Co přináší dohoda EU–Mercosur?
12.12.2024
Obchodní dohoda mezi EU a jihoamerickým společenstvím Mercosur se dojednávala čtvrt století. Teď se zdá, že by mohla být ve finálové rovince. Záležet ale bude na tom, jestli se podaří přesvědčit evropské farmáře, kteří se bojí levnější konkurence, a hlavně vlády jejich zemí. Jazýčkem na vahách bude Itálie. Pakt mezi Evropskou unií a Mercosurem (Brazílie, Argentina, Uruguay, Paraguay, Bolívie) má spojit trhy 780 milionů lidí, což by z něj dělalo největší obchodní dohodu na světě.
Dohoda sníží cla na sýry a další mléčné výrobky, víno, lihoviny a čokoládu z EU. Země Mercosuru zároveň úplně zruší cla na více než 90 % dovozu z unie, včetně 35% cla na automobily a cel na součástky, stroje, chemikálie a léčiva. Evropské firmy by také měly získat lepší přístup ke kritickým materiálům jako nikl, měď, hliník, titan a lithium, které EU potřebuje na zelenou transformaci a v současnosti je musí získávat z Ruska a Číny.
EU na oplátku postupně sníží cla na zemědělské, průmyslové a další zboží dovážené ze zemí Mercosuru. Součástí dohody jsou například také investice 1,8 miliardy eur v rámci programu Global Gateway, který má v nové komisi na starosti Čech Jozef Síkela. Tyto peníze mají latinskoamerickému regionu pomoct se zelenou a digitální transformací.
Nejde ale jen o obchod, EU chce díky paktu také šířit své principy a hodnoty. V průběhu dlouhých let jednání s latinskoamerickými partnery se charakter dohody značně proměnil. Evropská komise, která jménem EU vyjednávala, teď slibuje, že nejde o běžnou obchodní dohodu, ale o komplexní dokument, který obsahuje různé environmentální a zemědělské záruky.
Obě strany se mimo jiné zavázaly k tomu, že budou dodržovat Pařížskou dohodu o klimatu z roku 2015. Pakt údajně obsahuje také právně vymahatelný závazek zastavit odlesňování od roku 2030. Dosud v tomto směru existovaly pouze politické deklarace.
Řada zemí a sektorů ale zmíněným zárukám nevěří. Francouzská vláda a Národní shromáždění, stejně jako velká část místní občanské společnosti a zemědělců, jsou proti dohodě. Polsko a Rakousko jsou také proti, zatímco Nizozemsko a Itálie mají výhrady. Největší kritika přichází ze zemědělského sektoru. Evropští farmáři se bojí hlavně dovozu levného jihoamerického hovězího a kuřecího masa nebo banánů.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Investice do výroby aut v Británii klesly o polovinu
27.06.2018
Zahraniční automobilky podnikající v Británii se obávají, že se nepodaří uzavřít dohodu upravující podmínky jejího odchodu z Evropské unie. Právě nejistota ohledně uspořádání budoucích vztahů způsobila, že investice do britského autoprůmyslu během letošního prvního pololetí meziročně klesly skoro o polovinu na 347 milionů liber, v přepočtu asi 10,3 miliardy korun.
Britská asociace automobilových výrobců a obchodníků na své včerejší výroční konferenci v Londýně varovala, že času na dohodu o celní unii, jež je pro firmy klíčová, už mnoho nezbývá. Spojené království přestane být členem EU 29. března 2019 a poté poběží přechodné období, během něhož ještě mohou platit předchozí dohody. Ale to končí v prosinci 2020. Neklid v autoprůmyslu vyvolal začátkem týdne manažer BMW Stephan Freismuth, když pro list Financial Times uvedl, že firma bude v případě "tvrdého brexitu" nucena uzavřít své továrny na ostrovech. Automobilka se prý obává, že nebude-li mezi Británií a jejími evropskými partnery pokračovat bezcelní obchod, mohou nastat problémy v zásobování kompletačními díly a součástkami. Z pevniny se jich dováží kolem 90 procent, takže jakýkoli problém v zásobovacím řetězci by firmu stál hodně peněz. BMW − stejně jako její konkurenti − pracuje v režimu "just in time", v němž dodané díly a součástky prakticky hned putují na montážní linku, nikoli do skladu.
Řekové splnili všechny úkoly a jejich záchrana úspěšně končí
25.06.2018
Vrcholní politici z eurozóny strávili za poslední roky mnoho společných nocí. A to kvůli zdlouhavým jednáním o záchraně Řecka. Tentokrát by to už ale mohlo být naposledy, aspoň pokud půjde vše podle plánu. Ministři financí zemí platících eurem se v Lucemburku nad ránem domluvili na snížení vysokého řeckého státního dluhu. To by mělo zajistit, že se Řekové po osmi letech života s mezinárodní pomocí opět postaví na vlastní nohy. "Je to výjimečný okamžik. Řecká krize končí dnes v Lucemburku," prohlásil eurokomisař pro hospodářství Pierre Moscovici.
