Co čeká po eurovolbách zvolené europoslance a Evropskou unii?
11.06.2024
Občané Evropské unie si v eurovolbách zvolili 720 poslanců, kteří je budou v Evropském parlamentu (EP) zastupovat následujících pět let. Po volbách oznámí vnitrostátní orgány členských států EU jména zvolených europoslanců a ověří, zda nevykonávají funkce neslučitelné s mandátem poslance EP. První činností nových poslanců bude jednání o vytvoření politických skupin (frakcí), která mohou trvat až do první plenární schůze ve Štrasburku. Politická skupina musí mít minimálně 23 poslanců z alespoň sedmi členských států, jak uvádí stránka EP. Ustavující plenární schůze se bude konat od 16. do 19. července, čímž začne nové volební období.
Na ní poslanci zvolí předsedu EP, 14 místopředsedů a pět kvestorů. Také rozhodnou o složení stálých výborů a podvýborů EP a oznámí členy jednotlivých výborů. Po této schůzi se uskuteční první zasedání výborů, kde zvolí své předsedy a místopředsedy. Dalším klíčovým úkolem EP po volbách je volba předsedy Evropské komise (EK). Tento proces může začít po ustavující plenární schůzi a proběhnout po letní přestávce (na schůzi 16.-19. září), ale může se také uskutečnit dříve. Evropská rada, složená z nejvyšších představitelů členských států EU, navrhne kandidáta na předsedu EK, přičemž zohlední výsledky eurovoleb. Navržený kandidát představí své politické směřování před poslanci EP.
EP pak může zvolit předsedu EK tajným hlasováním nadpoloviční většinou 361 z 720 poslanců. Pokud kandidát nezíská potřebnou většinu, předseda EP požádá Evropskou radu o navržení nového kandidáta do jednoho měsíce.
Po zvolení předsedy EK jednotlivé členské státy EU navrhnou své kandidáty na eurokomisaře ve spolupráci s předsedou EK. Kandidáti musí získat souhlas europoslanců po slyšení ve výborech EP. Celkové složení nové Evropské komise schválí EP hlasováním nadpoloviční většinou poslanců, čímž se komise ujme funkce na pět let, jak uvádí oficiální stránka EP.
Poslanci EP se sdružují podle politické příslušnosti, nikoli podle národnosti. Pro vytvoření politické frakce je potřeba 23 poslanců a zastoupení alespoň jedné čtvrtiny členských států (minimálně 7 zemí), jak uvádí stránka EP.
V končícím funkčním období působilo v EP sedm politických frakcí. Někteří poslanci nejsou členy žádné politické skupiny a jsou nezařazení. Po volbách se může seznam frakcí a jejich velikost změnit.
Každá politická skupina má svou vnitřní organizaci, včetně jmenování předsedy (nebo dvou spolupředsedů), předsednictva a sekretariátu. Před každým hlasováním frakce zkoumají zprávy vypracované parlamentními výbory a předkládají k nim pozměňovací návrhy. Stanovisko je dosaženo diskusí uvnitř skupiny, ale žádný poslanec není nucen hlasovat určitým způsobem.
EP je od roku 1979 jediným přímo voleným orgánem EU, což postupně zvýšilo jeho význam. Má tři hlavní pravomoci: legislativní, kontrolní a rozpočtovou. Právní předpisy EU navrhuje Evropská komise, ale EP se většinou účastní jejich přijímání spolu s Radou EU. EP má také několik kontrolních pravomocí, včetně demokratické kontroly všech institucí Unie. Klíčovým úkolem je volba předsedy EK a schválení složení EK s jednotlivými eurokomisaři. EP může také hlasovat o vyslovení nedůvěry Komisi, což ji přinutí k rezignaci, ale tuto pravomoc dosud nevyužil. EP rovněž rozhoduje o mezinárodních dohodách, například o rozšíření Unie, a stanovuje a schvaluje rozpočet a výdaje EU.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Vládní strategie nefunguje, Česko je čím dál závislejší na exportu do EU
16.08.2018
Vývoz do zemí Evropské unie neustále roste a představuje tak čím dál větší podíl na celkovém českém exportu. V letošním prvním pololetí stoupl podíl unie na celkovém vývozu meziročně o půl procentního bodu na 84,2 procenta. Ještě v letech 2012 a 2013 to bylo 81 procent. Za první pololetí roku se celkový export zvýšil pouze mírně, o 0,2 procenta na 2,15 bilionu korun. Klesá vývoz do Asie a Severní Ameriky. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
Vláda přitom již v roce 2012 schválila exportní strategii ČR pro roky 2012 až 2020, jejímž hlavním cílem bylo snížit závislost českého vývozu na EU. Vývoz tuzemských firem mimo EU v pololetí klesl o 2,7 procenta. Do Asie putovalo o devět procent českého zboží méně, do Severní Americky o 2,3 procenta méně. Export do EU naopak vzrostl téměř o procento. Zatímco vývoz do Německa stagnoval, více zboží plynulo například do Rakouska (+1,8 procenta) či Francie (+1,1 pct.). O celou čtvrtinu se zvýšil vývoz do severní Afriky. "Nejvíce se meziročně zvýšil český export do Alžírska, a to o 89 procent na 2,19 miliardy korun. Následují Irsko, Bělorusko, Egypt a Singapur s růstem exportu o více než 30 procent," dodala Eva Veličková ze Svazu průmyslu a dopravy.
