Elektrických nákladních aut v EU přibývá
03.02.2025
Zájem o elektrické nákladní automobily roste v celé Evropské unii včetně České republiky. Zatímco jejich podíl na celkovém počtu nových nákladních aut loni v EU dosáhl 2,3 procenta, v Česku to bylo pouze 0,3 procenta. I tak se ale loni v Česku prodalo dosud nejvíce elektrických nákladních vozů, a to 27. Informuje o tom web Čistá doprava Centra dopravního výzkumu, data vycházejí z údajů Evropského sdružení výrobců automobilů.
"V České republice bylo loni registrováno 27 nových nákladních elektrických vozidel, historicky nejvíce. Po šesti registracích si připsaly Fuso, Mercedes-Benz a Volvo, zbytek pak připadal na ostatní značky. V zemích V4 bylo v Polsku registrováno 98, v Maďarsku 27 a na Slovensku 25 nákladních elektromobilů," uvedl Lukáš Kadula z centra.
V celé EU lidé loni registrovali 7516 nových elektrických nákladních aut, meziročně to je o 4,6 procenta méně. Podíl na celkovém počtu registrací nákladních aut dosáhl 2,3 procenta.
Zatímco na nákup osobních elektromobilů a elektrododávek byly vypsané dotace, na nákup nákladních elektromobilů zatím žádný dotační program není. Menší zájem o ně způsobuje pravděpodobně i nedostatečná síť dobíjecích stanic pro nákladní automobily. Na vybudování rychlodobíječek pro nákladní auta na elektřinu vypsalo loni ministerstvo dopravy výzvu v programu Doprava 2021-2027, v níž vyčlenilo 540 milionů korun. Ve stejném programu byla teď vypsána další výzva, která na vybudování rychlodobíječek pro nákladní automobily vyčleňuje 400 milionů korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Evropská komise představila balíček opatření, který má usnadnit život podnikům
13.09.2023
Ty v posledních letech zasáhlo množství krizí, od pandemie covidu-19, přes vyšší náklady na energie způsobené ruskou válkou proti Ukrajině až po zvyšující se inflaci. Jedním z hlavních předložených pravidel je návrh nařízení o opožděných platbách v obchodních transakcích. Ten má pomoci zajistit, aby podniky získávaly své peníze včas. Součástí balíčku je i směrnice o zjednodušení daní pro malé a střední podniky zapojené do přeshraniční činnosti.
Jak poznamenal server Politico, představení balíčku úlev pro malé a střední podniky bylo jedním ze slibů šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, o kterém hovořila ve svém loňském projevu o stavu Evropské unie. "Malé podniky by měly být díky opatřením vypláceny mnohem rychleji, což je důležité zejména vzhledem k tomu, že úrokové sazby vyletěly nahoru a pouze 40 procent faktur je zaplaceno včas," dodal Politico. Podle Evropské komise souvisí každý čtvrtý bankrot s tím, že nejsou včas placeny faktury.
Nařízeni o boji proti opožděným platbám v obchodních transakcích řeší zpoždění plateb, což je nekalá praxe, která ohrožuje peněžní toky malých a středních podniků a brání konkurenceschopnosti, píše EK ve své tiskové zprávě. Nová pravidla zruší směrnici z roku 2011 o opožděných platbách a nahradí ji nařízením. Návrh zavádí přísnější limity pro zaplacení, maximálně do 30 dnů, odstraňuje nejasnosti a řeší právní mezery ve stávající směrnici.
"Život malých společností byl v posledních letech těžký, souvisí to zejména s pandemií a ruskou válkou na Ukrajině. Naši podporu malým a středním podnikům je tedy potřeba navýšit. Chceme jim usnadnit život, dodat jim více kyslíku, abychom jim pomohli přežít a prosperovat," uvedla k balíčku místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. "Dnes přicházíme s pravidly, která zajistí, že budou malé podniky vypláceny včas, omezíme papírování a zjednodušíme daně," dodala.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Zájemců o členství v EU je celá řada
12.09.2023
Změny musí podstoupit nejen zájemci, ale i Unie. Rozšiřování Evropské unie je komplikovaný proces, který vyžaduje nejen proměnu zemí se zájmem o členství, nýbrž i samotné unijní politiky. Každá země navíc potřebuje vlastní přístupové podmínky „šité na míru“. Dále rozhoduje iniciativa.
