Co přináší dohoda EU–Mercosur?
12.12.2024
Obchodní dohoda mezi EU a jihoamerickým společenstvím Mercosur se dojednávala čtvrt století. Teď se zdá, že by mohla být ve finálové rovince. Záležet ale bude na tom, jestli se podaří přesvědčit evropské farmáře, kteří se bojí levnější konkurence, a hlavně vlády jejich zemí. Jazýčkem na vahách bude Itálie. Pakt mezi Evropskou unií a Mercosurem (Brazílie, Argentina, Uruguay, Paraguay, Bolívie) má spojit trhy 780 milionů lidí, což by z něj dělalo největší obchodní dohodu na světě.
Dohoda sníží cla na sýry a další mléčné výrobky, víno, lihoviny a čokoládu z EU. Země Mercosuru zároveň úplně zruší cla na více než 90 % dovozu z unie, včetně 35% cla na automobily a cel na součástky, stroje, chemikálie a léčiva. Evropské firmy by také měly získat lepší přístup ke kritickým materiálům jako nikl, měď, hliník, titan a lithium, které EU potřebuje na zelenou transformaci a v současnosti je musí získávat z Ruska a Číny.
EU na oplátku postupně sníží cla na zemědělské, průmyslové a další zboží dovážené ze zemí Mercosuru. Součástí dohody jsou například také investice 1,8 miliardy eur v rámci programu Global Gateway, který má v nové komisi na starosti Čech Jozef Síkela. Tyto peníze mají latinskoamerickému regionu pomoct se zelenou a digitální transformací.
Nejde ale jen o obchod, EU chce díky paktu také šířit své principy a hodnoty. V průběhu dlouhých let jednání s latinskoamerickými partnery se charakter dohody značně proměnil. Evropská komise, která jménem EU vyjednávala, teď slibuje, že nejde o běžnou obchodní dohodu, ale o komplexní dokument, který obsahuje různé environmentální a zemědělské záruky.
Obě strany se mimo jiné zavázaly k tomu, že budou dodržovat Pařížskou dohodu o klimatu z roku 2015. Pakt údajně obsahuje také právně vymahatelný závazek zastavit odlesňování od roku 2030. Dosud v tomto směru existovaly pouze politické deklarace.
Řada zemí a sektorů ale zmíněným zárukám nevěří. Francouzská vláda a Národní shromáždění, stejně jako velká část místní občanské společnosti a zemědělců, jsou proti dohodě. Polsko a Rakousko jsou také proti, zatímco Nizozemsko a Itálie mají výhrady. Největší kritika přichází ze zemědělského sektoru. Evropští farmáři se bojí hlavně dovozu levného jihoamerického hovězího a kuřecího masa nebo banánů.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Záchrana Řecka končí, do státní kasy nateklo 300 miliard eur
20.08.2018
Dnešním dnem dokape záchranná infuze, díky níž do řecké státní pokladny přiteklo bezmála 300 miliard eur. Poslední balíček mezinárodní finanční pomoci, která měla odvrátit státní bankrot, končí a helénská republika se teď musí postavit na vlastní nohy. Čeká ji návrat na finanční trhy, který znamená, že Řecko bude po letech spoléhání se na někoho jiného financovat svoje hospodaření prodejem dluhopisů na trhu stejně jako kterákoli jiná země.
Vyhráno ale nejzadluženější země Evropské unie rozhodně nemá. Finanční krize měla na životy Řeků drtivý dopad a jizvy po ní zůstaly hluboké. "Do České republiky jsem se přestěhoval, protože zde mám práci v oboru a za lepší peníze. V Řecku je většina volných pracovních míst přístupná jenom v Aténách a zaměstnavatelé hledají lidi se zkušenostmi. Pokud jste krátce po škole, nemáte šanci," popisuje Geórgios Vogiatzis, šestadvacetiletý absolvent počítačového inženýrství z Krétské technické univerzity. Jeho příběh dobře ilustruje situaci, ve které se Řecko dnes nachází. Ekonomika se sice pomalu zotavuje, v letošním roce by měla růst tempem 1,9 procenta, ale země zůstává po hospodářské krizi v hlubokých potížích. Řecko musí plnit podmínky stanovené věřiteli, kterými jsou členské země eurozóny, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond.
O střídání letního a zimního času hlasovalo 4,6 milionu lidí
18.08.2018
Přes 4,6 milionu lidí nebo institucí ze všech členských států Evropské unie se zapojilo do veřejné konzultace, kterou na začátku července zahájila Evropská komise (EK) s cílem zjistit, jaký mají občané EU názor na každoroční pravidelný přechod na letní čas. V pátek to oznámila komise. Výsledky ankety, kterou bylo možné na internetu vyplnit do čtvrtka, zatím nejsou známy.
