Členské státy potvrdily revizi společné zemědělské politiky
15.05.2024
Členské státy EU definitivně schválily revizi společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová pravidla mají podpořit farmáře, kteří v minulých měsících protestovali v řadě unijních zemí a stěžovali si na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i špatné podmínky při hospodaření. Europoslanci revizi odsouhlasili na svém poslední plenárním zasedání v tomto legislativním období na konci dubna ve Štrasburku. Předpis bude nyní vyhlášen v unijním věstníku a vstoupí v platnost prvním dnem po vyhlášení, a to do konce května.
Zemědělci budou moci uplatňovat revidované environmentální podmínky pro své žádosti o finanční podporu EU již v letošním roce, a to i zpětně. Unijní exekutiva v polovině března vyhověla zemědělcům a navrhla zrušit některé ekologické požadavky, které na ně dosud měla v rámci společné zemědělské politiky. Cílem návrhů Evropské komise bylo poskytnout farmářům větší prostor při plnění určitých podmínek souvisejících s životním prostředím. Jedním z požadavků na farmáře je například vyčlenit část půdy pro podporu biologické rozmanitosti. Plnění podobných podmínek bude nyní dobrovolné. Komise rovněž navrhla osvobodit od kontrol zemědělce s méně než deseti hektary půdy, tedy dvě třetiny všech příjemců podpory v rámci společné zemědělské politiky.
S
Inflace v eurozóně klesla v březnu o půl procenta
19.04.2017
Inflace v eurozóně v březnu výrazně klesla na 1,5 procenta z únorových dvou procent, potvrdil ve středu evropský statistický úřad Eurostat svůj první rychlý odhad z konce března. V celé unii v březnu rostly v meziročním srovnání ceny o 1,6 procenta, o měsíc dříve to také byla procenta dvě.
Podle údajů Eurostatu například ceny energií stouply v březnu jen o 7,4 procenta, ve srovnání s únorovou hodnotou 9,3 procenta. Podobně v březnu méně než v únoru rostly ceny nezpracovaných potravin - o 3,1 procenta proti únorovým 5,3 procenta. Největší vliv na razantní zpomalení růstu spotřebitelských cen v eurozóně tak měl pohyb cen paliv v dopravě, topných olejů a zeleniny. Opačným směrem, tedy k vyšší inflaci, přispěl v březnu růst cen oděvů, telekomunikací a "prázdninových balíčků". Ceny ve službách, tedy největším sektoru hospodářství eurozóny, se v březnu zvýšily o procento, tedy naopak méně než únorových 1,3 procenta. Ceny neenergetického průmyslového zboží stouply o 0,3 procenta. Ze zemí Evropské unie nejvyšší inflaci zaznamenala trojice pobaltských států používajících euro. V Lotyšsku ceny rostly o 3,3 procenta, v Litvě o 3,2 procent a v Estonsku o 3,0 procenta. Další nejvyšší úroveň inflace zaznamenaly v březnu dvě země mimo společnou měnu a to Maďarsko (2,7 procenta) a Česko (2,6 procenta). Naopak nejméně ceny rostly v Rumunsku (0,4 procenta) a v Irsku a Nizozemsku (obě 0,6 procenta). Evropská centrální banka (ECB) se dlouhodobě snaží o pohyb inflace okolo dvou procent; situaci se pokouší ovlivňovat výrazně nízkými úrokovými sazbami a nákupy dluhopisů. Zprávu s předběžnými údaji za nynější měsíc by měl Eurostat zveřejnit 28. dubna.
zdroj: ihned.cz
Česká práce je osmá nejlevnější v EU
11.04.2017
Náklady na pracovní sílu jsou v Česku čtyřikrát nižší než v Dánsku. Levnější práce než v Česku je už jen v dalších sedmi zemích Evropské unie. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil statistický úřad Eurostat a které zahrnují výdělky v celé ekonomice kromě zemědělství a veřejné správy.
