Členské státy potvrdily revizi společné zemědělské politiky
15.05.2024
Členské státy EU definitivně schválily revizi společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová pravidla mají podpořit farmáře, kteří v minulých měsících protestovali v řadě unijních zemí a stěžovali si na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i špatné podmínky při hospodaření. Europoslanci revizi odsouhlasili na svém poslední plenárním zasedání v tomto legislativním období na konci dubna ve Štrasburku. Předpis bude nyní vyhlášen v unijním věstníku a vstoupí v platnost prvním dnem po vyhlášení, a to do konce května.
Zemědělci budou moci uplatňovat revidované environmentální podmínky pro své žádosti o finanční podporu EU již v letošním roce, a to i zpětně. Unijní exekutiva v polovině března vyhověla zemědělcům a navrhla zrušit některé ekologické požadavky, které na ně dosud měla v rámci společné zemědělské politiky. Cílem návrhů Evropské komise bylo poskytnout farmářům větší prostor při plnění určitých podmínek souvisejících s životním prostředím. Jedním z požadavků na farmáře je například vyčlenit část půdy pro podporu biologické rozmanitosti. Plnění podobných podmínek bude nyní dobrovolné. Komise rovněž navrhla osvobodit od kontrol zemědělce s méně než deseti hektary půdy, tedy dvě třetiny všech příjemců podpory v rámci společné zemědělské politiky.
S
Ministři EU sestavili seznam daňových rájů
06.12.2017
Na černý seznam daňových rájů v úterý ministři financí evropských zemí zařadili 17 zemí, které nejsou členy Evropské unie. Mezi nimi jsou například Jižní Korea, Mongolsko či Tunisko. Dalších 47 zemí, včetně Švýcarska či Lichtenštejnska, zařadili na tzv. šedou listinu.
EU od února letošního roku hodnotila 92 států a nakonec se rozhodla pro zveřejnění dvou seznamů – černého a šedého. Cílem nového opatření je zamezení daňových úniků v offshorových společnostech se sídlem v zemích, které nesplňují kritéria daňové transparentnosti a zamezování daňových úniků. Černý seznam zahrnuje státy, které s unijními orgány nespolupracují, šedý seznam zase ty, které kritéria nesplňují, avšak deklarovaly závazek, že vyvinou úsilí je splnit. Černou listinu podle představitelů EU tvoří Americká Samoa, Bahrajn, Barbados, Grenada, Guam, Jižní Korea, Macao, Marshallovy ostrovy, Mongolsko, Namibie, Palau, Panama, Svatá Lucie, Samoa, Trinidad a Tobago, Tunisko a Spojené arabské emiráty, píše agentura Reuters.
Europrojekty proteklo skoro bilion korun, 757 miliard dala EU
04.12.2017
Údaje o státním rozpočtu za listopad opět prokázaly, jak je Česko závislé na financích z Evropské unie. Čerpání evropských fondů se meziročně propadlo o 74,3 miliardy a z dosavadního vykazovaného přebytku rozpočtu je najednou deficit 11,6 miliardy. Jak ale českou ekonomiku evropské peníze ovlivňují v delším období, dosud nebylo jasné. Proto na Úřadě vlády vznikla studie na toto téma, kterou má týdeník Ekonom k dispozici.
Z evropských strukturálních a investičních fondů se od vstupu Česka do EU až do předminulého roku proplatilo celkem 757 miliard korun unijních peněz, k tomu pak 182 miliard z národních veřejných zdrojů. "Analýza sleduje období 2004−2015 a za tu dobu byly v Česku proplaceny projekty zhruba za 939 miliard korun," shrnuje studii státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař. Podle něj měly evropské strukturální a investiční fondy nesporně kladný vliv na růst HDP. Ze studie vyplývá, že snížení ročního čerpání fondů na obyvatele jen o desetinu by vedlo k poklesu růstu ročního krajského reálného HDP na obyvatele v průměru o 0,15 procentního bodu. Ze studie také vyplývá, které kraje z evropských peněz nejvíce profitovaly. Největší část zdrojů se utratila ve Středočeském kraji (ten získal 121 miliard), následně v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Naopak nejmenšími příjemci dotací v absolutní formě byly kraje Královéhradecký, Karlovarský a Liberecký (získal jen 35 miliard).
