Duševní potíže zaměstnanců stojí evropskou ekonomiku ročně 170 miliard eur
09.10.2024
Je to v přepočtu zhruba 4,3 bilionu korun. Jedním z hlavních důvodů je pracovní stres a přetíženost. Stres přispívá asi k polovině všech zameškaných dnů v práci. Z výzkumů evropských institucí vyplývá, že firmy duševní zdraví neřeší dostatečně, proto je důležité zaměřit se na prevenci a podporu, informoval v pondělí mluvčí Národního ústavu duševního zdraví Jan Červenka. Duševní zdraví na pracovišti je tématem letošního Světového dne duševního zdraví, který připadá na 10. října.
Podle dat výzkumníků 60 procent světové populace pracuje a až 15 procent dospělých v produktivním věku má nějaké duševní onemocnění. "Pracovní stres je přitom jedním z klíčových rizikových faktorů pro duševní zdraví. V roce 2022 trpělo v Evropské unii stresem, depresí a úzkostí 27 procent pracovníků," uvedl klinický psycholog a metodik ve výzkumném programu Veřejného duševního zdraví Národního ústavu duševního zdraví Tomáš Jelínek. Duševní zdraví má vliv i na ekonomiku, protože důsledkem jeho zhoršení je nižší produktivita a absence v zaměstnání.
Podle ředitele Národního ústavu duševního zdraví Petra Winklera sice existují příklady dobré praxe i politiky v této oblasti, stejně jako poměrně spolehlivá evidence o efektivitě a ekonomických přínosech programů na podporu duševního zdraví v zaměstnání, avšak zaměstnavatelé v Česku i v Evropě programy prevence zpravidla nemají. V některých případech, když už si problémy uvědomují, například kvůli sebevraždě na pracovišti, nízké produktivitě práce nebo velké míře vyhoření v top managementu, začnou sahat ke zkratkovitým řešením, která nepomáhají. "To se často děje pod vlivem ’wellbeing průmyslu’, který nabízí až vnucuje jednoduchá, ale drahá a nefunkční řešení. Pomohla by národní nebo mezinárodní certifikace zaměstnavatelů podporujících duševní zdraví, která by jasně odlišila kvalitní programy," dodal Winkler.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Řekové stávkují. Odmítají úsporná opatření
17.05.2017
Stávka se dotkla dopravy, služeb, státních úřadů i zdravotnictví. Přijetím dalších úsporných opatření, jako je snížení důchodů, je podmíněno přidělení dalších finančních prostředků od mezinárodních věřitelů. Řecko se předloni dohodlo s eurozónou na třetím záchranném programu. Ten skončí v polovině roku 2018.
Hlavní odborové svazy svolaly celostátní protest v den, kdy má řecká vláda a parlament prosadit nová úsporná opatření. Těmi je podmíněno přidělení dalších finančních prostředků ze strany mezinárodních věřitelů na záchranu ekonomiky země. Stávka se dotkla dopravy, služeb, státních úřadů i zdravotnictví. V Aténách jsou na středu plánovány také demonstrace. Účast na nich ale může omezit prudký déšť, který předpovídají meteorologové. Podle agentury AP se v zemi zastavila autobusová i železniční doprava, trajekty zůstaly v přístavech, veřejná doprava nefunguje vůbec. Řízení letového provozu drží čtyřhodinovou stávku, jež vedla k přesměrování 150 letů. Zaměstnanci námořní dopravy pořádají čtyřdenní stávku již od úterý, doprava mezi řeckou pevninou a ostrovy bude stát až do pátečního večera. Stávky se účastní také státní úředníci i lékaři. Ve veřejných nemocnicích zůstal jen nezbytný personál.
zdroj: ihned.cz
Německé mýto už Česku nevadí
16.05.2017
Německý zákon na zpoplatnění dálnic pro osobní auta chtějí u evropského soudu překazit sousední země v čele s Rakouskem. Česko se k nim původně chtělo přidat. Teď si to ale vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) rozmyslela a Němce k soudu nejspíš hnát nebude.
"Česká republika nebude iniciovat žalobu u Soudního dvora Evropské unie," uvádí vládní stanovisko, které mají HN k dispozici. Kabinet ho má schválit už v pondělí.
Důvodem pro podání žaloby je, že za německé dálnice budou od roku 2019 ve skutečnosti platit jen cizinci. Němcům se peníze mají vracet. Ve všech zemích EU, které za dálnice vybírají, přitom platí všichni stejně bez ohledu na pas. Zavedení mýtného je velmi citlivou otázkou, jež postihne mnoho českých řidičů, kteří po německých dálnicích jezdí. Přitom ještě při dubnové návštěvě Berlína Sobotka na společné tiskové konferenci s kancléřkou Angelou Merkelovou Němcům žalobou hrozil. "Vidíme v tom riziko diskriminace," prohlásil. "My se také k německým řidičům nechováme diskriminačně. Prostě zaplatí dálniční známky stejně jako naši občané," zdůraznil. Po měsíci už ale Češi na věc nahlížejí jinak. Česko je podle vládních úředníků, se kterými HN mluvily, zdrženlivé, protože nechce ohrozit plánovanou spolupráci s Německem, například při budování vysokorychlostní železnice spojující obě země. V jednání je trať mezi Prahou a Drážďany a modernizace železnice spojující Plzeň, Domažlice a Mnichov. Změnu názoru opírá Sobotkova vláda o analýzu německého zpoplatnění dálnic, kterou sepsalo ministerstvo dopravy. Doporučuje se v ní, aby Česko žalobu nakonec nepodalo a místo toho raději počkalo na verdikt Evropské komise. U ní se přitom očekává, že ještě do prázdnin německé mýto oficiálně podpoří. Byla to přitom právě Evropská komise, která původní německý návrh na dálniční známky označila za diskriminační.
