Co přináší dohoda EU–Mercosur?
12.12.2024
Obchodní dohoda mezi EU a jihoamerickým společenstvím Mercosur se dojednávala čtvrt století. Teď se zdá, že by mohla být ve finálové rovince. Záležet ale bude na tom, jestli se podaří přesvědčit evropské farmáře, kteří se bojí levnější konkurence, a hlavně vlády jejich zemí. Jazýčkem na vahách bude Itálie. Pakt mezi Evropskou unií a Mercosurem (Brazílie, Argentina, Uruguay, Paraguay, Bolívie) má spojit trhy 780 milionů lidí, což by z něj dělalo největší obchodní dohodu na světě.
Dohoda sníží cla na sýry a další mléčné výrobky, víno, lihoviny a čokoládu z EU. Země Mercosuru zároveň úplně zruší cla na více než 90 % dovozu z unie, včetně 35% cla na automobily a cel na součástky, stroje, chemikálie a léčiva. Evropské firmy by také měly získat lepší přístup ke kritickým materiálům jako nikl, měď, hliník, titan a lithium, které EU potřebuje na zelenou transformaci a v současnosti je musí získávat z Ruska a Číny.
EU na oplátku postupně sníží cla na zemědělské, průmyslové a další zboží dovážené ze zemí Mercosuru. Součástí dohody jsou například také investice 1,8 miliardy eur v rámci programu Global Gateway, který má v nové komisi na starosti Čech Jozef Síkela. Tyto peníze mají latinskoamerickému regionu pomoct se zelenou a digitální transformací.
Nejde ale jen o obchod, EU chce díky paktu také šířit své principy a hodnoty. V průběhu dlouhých let jednání s latinskoamerickými partnery se charakter dohody značně proměnil. Evropská komise, která jménem EU vyjednávala, teď slibuje, že nejde o běžnou obchodní dohodu, ale o komplexní dokument, který obsahuje různé environmentální a zemědělské záruky.
Obě strany se mimo jiné zavázaly k tomu, že budou dodržovat Pařížskou dohodu o klimatu z roku 2015. Pakt údajně obsahuje také právně vymahatelný závazek zastavit odlesňování od roku 2030. Dosud v tomto směru existovaly pouze politické deklarace.
Řada zemí a sektorů ale zmíněným zárukám nevěří. Francouzská vláda a Národní shromáždění, stejně jako velká část místní občanské společnosti a zemědělců, jsou proti dohodě. Polsko a Rakousko jsou také proti, zatímco Nizozemsko a Itálie mají výhrady. Největší kritika přichází ze zemědělského sektoru. Evropští farmáři se bojí hlavně dovozu levného jihoamerického hovězího a kuřecího masa nebo banánů.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Banky v EU odolají krizi lépe než před lety
07.11.2018
V zátěžových testech evropských bank obstály všechny zkoumané instituce, banky v Evropské unii jsou pro případ hospodářské nebo finanční krize v lepší kondici než před několika lety. Vyplývá to z výsledků testů, které v pátek zveřejnil Evropský bankovní úřad (EBA).
Překvapivě slabých výsledků nicméně dosáhly britské finanční ústavy Barclays a Lloyds, které spolu s italskou společností Banco BPM dopadly v testech nejhůře. Zátěžové testy byly zavedeny po finanční krizi v letech 2007 až 2009 s cílem obnovit důvěru investorů a posílit bankovní systém, ty letošní jsou považovány za zatím nejpřísnější. Testů se účastní celkem 48 bank z EU, z toho 33 z eurozóny, které pokrývají zhruba 70 procent bankovního sektoru v unii. Testy nezahrnují žádnou banku z České republiky, pouze mateřské společnosti některých českých ústavů, jako Erste Group, Raiffeisen, KBC, Société Générale či UniCredit.
České banky jsou v digitalizaci na evropské úrovni
06.11.2018
Banky a pojišťovny v České republice jsou přinejmenším v evropském srovnání, pokud jde o zavádění nových technologií, na srovnatelné úrovni jako finanční domy jinde, uvádí Otto Hartvich, senior IT architekt nadnárodní technologické společnosti IBM. "Moderní bankovní domy jsou na jedné straně bankou a na druhé softwarovou firmou," říká Hartvich.
