Co přináší dohoda EU–Mercosur?
12.12.2024
Obchodní dohoda mezi EU a jihoamerickým společenstvím Mercosur se dojednávala čtvrt století. Teď se zdá, že by mohla být ve finálové rovince. Záležet ale bude na tom, jestli se podaří přesvědčit evropské farmáře, kteří se bojí levnější konkurence, a hlavně vlády jejich zemí. Jazýčkem na vahách bude Itálie. Pakt mezi Evropskou unií a Mercosurem (Brazílie, Argentina, Uruguay, Paraguay, Bolívie) má spojit trhy 780 milionů lidí, což by z něj dělalo největší obchodní dohodu na světě.
Dohoda sníží cla na sýry a další mléčné výrobky, víno, lihoviny a čokoládu z EU. Země Mercosuru zároveň úplně zruší cla na více než 90 % dovozu z unie, včetně 35% cla na automobily a cel na součástky, stroje, chemikálie a léčiva. Evropské firmy by také měly získat lepší přístup ke kritickým materiálům jako nikl, měď, hliník, titan a lithium, které EU potřebuje na zelenou transformaci a v současnosti je musí získávat z Ruska a Číny.
EU na oplátku postupně sníží cla na zemědělské, průmyslové a další zboží dovážené ze zemí Mercosuru. Součástí dohody jsou například také investice 1,8 miliardy eur v rámci programu Global Gateway, který má v nové komisi na starosti Čech Jozef Síkela. Tyto peníze mají latinskoamerickému regionu pomoct se zelenou a digitální transformací.
Nejde ale jen o obchod, EU chce díky paktu také šířit své principy a hodnoty. V průběhu dlouhých let jednání s latinskoamerickými partnery se charakter dohody značně proměnil. Evropská komise, která jménem EU vyjednávala, teď slibuje, že nejde o běžnou obchodní dohodu, ale o komplexní dokument, který obsahuje různé environmentální a zemědělské záruky.
Obě strany se mimo jiné zavázaly k tomu, že budou dodržovat Pařížskou dohodu o klimatu z roku 2015. Pakt údajně obsahuje také právně vymahatelný závazek zastavit odlesňování od roku 2030. Dosud v tomto směru existovaly pouze politické deklarace.
Řada zemí a sektorů ale zmíněným zárukám nevěří. Francouzská vláda a Národní shromáždění, stejně jako velká část místní občanské společnosti a zemědělců, jsou proti dohodě. Polsko a Rakousko jsou také proti, zatímco Nizozemsko a Itálie mají výhrady. Největší kritika přichází ze zemědělského sektoru. Evropští farmáři se bojí hlavně dovozu levného jihoamerického hovězího a kuřecího masa nebo banánů.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Německá vláda je pro fúzi Deutsche Bank a Commerzbank
24.09.2018
Německá vláda je nakloněna spojení největších domácích bankovních ústavů Deutsche Bank a Commerzbank. Fúzí by vznikla spolehlivá banka, která by mohla financovat německou exportně orientovanou ekonomiku. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací to uvedla agentura Bloomberg.
Vláda se kloní k tomuto řešení proto, že silná národní úvěrová instituce by zajistila prostředky pro německé firmy i v čase finanční krize, během které by zahraniční investoři mohli stahovat svůj kapitál. Představitelé Deutsche Bank jednali o různých scénářích fúzí v polovině září. Dospěli však k závěru, že k tomuto kroku není ten správný čas. Mají obavy, že spojení s Commerzbank by vedlo pouze k dalšímu snižování počtu pracovních míst, uvedl jeden ze zdrojů agentury Bloomberg. Německá vláda v Commerzbank stále vlastní 15procentní podíl, finančně ji totiž podpořila v době finanční krize. Přestože tvrdí, že do rozhodnutí soukromého sektoru nezasahuje, jakékoli spojení s Deutsche Bank bude pravděpodobně vyžadovat alespoň tichý souhlas, upozorňuje agentura Bloomberg.
Babiše evropská debata o migraci zklamala
21.09.2018
Česko podporuje plán na uspořádání summitu Evropské unie s africkými státy, o němž se jednalo na středeční pracovní večeři lídrů zemí EU. Ve čtvrtek to řekl český premiér Andrej Babiš, který dal zároveň najevo zklamání z průběhu debaty. Někteří politici podle něho trvají na přerozdělování migrantů připlouvajících do Evropy na lodích, zatímco Česko nechce nelegálně přicházející migranty přijímat vůbec.
