlo k tolik očekávanému posunu i na politické úrovni směrem k dojednání výstupové dohody. Jaké jsou tedy reálné varianty dalšího vývoje? Proč je uzavření výstupové dohody tak důležité pro řádné vystoupení Spojeného království z Evropské unie a co by její neschválení znamenalo pro český export? Pro spořádaný odchod UK z EU je dohoda o vystoupení klíčová, neboť upravuje proces ukončení členství a zejména pokrývá citlivé oblasti, jako jsou práva občanů EU žijících v UK a naopak, finanční závazky či tzv. přechodné období. Díky přechodnému období by mohla být i nadále uplatňována stávající unijní pravidla alespoň do konce roku 2020 s případnou možností jeho prodloužení ještě o další jeden až dva roky. To by také oběma stranám poskytlo další čas na vyjednání dohody o budoucích vztazích a zejména dořešení irské otázky. Během tohoto období by se na UK i nadále vztahovalo právo EU v plném rozsahu, tedy včetně nově přijímaných pravidel i jurisdikce Soudního dvora EU. UK by se však už nemohlo účastnit jednání unijních institucí a orgánů, a to ani těch stanovených mezinárodními dohodami unie, a nemělo by žádný vliv na legislativní proces. Po celou dobu přechodného období by navíc zůstalo součástí vnitřního trhu a celní unie.
Jednání Rady EPSCO v Bruselu
10.12.2018
Dne 6. prosince 2018 se uskutečnilo řádné zasedání Rady EU pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO). Českou republiku zde zastoupila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Rada po diskusi dosáhla dohody nad nařízením o zřízení evropské agentury pro pracovní záležitosti, nad směrnicí o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům (třetí soubor) a Doporučením o přístupu k sociální ochraně pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné. Diskusí o výroční analýze o růstu v EU v roce 2018 a schválením sociálních aspektů Doporučení k hospodářské politice v eurozóně Rada zahájila semestr koordinace ekonomického řízení EU pro rok 2019. Evropská agentura pro pracovní záležitosti má členským státům a Komisi napomáhat v činnostech týkajících se přeshraniční mobility pracovní síly, tzn. při volném pohybu pracovníků a při vysílání pracovníků v rámci přeshraničního poskytování služeb v rámci Unie. Konkrétně by nová agentura měla zejména zlepšit přístup jednotlivců a zaměstnavatelů k informacím o jejich právech a povinnostech souvisejících s pohybem v rámci EU a jejich působením v jiných členských státech, usnadňovat konání společných a koordinovaných inspekcí práce a zajišťovat mediaci a usnadňovat hledání řešení v případě sporů mezi členskými státy. Agentura převezme některé činnosti vykonávané dosud Komisí a funkce několika dosavadních unijních orgánů pro spolupráci členských států v oblasti mobility práce a odstraňování nehlášené práce. Delegace Slovenska, Lotyšska a Kypru vyjádřily zájem o sídlo nově zřízené agentury.
V rámci naplňování strategie zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků z roku 2013 a Evropského pilíře sociálních práv z listopadu 2017 Rada schválila svůj obecný přístup ke třetí revizi směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci. Jejím cílem je poskytnout nejen větší ochranu pracovníkům, ale i větší srozumitelnost legislativy a rovnější podmínky hospodářským subjektům. Směrnice stanoví řadu obecných minimálních požadavků na odstranění nebo snížení expozice všem karcinogenům a mutagenům, a dále doplňuje konkrétní limitní hodnoty expozice pro kadmium a beryllium a jejich anorganické sloučeniny, kyselinu arseničnou a sloučeniny arsenu a některé další látky. Několik členských států podpořilo prohlášení Francie vyjadřující lítost nad tím, že ke zlepšení ochrany pracovníků před působením kadmia nebyla ve směrnici schválena alternativní možnost doplňkového biomonitoringu na složky kadmia.
Oba uvedené návrhy budou nyní předmětem vyjednávání s Evropským parlamentem. Rada přijala politickou dohodu k Doporučení o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně, jehož cílem je naplnění zásady číslo 12 Evropského pilíře sociálních práv. Tou je zajištění sociální ochrany všech osob samostatně výdělečně činných a pracovníků s nestandardními pracovními smlouvami, kteří dosud nejsou dostatečně chráněni systémy sociální ochrany. Jedná se o ochranu v nezaměstnanosti, nemoci, mateřství nebo otcovství, při pracovních úrazech, invaliditě a ve stáří. Členské státy mají umožnit všem výdělečně činným osobám přístup do těchto systémů, získat a využít odpovídající nároky a usnadnit převoditelnost těchto jejich nároků mezi jednotlivými systémy. Doporučení respektuje pravomoc členských států nastavovat si své národní systémy sociální ochrany. „Nabádáme osoby samostatně výdělečně činné, aby se pro případy sociálních rizik pojistily a měly co nejširší sociální ochranu. Avšak měly by to být ony samy, kdo takové rozhodnutí učiní,“ řekla ministryně Maláčová.
