Česko má 5184 dobíjecích bodů pro elektromobily, za řadou zemí EU výrazně zaostává
25.07.2024
Podíl bodů s velmi rychlým dobíjením činí 6,6 procenta, je jich tedy 344. Vyplývá to z tiskové zprávy Lukáše Kaduly z Centra dopravního výzkumu a z aktualizovaných údajů na webu Čistá doprava. Ačkoliv se tempo výstavby dobíjecích stanic v posledních letech zrychlilo, před Českem je v počtu dobíjecích bodů například velikostně srovnatelné Řecko či Portugalsko a státy jako Dánsko, Rakousko, Švédsko či Belgie jich mají násobně více.
Téměř 60 procent dobíjecích bodů v EU přitom připadá na tři státy, a to Nizozemsko, Německo a Francii. V Nizozemsku, které má o polovinu obyvatel více než Česko, je dobíjecích bodů zhruba 170 tisíc, což je více než třicetinásobek. Dobíjecí bod se přitom nerovná počtu dobíjecích stanic, nýbrž počtu konektorů, u kterých mohou elektromobily nabíjet současně. Každá dobíjecí stanice má minimálně jeden takový konektor, nejčastěji se však lze setkat se dvěma konektory.
V prvním pololetí bylo v Česku nově zaregistrováno 5622 bateriových elektrických vozidel, celkem jich je 40.584. Čtvrtina nových registrací připadala na ojetiny. Jednoznačně v oblíbenosti vede Tesla s 1987 registracemi, druhá je se 489 vozy Škoda, podobný počet registrovaných aut je značky BMW. Tesla byla nejčastěji registrovaným elektroautem i mezi ojetinami. "Meziroční růst registrací nových bateriových elektrických vozidel činil v prvním pololetí 38,6 procenta. Podíl na celkových registracích byl 3,6 procenta, což nás v EU řadí na 24. pozici. Zásadní vliv na meziroční růst měl bezesporu také postupný náběh záručního programu Elektromobilita Národní rozvojové banky, který byl spuštěn v březnu," uvedl Kadula.
V EU bylo za první pololetí registrováno 712.637 bateriových elektrických aut, jejich podíl na celkových registracích dosáhl 12,5 procenta. Benzinových aut byla třetina, hybridních bez externího dobíjení 29 procent a dieselových 13 procent. Meziročně bylo registrováno o 1,3 procenta více bateriových aut. Na nízký růst měl vliv trh v Německu, který poklesl o 16,4 procenta. Citelně klesaly i trhy ve Švédsku či ve Finsku, naopak velké trhy jako Francie, Belgie, Nizozemsko či Dánsko rostly.
S
Hlavní zastánci brexitu z loňského referenda ztrácejí vliv
18.08.2017
Boris Johnson byl hlavní postavou loňského referenda o vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Současný ministr zahraničí se zásadně zasloužil o to, že v hlasování zvítězil brexit. Teď se ale po něm slehla země. V době, kdy se Britové rozhodují, jakým způsobem z unie odejdou, o Johnsonovi není slyšet. A nejen o něm − stejně jsou na tom i další významní zastánci brexitu.
Budoucnost Británie mají v rukou politici, kteří chtěli, aby jejich země v unii zůstala. Je to především ministr financí Philip Hammond. Prosazuje takový brexit, který by měl co nejmenší negativní dopad na britskou ekonomiku. "Prioritou by měla být ochrana pracovních míst, hospodářského růstu a naší prosperity," tvrdí Hammond. V zájmu toho už britská vláda rozhodla, že bude chtít s Evropskou unií vyjednat několikaleté přechodné období. To by mělo začít platit poté, co Spojené království v březnu 2019 z unie vystoupí. Británie chce, aby během přechodného období mohly firmy dál obchodovat se svými evropskými partnery v podstatě beze změny a obě strany mezitím získaly víc času na dojednání smlouvy o budoucích vztazích. Evropská unie to vítá, ale upozorňuje, že Londýn by pak musel dál dodržovat velkou část evropských předpisů a taky platit do evropského rozpočtu. Někteří zastánci odchodu z unie to považují za klamání voličů. "Zrada brexitu se teď stala oficiální vládní politikou," tvrdí bývalý šéf strany UKIP Nigel Farage. Ten ale zůstává radikálem spíše z okraje britské politiky. Nutnost přechodného období mezitím akceptovali i mnohem vlivnější zastánci britského vystoupení z EU, například ministr pro brexit David Davis nebo ministr životního prostředí Michael Gove. Připouští, že pokud by Spojené království z unie vystoupilo bez jakékoliv dohody, ekonomiku by to těžce zasáhlo.
zdroj: ihned.cz
Libra stojí po brexitu méně než třicet korun
16.08.2017
Zatímco ještě na začátku minulého roku stála britská libra více než 36 korun, v současnosti se dá už i ve směnárnách pořídit za méně než třicet. To je příznivá zpráva pro Čechy, kteří se chystají cestovat do Velké Británie, ať už kvůli turistice, nákupům či jazykovým pobytům. Levnější libra také znamená nižší ceny zboží na britských e-shopech.
