EU začíná pracovat na navýšení kapacit obranného průmyslu
07.03.2024
Evropská unie plánuje masivní navýšení výroby a společných nákupů zbraní v rámci bloku. Představila příslušný návrh, informují velké zpravodajské agentury. EU chce postupně snižovat svou závislost na zbraních z USA. "Musíme vyrovnat transatlantickou rovnováhu bez ohledu na volební dynamiku ve Spojených státech. Musíme převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a zároveň samozřejmě nadále zachovat věrnost NATO," řekla místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová. "Lepší schopnost reagovat z nás udělá silnější spojence," dodala.
Šéf unjiní diplomacie Josep Borrell konstatoval, že je po desetiletích nedostatečných investic nutné společně zvýšit výdaje na obranu. "Silný, robustní a konkurenceschopný evropský obranný průmysl je strategickou nezbytností," poznamenal.
Média připomněla, že nedostatečné výrobní kapacity evropského obranného průmyslu odhalila ruská agrese vůči Ukrajině, která už trvá dva roky. EU totiž nebyla schopná dodat Kyjevu přislíbené množství munice. Unijní činitelé zároveň chtějí být připraveni pro případ, že se Donald Trump vrátí do Bílého domu. Vestagerová zmínila, že i když členské státy investice zvyšují, směřují je do velmi různorodých zbraňových systémů pocházejících primárně zpoza hranic EU. "Měli bychom investovat lépe, což do značné míry znamená, že bychom měli investovat společně a do evropských výrobků," podotkla. Podle nynějšího návrhu by unijní země měly v budoucnu alespoň 40 procent vojenského materiálu nakupovat společně, přičemž 35 procent má pocházet zevnitř bloku.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Další krach jednání o brexitu
18.10.2018
Velká Británie a zbylé země Evropské unie stále nemají dohodu na tom, jak bude vypadat brexit. Pokrok nepřinesl ani summit lídrů států EU v Bruselu, který přitom měl být podle původních předpokladů pro dosažení dohody klíčový. Opět se tak přiblížila hrozba, že Spojené království odejde koncem března 2019 z unie bez jakékoliv dohody. To by podle všeho mělo obrovské dopady na ekonomiku.
"Všichni se chtějí dohodnout. Věřím, že dohoda je možná," zdůraznila v Bruselu britská premiérka Theresa Mayová. Na summit ale nepřivezla žádné nové návrhy ohledně toho, jak shody dosáhnout. Londýn i lídři 27 států EU tak jen potvrdili, že jejich zástupci budou dál jednat. "V příštích týdnech budeme dál klidně a trpělivě vyjednávat," prohlásil hlavní evropský vyjednavač Michel Barnier. Slova "klidně a trpělivě" před novináři několikrát zopakoval. Čas se ale krátí - obě strany se musí domluvit ještě před koncem roku, protože smlouvu následně musí schválit britští poslanci a Evropský parlament. "Uděláme vše proto, abychom dosáhli dohody," řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Zároveň ale varovala, že se unie musí připravit "na každou variantu včetně té, že Británie z EU odejde bez dohody". V to, že jednání nakonec skončí dohodou, doufá i český premiér Andrej Babiš (ANO).
Audi zaplatí za podvody s emisemi v přepočtu téměř 21 miliard korun
17.10.2018
Německá automobilka Audi zaplatí za podvody s emisemi 800 milionů eur (20,7 miliardy korun). Dceřiná firma koncernu Volkswagen v úterý oznámila, že přijala pokutu vyměřenou mnichovským státním zastupitelstvím a ukončila tím soudní řízení.
Předmětem vyšetřování byly spalovací šestiválcové a osmiválcové motory v modelech Audi V6 a V8 vyráběných od roku 2004, které podle zjištění neodpovídaly předpisům. Výrobce luxusních vozů ve svém sdělení uvedl, že tato mimořádná položka výrazně zatíží jeho letošní hospodářské výsledky, zasažen by měl být i mateřský Volkswagen. Ten už v červnu zaplatil za podobný přestupek miliardu eur. Kvůli podezření z podvodu a klamavé reklamy v souvislosti s emisním skandálem vyšetřuje prokuratura i suspendovaného šéfa Audi Ruperta Stadlera. Ten je podezřelý, že schválil prodej aut s nepravdivými údaji o emisích, věděl o manipulacích nebo je přinejmenším úmyslně ignoroval. Kvůli obavám, že by se mohl snažit ovlivňovat svědky a mařit vyšetřování byl zadržen a ve funkci jej zatím zastupuje šéf prodeje Abraham Schot.