"Debata byla spíše o tom, že my se smíříme s tím, že přicházejí ti ilegální migranti a že se mají redistribuovat ty lodě, což je samozřejmě další pozvánka pro ty pašeráky," komentoval průběh večerního jednání český premiér, podle něhož se tím diskuse prakticky vrátila tam, kde byla před několika lety, kdy mezi jednotlivými zeměmi panovaly ostré rozpory v názoru na přijímání migrantů. Návrhy na přerozdělování migrantů prosazoval podle něho italský premiér Giuseppe Conte, jehož protiimigrační vláda se snaží vyjednat pro svou zemi přetíženou přistěhovalci unijní solidaritu. Šéf Evropské rady Donald Tusk lídry členských zemí ve středu vyzval, aby vzhledem ke klesajícímu počtu přicházejících migrantů přestali se vzájemnými útoky kvůli tomuto politicky žhavému tématu, které v mnoha zemích výrazně promlouvá do voličských preferencí. Pozitivní byla naopak podle Babiše debata o potřebě investovat více finančních prostředků do regionů severní Afriky, kudy do Evropy proudí největší počet přistěhovalců.
Západ EU válcuje východ v podílu lidí pracujících na zkrácený úvazek
20.09.2018
Nizozemsko dominuje mezi zeměmi Evropské unie v podílu lidí zaměstnaných na částečný úvazek. Východní členské země ve srovnání zaostávají. Česko skončilo mezi posledními, z tuzemských regionů dopadla nejlépe Praha. Vyplývá to z výroční knihy evropského statistického úřadu Eurostat.
V Nizozemsku pracuje na zkrácený úvazek více než polovina lidí. Všech dvanáct nizozemských provincií obsadilo v žebříčku prvních dvanáct pozic mezi unijními regiony. Vůbec nejvyšší podíl zkrácených úvazků (56,4 procenta) má univerzitní provincie Groningen na severu země. Mimo Nizozemí evropští statistici zjistili, že podstatná část ekonomicky aktivní populace pracuje na kratší úvazek také v Rakousku (28,8 procenta), Německu (28,2 procenta) a ve Velké Británii (26,4 procenta). Česko se společně s dalšími státy z východní části EU umístilo na opačném pólu žebříčku. V tuzemsku využívá kratší pracovní hodiny pouze 7,3 procenta lidí. Podobně jako Češi jsou na tom Poláci. Kratší pracovní týden má u našeho severního souseda rovněž zhruba každý čtrnáctý. Vůbec nejhůře v tomto ohledu dopadlo Bulharsko (2,4 procenta). Podobně ze srovnání vyšlo také Maďarsko (4,8 procenta), Chorvatsko (5,6 procenta), Slovensko (6,2 procenta) nebo Rumunsko (7,9 procenta). Průměrně v celé Evropské unii pracuje na zkrácený úvazek přibližně každý pátý vydělávající člověk.
Brusel začíná prošetřovat automobilky BMW
19.09.2018
Evropská komise (EK) zahájila rozsáhlé vyšetřování, které má posoudit, zda automobilky BMW, Daimler a Volkswagen v rozporu s pravidly Evropské unie neuzavřely tajné dohody, jejichž cílem bylo nekonkurovat si při vývoji a zavádění technologií pro čisté emise u benzinových a naftových osobních aut. Výsledkem takové dohody mohlo být, že spotřebitelům byla odepřena možnost koupit si méně znečišťující auta, přestože tuto technologii měli výrobci k dispozici. Uvedla to komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.
Zahájení formálního vyšetřování ještě nepředjímá výsledek. V tuto chvíli také EK nemá informace o tom, že by se firmy domlouvaly na používání nelegálních zařízení, která měla pomoci při podvádění při emisních testech. Ze skupiny Volkswagen se vyšetřování týká hlavních značek Volkswagen, Audi a Porsche. "Komise vyšetřuje, zda se BMW, Daimler a VW dohodly, že si nebudou navzájem konkurovat při vývoji a zavádění důležitých systémů pro snížení škodlivých emisí benzinových a naftových osobních vozů. Cílem těchto technologií je, aby osobní auta byla méně škodlivá pro životní prostředí," uvedla v prohlášení Vestagerová. Evropská komise již v souvislosti s podezřením loni v říjnu prohledala kanceláře automobilek BMW, Daimler, Volkswagen a Audi v Německu. Šetření má zjistit, zda se automobilky zúčastnily jednání, na kterém hovořily o vývoji a zavádění technologií pro omezení škodlivých výfukových emisí aut. Zvláště pak chce EK zjistit, zda se dohodly, že omezí vývoj a zavádění některých systémů pro kontrolu emisí v EU a zda svým chováním mohly porušit pravidla EU, která zakazují kartelové dohody a omezující obchodní praktiky, včetně dohod o omezení či kontrole technického vývoje. Zákonem není určený termín, kdy by mělo být vyšetřování ukončeno. Doba vyšetřování bude záviset na množství faktorů, včetně složitosti případu, míře spolupráce firem a uplatnění jejich práva na obhajobu, uvedla EK v prohlášení.