Česko musí zůstat členem Evropské unie a Západu
01.12.2017
Mirek Topolánek by jako prezident prosazoval pragmatickou a efektivní diplomacii, kladl by ale důraz i na lidská práva. Česká republika podle něj musí zůstat v Evropské unii, kritizuje ale některé unijní kroky. Odmítá politiku více azimutů a přesměrování země na Východ. Jednoznačně se staví proti přijetí eura a proti kvótám na přijímání uprchlíků.
Topolánek to řekl ve čtvrtek na tiskové konferenci věnované zahraničněpolitickým tématům, kterou označil za začátek své prezidentské kampaně. Bývalý předseda vlády a ODS označil projekt EU za zdařilý, připomněl, že její členové žijí 70 let bez války. Kritizuje ale neschopnost unie řešit některá témata týkající se třeba měnové politiky nebo uprchlické otázky. Není podle něj třeba mít rozsáhlou vizi směřování EU, ale stačí se vrátit k židovsko-křesťanským a osvícenským kořenům. Topolánek řekl, že by chtěl lidem v zahraniční politice vrátit bezpečí, hájit jejich práva, bránit svobodu, demokracii a lidská práva. Podotkl, že si Česká republika nemůže dovolit mít za prezidenta "kladače věnců" nebo někoho bez politických zkušeností. Je přesvědčen, že by ji měl zastupovat někdo, kdo dokáže hrát tvrdou hru, kterou očekává. Zdůraznil, že lidé by neměli pod rouškou více azimutů připustit odklon země ze Západu na Východ. V zahraniční politice je podle něj třeba udělat změny a vrátit ji na cestu, kterou nastoupila po roce 1989. Řekl také, že příští prezident bude muset být v NATO a Evropské unii daleko aktivnější než dosud. Za stěžejní označil dobré vztahy se sousedními státy. Hrdost chce Česku vrátit tím, že bude v zahraničí vystupovat velmi aktivně. Jako prezident by chtěl pragmatickou a efektivní diplomacii, ale zároveň by prosazoval tradiční zaměření české diplomacie na dodržování lidských práv.
Británie ustupuje Evropě. Souhlasí se zaplacením obrovského dluhu po brexitu
29.11.2017
Británie podle zpráv tamních médií souhlasí s tím, že bude muset po svém odchodu z Evropské unie doplatit všechno, co unii dluží. Londýn se prý chystá ostatní země EU ujistit, že uznává všechny své závazky, které mohou dosáhnout až 100 miliard eur, tedy přes 2,5 bilionu korun. Britský ministr zahraničí Boris Johnson přitom ještě nedávno tvrdil, že unie si může takové požadavky "strčit za klobouk".
Až 100 miliard eur by měly být celkové britské závazky vůči unii. Jedná se o už dříve slíbené platby do společného evropského rozpočtu, o půjčky zemím, jako je Ukrajina, které Británie ještě jako členská země podepsala, nebo o britský podíl na výplatách důchodů pro vysloužilé zaměstnance evropských institucí. Británie by unii měla ve skutečnosti zaplatit výrazně méně než 100 miliard eur. Od této částky je nutné odečíst příspěvky z evropských fondů, na které mají Britové nárok, nebo britský podíl na aktivech EU, jako je například kapitál Evropské investiční banky. Čistý britský dluh tak závisí na konkrétním výpočtu. Podle britských médií by to mělo být kolem 40 až 50 miliard eur. Země EU po Londýnu nepožadují, aby už teď dal na stůl konkrétní částku. Jde jim o to, aby Spojené království všechny své závazky vůči unii uznalo. "Slíbili, že všechno uhradí. Je nám jedno, o jakém odhadu celkové výše částky teď mluví," řekl deníku Financial Times vysoce postavený evropský diplomat. Finanční vyrovnání je jednou z hlavních podmínek zemí EU pro to, aby s Brity začaly jednat o tom, jak budou vypadat vzájemné vztahy poté, co Británie unii opustí. Britský byznys chce co nejdřív vědět, na jakou formu dalších vztahů s EU se má připravit. Státy EU se sejdou v polovině prosince na summitu v Bruselu, kde by mohly rozhodnout, že jednání o budoucích vztazích mohou začít.