Německo je napřed o třicet let
16.10.2018
Pověst učňovských oborů školy i firmy v posledních třiceti letech zanedbávaly, říká bývalý vítkovický ředitel Libor Witassek. Podle něj bude trvat dalších patnáct let, než zájem o učební obory a jejich kvalita znovu vzrostou. Jako řešení vidí vytvoření nového systému učňovského vzdělávání. Do něj by kromě státu a škol měly být zapojené i regionální firmy a obce. "Neexistuje úředník, jenž obsah výuky vymyslí lépe než 20 firem," říká Witassek, ambasador Evropského týdne odborných dovedností.
Kritický nedostatek uchazečů o práci může podle něj zapříčinit konec tuzemského průmyslu. "Firmy neustále snižují nároky na lidi, spousty z nich nabírají lidi bez odpovídajícího vzdělání a praxe jen s tím, že mají zájem pracovat. Takoví lidé nacházejí uplatnění u jednoduchých výrobních linek, pracují s jednoduchými technologiemi a nemusí při své práci příliš přemýšlet. Takoví pracovníci v českém průmyslu převažují," upozorňuje zkušený podnikatel na to, že stát a školy by se měly zaměřit na vzdělání kreativních lidí, kteří ve svých profesích ustojí i vlnu robotizace a dodají tuzemskému průmyslu vyšší přidanou hodnotu. S měnícími se potřebami firem by učňovské školy měly své osnovy měnit nejpozději každé dva roky. "Existují technické obory, které se mění tak rychle, že absolventi po jejich vystudování nemají znalosti a dovednosti, které jsou aktuálně na trhu práce potřeba," míní Witassek, který v Opavě už na konci 90. let založil rekvalifikační centrum, které se zabývá dovednostmi ve strojírenství. Za posledních 18 let jím prošly stovky zájemců včetně absolventů učňovských oborů. "Dnes stejně jako před 18 lety nejsme spokojeni s tím, jak středoškoláci dovedou pracovat s moderními technologiemi. Úroveň znalostí zájemců o program se neustále zhoršuje, a to i proto, že se ve školách často nedostanou k práci na kvalitních strojích nebo s moderními technologiemi, neumí například modelovat ve 3D. Neumí vymýšlet, jen provádět stále se opakující činnosti," popisuje manažer, který pro potřeby centra stroje pořizuje na operativní leasing, takže je obměňuje nejdéle po čtyřech letech.
Podíl dieselů na nových autech v Evropě prudce klesá
15.10.2018
Prodej osobních automobilů s naftovým motorem v zemích Evropské unie v pololetí klesl o 16 procent na 3,12 milionu vozů. Motoristé se obávají problémů spojených se znečišťováním ovzduší i poklesu prodejní hodnoty svých starších vozů. Uvedla to Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Podíl dieselových aut na celkovém prodeji v EU klesl na 36,5 procenta ze 42,5 procenta ve stejném období loni.
"Evropou se šíří nedůvěra k naftovým motorům," uvedla agentura. Například v Británii byl propad prodeje naftových aut ještě výraznější a činil 30 procent. V Německu, kde sídlí přední světoví výrobci naftových aut Volkswagen a BMW, podíl těchto aut na celkovém prodeji činil v prvním pololetí 31,1 procenta, zatímco o rok dříve to bylo 41,3 procenta. V návaznosti na tento vývoj se snižuje také poptávka po naftě, v srpnu byla v porovnání s červencem nižší o 115 tisíc barelů denně. V rámci boje proti znečištění přijala restrikce na provoz aut s naftovým motorem řada významných evropských měst včetně Berlína, Londýna či Paříže. Evropa je pro diesely největším světovým trhem od 80. let, kdy se řidiči začali odklánět od benzinových aut. Naftové motory vypouštějí více oxidů a částic než motory benzinové, ale méně oxidu uhličitého. V posledních letech ale upadají v nemilost právě kvůli vysokým emisím toxických částic a také kvůli emisnímu skandálu automobilky Volkswagen. Ten vypukl v roce 2015 a týká se zkreslování testů emisí.