Velké čtení EU hlasuje o střídání letního a zimního času
14.08.2018
Noc už končí, ale ráno ještě nezačalo. Tma a světlo se na chvíli potkávají. Tuhle dobu před lety nazval český básník Jan Skácel hodinou mezi psem a vlkem. Traduje se, že v tomto čase před rozedněním se rodí nejvíce dětí, nejvíce lidí umírá, ve spánku se zdá nejvíce snů. Jde o dobu mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní. I tuto hodinu možná čeká velká, celoevropská změna − konec střídání letního a zimního času.
V současné době ji známe od roku 1996. Letní čas začíná v poslední březnovou neděli, posouvá se ve dvě v noci na třetí hodinu. Poslední neděli v říjnu se pak vrací zpět na druhou. Do debaty, zda má smysl střídání zachovat, nebo ho zrušit, se letos vložila Evropská komise a Evropský parlament. Vyzvaly všechny zájemce, aby se do čtvrtka 16. srpna v on-line dotazníku vyslovili, zda dvojí čas nadále chtějí či nikoliv. Skupina poslanců Evropského parlamentu vypracovala návrh na zrušení letního času. Parlament Evropskou komisi pověřil, aby vyhodnotila přínosy střídání času a případně rozhodla o tom, zda má smysl v této praxi pokračovat. Zajedno jsou všichni v tom, že členské země EU musí postupovat společně. Buď všichni letní čas zruší, nebo ho všichni zachovají. Pokud by se někdo rozhodl tak a druhý onak, vznikl by chaos a problémy v dopravě i obchodě. Diskuse se vede o dvou věcech. Zaprvé zda má v současnosti ještě smysl střídání letního a zimního času kvůli energetickým úsporám. A zadruhé zda má negativní vliv na lidské zdraví. Reakce na samotnou diskusi jsou rozdílné: někdo ji vítá, někdo dlouhodobě považuje střídání času za pseudoprobém a nicotnost, se kterou je zbytečné čas ztrácet.
Přijdou Češi pracující v Německu o část peněz na děti?
13.08.2018
Zdeněk Jirsa dojíždí z jižních Čech už bezmála třicet let vařit do bavorského Pasova a okolních vesnic. Díky tomu dostával od německého státu příspěvky na své dvě děti, dnes už jednatřicetiletého jmenovce Zdeňka a čtyřiadvacetiletou Elišku.
"Zaplatilo mi to ubytování po celou dobu studia," vzpomíná na pět let na české vysoké škole jeho syn Zdeněk. "Každý měsíc jsem od táty dostával mezi 150 a 190 eur," popisuje. Podle dnešního kurzu je to asi 3800 až 4800 korun. "Bylo s tím dost papírování. Pamatuji si, že dřív byly formuláře jenom v němčině a české školy to nechtěly podepisovat," naráží na jednu z podmínek, kterou musí rodiče doložit, aby nárok na peníze získali: Děti musí chodit do školy. "Přesto příspěvky brali všichni, kdo mohli," dodává Zdeněk Jirsa. Letos se na výplatním seznamu německých úřadů objevilo zatím 21 tisíc českých dětí. Čechům a občanům dalších států Evropské unie však nyní hrozí, že se budou muset smířit s nižšími přídavky na děti. Německo totiž tlačí na Brusel, aby povolil omezit výši příspěvku podle nákladů na život v zemi, kde rodina převážně žije. Pro lidi z mnohem levnějšího Česka by to jednoznačně znamenalo zhoršení.
Evropa si dává stále větší pozor na čínské investory
09.08.2018
Evropští politici se obávají sílícího vlivu čínských firem, které se snaží prostřednictvím akvizic na kontinentu dostat ke špičkovým technologiím a know-how. Proto se rozhodli zpřísnit dosavadní zákony umožňující vládám zabránit investorům ze zemí mimo Evropskou unii převzetí firem v "citlivých" odvětvích.
Uvedené zákony existují na kontinentu řadu let, například v Německu od roku 2004. Ale týkaly se především zbrojního průmyslu a výroby zboží, jež lze užívat jak v civilním, tak vojenském sektoru. Kromě toho se v praxi využívaly zřídka. Zpřísnit dosavadní pravidla, platná od roku 2002, se rozhodla Británie, jejíž ekonomika patří k nejotevřenějším na světě. Připravovaný nový zákon se bude na rozdíl od dosavadní praxe týkat i malých firem podnikajících v "citlivých" odvětvích − kromě zbrojního průmyslu má jít o energetiku a další infrastrukturní obory či informační technologie. V nich se bude muset chystaná transakce ohlásit předem příslušnému vládnímu úřadu. A to nejen v případě, kdy půjde o převzetí firmy jako takové, ale i tehdy, bude-li britská firma prodávat pouze část svého majetku, třeba jenom laptopy, informuje list Financial Times.