Česko má 5184 dobíjecích bodů pro elektromobily, za řadou zemí EU výrazně zaostává
25.07.2024
Podíl bodů s velmi rychlým dobíjením činí 6,6 procenta, je jich tedy 344. Vyplývá to z tiskové zprávy Lukáše Kaduly z Centra dopravního výzkumu a z aktualizovaných údajů na webu Čistá doprava. Ačkoliv se tempo výstavby dobíjecích stanic v posledních letech zrychlilo, před Českem je v počtu dobíjecích bodů například velikostně srovnatelné Řecko či Portugalsko a státy jako Dánsko, Rakousko, Švédsko či Belgie jich mají násobně více.
Téměř 60 procent dobíjecích bodů v EU přitom připadá na tři státy, a to Nizozemsko, Německo a Francii. V Nizozemsku, které má o polovinu obyvatel více než Česko, je dobíjecích bodů zhruba 170 tisíc, což je více než třicetinásobek. Dobíjecí bod se přitom nerovná počtu dobíjecích stanic, nýbrž počtu konektorů, u kterých mohou elektromobily nabíjet současně. Každá dobíjecí stanice má minimálně jeden takový konektor, nejčastěji se však lze setkat se dvěma konektory.
V prvním pololetí bylo v Česku nově zaregistrováno 5622 bateriových elektrických vozidel, celkem jich je 40.584. Čtvrtina nových registrací připadala na ojetiny. Jednoznačně v oblíbenosti vede Tesla s 1987 registracemi, druhá je se 489 vozy Škoda, podobný počet registrovaných aut je značky BMW. Tesla byla nejčastěji registrovaným elektroautem i mezi ojetinami. "Meziroční růst registrací nových bateriových elektrických vozidel činil v prvním pololetí 38,6 procenta. Podíl na celkových registracích byl 3,6 procenta, což nás v EU řadí na 24. pozici. Zásadní vliv na meziroční růst měl bezesporu také postupný náběh záručního programu Elektromobilita Národní rozvojové banky, který byl spuštěn v březnu," uvedl Kadula.
V EU bylo za první pololetí registrováno 712.637 bateriových elektrických aut, jejich podíl na celkových registracích dosáhl 12,5 procenta. Benzinových aut byla třetina, hybridních bez externího dobíjení 29 procent a dieselových 13 procent. Meziročně bylo registrováno o 1,3 procenta více bateriových aut. Na nízký růst měl vliv trh v Německu, který poklesl o 16,4 procenta. Citelně klesaly i trhy ve Švédsku či ve Finsku, naopak velké trhy jako Francie, Belgie, Nizozemsko či Dánsko rostly.
S
Česko je druhé v Evropě co do počtu ekologicky hospodařících farem
25.08.2017
Česká republika má v rámci Evropské unie druhou příčku v podílu ekologicky hospodařících zemědělských farem. Před ní je jenom Rakousko. V pohledu na podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy je ČR na čtvrtém místě za Rakouskem, Estonskem a Švédskem. Ve čtvrtek to oznámila na tiskové konferenci v rámci agrosalonu Země živitelka předsedkyně Českého statistického úřadu (ČSÚ) Iva Ritschelová. Za posledních 16 let počet ekofarem vzrostl sedmkrát na současných 2984 a výměra třiapůlkrát.
Výměr orné půdy přitom dlouhodobě v klesá, od roku 2000 do roku 2016 o 148 000 hektarů, což je přibližně velikost okresu Benešov, připomněl ředitel odboru statistiky zemědělství ČSÚ Jiří Hrbek. Klesá výměra například ječmene, více je naopak řepky a kukuřice. Ekologičtí zemědělci hospodařili loni na 2984 ekofarmách, které byly na 448 228 hektarech zemědělské půdy. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že má radost z nárůstu ekozemědělců. "Vždy u toho dodávám: ale aby nám kromě ploch rostla i spotřeba biopotravin v ČR," řekl. V ekologickém režimu podle Hrbka převažuje výroba "ekologického sena", tedy trvalých travních porostů, které jsou na 86,1 procenta výměru půdy v ekologickém režimu. Podle údajů ministerstva zemědělství vzrostla předloni spotřeba biopotravin meziročně o 11,4 procenta, lidé za ně utratili 2,25 miliardy korun. Průměrně to tedy činilo 213 korun na hlavu, šlo o nejvyšší hodnotu od roku 2008. Podle Ústavu zemědělské ekonomiky a informací činil podíl biopotravin na celkové spotřebě 0,81 procenta. Vláda předloni schválila plán rozvoje ekologického zemědělství do roku 2020. Počítá třeba s tím, že by podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů měl do konce roku 2020 činit tři procenta.
zdroj: ihned.cz
Evropská komise vyhodnocuje stížnost firmy Alcentra na vyloučení z koupě OKD
22.08.2017
Evropská komise začala vyhodnocovat stížnost americké firmy Alcentra ze skupiny BNY Mellon týkající se jejího vyloučení z nabídky na koupi černouhelné společnosti OKD. Komise to sdělila v úterý. Podle dřívějších informací firma proti Česku zvažuje arbitráž. OKD je v úpadku od loňského května. Tento čtvrtek se bude konat schůze věřitelů, na níž se má schvalovat reorganizační plán firmy.