V rámci bodu věnovanému tzv. Evropskému semestru ekonomického řízení EU kromě měny názorů na stanovené priority ve výroční analýze růstu pro ekonomické a sociální reformy členských států, v jejímž rámci všichni podpořili hodnocení ekonomického a sociálního vývoje v EU v podzimním balíku pro evropský semestr 2019, Rada schválila části doporučení pro eurozónu, které se týkají zaměstnanosti a sociální politiky. Konkrétně Rada doporučila zemím eurozóny přesunout zdanění z pracovní síly, posilovat vzdělávací systémy a investice do dovedností, provádět efektivní aktivní politiky zaměstnanosti na podporu přechodů na trhu práce, snižovat segmentaci na trhu práce a zajistit přiměřené systémy sociální ochrany. Někteří členové Rady vyjádřily lítost nad tím, že doporučení nezahrnuje rovněž oblast přetrvávající vysoké míry chudoby a sociálního vyloučení v eurozóně.
Rada se zabývala otázkou budoucnosti práce, zejména dopady digitalizace a robotizace na sociální systémy a trh práce a také na rovnost žen a mužů, což byla jedna z hlavních politických priorit rakouského předsednictví. Rada v této souvislosti schválila klíčová poselství členským státům s výzvou, aby národní politiky zaměstnanosti a sociální politiky zajistily podporu přechodům z jednoho zaměstnání do druhého, přiměřenou kvalitu pracovních míst (zejména pokud jde o BOZP a mzdy), sociální ochranu všech forem výdělečné činnosti a občany vybavily požadovanými dovednostmi.
Rada přijala závěry předsednictví s podporou všech členských států s výjimkou Maďarska a Polska k rovnosti žen a mužů, mládeži a digitalizaci, kterými vyzvala členské státy k podpoře mladých lidí v upevňování digitálních dovedností a v získání digitální gramotnosti, k přijetí kroků k vytvoření inkluzivního a nediskriminujícího on-line prostoru a k přijetí opatření k boji s genderovými stereotypy.
Nejen Česko. Nízkou nezaměstnanost zažívá celý svět
06.12.2018
Celosvětová míra nezaměstnanosti v září sestoupila na 5,2 procenta a je na nejnižší úrovni od roku 1980. Vyplývá to ze studie investiční banky UBS. Hlavní ekonom UBS Arend Kapteyn podle listu Financial Times uvedl, že ke snížení míry nezaměstnanosti v mnoha zemích přispěla větší flexibilita trhu práce.
Na poklesu nezaměstnanosti měly podle studie podíl rovněž nízké mzdy. Kapteyn nicméně upozornil, že růst mezd zrychluje, takže se nyní jeho tempo ve Spojených státech nachází na devítiletém maximu a v eurozóně na šestiletém maximu. Průzkumy podle něj signalizují, že zaměstnavatelé mají problémy nalézt potřebné zaměstnance. Studie UBS pokrývá 48 vyspělých a rozvíjejících se ekonomik, na které připadá 84 procent globální ekonomické aktivity. Poukazuje mimo jiné na výrazný pokles nezaměstnanosti v některých nových členských zemích Evropské unie, například v Polsku. K poklesu celkové nezaměstnanosti podle studie výrazně přispěl rovněž vývoj v dalších průmyslových zemích, zejména ve Spojených státech, Británii, Německu, Japonsku a Irsku. K výraznému poklesu nezaměstnanosti došlo rovněž v Rusku a Indonésii.
Brexit může snížit český HDP o 55 miliard korun
05.12.2018
Brexit může snížit hrubý domácí produkt Česka až o 55 miliard korun, tedy 1,1 procenta. Rovněž bude mít vliv na propouštění zaměstnanců, o práci by jich v ČR mohlo přijít až 40 tisíc. Brexit nejvíce dopadne na automobilový průmysl, výrobu elektroniky a strojů. Vyplývá to z analýzy, kterou ve středu představila Česká spořitelna.
Česká ekonomika vyváží přímo do Velké Británie zboží v hodnotě 210 miliard korun ročně, což je přibližně pět procent českého exportu, respektive čtyři procenta HDP. Přes další hlavní české obchodní partnery se vyváží do Británie zboží za 120 miliard korun. Celkové vývozy do Británie tak představují ročně přibližně 330 miliard korun. To je osm procent celkového vývozu Česka a sedm procent HDP. Velká Británie je pro Česko pátým největším obchodním partnerem za Německem, Slovenskem, Polskem a Francií. Nejvíce se z Česka přímo vyváží výrobky z automobilového průmyslu (ročně za 66 miliard Kč) a kancelářské stroje a počítače (ročně za 20 miliard Kč).