Česko má 5184 dobíjecích bodů pro elektromobily, za řadou zemí EU výrazně zaostává
25.07.2024
Podíl bodů s velmi rychlým dobíjením činí 6,6 procenta, je jich tedy 344. Vyplývá to z tiskové zprávy Lukáše Kaduly z Centra dopravního výzkumu a z aktualizovaných údajů na webu Čistá doprava. Ačkoliv se tempo výstavby dobíjecích stanic v posledních letech zrychlilo, před Českem je v počtu dobíjecích bodů například velikostně srovnatelné Řecko či Portugalsko a státy jako Dánsko, Rakousko, Švédsko či Belgie jich mají násobně více.
Téměř 60 procent dobíjecích bodů v EU přitom připadá na tři státy, a to Nizozemsko, Německo a Francii. V Nizozemsku, které má o polovinu obyvatel více než Česko, je dobíjecích bodů zhruba 170 tisíc, což je více než třicetinásobek. Dobíjecí bod se přitom nerovná počtu dobíjecích stanic, nýbrž počtu konektorů, u kterých mohou elektromobily nabíjet současně. Každá dobíjecí stanice má minimálně jeden takový konektor, nejčastěji se však lze setkat se dvěma konektory.
V prvním pololetí bylo v Česku nově zaregistrováno 5622 bateriových elektrických vozidel, celkem jich je 40.584. Čtvrtina nových registrací připadala na ojetiny. Jednoznačně v oblíbenosti vede Tesla s 1987 registracemi, druhá je se 489 vozy Škoda, podobný počet registrovaných aut je značky BMW. Tesla byla nejčastěji registrovaným elektroautem i mezi ojetinami. "Meziroční růst registrací nových bateriových elektrických vozidel činil v prvním pololetí 38,6 procenta. Podíl na celkových registracích byl 3,6 procenta, což nás v EU řadí na 24. pozici. Zásadní vliv na meziroční růst měl bezesporu také postupný náběh záručního programu Elektromobilita Národní rozvojové banky, který byl spuštěn v březnu," uvedl Kadula.
V EU bylo za první pololetí registrováno 712.637 bateriových elektrických aut, jejich podíl na celkových registracích dosáhl 12,5 procenta. Benzinových aut byla třetina, hybridních bez externího dobíjení 29 procent a dieselových 13 procent. Meziročně bylo registrováno o 1,3 procenta více bateriových aut. Na nízký růst měl vliv trh v Německu, který poklesl o 16,4 procenta. Citelně klesaly i trhy ve Švédsku či ve Finsku, naopak velké trhy jako Francie, Belgie, Nizozemsko či Dánsko rostly.
S
EU otvírá obchodní bránu do Singapuru
15.02.2019
Evropská unie si po obchodních dohodách s Kanadou a Japonskem připíše další výrazný úspěch na poli mezinárodního obchodu. Europarlament přijal obchodní dohodu se Singapurem. Ten je považován za bránu do celé jihovýchodní Asie. Do ostrovního státu exportuje své zboží padesát tisíc firem.
Europoslanci ve středu přijali smlouvu o volném obchodu se Singapurem, kde sídlí přes deset tisíc evropských firem a vzájemné investice dosahují stovek miliard eur ročně. A nové příležitosti se týkají i českých společností. "Je to velká příležitost pro oživení vzájemných obchodních vztahů i pro české firmy, už teď víme, že pro ně za stávající bilance znamená podpis dohody úsporu cca 120 milionů korun ročně," upozornila europoslankyně a zároveň místopředsedkyně výboru pro vnitřní trh Dita Charanzová (ANO). Singapur je první zemí ze Sdružení národů jihovýchodních Asie (ASEAN), se kterou Evropská unie vytvoří zónu volného obchodu. Politici i odborníci proto doufají, že EU se díky tomu otevřou dveře k celé jihovýchodní Asii i pacifickému regionu. "Věřím, že tudy se budou ubírat trendy dalšího rozvoje globálního světového obchodu. Jsem ráda, že EU je u toho, byla by chyba následovat protekcionismus Spojených států," dodala Charanzová.
EU zvýšila podíl zelené energie za 14 let o polovinu na 17,5 procenta
13.02.2019
Podíl obnovitelné energie na hrubé konečné spotřebě energie v Evropské unii v roce 2017 vzrostl na 17,5 procenta. Meziročně se zvýšil o půl procentního bodu a ve srovnání s rokem 2004, z něhož jsou k dispozici první data, je více než dvojnásobný. Oznámil to v úterý evropský statistický úřad Eurostat. Jedenácti členským státům včetně Česka se už dokonce podařilo dosáhnout svých energetických cílů na rok 2020.
