Duševní potíže zaměstnanců stojí evropskou ekonomiku ročně 170 miliard eur
09.10.2024
Je to v přepočtu zhruba 4,3 bilionu korun. Jedním z hlavních důvodů je pracovní stres a přetíženost. Stres přispívá asi k polovině všech zameškaných dnů v práci. Z výzkumů evropských institucí vyplývá, že firmy duševní zdraví neřeší dostatečně, proto je důležité zaměřit se na prevenci a podporu, informoval v pondělí mluvčí Národního ústavu duševního zdraví Jan Červenka. Duševní zdraví na pracovišti je tématem letošního Světového dne duševního zdraví, který připadá na 10. října.
Podle dat výzkumníků 60 procent světové populace pracuje a až 15 procent dospělých v produktivním věku má nějaké duševní onemocnění. "Pracovní stres je přitom jedním z klíčových rizikových faktorů pro duševní zdraví. V roce 2022 trpělo v Evropské unii stresem, depresí a úzkostí 27 procent pracovníků," uvedl klinický psycholog a metodik ve výzkumném programu Veřejného duševního zdraví Národního ústavu duševního zdraví Tomáš Jelínek. Duševní zdraví má vliv i na ekonomiku, protože důsledkem jeho zhoršení je nižší produktivita a absence v zaměstnání.
Podle ředitele Národního ústavu duševního zdraví Petra Winklera sice existují příklady dobré praxe i politiky v této oblasti, stejně jako poměrně spolehlivá evidence o efektivitě a ekonomických přínosech programů na podporu duševního zdraví v zaměstnání, avšak zaměstnavatelé v Česku i v Evropě programy prevence zpravidla nemají. V některých případech, když už si problémy uvědomují, například kvůli sebevraždě na pracovišti, nízké produktivitě práce nebo velké míře vyhoření v top managementu, začnou sahat ke zkratkovitým řešením, která nepomáhají. "To se často děje pod vlivem ’wellbeing průmyslu’, který nabízí až vnucuje jednoduchá, ale drahá a nefunkční řešení. Pomohla by národní nebo mezinárodní certifikace zaměstnavatelů podporujících duševní zdraví, která by jasně odlišila kvalitní programy," dodal Winkler.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Británii chybí kvůli pandemii pracovní síla z východní Evropy
01.04.2020
Británie naléhavě potřebuje až 90 000 lidí, kteří by na místních farmách pomohli se sklizní ovoce a zeleniny. Organizace Concordia proto vyzvala britskou vládu, aby se do záležitosti vložila a zajistila charterové lety, díky nimž by se do Británie dostali sběrači z východní Evropy.
Jak napsal server britského listu The Guardian, nedá se už dlouho čekat, některé druhy ovoce a zeleniny právě dozrávají a sesbírat je bude potřeba v nejbližších týdnech. Některé větší farmy už s pronájmem letadel začaly. Zemědělské organizace a zprostředkovatelé práce ale tvrdí, že vzhledem k problémům, jimž teď zemědělství čelí kvůli šíření koronaviru, by měla se zorganizováním dalších letů pomoci vláda. K hlavním dodavatelům patří právě charitativní organizace Concordia, která se snaží přivézt asi 10 000 pracovníků - polovinu ze zemí Evropské unie, zbytek z Ruska, Moldavska, Ukrajiny, Běloruska, Gruzie a Barbadosu. Problém je ale v tom, že letecké spojení se zeměmi mimo EU bylo kvůli koronaviru přerušeno. Například Ukrajina měla toto opatření v platnosti do 2. dubna, ale rozhodla, že je prodlouží do 23. dubna.
Británii chybí kvůli pandemii pracovní síla z východní Evropy
30.03.2020
Británie naléhavě potřebuje až 90 000 lidí, kteří by na místních farmách pomohli se sklizní ovoce a zeleniny. Organizace Concordia proto vyzvala britskou vládu, aby se do záležitosti vložila a zajistila charterové lety, díky nimž by se do Británie dostali sběrači z východní Evropy.
