Česko dostalo z evropských fondů za posledních 9 let 1,2 bilionu korun
28.03.2024
Mezi lety 2014 až 2023 Česká republika obdržela od Evropské unie 1,2 bilionu korun. Vedle těchto dotací Česko získalo také podporu ze Strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, dále dotace pro zemědělství v rámci prvního a druhého pilíře a rovněž dotace z Nástroje pro obnovu a oživení. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF, a jež čerpala data z portálu DotaceEU. Nejvíce se na čerpání dotací z programů EU v daném období podílely územní samosprávy, přes pětinu objemu získaly obchodní společnosti.
Největší objem podpory z EU Česko dostalo v roce 2017, a to téměř pětinu částky za celé období. Druhý v pořadí byl rok 2016 s 16procentním podílem, rok 2018 se na celkové částce podílel 15 procenty. Nejméně peněz z operačních programů připlynulo v roce 2023 a 2014. Tyto dva roky se na celkové částce podílely každý méně než procentem.
Podle analýzy Praha získala 16 procent dotací, tedy nejvíce ze všech regionů. V Jihomoravském kraji to bylo 13 procent a po 11 procentech bylo rozděleno mezi Středočeský a Jihomoravský kraj. Na tyto čtyři kraje připadla více než polovina dotací z programů EU. Karlovarský kraj se podílel dvěma procenty a Liberecký kraj čtyřmi procenty. Na poslední čtyři kraje v pořadí připadl dohromady stejný podíl jako na Prahu.
CRIF pro přehlednější srovnání rozdělení dotací z programů EU mezi kraje vyloučil dotace pro ministerstva a další orgány ústřední státní správy a jejich příspěvkové organizace, protože mají sídlo převážně v Praze a její postavení v rámci krajů tak zkreslují. Společnost mezi ně dále řadila také Správu železnic a státní fondy...
B
(Zdroj: aktualne.cz)
EU přitvrdí v boji s migrací, povinné kvóty padly
29.06.2018
Země Evropské unie výrazně přitvrdí svůj přístup k migrační krizi. Na summitu v Bruselu se na tom nad ránem po víc než osmi hodinách jednání dohodli lídři členských států osmadvacítky. "Dosáhli jsme obrovského úspěchu," tvrdí český premiér Andrej Babiš (ANO). Povinné kvóty na přijímání uprchlíků, které předloni navrhla Evropská komise, už podle něj nehrozí. "O kvótách už nikdo nemluví," prohlásil Babiš.
Země EU se na summitu domluvily, že z Itálie dobrovolně převezmou část migrantů, kteří tam připlouvají přes Středozemní moře. Česko se k přijetí žádných běženců nechystá. Celková dohoda, kterou premiéři či prezidenti států unie uzavřeli, má migranty odradit od toho, aby se na cestu do Evropy vůbec vydali. Členské státy vyhověly výzvě Itálie, aby jí partneři v EU se starostí o migranty ulehčili. Zároveň ale odmítly požadavek italské vlády na to, aby od ní povinně na základě kvót převzaly prakticky všechny běžence na jejím území. "Itálie už není sama," pochvaluje si přesto dosaženou dohodu italský premiér Giuseppe Conte. Státy, které k tomu budou ochotné, migranty z Itálie umístí do uzavřených center, kde s nimi provedou azylové řízení. Ti lidé, kteří nárok na azyl nemají, by měli být na základě zrychlené procedury vráceni do státu, odkud pocházejí, nebo do tranzitní země, přes kterou do EU přišli. Takových osob, tedy takzvaných ekonomických migrantů, je mezi lidmi snažícími se dostat do Evropy momentálně jasná většina. Ty běžence, kteří mají skutečně nárok na azyl, by si mezi sebe následně rozdělily země EU, a to opět na základě dobrovolnosti. Tato zpřísněná procedura by měla zajistit, že se počet lidí, kteří se do Evropy snaží připlout, dál sníží. "Bude to signál pašerákům i samotným migrantům, že naděje na to dostat se do Evropy se razantně snížila," prohlásil mimo záznam vysoce postavený zdroj z jednání evropského summitu. Lídři států unie na summitu taky zopakovali dřívější prohlášení, že by se měli na reformě stávajícího azylového systému dohodnout jednomyslně. To znamená, že o otázkách, jako je starší návrh Evropské komise na povinné uprchlické kvóty, by se už nemělo hlasovat, jak k tomu došlo v roce 2015, kdy bylo Česko ohledně dočasných kvót přehlasováno.
Investice do výroby aut v Británii klesly o polovinu
27.06.2018
Zahraniční automobilky podnikající v Británii se obávají, že se nepodaří uzavřít dohodu upravující podmínky jejího odchodu z Evropské unie. Právě nejistota ohledně uspořádání budoucích vztahů způsobila, že investice do britského autoprůmyslu během letošního prvního pololetí meziročně klesly skoro o polovinu na 347 milionů liber, v přepočtu asi 10,3 miliardy korun.