zdroj: ihned.cz
Podle předpovědi Evropské komise česká ekonomika zrychlí na 2,6 procenta
11.05.2017
Tempo růstu české ekonomiky v letošním roce zrychlí na 2,6 procenta z loňských 2,4 procenta. Napřesrok by pak měl hospodářský růst dosáhnout 2,7 procenta. Předpověděla to ve čtvrtek Evropská komise ve své jarní prognóze. Potvrdila tak svůj únorový výhled.
Komise je optimističtější než české ministerstvo financí, které minulý měsíc snížilo odhad letošního růstu na 2,5 procenta z dříve předpokládaných 2,6 procenta. S růstem v rozsahu 2,5 procenta počítá ministerstvo financí také v příštím roce. Za růstem české ekonomiky bude podle komise v letošním roce stát především domácí poptávka. Soukromá spotřeba, kterou podporují příznivé podmínky na trhu práce a solidní spotřebitelská důvěra, by se letos měla zvýšit o 2,4 procenta. K růstu ekonomiky by měl letos mírně přispět také export. Domácí poptávka by měla podporovat hospodářský růst také v příštím roce, zatímco příspěvek exportu by se měl napřesrok snížit směrem k nule, uvedla Evropská komise. Míra nezaměstnanosti letos podle komise klesne na 3,5 procenta z loňských čtyř procent. Růst zaměstnanosti by však měl zpomalit na 0,3 procenta z loňských 1,8 procenta. V příštím roce by se pak měl zastavit a míra nezaměstnanosti by měla zůstat na 3,5 procenta. Inflace by letos měla prudce stoupnout na 2,5 procenta z loňských 0,6 procenta. Rychlejší růst cen sice sníží reálné příjmy spotřebitelů, jeho dopad na spotřebu by však měla kompenzovat nižší míra úspor domácností, upozorňuje komise. Napřesrok by inflace podle její prognózy měla klesnout na dvě procenta. Komise rovněž předpověděla, že rozpočtový přebytek se letos sníží na 0,3 procenta hrubého domácího produktu z loňských 0,6 procenta, a to zejména kvůli růstu investic do projektů spolufinancovaných Evropskou unií. V příštím roce by měl přebytek klesnout na 0,1 procenta HDP v důsledku růstu sociálních výdajů.
zdroj: ihned.cz
Evropa se po volbách ve Francii změní
09.05.2017
Nově zvolený francouzský prezident Emmanuel Macron chce zahájit velkou evropskou ofenzivu. Výrazný pokrok v evropské integraci patří mezi základní body jeho programu. Na rozdíl od své soupeřky Marine Le Penové je Macron jednoznačně proevropský. "Už 10 let mají zastánci Evropy skloněnou hlavu," tvrdí Macron a hodlá to změnit. Česko tak nejspíš brzy postaví před zásadní otázku: jestli se bude chtít na nové vlně integrace podílet, nebo ne.
Naprostým základem je pro Macrona eurozóna. Souhlasí s názory těch ekonomů, kteří tvrdí, že ve stávající podobě je velmi křehká a k řádnému fungování potřebuje reformy. Tedy další dávku integrace. Macron chce například vytvořit společný rozpočet pouze pro země platící eurem nebo funkci společného ministra financí. Současný záchranný fond Evropský stabilizační mechanismus (ESM) by se podle něj měl změnit v plnohodnotný Evropský měnový fond. "Eurozóna neudělala v minulých letech žádný pokrok, protože se bála těch, kteří postávají na balkoně nebo ve vstupní hale," prohlásil Macron během kampaně. Narážel tím hlavně na tradiční odpor Velké Británie k prohlubování integrace, ale mířil i na další skeptické země. Patří k nim i Česko. "Macron před nás staví zásadní otázku, jak se připravit na stále se rozšiřující mezeru mezi eurozónou a zbytkem Evropské unie," říká Tomáš Weiss, vedoucí Katedry evropských studií FSV UK. K tomuto rozdělení se podle něj schyluje už dlouho. Plánované vystoupení Británie z Evropské unie však propast výrazně posílí. Po odchodu Británie bude vlastní měnou platit jen osm z 27 členských zemí EU. Pokud budou státy s eurem jednotné, budou mít podle pravidel dostatečnou sílu na to, aby prosadily řadu změn ve fungování unie.
zdroj: ihned.cz