Podle něj si tuzemské banky dobře uvědomují, že rozvoj technologií je pro jejich současný i budoucí úspěch v náročném konkurenčním boji zásadní. Pozorně proto sledují, jakým způsobem mohou reagovat a využít nové trendy. Všechny banky v Česku aktivně zvažují nasazení takzvaných kognitivních technologií. "Například virtuální bankovní asistentka s umělou inteligencí, kterou uvedla na trh česká ING, je špičkovou záležitostí. Nebo to, jak Česká spořitelna buduje své otevřené bankovní rozhraní, je též ukázkové," uvádí příklady expert IBM. Při rozvoji svých technologií se banky mimo jiné inspirují vysoce inovativními fintech společnostmi. Ty jsou jimi vnímány jednak jako možná inspirace a také jako možnost rozšíření obchodního modelu. "České banky s fintech firmami spolupracují, dobře jejich produkty znají. A je pravděpodobné, že některé z nich budou chtít v budoucnu i převzít," podotýká Hartvich.
ČNB zvýšila sazby, jsou už druhé nejvyšší v Evropské unii
05.11.2018
Bankovní rada České národní banky nepolevuje v tempu zvyšování úrokových sazeb a v reakci na přehřívání ekonomiky a vývoj kurzu koruny zvyšuje o 0,25 procentního bodu základní úrokovou míru.
Sazbu ČNB zvedá už na čtvrtém měnověpolitickém jednání v řadě. Celkově jde o páté zvýšení základní úrokové sazby v tomto roce. Naposledy rostly sazby ČNB podobným tempem na jaře 1996. Pro zvýšení základní sazby o 0,25 procentního bodu hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady České národní banky. Jeden člen hlasoval pro ponechání sazeb beze změny a jeden hlasoval pro zvýšení sazeb o 0,5 procentního bodu, řekl na tiskové konferenci guvernér Jiří Rusnok. Pokud devizový trh pod vlivem globálních nejistot dále oslabí korunu, nelze vyloučit ještě jedno zvýšení sazeb v tomto roce, upozornil guvernér. Jinak s dalším zvýšením sazeb letos nepočítá. Banka také zhoršila výhled výkonu české ekonomiky o 0,1 procentního bodu, podle banky by česká ekonomika měla letos růst o 3,1 procenta a příští rok 3,3 procenta. Zároveň banka počítá, že do roku 2020 koruna posílí až na 24,2 koruny za euro.
Dohoda o brexitu by mohla být do 21. listopadu
02.11.2018
Dohoda o brexitu je již na dohled a mohla by být dokončena do 21. listopadu. V dopise jednomu z britských zákonodárců to naznačil ministr pro brexit Dominic Raab, informovala dnes agentura Reuters. Británie a Evropská unie již vyřešily většinu sporných témat, stále však zbývá dořešit složitý problém celního režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem, uvedl Raab v dopise datovaném 24. října, který zaslal předsedovi parlamentního výboru pro brexit.
"Rád bych se objevil před výborem, až bude dohoda hotová, a očekávám, že by to mohlo být možné 21. listopadu," napsal Raab poslanci Hilarymu Bennovi. Mluvčí britské premiérky ale toto datum nepotvrdil. "Nemohu nic jiného než opět jako již mnohokrát předtím zopakovat, že smlouvu chceme dokončit, co nejdříve to bude možné," řekl pouze na dotaz ohledně Raabova dopisu. ministerstvo pro brexit odmítlo, že by existovalo nějaké datum pro ukončení rozhovorů, a 21. listopad je podle něj pouze datem, které zákonodárci navrhli pro vystoupení Raaba před výborem pro brexit. Na zprávu ale zareagovala britská libra. Její kurz k dolaru vzrostl až o jedno procento na 1,2831 USD, než část zisku odevzdala a vrátila se zhruba na 1,28 USD. Výhledově jde o dobrou zprávu, uvedla v reakci na dopis banka Nomura ve vzkazu svým klientům. Nejde nicméně podle ní "o spolehlivou známku toho, že dohoda je blízko".