Jak napsal server britského listu The Guardian, nedá se už dlouho čekat, některé druhy ovoce a zeleniny právě dozrávají a sesbírat je bude potřeba v nejbližších týdnech. Některé větší farmy už s pronájmem letadel začaly. Zemědělské organizace a zprostředkovatelé práce ale tvrdí, že vzhledem k problémům, jimž teď zemědělství čelí kvůli šíření koronaviru, by měla se zorganizováním dalších letů pomoci vláda. K hlavním dodavatelům patří právě charitativní organizace Concordia, která se snaží přivézt asi 10 000 pracovníků - polovinu ze zemí Evropské unie, zbytek z Ruska, Moldavska, Ukrajiny, Běloruska, Gruzie a Barbadosu. Problém je ale v tom, že letecké spojení se zeměmi mimo EU bylo kvůli koronaviru přerušeno. Například Ukrajina měla toto opatření v platnosti do 2. dubna, ale rozhodla, že je prodlouží do 23. dubna.
Evropě hrozí nedostatek čerstvého ovoce a zeleniny
27.03.2020
V Evropě bude čím dál větší nedostatek čerstvého ovoce a zeleniny, varují dodavatelé. Pandemie nemoci Covid-19 brání v dopravě zemědělských produktů a lidí, kteří je sklízejí. Vlády se snaží nedostatku předejít různými způsoby – zavedením "zeleného pruhu", aby se tyto produkty nezdržovaly na unijních hranicích, zajišťováním pracovní síly pro sklizeň a zvolňováním pravidel pro cestování migrujících pracovníků. Evropské supermarkety sice tvrdí, že ovoce a zeleniny dostávají dost, problémy s dodávkami ale vznikají už u zdroje, například v Africe, která je klíčovým dodavatelem zemědělských produktů do Evropy, upozornila ve čtvrtek agentura Reuters.
Například v Keni, která je velkým dodavatelem fazolí a hrachu do Evropy, si musela polovina pracovníků v odvětví vybrat povinně dovolenou. Země tak nemůže odesílat objednávky, a to navzdory tomu, že poptávka evropských prodejců stoupá. Podobně tomu je u dalšího významného dodavatele, Jihoafrické republiky, kde od čtvrteční půlnoci budou platit třítýdenní karanténní opatření. "Až do počátku tohoto týdne jsme byli v dobré kondici, ale teď se věci velmi komplikují," uvedl Hans Muylaert-Gelein, šéf společnosti Fruits Unlimited, která ovoce a zeleninu vyváží do Británie. "Ruší se čím dál více letů, a tak čekám, že nastane velké narušení (dodávek)," dodal.
Evropské akcie zahájily týden dalším propadem
23.03.2020
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na pondělním jednání vlády navrhne v novele zákona o státním rozpočtu kvůli situaci kolem šíření koronaviru zvýšit schodek rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun.
Vláda také projedná zavedení takzvaného kurzarbeitu, po kterém volají podnikatelé. "Pokud bude vláda ještě týden váhat, tak řada firem, které nyní zavřou, už nikdy neotevře," varoval prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové počítá s tím, že výše mzdy zaměstnance, který pracuje alespoň jeden den v týdnu, zůstane na 60 až 80 procentech původní mzdy. Na polovinu z této částky pak firmě přispěje stát. Ministerstvo financí také plánuje předložit novelu zákona o pozastavit elektronickou evidenci tržeb (EET) po dobu trvání nouzového stavu a následujících tří měsíců na úterní mimořádné schůzi sněmovny. Znamená to, že žádný poplatník nebude muset evidovat své tržby a tato povinnost nebude nikterak kontrolována. Ministerstvo chce také navrhnout prominutí červnové zálohy na daň z příjmů fyzických a právnických osob. "To znamená, že červnová záloha, tedy druhá záloha u čtvrtletních plátců a první záloha u pololetních plátců, se nebude vůbec hradit," uvedl úřad.