Řecko má dluh ve výši 180 procent svého hrubého domácího produktu. Horší je v této statistice už jen Japonsko. Zatímco o japonské schopnosti své dluhy splácet nikdo nepochybuje, u Řecka je situace jiná. Naprostou většinu řeckého dluhu teď vlastní země eurozóny a Mezinárodní měnový fond. Pokud by Řekům jejich dluhové břemeno neulehčily, jen těžko by se zvládli vrátit zpět na trhy a půjčovat si stejně jako ostatní státy světa. Politici proto opakují, že je v zájmu všech Athénám dluh snížit, aby Řecko mohlo opět fungovat jako normální země. Eurozóna se tak shodla na tom, že o 10 let prodlouží dobu, kdy jí Řecko nebude muset splácet prakticky žádné záchranné půjčky. Athény tak začnou posílat svým evropským věřitelům peníze zpět až od roku 2033. Mezitím by měla řecká ekonomika růst, takže se dluhové břemeno ve vztahu k HDP sníží. Toto opatření by v kombinaci s několika dalšími mělo vést k tomu, že by Řekové měli získat zpět důvěru investorů. "Skládám hold řeckým občanům. Jejich snaha nebyla marná," uvedl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Upozornil tím na to, že Řecko získalo dluhové úlevy díky tomu, že úspěšně splnilo všechny podmínky svého třetího záchranného programu. Ten by tak měl 20. srpna oficiálně skončit. Oproti době před začátkem krize v roce 2009 se výkon řecké ekonomiky snížil o víc než pětinu. Jde o nejhlubší příklad hospodářského propadu nějaké země v mírových časech od velké hospodářské krize z přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. Eurozóna dosáhne ulehčení řeckého dluhu pomocí odkladu jeho splatnosti. Na samotné výši toho, kolik Řecko dluží, se nic nemění. Státy s eurem tak Řecku žádné dluhy neodpouští.
Obchodní válka mezi USA a EU děsí české firmy
22.06.2018
Evropská unie zahajuje odvetnou akci proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho obchodní politice. Evropská komise oznámila, že od zítřka začnou platit evropská cla na vybrané americké výrobky. Nejprve se bude opatření týkat zboží, jehož roční dovoz do unie dosahuje hodnoty 2,8 miliardy eur (zhruba 72 miliard korun). Tento krok podpořily všechny země unie včetně Česka. Mezi EU a USA, dvěma klíčovými spojenci, tak naplno začíná obchodní válka. Další na řadě mohou být auta.
Stále silnější jsou zároveň obavy, jaké dopady bude mít Trumpova politika na celé evropsko-americké spojenectví. O něj se opírá evropská bezpečnost. "Nechtěli jsme se dostat do této situace. Ale jednostranné a neoprávněné americké rozhodnutí zavést cla na evropskou ocel a hliník nám nedává na výběr," řekla eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová. Trump začátkem měsíce uvalil 25procentní clo na dovoz oceli a 10procentní celní tarif na import hliníku. Platit je musí i evropské firmy. Prezident tento krok zdůvodnil ochranou národní bezpečnosti. Země EU namítají, že by se na ně cla vztahovat neměla, protože jsou americkými spojenci, a nikoliv hrozbou pro USA. EU jako odvetu od zítřka zavádí cla například na bourbon z Kentucky, arašídové máslo nebo motocykly Harley-Davidson. Jde o výrobky z amerických států, odkud pocházejí vlivní republikánští členové Kongresu. Na podzim je čekají volby a unie doufá, že budou tlačit na Trumpa, aby svá cla odvolal. EU záměrně volí produkty, u kterých clo příliš nepoškodí spotřebitele. Například lahev amerického bourbonu v Česku podraží maximálně o jednotky procent, odhaduje Jiří Štětina, ředitel firmy Rémy Cointreau ČR, jednoho z největších dovozců alkoholu.
Eurozóně se daří nejlépe od krize
20.06.2018
Zemím, kde platí euro, se jako celku loni dařilo. Jejich hrubý domácí produkt vzrostl o 2,4 procenta, což je nejlepší ukazatel od poslední globální krize. S přibližně stejným růstem počítala například i předpověď Mezinárodního měnového fondu na letošní rok. Ale nyní se ukazuje, že očekávání byla přehnaná. Eurozóna, kam směřuje 65 procent tuzemského vývozu, zvolňuje tempo.
Potvrzuje to i poslední aktualizovaná předpověď, kterou zveřejnila Evropská centrální banka (ECB). Podle ní může letos devatenáctičlenná měnová unie počítat s meziročním růstem hrubého domácího produktu o 2,1 procenta. Prognostici ECB, kteří svoji zprávu zveřejňují čtyřikrát ročně, v březnu uváděli 2,4 procenta. K úpravě předpovědi směrem dolů je přiměl letošní nečekaně pomalý start eurozóny, kdy její hospodářský výkon během prvního čtvrtletí proti předchozím třem měsícům vzrostl o 0,4 procenta. Během minulého roku se ale mezikvartálně zvedal vždy o 0,7 procenta. Proč tempo hospodářského růstu zvolnilo? Experti ECB to částečně připisují "dočasným faktorům", jako jsou nepříznivé povětrnostní podmínky, které měly vliv na stavební aktivitu. Svou roli v tom sehrály i stávky v některých zemích eurozóny nebo nebývale vysoká absence lidí v zaměstnání v Německu, kde řádila chřipková epidemie. K útlumu přispělo i silnější euro, jehož kurz znevýhodňuje vývozce na světových trzích. Loni se společná měna směňovala za průměrných 1,13 dolaru, letos ECB počítá s posílením kurzu až na 1,20 dolaru za jedno euro. Cenová konkurenční schopnost evropských výrobků na třetích trzích se tak zhorší.