Pokud věřitelé plán schválí, budou doly a provozní majetek vloženy do nově založené společnosti OKD Nástupnická. Sto procent akcií v této společnosti získá státní podnik Prisko. V původní OKD zůstanou pohledávky za bývalými majiteli. Prisko má OKD získat za 80 milionů korun. Alcentra proti tomu nabízela podle dostupných informací za OKD 540 milionů korun. Zástupci OKD ale dříve uvedli, že její nabídka byla nevýhodná, protože požadovala, aby závod disponoval hotovostí ve výši nejméně 886 milionů korun a také veškerou další hotovostí vygenerovanou od 1. ledna 2017. Proti tomu se však Alcentra brání. V dopise, který zaslala vedení OKD, mimo jiné uvádí, že řada údajů byla vedením těžební společnosti interpretována nesprávně. Například zmíněná hotovost měla být podle firmy v době před dokončením transakce používána pro běžné fungování podniku a toto použití by nemělo na kupní cenu žádný vliv. Alcentra dále tvrdí, že při správném vyhodnocení její nabídky by uspokojení pohledávek věřitelů bylo téměř pětkrát vyšší než uspokojení nabízené podle aktuálního reorganizačního plánu OKD. "Vaše tvrzení o ´nulovém´ uspokojení věřitelů OKD je nesmyslné a nemůže být vnímáno jinak, než jako snaha zdiskreditovat nabídku Alcentra a/nebo snaha obhájit legitimitu navrhovaného prodeje, podle našeho názoru pod cenou, státní společnosti Prisko," dodává v dopise firma.
zdroj: ihned.cz
Hlavní zastánci brexitu z loňského referenda ztrácejí vliv
18.08.2017
Boris Johnson byl hlavní postavou loňského referenda o vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Současný ministr zahraničí se zásadně zasloužil o to, že v hlasování zvítězil brexit. Teď se ale po něm slehla země. V době, kdy se Britové rozhodují, jakým způsobem z unie odejdou, o Johnsonovi není slyšet. A nejen o něm − stejně jsou na tom i další významní zastánci brexitu.
Budoucnost Británie mají v rukou politici, kteří chtěli, aby jejich země v unii zůstala. Je to především ministr financí Philip Hammond. Prosazuje takový brexit, který by měl co nejmenší negativní dopad na britskou ekonomiku. "Prioritou by měla být ochrana pracovních míst, hospodářského růstu a naší prosperity," tvrdí Hammond. V zájmu toho už britská vláda rozhodla, že bude chtít s Evropskou unií vyjednat několikaleté přechodné období. To by mělo začít platit poté, co Spojené království v březnu 2019 z unie vystoupí. Británie chce, aby během přechodného období mohly firmy dál obchodovat se svými evropskými partnery v podstatě beze změny a obě strany mezitím získaly víc času na dojednání smlouvy o budoucích vztazích. Evropská unie to vítá, ale upozorňuje, že Londýn by pak musel dál dodržovat velkou část evropských předpisů a taky platit do evropského rozpočtu. Někteří zastánci odchodu z unie to považují za klamání voličů. "Zrada brexitu se teď stala oficiální vládní politikou," tvrdí bývalý šéf strany UKIP Nigel Farage. Ten ale zůstává radikálem spíše z okraje britské politiky. Nutnost přechodného období mezitím akceptovali i mnohem vlivnější zastánci britského vystoupení z EU, například ministr pro brexit David Davis nebo ministr životního prostředí Michael Gove. Připouští, že pokud by Spojené království z unie vystoupilo bez jakékoliv dohody, ekonomiku by to těžce zasáhlo.
zdroj: ihned.cz
Libra stojí po brexitu méně než třicet korun
16.08.2017
Zatímco ještě na začátku minulého roku stála britská libra více než 36 korun, v současnosti se dá už i ve směnárnách pořídit za méně než třicet. To je příznivá zpráva pro Čechy, kteří se chystají cestovat do Velké Británie, ať už kvůli turistice, nákupům či jazykovým pobytům. Levnější libra také znamená nižší ceny zboží na britských e-shopech.
"Oslabení britské libry je pro české zákazníky určitě lákadlem k nákupům v Británii," říká Jan Vetyška, výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci. Podle něj ale záleží na zákazníkovi, aby si sám vyhodnotil, jaké výrobky se mu vyplatí nakoupit z Británie a které je naopak lepší koupit v Česku. V případě on-line nákupů ze zahraničních obchodů také upozorňuje na některé nevýhody, jako jsou třeba vyšší náklady na dodání či případné reklamace, což může nákupy ve výsledku prodražit. Libra ztrácí vůči koruně hned ze dvou důvodů. "Na jedné straně je to posilování koruny k ostatním měnám po ukončení intervenčního režimu ČNB. A na straně druhé zatím nepříliš příznivý vývoj jednání o uspořádání vztahů Evropské unie s Británií po brexitu," uvádí ekonom České spořitelny Michal Skořepa. S tím souhlasí i ekonom Komerční banky Viktor Zeisel: "Oba dva efekty se mezi sebou násobí, a libra tak proti české koruně výrazně oslabuje." Navíc se podle obou ekonomů bude nejistota související s brexitem nadále negativně projevovat na chuti britských firem i domácností investovat a utrácet. To by mělo vést k dalšímu oslabování libry nejen vůči koruně, ale i dalším měnám. "S nákupem libry tedy není třeba nějak zvlášť spěchat," podotýká Skořepa.
zdroj: ihned.cz