Co přináší dohoda EU–Mercosur?
12.12.2024
Obchodní dohoda mezi EU a jihoamerickým společenstvím Mercosur se dojednávala čtvrt století. Teď se zdá, že by mohla být ve finálové rovince. Záležet ale bude na tom, jestli se podaří přesvědčit evropské farmáře, kteří se bojí levnější konkurence, a hlavně vlády jejich zemí. Jazýčkem na vahách bude Itálie. Pakt mezi Evropskou unií a Mercosurem (Brazílie, Argentina, Uruguay, Paraguay, Bolívie) má spojit trhy 780 milionů lidí, což by z něj dělalo největší obchodní dohodu na světě.
Dohoda sníží cla na sýry a další mléčné výrobky, víno, lihoviny a čokoládu z EU. Země Mercosuru zároveň úplně zruší cla na více než 90 % dovozu z unie, včetně 35% cla na automobily a cel na součástky, stroje, chemikálie a léčiva. Evropské firmy by také měly získat lepší přístup ke kritickým materiálům jako nikl, měď, hliník, titan a lithium, které EU potřebuje na zelenou transformaci a v současnosti je musí získávat z Ruska a Číny.
EU na oplátku postupně sníží cla na zemědělské, průmyslové a další zboží dovážené ze zemí Mercosuru. Součástí dohody jsou například také investice 1,8 miliardy eur v rámci programu Global Gateway, který má v nové komisi na starosti Čech Jozef Síkela. Tyto peníze mají latinskoamerickému regionu pomoct se zelenou a digitální transformací.
Nejde ale jen o obchod, EU chce díky paktu také šířit své principy a hodnoty. V průběhu dlouhých let jednání s latinskoamerickými partnery se charakter dohody značně proměnil. Evropská komise, která jménem EU vyjednávala, teď slibuje, že nejde o běžnou obchodní dohodu, ale o komplexní dokument, který obsahuje různé environmentální a zemědělské záruky.
Obě strany se mimo jiné zavázaly k tomu, že budou dodržovat Pařížskou dohodu o klimatu z roku 2015. Pakt údajně obsahuje také právně vymahatelný závazek zastavit odlesňování od roku 2030. Dosud v tomto směru existovaly pouze politické deklarace.
Řada zemí a sektorů ale zmíněným zárukám nevěří. Francouzská vláda a Národní shromáždění, stejně jako velká část místní občanské společnosti a zemědělců, jsou proti dohodě. Polsko a Rakousko jsou také proti, zatímco Nizozemsko a Itálie mají výhrady. Největší kritika přichází ze zemědělského sektoru. Evropští farmáři se bojí hlavně dovozu levného jihoamerického hovězího a kuřecího masa nebo banánů.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
PPF v Anglii otevírá vlastní Clear Bank
28.02.2017
Doposud měla skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera v Anglii pouze několik nemovitostí. Nově však vstupuje do financí. Skupina, která je většinovým vlastníkem úvěrové společnosti Home Credit a Air Bank či PPF banky, získala na ostrovech bankovní licenci a spouští vlastní banku Clear Bank zaměřenou na převody peněz především mezi jednotlivými bankami ve Velké Británii.
Clear Bank, která již funguje v testovacím provozu, má být naplno spuštěna letos na podzim. Po 250 letech je zúčtovací banka první svého druhu. Vstupuje tak jako nový hráč na trh, kde dnes působí pouze čtyři etablované bankovní domy - HSBC, Royal Bank of Scotland, Barclays a Lloyds. PPF vstupuje na trh, kde se ročně protočí přes 80 bilionů liber.
"Tato investice je v souladu s dlouhodobým zaměřením skupiny na rozvíjení inovativních a nadějných projektů, ať už jde o e-commerce, fintech nebo biotechnologie. Vidíme zde velký potenciál, a proto jsme stáli při zrodu ClearBank. Získání bankovní licence ve Spojeném království je známkou velké důvěry v tento unikátní projekt," uvedl Mel Carvill, zástupce skupiny PPF v představenstvu Clear Bank. V Clear Bank drží skupina PPF 35procentní podíl. Dalších 35 procent vlastní společnost CFFI UK Venture a zbývajících 30 procent má v držení management Clear Bank. Celková investice činí necelou miliardu korun. Sídlo má mít v proslulém londýnském mrakodrapu, kterému se přezdívá Okurka. Banka byla původně založena před třemi lety jako start-up. Jejím zakladatelem a předsedou představenstva je Nick Ogden, zakladatel služby WorldPay. Podle Ogdena by měla Clear Bank oživit dosavadní trh a konkurovat novými technologiemi i nižšími transakčními poplatky. Na svém softwaru spolupracuje se společností Microsoft. Využívat má cloudové technologie Azure. Clear Bank odhaduje, že svým vstupem ušetří britské ekonomice na transakčních poplatcích ročně kolem tří miliard liber (v přepočtu 95 miliard korun).
zdroj: ihned.cz
Německo se chce s pomocí Francie a Itálie bránit čínským investicím
16.02.2017
Německo, Franice a Itálie chtějí po Evropské komisi, aby jim pomohla bránit se zahraničním investorům přicházejícím z nečlenských zemí, kteří chtějí koupit strategické či jinak důležité podniky. Ministři hospodářství Německa a Francie společně s italským ministrem průmyslu napsali žádost evropské komisařce pro obchod Cecilii Malmströmové. Tři velké ekonomiky chtějí mít větší prostor pro vyšetřování zahraničních investic, a pokud by bylo třeba, chtějí mít možnost zablokovat převzetí evropských společností zahraničními investory.