Záměrem Evropské unie je do roku 2020 získávat z obnovitelných zdrojů 20 procent konečné spotřeby energie. V roce 2030 už by to mělo být nejméně 32 procent. Zdaleka nejvyšší podíl obnovitelné energie vykázalo Švédsko, na jeho energetickém mixu se podílela více než polovinou, respektive 54,5 procenta. Nejnižší podíl, a to 6,4 procenta, pak zaznamenalo Lucembursko. Nizozemsko bylo spolu s Francií také nejdále od cíle pro rok 2020, který má každý členský stát stanoven vlastní. V Česku činil v roce 2017 podíl obnovitelné energie na konečné spotřebě 14,8 procenta, a byl tak nad 13procentním cílem stanoveným pro rok 2020. Míněna je takzvaná zelená elektřina získávaná z vody, slunce, větru nebo z tepelné energie zemského jádra. Konečná spotřeba energie ale zahrnuje i teplo a alternativní zdroje energie v dopravě, poznamenala agentura DPA.
Unie prosadila konec arbitráží
11.02.2019
Evropská unie ruší nejpoužívanější nástroj pro ochranu zahraničních investic. Jsou to speciální smlouvy, kterými se řídí takzvané investiční arbitráže − spory, ve kterých firma sídlící v jednom státu EU žaluje jinou zemi unie kvůli poškození svých investic. Nově tyto nástroje v rámci EU už investory neochrání − napříště se firmy budou muset spoléhat na evropské zákony.
Změna se dotkne i sporů, které jsou ještě v běhu. Podle expertů tak roste naděje, že Česko nebude muset platit nic z asi devíti miliard korun, o které ho v rámci Evropy investoři nyní žalují. Nyní je proti státu v běhu osm sporů o ochranu investic. Mezi ty hlavní patří arbitráž přibližně o tři miliardy korun se skupinou investorů do solárních elektráren. Spor zahájili v roce 2013 a tvrdí, že Česko je diskriminovalo například dodatečnou daní z výnosů jejich elektráren. Dalšími investory, kteří se domáhají kompenzace, jsou firmy českoněmeckého podnikatele Václava Fischera nebo podnikatel Josef Šťáva v kauze Diag Human. Spory o ochranu investic se dosud řídily dvoustrannými dohodami, ve kterých se státy zavázaly, že nedopustí, aby investorské projekty byly znehodnoceny zásahem vládních politiků či úředníků. V 90. letech, kdy Česko přecházelo na tržní hospodářství, uzavřel stát takových smluv desítky. Chtěl tím nalákat investory jistotou, že se v případných sporech nebudou muset spoléhat jen na české zákony a soudy.
Evropa versus technologičtí giganti
08.02.2019
Americký technologický gigant Apple se dohodl s francouzskými úřady na doplacení daně za minulých deset let. Uvedla to firma v úterním prohlášení, částku však nezveřejnila. Podle francouzských médií doplatí firma na daních 500 milionů eur (12,8 miliardy korun). Podle francouzského časopisu L'Express Apple uzavřel tajnou dohodu o urovnání v prosinci.
Francie letos zavádí vlastní daň týkající se velkých internetových a technologických firem, jako Google a Apple. Francie také tlačí na zavedení celoevropské daně na největší digitální a softwarové firmy, která by zajistila, že tito giganti platí ze svých obrovských operací v Evropě odpovídající daně. Nízké daně, které tyto giganty platí v EU, jsou již delší dobu trnem v oku mnoha evropských zemích. Velcí američtí technologičtí giganti často nemají v Evropě žádné sídlo a nemohou být tedy na kontinentu daněny, nebo podnikají v těch evropských zemích, kde je výhodný daňový režim. Země EU se však zatím neshodly na tom, jak tento problém řešit. Úřadům ve Francii se nelíbilo, že Apple v uplynulých deseti letech zaplatil v zemi pouze velmi nízké daně, přestože prodeje skupiny v Evropě prudce rostly, zejména díky přístrojům iPhone. Apple využíval praktiku, která mu umožňuje převádět zisky do Irska, kde jsou daně výrazně nižší. Před rokem se francouzský daňový úřad dohodl na doplacení daní s americkým internetovým obchodech Amazon. Ten souhlasil, že za roky 2006 až 2010 doplatí 202 milionů eur.