Zatímco Ukrajina vyvíjí aktivitu navíc, přístupové rozhovory se Srbskem už několik let stagnují a proces s Tureckem je dlouhodobě na mrtvém bodě. Mezitím je potřeba na budoucí přístup Ukrajiny připravit obě strany. „Rozšiřování je zároveň příležitostí k transformaci na obou stranách, je tedy zásadní intenzivně pracovat na tom, aby obě strany byly plně připravené co nejdříve,“ přiblížila Kovářová. Podle ní bude časování spíše v rukou Ukrajiny a její schopnosti nelehké transformace. Pro členské státy EU se nebude jednat o „calendar driven“, nýbrž o „reform driven“ proces. V tomto směru je důležitá i zkušenost zemí západního Balkánu a jejich reformního úsilí, a to nejen v rámci plnění přísných podmínek přístupového procesu, ale především perspektivy konkrétních přínosů pro tyto země a jejich občany,“ podotkla. „Dopady budoucího vstupu dalších zemí včetně Ukrajiny na EU, její fungování a její politiky jsou samozřejmě předmětem analýz. Švédské předsednictví v Radě EU zahájilo diskusi členských států k takzvané absorpční kapacitě EU a španělské předsednictví v ní nepochybně bude v příštích týdnech a měsících aktivně pokračovat,“ vylíčila mluvčí české diplomacie. Přístupový proces s Ukrajinou ale nemůže být urychlen. „Zásadní unijní hráči si velmi dobře uvědomují – a zvlášť od loňského summitu s balkánskými zájemci o členství – že přístupový proces s Ukrajinou nemůže být i přes její současné strasti urychlen na úkor zemí, které přístupový proces podstupují již řadu let,“ uvedl politolog.
Otázkou je také připravenost jednotlivých zemí. „Zároveň – poučeni řadou krizí z minulých let, které byly živeny od států nedodržujících, byť jen základní pravidla členství – nechtějí dopustit přijetí nových členů, kteří nebudou dostatečně připraveni,“ popsal.
S
Inflace v Evropské unii se v červenci snížila na 6,1 procenta
28.08.2023
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Evropské unii v červenci dále zpomalilo na 6,1 procenta z 6,4 procenta v červnu. Uvedl to ve své zprávě Evropský statistický úřad Eurostat. V České republice se inflace snížila o jeden procentní bod na 10,2 procenta, i tak ale zůstává čtvrtá nejvyšší v EU. V případě eurozóny statistický úřad potvrdil předchozí rychlý odhad, podle něhož inflace zpomalila na 5,3 procenta z červnových 5,5 procenta.
Před rokem, kdy se ceny rekordně zvyšovaly zejména kvůli nevídanému zdražování energií, inflace v EU dosáhla 9,8 procenta. V zemích používajících euro činila 8,9 procenta. V meziměsíčním srovnání zůstaly spotřebitelské ceny v EU v červenci beze změny. V eurozóně klesly o 0,1 procenta. Nejnižší byla meziroční inflace v Belgii, kde činila 1,7 procenta. V Lucembursku ceny meziročně stouply o dvě procenta a ve Španělsku o 2,1 procenta. Naopak nejvyšší byla inflace v Maďarsku, a to 17,5 procenta. Na Slovensku a v Polsku činila 10,3 procenta. Ve srovnání s červnem inflace zpomalila v 19 členských zemích a v sedmi zrychlila. Ve Švédsku zůstala na stejné úrovni. Ceny energií se v eurozóně v červenci meziročně snížily o 6,1 procenta. Ceny neenergetického průmyslového zboží vzrostly o pět procent a ve službách o 5,6 procenta. Navzdory zpomalování zůstává inflace v eurozóně vysoko nad dvouprocentním cílem stanoveným Evropskou centrální bankou (ECB) jako strop cenové stability. ECB ve snaze bojovat s vysokou inflací od loňska zvyšuje základní úrokové sazby. Koncem července zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. O růstu sazeb rozhodla už podeváté za sebou.
S
Řecké dluhopisy se po 13 letech vrací mezi investiční elitu
14.08.2023
Dluhopisy řecké vlády se vrací mezi investiční elitu. Alespoň tedy z pohledu ratingové agentury Scope, říká ekonom Lukáš Kovanda. Ta jim včera večer středoevropského času, po zavření burz, zlepšila ratingové hodnocení ze stupně BB+ na BBB-. To znamená, že řecký dluh se z hlediska hodnocení agentury Scope ocitá v investičním pásmu.
Vlivem řecké dluhové krize, jež propukla na přelomu let 2009 a 2010 v důsledku tehdejší světové finanční krize, se rating řeckého dluhu obecně ocitl v pásmu „prašivém“. Do prašivého pásma spadají silně rizikové cenné papíry, jejichž vládám hrozí bankrot nebo jiné velmi závažné problémy v oblasti veřejných financí.
Poprvé po třinácti letech tak nyní některá z ratingových agentur pojímá řecký dluh jako hodný celkem standardního investování. Jedná se tedy o přelomový krok. Byť agentura Scope nepatří mezi tři světově nejvýznamnější ratingové agentury. Byla založena teprve v roce 2002 v Německu jako evropská alternativa ke globálně dominujícím agenturám Standard & Poor’s, Moody’s a Fitch Ratings. Tyto tři agentury nedále ponechávají hodnocení řeckého dluhu v prašivém pásmu, kam jej svorně přeřadily právě v důsledku propuknutí řecké dluhové krize v roce 2010 (viz graf níže). Agentura Standard & Poor’s dokonce od února do května 2012 a pak ještě po dva týdny v prosinci téhož roku pohlížela na Řecko jako na zemi v částečném bankrotu.
Včerejší rozhodnutí agentury Scope tak lze vnímat jako symbolickou tečku za takřka čtrnáct let vlekoucí se řeckou dluhovou krizí, která v roce 2015 málem vedla k jeho vystoupení z eurozóny a k souvisejícímu bezprecedentnímu otřesu celé evropské měnové unie.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/ekonomika/)