Nejvyšší náklady na práci jsou v Dánsku – 42 eur za hodinu, Belgii (39,2 eura) a Švédsku (38 eur). Průměr Evropské unie dosahuje 25,4 eura, Česko je s hodnotou 10,2 eura hluboko pod ním – až za Slovinskem, Estonskem či Slovenskem. Za Českem skončily ještě Chorvatsko, Polsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko a Bulharsko. Mezi lety 2004 a 2016 stoupla cena práce nejvíce v Rumunsku (o 189,5 procenta), Lotyšsku (o 177,7 procenta) a Bulharsku (o 175 procent). Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška jde o dlouhodobý trend, kdy produktivita i mzdy rostou rychleji v chudších zemích, a dochází tak k postupnému sbližování v rámci EU. Náklady práce v Česku stouply v letech 2004 až 2016 téměř o 76 procent – z průměrných 183,60 koruny za hodinu na 275,10 koruny. K poklesu došlo jen v Řecku – o 7,2 procenta. "Pokles nákladů práce v jižní Evropě je mimochodem důkazem, že v rámci eurozóny může fungovat takzvaná vnitřní devalvace, tedy přizpůsobování nákladů při pevném směnném kurzu," vysvětluje Sobíšek. Podle Sobíška zůstává Česko levnější zemí, než odpovídá její nákladové úrovni. "To je způsobeno politickou preferencí snižování nepřímých daní (DPH) před snižováním nákladů práce. Přesto se české náklady práce přibližují zemím jižní Evropy a některé v dohledné době jistě předhoníme. Je to umožněno vyšším zastoupením průmyslu, který se obecně vyznačuje oproti jiným odvětvím vyšší produktivitou," vysvětluje. Kromě přímých nákladů práce (samotná mzda nebo plat) zahrnují tato čísla i nepřímé náklady, do nichž Eurostat řadí zejména povinné odvody zaměstnavatele na sociální pojištění. Podíl této nemzdové složky je nejvyšší ve Francii (33,2 procenta), Švédsku (32,5 procenta) a Litvě (27,8 procenta), naopak nejmenší na Maltě (6,6 procenta).
zdroj: ihned.cz
Europarlament nastavil operátorům strop
06.04.2017
vropský parlament ve čtvrtek na plenárním zasedání ve Štrasburku vyslovil konečný souhlas se stanovením maximálních velkoobchodních cen za datový roaming. Rozhodnutí parlamentu bylo klíčové pro unijní zákazníky mobilních operátorů, kteří od 15. června nebudou za využívání mobilních služeb v ostatních státech unie platit roamingové poplatky.
Evropský parlament se původně snažil dohodnout na nižších cenách datového i hlasového roamingu, než jaké stanovila Evropská komise. Naopak telefonní společnosti žádaly, aby maximální velkoobchodní částky, které si mohou účtovat, byly vyšší. Na přelomu ledna a února se Evropský parlament a Evropská komise dohodly na kompromisu, který nyní poslanci potvrdili. Návrh podpořila drtivá většina poslanců, souhlasilo jich 549, proti hlasovalo 27 zákonodárců. Dosažený kompromis znamená od 15. června pro velkoobchod maximální poplatek 0,032 eura (0,86 koruny) za minutu volání a 0,01 eura (0,27 koruny) za textovou zprávu. Ve stejný den začne také platit hranice 7,7 eura (208 korun) za gigabyte dat, která se během pěti let postupně sníží až na 2,5 eura (68 korun) za gigabyte dat od ledna 2022.
zdroj: ihned.cz
EU prochází přelomovým obdobím
27.03.2017
Když v Římě před 60 lety šest zemí položilo základy Evropské unie, hustě pršelo. Když se na stejném místě v sobotu sešli lídři dnešní unie, na obloze nebyl jediný mráček. Ale není v tom nic symbolického. Evropská unie naopak čelí řadě vážných krizí, jako je stoupající podpora populistů, migrace nebo terorismus. Hrozbami do budoucna jsou i agresivní Rusko nebo Spojené státy nepředvídatelného prezidenta Donalda Trumpa. To vše se týká i Česka. Avšak to v dnešní přelomové době nemá jasno, jakou Evropu vlastně chce.
Premiéři či prezidenti zemí unie přijeli do Říma na slavnostní summit už bez Velké Británie, která se z EU chystá odejít. Šedesát let po podpisu Římských smluv, které jsou základem dnešní podoby evropské integrace, potvrdili, že se unie musí po brexitu výrazně změnit, aby se ubránila kritikům a dokázala čelit krizím. Jaká nová Evropa bude? Její podobu může ovlivnit i Česko. Unijní šedesátiny v Římě sice také slavilo, jakou EU do budoucna chtějí, na to ale čeští politici nejsou schopni jasně odpovědět. Společné prohlášení z Říma je plné obecných vět, které evropští lídři opakují už roky: posílení hospodářského růstu nebo bezpečnosti, důraz na sociální práva. Jakmile jdou do větších detailů, hned přijdou hádky. Ty ale provázejí evropskou integraci od samého počátku, a bylo by proto chybou jejich význam přeceňovat. Pokud v letošních klíčových francouzských a německých volbách zvítězí proevropské síly, jak se zatím zdá, dá se očekávat tlak na pokračování integrace. Je to velmi pravděpodobné právě proto, že krize ohrožující unii jsou zdaleka nejvážnější v jejích dějinách. Pro starší členské země je EU naprostým základem jejich politiky a nenechají ji padnout. To by se musela napříč Evropou dostat k moci krajní pravice či levice. Diplomaté proto očekávají předložení iniciativ v několika klíčových oblastech, jako je rozvoj společné obrany, ochrana sociálních práv nebo posílení eurozóny.