Co přináší dohoda EU–Mercosur?
12.12.2024
Obchodní dohoda mezi EU a jihoamerickým společenstvím Mercosur se dojednávala čtvrt století. Teď se zdá, že by mohla být ve finálové rovince. Záležet ale bude na tom, jestli se podaří přesvědčit evropské farmáře, kteří se bojí levnější konkurence, a hlavně vlády jejich zemí. Jazýčkem na vahách bude Itálie. Pakt mezi Evropskou unií a Mercosurem (Brazílie, Argentina, Uruguay, Paraguay, Bolívie) má spojit trhy 780 milionů lidí, což by z něj dělalo největší obchodní dohodu na světě.
Dohoda sníží cla na sýry a další mléčné výrobky, víno, lihoviny a čokoládu z EU. Země Mercosuru zároveň úplně zruší cla na více než 90 % dovozu z unie, včetně 35% cla na automobily a cel na součástky, stroje, chemikálie a léčiva. Evropské firmy by také měly získat lepší přístup ke kritickým materiálům jako nikl, měď, hliník, titan a lithium, které EU potřebuje na zelenou transformaci a v současnosti je musí získávat z Ruska a Číny.
EU na oplátku postupně sníží cla na zemědělské, průmyslové a další zboží dovážené ze zemí Mercosuru. Součástí dohody jsou například také investice 1,8 miliardy eur v rámci programu Global Gateway, který má v nové komisi na starosti Čech Jozef Síkela. Tyto peníze mají latinskoamerickému regionu pomoct se zelenou a digitální transformací.
Nejde ale jen o obchod, EU chce díky paktu také šířit své principy a hodnoty. V průběhu dlouhých let jednání s latinskoamerickými partnery se charakter dohody značně proměnil. Evropská komise, která jménem EU vyjednávala, teď slibuje, že nejde o běžnou obchodní dohodu, ale o komplexní dokument, který obsahuje různé environmentální a zemědělské záruky.
Obě strany se mimo jiné zavázaly k tomu, že budou dodržovat Pařížskou dohodu o klimatu z roku 2015. Pakt údajně obsahuje také právně vymahatelný závazek zastavit odlesňování od roku 2030. Dosud v tomto směru existovaly pouze politické deklarace.
Řada zemí a sektorů ale zmíněným zárukám nevěří. Francouzská vláda a Národní shromáždění, stejně jako velká část místní občanské společnosti a zemědělců, jsou proti dohodě. Polsko a Rakousko jsou také proti, zatímco Nizozemsko a Itálie mají výhrady. Největší kritika přichází ze zemědělského sektoru. Evropští farmáři se bojí hlavně dovozu levného jihoamerického hovězího a kuřecího masa nebo banánů.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Evropské úřady dokončují pravidla pro přidělování emisních povolenek
12.02.2018
Národní vlády zemí EU i evropské úřady finišují tvorbu pravidel, podle kterých se mají v následující dekádě rozdělovat emisní povolenky. Zuby si na ně brousí i tuzemské energetické společnosti. Podle odhadů by si mohly díky přiděleným povolenkám přijít až na 80 miliard korun. Ekologové jsou ale proti.
Jde o emisní povolenky, které energetické firmy dostanou zdarma výměnou za investice do ekologizace výroby. Tím mají přispět k ochraně klimatu. Běžně si velké firmy musí kupovat jednu povolenku na každou tunu CO2 vypuštěnou do ovzduší. "Předběžně počítáme s tím, že se projektu zúčastníme. Konkrétní řešení samozřejmě ovšem budou závislá na znění finálních pravidel," řekl mluvčí největší tuzemské energetické společnosti ČEZ Martin Schreier. Zatím tak mezi odborníky kolují spíše neoficiální odhady. Ministerstvo životního prostředí, do jehož gesce přidělování povolenek spadá a bude je mít na starosti i v letech 2021 až 2030, proto zatím nechce nic komentovat. "Předpokládá se, že Evropská komise legislativní text sestaví v průběhu prvního čtvrtletí 2018," sdělil HN Aleš Gongol, poradce ministra průmyslu. MPO při jednáních o povolenkách zastupuje firmy.
Evropu čekají podle prognózy Evropské komise světlé zítřky
07.02.2018
Eurozóna i celá Evropská unie loni rostly nejrychleji za poslední desetiletí a i nadále je čeká solidní a trvající expanze. Tempo růstu sice letos v obou regionech mírně zpomalí na 2,3 procenta z loňských 2,4 procenta a v roce 2019 na dvě procenta, nadále však zůstane silné. Uvedla to ve středeční zimní prognóze Evropská komise. Nejnovější odhady představují zlepšení proti předchozí, listopadové prognóze.
