EU začíná pracovat na navýšení kapacit obranného průmyslu
07.03.2024
Evropská unie plánuje masivní navýšení výroby a společných nákupů zbraní v rámci bloku. Představila příslušný návrh, informují velké zpravodajské agentury. EU chce postupně snižovat svou závislost na zbraních z USA. "Musíme vyrovnat transatlantickou rovnováhu bez ohledu na volební dynamiku ve Spojených státech. Musíme převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a zároveň samozřejmě nadále zachovat věrnost NATO," řekla místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová. "Lepší schopnost reagovat z nás udělá silnější spojence," dodala.
Šéf unjiní diplomacie Josep Borrell konstatoval, že je po desetiletích nedostatečných investic nutné společně zvýšit výdaje na obranu. "Silný, robustní a konkurenceschopný evropský obranný průmysl je strategickou nezbytností," poznamenal.
Média připomněla, že nedostatečné výrobní kapacity evropského obranného průmyslu odhalila ruská agrese vůči Ukrajině, která už trvá dva roky. EU totiž nebyla schopná dodat Kyjevu přislíbené množství munice. Unijní činitelé zároveň chtějí být připraveni pro případ, že se Donald Trump vrátí do Bílého domu. Vestagerová zmínila, že i když členské státy investice zvyšují, směřují je do velmi různorodých zbraňových systémů pocházejících primárně zpoza hranic EU. "Měli bychom investovat lépe, což do značné míry znamená, že bychom měli investovat společně a do evropských výrobků," podotkla. Podle nynějšího návrhu by unijní země měly v budoucnu alespoň 40 procent vojenského materiálu nakupovat společně, přičemž 35 procent má pocházet zevnitř bloku.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Ekonomika EU v zajetí dilemat
04.10.2018
Evropská unie hledá v hospodářské politice křehkou hranici mezi otevřeností a ochranou. Počínání EU připomíná taktiku fotbalového trenéra při nalézání vyváženosti mezi líbivou ofenzivou a zajištěním obrany tak, aby jeho tým "neumřel na krásu".
Nadto je hledání rovnováhy významně ovlivňováno vnějšími jevy, které mají jak bezpečnostní podtext, tak podobu fatálního rizika změny hospodářské politiky EU od liberálního po národně ochranářské pojetí. Evropa by i nadále měla zůstat nositelem a obráncem liberálních hodnot spojených s prosperitou, konkurencí i vysokou kvalitou života. Měla by též myslet na svá zadní vrátka, aby tyto hodnoty spolehlivě uhájila alespoň pro sebe samu. Řešením onoho dilematu může být důsledné naplňování konceptu evropské přidané hodnoty, kdy patriotismus nestojí zcela v cestě hlubší integraci. Ekonomické propojování zemí EU považujeme právem za poměrně pokročilé, míra politické integrace by se mu měla přizpůsobit. Když nyní naopak shledáváme, že není úplně ten nejlepší čas na utužení politické integrace, neměli bychom příliš tlačit na pilu. Naopak bychom měli dosažený stav konzervovat minimálně na takové úrovni, aby vůbec ještě bylo možné o nějaké integraci hovořit.
Evropské burzy bude zastupovat generální ředitel pražského trhu
03.10.2018
Petr Koblic, generální ředitel Burzy cenných papírů Praha, získal prestižní funkci. V příštích třech letech bude stát v čele Federace evropských burz cenných papírů (FESE − Federation of European Securities Exchanges). Ta sdružuje 36 burz, na kterých se obchoduje s akciemi, dluhopisy, komoditami a termínovými kontrakty.
"Je pro mne čest být zvolen prezidentem FESE a zastupovat evropský burzovní sektor, který je nedílnou součástí evropského hospodářství," řekl Koblic ke svému zvolení. "Vzhledem ke geopolitickým výzvám musíme nyní více než kdy jindy společně pracovat na zlepšování evropských kapitálových trhů a zajišťovat financování a řízení rizik evropského hospodářství," dodal.
Federace evropských burz je mimo jiné důležitým účastníkem rozhovorů s EU o budoucnosti kapitálového trhu v Evropě. "Státní i nadnárodní orgány rády jednají s někým, kdo reprezentuje hlas všech. To federace burz splňuje," uvedl Koblic, jehož volbu jednomyslně schválilo valné shromáždění FESE.
V Itálii zavedou základní příjem pro miliony lidí
02.10.2018
Základní příjem pro chudé Italy bude postupně zaveden od ledna ve formě předplacené nákupní karty, řekl v pondělí vicepremiér Luigi Di Maio. Informovala o tom agentura Reuters. Základní příjem pro chudé je ústředním bodem programu protestního hnutí pěti hvězd, jemuž Di Maio šéfuje a které od června vládne s protiimigrantskou stranou Liga. Zároveň se jedná o klíčovou položku italského rozpočtu s vysokým deficitem, který Řím nastínil minulý týden a jenž vyvolal obavy mimo jiné i na pondělním jednání ministrů financí zemí platících eurem.
Italský rozpočet počítá s tím, že na tuto položku vyhradí 10 miliard eur (258,25 miliardy korun). Chudí Italové by měli dostávat až 780 eur měsíčně (20 143 korun), Di Maio tak chce "odstranit chudobu" ve třetí největší ekonomice eurozóny. "(Suma) bude poukázána na elektronickou kartu, kterou půjde platit v italských obchodech," řekl dnes šéf M5S. Posílí to podle něj soukromou spotřebu, hospodářský růst a příjmy z daní z prodeje. "Tímto způsobem náš hrubý domácí produkt poroste více, než se očekává," rozvedl Di Maio. Na základní příjem pro chudé budou mít nárok jen Italové, kteří v zemi žijí nejméně deset let. Peníze budou nejprve v lednu zprostředkovány důchodcům a o několik měsíců nato postupně i ostatním lidem žijícím pod hranici chudoby, uvedli představitelé vlády. Příjemci peněz budou muset, s výjimkou penzistů, vykonat osm hodin veřejně prospěšné práce týdně, prokázat, že hledají zaměstnání a přijmout jednu ze třech prvních pracovních nabídek.
Evropští celníci loni zabavili zboží za 15 miliard korun
01.10.2018
Celní úřady jednotlivých členských zemí zabavily loni na hranicích Evropské unie 31 milionů padělků v odhadované hodnotě přes 580 milionů eur (téměř 15 miliard korun). Vyplývá to ze statistik, které dnes zveřejnila Evropská komise (EK).
Proti roku 2016, kdy celníci zajistili o deset milionů padělků více, je to sice pokles, zároveň ale vzrostl počet falešného zboží pro každodenní použití, které by mohlo být nebezpečné. To se týká například různých zdravotních potřeb, léků, hraček a elektroniky. Padělky z této kategorie představovaly 43 procent všech zabavených věcí, uvedla komise. Největší podíl zabaveného zboží, a to 24 procent, tvořily potraviny. Následovaly hračky (11 procent), cigarety (devět procent) a oblečení (sedm procent). Téměř dvě třetiny padělaného zboží se na hranice Evropské unie dostaly po moři, 14 procent pak letecky. Kurýrními službami a poštou dorazilo 11 procent falešného zboží, především přes internet objednaného oblečení, kabelek a hodinek. Zemí, odkud pocházela většina padělků zajištěných na unijních hranicích, zůstává Čína. V Turecku byla vyrobena většina padělaného oblečení. Falešné a potenciálně nebezpečné léky pocházely nejčastěji z Indie.