Cena plynu pro evropský trh klesá pod 150 eur za megawatthodinu
11.10.2022
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes pokračuje v poklesu. Nejnovější údaje ukazují, že zásoby plynu v Evropě dál rostou, zatímco spotřeba se snižuje. Klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním v listopadu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku kolem 9:30 SELČ ztrácel téměř pět procent na 149 eur (zhruba 3650 Kč) za megawatthodinu (MWh). Předtím sestoupil až na 144 eur za MWh, tedy na nejnižší úroveň od konce června. Cena kontraktu nicméně zůstává výrazně vyšší než před rokem, kdy se pohybovala v blízkosti 40 eur za MWh.
Společnost ICIS dnes uvedla, že poptávka po zemním plynu v Evropě bez zahrnutí Británie se v září nacházela 12 procent pod pětiletým průměrem. Evropská komise vyzvala členské země Evropské unie, aby spotřebu plynu snížily o 15 procent.
Zásobníky plynu v Evropské unii byly podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) v sobotu plné z téměř 89 procent. V Německu, které je největším spotřebitelem plynu v Evropě, činila naplněnost zásobníků přes 94 procent a v České republice téměř 88 procent.
V
(Zdroj: aktualne.cz)
Německý průmysl spadl do ještě hlubšího útlumu
10.02.2020
Německý průmysl, na jehož poptávce závisí i mnozí tuzemští dodavatelé, je v recesi od třetího kvartálu roku 2018. Během uplynulého roku každý měsíc meziročně klesal o čtyři až pět procent.
V závěru roku 2019 se propad prudce prohloubil. Podle předběžných údajů Spolkového statistického úřadu se v prosinci jeho výroba meziročně snížila o 6,8 procenta. Je to nejhorší ukazatel od poslední globální krize.
Německý průmysl hlásí největší pokles zakázek za téměř rok
06.02.2020
Zakázky německého průmyslu se v prosinci snížily ve srovnání s předchozím měsícem o 2,1 procenta, což byl nejvýraznější propad od února. Na vině je slabá poptávka z dalších zemí v eurozóně, uvedl ve čtvrtek německý statistický úřad. Zpráva naznačuje, že zpracovatelský sektor zůstane v Německu nadále slabý a bude růst největší evropské ekonomiky zpomalovat.
Analytici v anketě agentury Reuters očekávali naopak růst zakázek, a to o 0,6 procenta. Jejich odhady se pohybovaly od poklesu o půl procenta až po růst o 1,9 procenta. V listopadu podle zpřesněných údajů zakázky klesly o 0,8 procenta. "Situace v zakázkách zůstává hrozná," řekl ekonom společnosti Bankhaus Lampe Alexander Lampe. "Koronavirus znamená, že na zlom si pravděpodobně ještě budeme muset počkat," dodal. Objem domácích zakázek se zvýšil o 1,4 procenta. Ty zahraniční ale o 4,5 procenta klesly, z toho ze zemí v eurozóně o 13,9 procenta. Zakázky ze zemí mimo eurozónu o 2,1 procenta vzrostly. Německá ekonomika, na které je závislá i řada českých firem, se loni těsně vyhnula recesi. Průmyslové podniky závislé na vývozu se potýkají se slábnoucí poptávkou v zahraničí i nejistotou spojenou s obchodními spory a rozhodnutím Británie opustit Evropskou unii. Poslední průzkum hospodářského institutu Ifo minulý týden ukázal, že nálada podnikatelů se zhoršuje, což ukazuje, že začátek letošního roku bude slabší.
Chudší státy EU kritizují rozpočet
05.02.2020
Patnáctka států sdružených v uskupení Přátel koheze v sobotu zdůraznila svůj požadavek, aby financování politiky soudržnosti zůstalo v příštím víceletém finančním rámci Evropské unie na úrovni předchozího období. Vyplývá to z deklarace, kterou zástupci států podepsali na summitu konaném v portugalském městě Beja. Politika soudržnosti slouží ke sbližování životní úrovně členských zemí unie.
Návrh Evropské komise počítá s tím, že se objem peněz určených na kohezní politiku sníží v letech 2021 až 2027 o deset procent. Důvodem je odchod Británie z unie i zaměření rozpočtu na nové priority. "Já jsem ve svém vystoupení ten návrh rozpočtu velice kritizoval, protože bývalá komise nám vlastně nikdy nevysvětlila, jaké jsou priority toho rozpočtu," řekl novinářům po sobotním jednání řekl český premiér Andrej Babiš. "Vidím tam množství peněz, které by se daly přerozdělit," dodal. Portugalský premiér António Costa v úvodu setkání uvedl, že konání summitu první den po brexitu je symbolické. Přátelé koheze podle něj namísto štěpení nabízejí soudržnost. Pod sobotní deklaraci se vedle Česka podepsaly i Bulharsko, Kypr, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. Své zástupce na akci vyslala také Itálie a Chorvatsko, které momentálně předsedá Radě EU.
Britské podniky čeká výrazné oživení výroby
03.02.2020
Britské podniky očekávají v příštích třech měsících nejvýraznější oživení výroby za více než rok. Vyplývá to z průzkumu Sdružení britského průmyslu (CBI). Výsledky šetření jsou další známkou růstu důvěry v britskou ekonomiku v důsledku poklesu nejistoty kolem brexitu. Británie v pátek o půlnoci opustila Evropskou unii.
Index výrobních očekávání podle průzkumu v lednu vzrostl na 12 bodů z prosincového jednoho bodu. Dostal se tak na nejvyšší úroveň od září 2018. "Je skvělé vidět, jak se podnikatelská důvěra zlepšuje. Teprve se však ukáže, zda se to projeví rovněž v (podnikatelské) aktivitě," uvedla hlavní ekonomka CBI Rain Newtonová-Smithová. CBI minulý měsíc předpovědělo, že růst britské ekonomiky v letošním roce mírně zpomalí na 1,2 procenta z loňských 1,3 procenta. Pátečním odchodem Británie z EU odstartovalo jedenáctiměsíční přechodné období, ve kterém britský premiér Boris Johnson plánuje sjednat obchodní dohodu. "Vláda musí pracovat na rychlém ustavení budoucích vztahů s EU, které dokážou zajistit prosperitu celé ekonomice," uvedla Newtonová-Smithová.