V listopadovém výhledu Evropská komise čekala za rok 2017 zvýšení hrubého domácího produktu eurozóny o 2,2 procenta a EU o 2,3 procenta. V dalších letech mělo tempo zpomalit v obou regionech na 2,1 procenta a 1,9 procenta. K lepšímu hodnocení přispělo vyšší cyklické oživení v Evropě, kde se nadále zlepšuje situace na trhu práce a nálada, ale také silnější oživení globální ekonomické aktivity a obchodu, než se čekalo. Pozitivní vyhlídky čekají podle Evropské komise také Česko. Komise ve středu zlepšila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok na 3,2 procenta z předchozích tří procent. Tempo růstu sice zpomalí z loňských odhadovaných 4,5 procenta, ekonomika však zůstává silná a zažívá hospodářský vzestup díky domácí poptávce, uvedla EK ve své dnešní prognóze. Nadále se má zvyšovat i vývoz za podpory globální poptávky, což podle EK neutralizuje vliv silného dovozu na hrubý domácí produkt (HDP). Odhad na příští rok zůstal beze změny, HDP se má zvýšit o 2,9 procenta.
Česko jde proti Macronovi. Odmítá nadnárodní evropské kandidátky
05.02.2018
Díky účasti v programu studentských výměn Erasmus se mladí lidé například zdokonalují v cizích jazycích. Program ale má i jiný efekt: zplození více než jednoho milionu dětí. Ty se podle odhadů narodily rodičům z různých zemí Evropské unie, kteří se seznámili jako studenti v rámci Erasmu.
Komise, ale i řada členských zemí EU, teď chce, aby spojování Evropy pokračovalo i ve vážněji míněných oblastech. Na stole je návrh na to, jak přerozdělit uvolněná křesla v Evropském parlamentu, která po brexitu opustí britští europoslanci. Francouzský prezident Emmanuel Macron nebo třeba Italové a Španělé chtějí, aby na necelou třicítku z těchto míst napříště vybírali europoslance všichni Evropané na základě nadnárodních kandidátek.
Každý občan by tak v evropských volbách měl dva hlasy. Jedním by volil tak jako dosud z nabídky domácích politiků. Druhý hlas by mohl dát nadnárodní kandidátce, tedy evropským lidovcům, socialistům, liberálům nebo třeba euroskeptikům. Na jejich kandidátkách by mohli být zapsáni lidé ze všech zemí EU. Podle Macrona by to přineslo "signál o důvěře a jednotě ve vztahu k evropskému projektu".
EU čeká na jasné slovo Britů o brexitu
01.02.2018
Theresa Mayová se jakožto britská premiérka snažila voliče přesvědčit, že reprezentuje "silné a stabilní vůdcovství". Čím dál víc je ale jasné, že ani jedna z těchto dvou charakteristik neplatí. Mayová je pod stále větším tlakem své rozhádané konzervativní strany. Momentálně se zdá, že nemá dost autority, aby prosadila jasnou vizi toho, jakou podobu by měl mít brexit, což je největší téma britské politiky.
Spojené království stále nedokázalo říct, jakou zemí chce po plánovaném vystoupení z Evropské unie být. Na Mayovou tlačí jak zastánci co nejužších budoucích vztahů s EU, tak ti politici, kteří se od unie chtějí co nejvíc "odstřihnout". V Londýně se proto otevřeně mluví o možnosti, že se konzervativci Mayové zbaví. "Nevzdávám se, mám před sebou dlouhodobý úkol," odmítla tyto zvěsti Mayová. Fakt, že zatím nedokázala přijít s vizí budoucích vztahů s klíčovým obchodním partnerem, tedy Evropskou unií, ale její politickou pozici dál komplikuje. Země EU chtějí od Británie slyšet jasné slovo, protože by s ní měly v březnu začít jednat o uzavření dohody, kterou se bude řídit vzájemný obchod po britském vystoupení. Londýn už unii požádal o sjednání přechodného období, aby tak na dojednání obchodní dohody získal víc času. Británie sice z EU odejde v březnu 2019, díky přechodnému období se ale ještě zhruba dva roky poté pro britské i evropské firmy fakticky nic nezmění. Spojené království zůstane součástí vnitřního evropského trhu.