"Oslabení britské libry je pro české zákazníky určitě lákadlem k nákupům v Británii," říká Jan Vetyška, výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci. Podle něj ale záleží na zákazníkovi, aby si sám vyhodnotil, jaké výrobky se mu vyplatí nakoupit z Británie a které je naopak lepší koupit v Česku. V případě on-line nákupů ze zahraničních obchodů také upozorňuje na některé nevýhody, jako jsou třeba vyšší náklady na dodání či případné reklamace, což může nákupy ve výsledku prodražit. Libra ztrácí vůči koruně hned ze dvou důvodů. "Na jedné straně je to posilování koruny k ostatním měnám po ukončení intervenčního režimu ČNB. A na straně druhé zatím nepříliš příznivý vývoj jednání o uspořádání vztahů Evropské unie s Británií po brexitu," uvádí ekonom České spořitelny Michal Skořepa. S tím souhlasí i ekonom Komerční banky Viktor Zeisel: "Oba dva efekty se mezi sebou násobí, a libra tak proti české koruně výrazně oslabuje." Navíc se podle obou ekonomů bude nejistota související s brexitem nadále negativně projevovat na chuti britských firem i domácností investovat a utrácet. To by mělo vést k dalšímu oslabování libry nejen vůči koruně, ale i dalším měnám. "S nákupem libry tedy není třeba nějak zvlášť spěchat," podotýká Skořepa.
zdroj: ihned.cz
Britská vláda vydá příručku pro brexit
14.08.2017
Vláda premiérky Theresy Mayové plánuje během následujících týdnů vydat zhruba dvanáctistránkovou "příručku", jež bude obsahovat klíčové body její strategie při vyjednávání odchodu Spojeného království z Evropské unie.
Spolu s tím se Mayová rozhodla zřídit speciální skupinu vyjednavačů složenou z expertů z ministerstev pro brexit a zahraničí. Nový tým bude využívat síť britských velvyslanců v zemích EU ve snaze, aby se strategie brexitu dostala přímo k evropským vládním úředníkům a klíčovým společnostem. Vyjednavači se na druhou stranu postarají o to, aby velvyslanci byli plně informováni o plánech britské vlády. "S tím, jak se dostáváme do další fáze vyjednávání, tedy do diskuse o budoucích vztazích s Evropskou unií po našem odchodu, chceme zrychlit komunikaci a zlepšit celou kampaň. To by mělo umožnit vládě efektivněji sdělovat své plány státům v unii, ale i doma v Británii," řekl serveru Politico mluvčí britského ministerstva pro brexit. Podle vládních úředníků citovaných výše zmíněným serverem nebyla síť britských ambasadorů v zemích EU během dosavadního vyjednávání dostatečně využita. "Velvyslanci vědí, ke komu mluvit a jak s těmi lidmi mluvit. Doposud to byla nevyužitá možnost. Vždyť oni mohou mít mnohem větší vliv než nějaký článek o názorech vlády, který se objeví v novinách," míní nejmenovaný člen vlády.
zdroj: ihned.cz
Německem otřásá další automobilový skandál
27.07.2017
Automobilový průmysl v Německu se dlouho považoval za "ukázkové" odvětví, které se nemalou měrou zasloužilo o prosperitu největší ekonomiky Evropské unie. Jeho pověst těžce poškodila aféra Volkswagenu s podvodným měřením emisí naftových motorů. Aby toho nebylo dost, je tu nový skandál − pětice výrobců je podezřelá z kartelového chování, za které hrozí miliardové pokuty.
Společnosti Audi, BMW, Daimler, Porsche a Volkswagen se měly podle zjištění týdeníku Der Spiegel nejméně dvě desetiletí tajně domlouvat na tom, kdo jim bude dodávat součástky a díly, kolik vyčlení na výzkum a vývoj, i na tom, jak se podělí o trhy. Podezření už prošetřuje Evropská komise i Spolkový úřad na ochranu hospodářské soutěže. "Vyzývám vás, abyste spolupracovali se státem na objasnění celé záležitosti. V sázce je důvěryhodnost německého automobilového průmyslu," obrátila se na výrobce spolková ministryně hospodářství Brigitte Zypriesová. Pokud se podezření potvrdí, půjde o největší kartel v německé poválečné historii, poznamenává list Handelsblatt. Jako názorný příklad nekalého ujednání uvádí objem nádrže na močovinu − kapalného aditiva s obchodním názvem AdBlue, které se používá k úpravě výfukových plynů (po chemické stránce jde o vysoce čistý roztok syntetické močoviny). Podle mailové pošty, ze které cituje časopis Der Spiegel, se výrobci v roce 2008 dohodli na "standardní" nádrži na osm litrů aditiva. Zákazníkům tak kvůli jejímu malému objemu vznikl problém, neboť museli močovinu doplňovat každých šest tisíc kilometrů. A protože tak mnozí nečinili, vůz vypouštěl do vzduchu mnohem více škodlivin, než určují normy.
zdroj: ihned.cz