Česko dostalo z evropských fondů za posledních 9 let 1,2 bilionu korun
28.03.2024
Mezi lety 2014 až 2023 Česká republika obdržela od Evropské unie 1,2 bilionu korun. Vedle těchto dotací Česko získalo také podporu ze Strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, dále dotace pro zemědělství v rámci prvního a druhého pilíře a rovněž dotace z Nástroje pro obnovu a oživení. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF, a jež čerpala data z portálu DotaceEU. Nejvíce se na čerpání dotací z programů EU v daném období podílely územní samosprávy, přes pětinu objemu získaly obchodní společnosti.
Největší objem podpory z EU Česko dostalo v roce 2017, a to téměř pětinu částky za celé období. Druhý v pořadí byl rok 2016 s 16procentním podílem, rok 2018 se na celkové částce podílel 15 procenty. Nejméně peněz z operačních programů připlynulo v roce 2023 a 2014. Tyto dva roky se na celkové částce podílely každý méně než procentem.
Podle analýzy Praha získala 16 procent dotací, tedy nejvíce ze všech regionů. V Jihomoravském kraji to bylo 13 procent a po 11 procentech bylo rozděleno mezi Středočeský a Jihomoravský kraj. Na tyto čtyři kraje připadla více než polovina dotací z programů EU. Karlovarský kraj se podílel dvěma procenty a Liberecký kraj čtyřmi procenty. Na poslední čtyři kraje v pořadí připadl dohromady stejný podíl jako na Prahu.
CRIF pro přehlednější srovnání rozdělení dotací z programů EU mezi kraje vyloučil dotace pro ministerstva a další orgány ústřední státní správy a jejich příspěvkové organizace, protože mají sídlo převážně v Praze a její postavení v rámci krajů tak zkreslují. Společnost mezi ně dále řadila také Správu železnic a státní fondy...
B
(Zdroj: aktualne.cz)
Růst světové ekonomiky zrychlí na 2,7 procenta, odhaduje Světová banka
11.01.2017
Růst světové ekonomiky letos zřetelně zrychlí na 2,7 procenta, předpověděla v úterý Světová banka. Loni jeho tempo zpomalilo na 2,3 procenta, nejnižší úroveň od finanční krize z konce minulého desetiletí.
Banka předpokládá, že růst ve vyspělém světě mírně zesílí na 1,8 procenta z loňského tempa 1,6 procenta. Výrazně zrychlí zbytek světa, kde růstové tempo dosáhne 4,2 procenta ze 3,4 procenta v minulém roce. Ekonomikám rozvíjejících se tržních ekonomik pomůže oživení cen komodit a ukončení ekonomické recese v Rusku a Brazílii, uvedla Světová banka. V nejnovějším odhadu se ale skrývají značné nejistoty, zejména proto, že ještě nezahrnuje dopady politiky nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, od nějž se všeobecně čekají opatření na podporu růstu. Banka nicméně i bez toho svůj odhad pro největší ekonomiku výrazně zlepšila na 2,2 procenta z červnové prognózy 1,6 procenta. Růst v Číně letos bude dál postupně zpomalovat a zmírní se na 6,2 procenta z loňských 6,7 procenta. Zrychlí naproti tomu některé ekonomiky jižní Asie. Indická ekonomika posílí na 7,6 procenta z tempa sedmi procent v minulém roce.
zdroj: ihned.cz
Přebytek zahraničního obchodu loni v listopadu stoupl o 1,1 miliardy korun
09.01.2017
Zahraniční obchod Česka skončil loni v listopadu v přebytku 10,8 miliardy korun, meziročně tak byl vyšší o 1,1 miliardy korun. Výsledek příznivě ovlivnil pokles schodku obchodu s chemickými výrobky, potravinami, nápoji a tabákem a vyšší přebytek u obchodu s průmyslovým spotřebním zbožím a se surovinami.