Komise v prohlášení dodala, že odpovědi nyní analyzuje a dotazník vyhodnotí v následujících týdnech. Debata byla jedním z kroků, které mohou vést k zavedení jednotného celoročního času v EU. Letos v únoru Evropský parlament komisi vyzval, aby vyhodnotila přínosy a rizika střídání letního a zimního času a případně navrhla ukončení této praxe, která má řadu odpůrců. Postup europarlamentu byl reakcí na občanské iniciativy a petice, které se řadu let odvolávají na možné negativní dopady střídání času na zdraví. V čele skupiny 80 europoslanců, kteří požadovali změnu současného režimu střídání času, stál český poslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL). "Evropské hlasování o zrušení střídání letního a zimního času dnes končí a mám velkou radost, že je o něj takový zájem. Server evropských veřejných konzultací totiž už od rána padá," uvedl ve čtvrtek Svoboda na svém twitterovém účtu.
Vládní strategie nefunguje, Česko je čím dál závislejší na exportu do EU
16.08.2018
Vývoz do zemí Evropské unie neustále roste a představuje tak čím dál větší podíl na celkovém českém exportu. V letošním prvním pololetí stoupl podíl unie na celkovém vývozu meziročně o půl procentního bodu na 84,2 procenta. Ještě v letech 2012 a 2013 to bylo 81 procent. Za první pololetí roku se celkový export zvýšil pouze mírně, o 0,2 procenta na 2,15 bilionu korun. Klesá vývoz do Asie a Severní Ameriky. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
Vláda přitom již v roce 2012 schválila exportní strategii ČR pro roky 2012 až 2020, jejímž hlavním cílem bylo snížit závislost českého vývozu na EU. Vývoz tuzemských firem mimo EU v pololetí klesl o 2,7 procenta. Do Asie putovalo o devět procent českého zboží méně, do Severní Americky o 2,3 procenta méně. Export do EU naopak vzrostl téměř o procento. Zatímco vývoz do Německa stagnoval, více zboží plynulo například do Rakouska (+1,8 procenta) či Francie (+1,1 pct.). O celou čtvrtinu se zvýšil vývoz do severní Afriky. "Nejvíce se meziročně zvýšil český export do Alžírska, a to o 89 procent na 2,19 miliardy korun. Následují Irsko, Bělorusko, Egypt a Singapur s růstem exportu o více než 30 procent," dodala Eva Veličková ze Svazu průmyslu a dopravy.
Velké čtení EU hlasuje o střídání letního a zimního času
14.08.2018
Noc už končí, ale ráno ještě nezačalo. Tma a světlo se na chvíli potkávají. Tuhle dobu před lety nazval český básník Jan Skácel hodinou mezi psem a vlkem. Traduje se, že v tomto čase před rozedněním se rodí nejvíce dětí, nejvíce lidí umírá, ve spánku se zdá nejvíce snů. Jde o dobu mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní. I tuto hodinu možná čeká velká, celoevropská změna − konec střídání letního a zimního času.
V současné době ji známe od roku 1996. Letní čas začíná v poslední březnovou neděli, posouvá se ve dvě v noci na třetí hodinu. Poslední neděli v říjnu se pak vrací zpět na druhou. Do debaty, zda má smysl střídání zachovat, nebo ho zrušit, se letos vložila Evropská komise a Evropský parlament. Vyzvaly všechny zájemce, aby se do čtvrtka 16. srpna v on-line dotazníku vyslovili, zda dvojí čas nadále chtějí či nikoliv. Skupina poslanců Evropského parlamentu vypracovala návrh na zrušení letního času. Parlament Evropskou komisi pověřil, aby vyhodnotila přínosy střídání času a případně rozhodla o tom, zda má smysl v této praxi pokračovat. Zajedno jsou všichni v tom, že členské země EU musí postupovat společně. Buď všichni letní čas zruší, nebo ho všichni zachovají. Pokud by se někdo rozhodl tak a druhý onak, vznikl by chaos a problémy v dopravě i obchodě. Diskuse se vede o dvou věcech. Zaprvé zda má v současnosti ještě smysl střídání letního a zimního času kvůli energetickým úsporám. A zadruhé zda má negativní vliv na lidské zdraví. Reakce na samotnou diskusi jsou rozdílné: někdo ji vítá, někdo dlouhodobě považuje střídání času za pseudoprobém a nicotnost, se kterou je zbytečné čas ztrácet.