Hlavní motivací jsou nedávné nákupy či pokusy o nákup německých společností čínskými firmami. Čína totiž sama blokuje investice do svých domácích podniků. Evropané se zároveň obávají, že prodejem zejména vyspělých technologických společností dají všanc investorům z Číny své know-how. Německo, které je nejoblíbenějším cílem čínských investic v Evropě, se už loni na podzim obrátilo na Evropskou unii s žádostí na právo blokovat zahraniční investice. Věří, že větší šanci na úspěch má nyní, když se k žádosti přidala Francie a Itálie. Tedy druhá a třetí největší ekonomika EU. Podle expertů jsou ale omezeni tím, že se vlády zavázaly k volnému obchodu. Čínské zahraniční investice loni stouply na rekordních 180 miliard euro. Jen v Evropské unii Číňané investovali přes 35 miliard eur, z toho 11 miliard v samotném Německu. Evropské investice v Číně loni činily jen osm miliard. Hlavně Němci se obávají, že by v čínských rukou mohly skončit některé klíčové firmy podnikající v pokročilých technologiích. Tyto obavy vzrostly s plánem na převzetí německé společnosti Kuka, která se zabývá výrobou průmyslových robotů, za 4,5 miliardu čínskou společnosti Midea. Země unie se také mohou bránit zahraničním investicím, ale jen pokud směřují do obranného průmyslu nebo do informačních technologií, které zpracovávají dokumenty zabývající se státními záležitosti. Po Bruselu nyní žádají, aby měly možnost zabránit jakékoliv akvizici.
zdroj: ihned.cz
Růst spotřebitelské ceny v eurozóně i v Česku zrychluje
14.02.2017
Evropští centrální bankéři mohou být spokojeni. Inflace v eurozóně se v posledních dvou měsících vydala zejména díky rostoucí ceně ropy vzhůru a zhruba po čtyřech letech míří k dvouprocentní hranici. Tato úroveň růstu inflace bývá obecně ekonomy spojována se zdravým hospodářským růstem. V případě Česka je dokonce růst inflace ještě rychlejší, když v lednu podle údajů Českého statistického úřadu meziročně vzrostla o 2,2 procenta.
V eurozóně podle předběžného odhadu z konce ledna dosáhla lednová inflace 1,8 procenta, a byla tedy nadále pod dvouprocentní úrovní, kterou si stanovila Evropská centrální banka (ECB). Kritické hlasy se ale začaly ozývat z Německa. Tam vzhledem k letošním parlamentním volbám začíná být měnová politika ECB a růst spotřebitelských cen jedním z důležitých politických témat, zvláště když vzhledem k měnové politice nenesou bankovní účty spořivým Němcům žádný výnos, a dochází tak ke znehodnocování jejich úspor. Ještě v listopadu rostla německá inflace meziročně jen o 0,7 procenta, v prosinci však už povyskočila na 1,7 procenta. Bundesbank, německá centrální banka, předpovídá, že na dvě procenta se inflace dostala už během ledna. A tak pouhé dva měsíce poté, co ECB prodloužila svůj program nákupu státních dluhopisů, který má pomoci růstu hospodářství a inflace, se začaly objevovat spekulace o jeho možném omezení, či dokonce ukončení (exitu). Kromě příznivého růstu inflace tomu totiž nahrává i pozitivní ekonomický vývoj.
zdroj: ihned.cz
Evropa čeká rekordní dividendy
10.02.2017
Akcionáři evropských firem se mohou letos těšit na velice slušné dividendy. Chystá se je zvýšit většina podniků, takže celková vyplacená suma by mohla stoupnout na 315 miliard eur ve srovnání s loňskými 302 miliardami. Ve své předpovědi to uvádí německá společnost Allianz Global Investors. Propočet platí pro 1200 firem, jejichž akciové kurzy sleduje burzovní index MSCI Europe.
Štědré budou hlavně firmy v Německu. Největší ekonomika Evropské unie loni vzrostla o 1,9 procenta (nejvíce od roku 2011) a vyvezla zboží za rekordní bilion eur. Navíc má druhou nejnižší nezaměstnanost v EU, hned za Českem. Dividendu za uplynulý účetní rok (do konce září 2016) už schválila například valná hromada průmyslového koncernu Siemens. Na jednu akcii připadá 3,6 eura, tedy o 10 centů více než před rokem. Celkem půjde o 2,9 miliardy eur, což odpovídá 52 procentům čistého zisku. Siemens patří v Evropě k firmám vyplácejícím během posledních deseti let stabilní nebo i vyšší dividendy. Naprázdno vyjdou také podílníci konkurenčního domu Deutsche Bank, který v říjnu 2015 ohlásil úsporný program. Loni opět vykázal čistou ztrátu, tentokrát 1,4 miliardy eur. Naproti tomu italský ústav Intesa Sanpaolo, jemuž se loni podařilo zisk zvýšit, potvrdil svůj záměr vyplatit akcionářům v letech 2014−2017 celkem 10 miliard eur. Finská společnost Outokumpu, největší evropský výrobce nerez oceli, loni poprvé od roku 2007 dosáhla provozního zisku. Může si tedy dovolit obnovit výplatu dividend, kterou zastavila v roce 2010.
zdroj: ihned.cz