Vývoz a dovoz v meziročním srovnání stouply. Export se zvýšil o 3,7 procenta na 301,1 miliardy korun a dovoz o 3,4 procenta na 290,3 miliardy korun. Schodek obchodu s chemickými výrobky se meziročně snížil o 900 milionů korun, u potravin a živých zvířat klesl o 600 milionů a u nápojů a tabáku o 200 milionů korun. Obchod s průmyslovým spotřebním zbožím zaznamenal zvýšení přebytku o 800 milionů korun a u obchodu se surovinami stoupl přebytek o 400 milionů korun. Nepříznivě na listopadovou obchodní bilanci podle ČSÚ působilo ale prohloubení schodku u minerálních paliv o 700 milionů korun a snížení kladného salda strojů a dopravních prostředků a polotovarů a materiálů, a to shodně o 400 milionů korun. Zahraniční obchod se státy Evropské unie skončil v listopadu přebytkem 56,1 miliardy korun, což je meziročně o 1,3 miliardy více. Schodek obchodu se zeměmi mimo unii se proti listopadu 2015 zvětšil o 700 milionů na 43,4 miliardy korun.
Průmyslová výroba v eurozóně v říjnu znovu poklesla
14.12.2016
Průmyslová výroba v eurozóně se v říjnu proti předešlému měsíci snížila o 0,1 procenta, v celé Evropské unii produkce klesla o 0,3 procenta. Průmyslový sektor tak pokračoval druhý měsíc v poklesu, vyplývá ze středečních údajů statistického úřadu Eurostat.
V meziročním srovnání tempo růstu produkce v zemích eura dál zpomalilo na 0,6 procenta z úrovně 1,3 procenta v září a ze 2,4 procenta v srpnu. V celé EU meziroční růst zvolnil na 0,5 procenta. Analytici v anketě agentury Reuters v průměru odhadovali, že v eurozóně se výroba meziměsíčně zvýší o 0,2 procenta. V meziročním srovnání čekali zmírnění růstu na 0,9 procenta. Středeční údaje přerušují dosavadní letošní trend, kdy se každý měsíc střídal růst produkce s poklesem. Meziměsíční pokles byl nejhlubší u produkce zboží denní spotřeby a klesla i výroba meziproduktů. Ze zářijového propadu oživila naopak produkce zboží dlouhodobé spotřeby a zvýšila se i výroba investičního zboží.
zdroj: ihned.cz
Rusko prodalo pětinový podíl v těžařské společnosti Rosněfť
08.12.2016
Švýcarský obchodník s komoditami Glencore a katarští investoři koupili téměř pětinový podíl v ropné společnosti Rosněfť. Za 19,5 procenta největšího ruského producenta ropy zaplatili 10,2 miliardy eur. Největší zahraniční investici od ukrajinské krize ve státní televizi osobně oznámil ruský prezident Vladimir Putin.
Obchod se uskutečnil i navzdory sankcím, které na Rosněfť uvalila Evropská unie a Spojené státy. Ty odrazují západní společnosti od majetkové účasti v ruském státním podniku, nicméně nákup akcií vysloveně nezakazují. Vstup zahraničních investorů do Rosněfti je požehnáním pro ruskou vládu. Ta peníze z privatizace nutně potřebuje ještě v letošním roce, aby zabránila vyššímu rozpočtovému schodku než plánovaných 3,7 procenta hrubého domácího produktu. Kreml si v těžařské společnosti, která denně vyprodukuje téměř pět milionů barelů ropy, i nadále udrží většinový podíl, zhruba pětinu pak vlastní ještě britská BP. Na Rosněfť, stejně jako na celou ruskou ekonomiku tvrdě dopadají nízké ceny ropy. Zisk těžařské společnosti se ve třetím kvartále letošního roku propadl o 77 procent na 26 miliard rublů (9,9 miliardy korun). Společnost Glencore ve svém prohlášení uvedla, že za podíl zaplatí 300 milionů eur svými akciemi, zbytek doplatí Katarský fond (QIA), který je zároveň největším akcionářem Glencoru, a banky. Podle zástupců švýcarské firmy je jednání stále ve finální fázi a definitivní uzavření dohody Glencore očekává v polovině prosince.
zdroj: ihned.cz