Britská asociace automobilových výrobců a obchodníků na své včerejší výroční konferenci v Londýně varovala, že času na dohodu o celní unii, jež je pro firmy klíčová, už mnoho nezbývá. Spojené království přestane být členem EU 29. března 2019 a poté poběží přechodné období, během něhož ještě mohou platit předchozí dohody. Ale to končí v prosinci 2020. Neklid v autoprůmyslu vyvolal začátkem týdne manažer BMW Stephan Freismuth, když pro list Financial Times uvedl, že firma bude v případě "tvrdého brexitu" nucena uzavřít své továrny na ostrovech. Automobilka se prý obává, že nebude-li mezi Británií a jejími evropskými partnery pokračovat bezcelní obchod, mohou nastat problémy v zásobování kompletačními díly a součástkami. Z pevniny se jich dováží kolem 90 procent, takže jakýkoli problém v zásobovacím řetězci by firmu stál hodně peněz. BMW − stejně jako její konkurenti − pracuje v režimu "just in time", v němž dodané díly a součástky prakticky hned putují na montážní linku, nikoli do skladu.
Řekové splnili všechny úkoly a jejich záchrana úspěšně končí
25.06.2018
Vrcholní politici z eurozóny strávili za poslední roky mnoho společných nocí. A to kvůli zdlouhavým jednáním o záchraně Řecka. Tentokrát by to už ale mohlo být naposledy, aspoň pokud půjde vše podle plánu. Ministři financí zemí platících eurem se v Lucemburku nad ránem domluvili na snížení vysokého řeckého státního dluhu. To by mělo zajistit, že se Řekové po osmi letech života s mezinárodní pomocí opět postaví na vlastní nohy. "Je to výjimečný okamžik. Řecká krize končí dnes v Lucemburku," prohlásil eurokomisař pro hospodářství Pierre Moscovici.
Řecko má dluh ve výši 180 procent svého hrubého domácího produktu. Horší je v této statistice už jen Japonsko. Zatímco o japonské schopnosti své dluhy splácet nikdo nepochybuje, u Řecka je situace jiná. Naprostou většinu řeckého dluhu teď vlastní země eurozóny a Mezinárodní měnový fond. Pokud by Řekům jejich dluhové břemeno neulehčily, jen těžko by se zvládli vrátit zpět na trhy a půjčovat si stejně jako ostatní státy světa. Politici proto opakují, že je v zájmu všech Athénám dluh snížit, aby Řecko mohlo opět fungovat jako normální země. Eurozóna se tak shodla na tom, že o 10 let prodlouží dobu, kdy jí Řecko nebude muset splácet prakticky žádné záchranné půjčky. Athény tak začnou posílat svým evropským věřitelům peníze zpět až od roku 2033. Mezitím by měla řecká ekonomika růst, takže se dluhové břemeno ve vztahu k HDP sníží. Toto opatření by v kombinaci s několika dalšími mělo vést k tomu, že by Řekové měli získat zpět důvěru investorů. "Skládám hold řeckým občanům. Jejich snaha nebyla marná," uvedl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Upozornil tím na to, že Řecko získalo dluhové úlevy díky tomu, že úspěšně splnilo všechny podmínky svého třetího záchranného programu. Ten by tak měl 20. srpna oficiálně skončit. Oproti době před začátkem krize v roce 2009 se výkon řecké ekonomiky snížil o víc než pětinu. Jde o nejhlubší příklad hospodářského propadu nějaké země v mírových časech od velké hospodářské krize z přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. Eurozóna dosáhne ulehčení řeckého dluhu pomocí odkladu jeho splatnosti. Na samotné výši toho, kolik Řecko dluží, se nic nemění. Státy s eurem tak Řecku žádné dluhy neodpouští.
Obchodní válka mezi USA a EU děsí české firmy
22.06.2018
Evropská unie zahajuje odvetnou akci proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho obchodní politice. Evropská komise oznámila, že od zítřka začnou platit evropská cla na vybrané americké výrobky. Nejprve se bude opatření týkat zboží, jehož roční dovoz do unie dosahuje hodnoty 2,8 miliardy eur (zhruba 72 miliard korun). Tento krok podpořily všechny země unie včetně Česka. Mezi EU a USA, dvěma klíčovými spojenci, tak naplno začíná obchodní válka. Další na řadě mohou být auta.
Stále silnější jsou zároveň obavy, jaké dopady bude mít Trumpova politika na celé evropsko-americké spojenectví. O něj se opírá evropská bezpečnost. "Nechtěli jsme se dostat do této situace. Ale jednostranné a neoprávněné americké rozhodnutí zavést cla na evropskou ocel a hliník nám nedává na výběr," řekla eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová. Trump začátkem měsíce uvalil 25procentní clo na dovoz oceli a 10procentní celní tarif na import hliníku. Platit je musí i evropské firmy. Prezident tento krok zdůvodnil ochranou národní bezpečnosti. Země EU namítají, že by se na ně cla vztahovat neměla, protože jsou americkými spojenci, a nikoliv hrozbou pro USA. EU jako odvetu od zítřka zavádí cla například na bourbon z Kentucky, arašídové máslo nebo motocykly Harley-Davidson. Jde o výrobky z amerických států, odkud pocházejí vlivní republikánští členové Kongresu. Na podzim je čekají volby a unie doufá, že budou tlačit na Trumpa, aby svá cla odvolal. EU záměrně volí produkty, u kterých clo příliš nepoškodí spotřebitele. Například lahev amerického bourbonu v Česku podraží maximálně o jednotky procent, odhaduje Jiří Štětina, ředitel firmy Rémy Cointreau ČR, jednoho z největších dovozců alkoholu.