EU začíná pracovat na navýšení kapacit obranného průmyslu
07.03.2024
Evropská unie plánuje masivní navýšení výroby a společných nákupů zbraní v rámci bloku. Představila příslušný návrh, informují velké zpravodajské agentury. EU chce postupně snižovat svou závislost na zbraních z USA. "Musíme vyrovnat transatlantickou rovnováhu bez ohledu na volební dynamiku ve Spojených státech. Musíme převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a zároveň samozřejmě nadále zachovat věrnost NATO," řekla místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová. "Lepší schopnost reagovat z nás udělá silnější spojence," dodala.
Šéf unjiní diplomacie Josep Borrell konstatoval, že je po desetiletích nedostatečných investic nutné společně zvýšit výdaje na obranu. "Silný, robustní a konkurenceschopný evropský obranný průmysl je strategickou nezbytností," poznamenal.
Média připomněla, že nedostatečné výrobní kapacity evropského obranného průmyslu odhalila ruská agrese vůči Ukrajině, která už trvá dva roky. EU totiž nebyla schopná dodat Kyjevu přislíbené množství munice. Unijní činitelé zároveň chtějí být připraveni pro případ, že se Donald Trump vrátí do Bílého domu. Vestagerová zmínila, že i když členské státy investice zvyšují, směřují je do velmi různorodých zbraňových systémů pocházejících primárně zpoza hranic EU. "Měli bychom investovat lépe, což do značné míry znamená, že bychom měli investovat společně a do evropských výrobků," podotkla. Podle nynějšího návrhu by unijní země měly v budoucnu alespoň 40 procent vojenského materiálu nakupovat společně, přičemž 35 procent má pocházet zevnitř bloku.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Británie lepí díru ve státních financích
18.11.2022
Británie více zdaní dividendy a příjmy z kapitálu. Zvýší daň z mimořádných zisků energetických gigantů z 25 na 35 procent a prodlouží ji o tři roky do roku 2028. Zmrazí také slevu na dani z příjmu a sníží hranici, při které lidé začínají platit nejvyšší sazbu daně z příjmu. Ve čtvrtek to řekl britský ministr financí Jeremy Hunt, když představoval aktualizovanou podobu rozpočtového plánu. Ten má zemi pomoct zalepit díru ve státních financích.
Londýn hodlá pomocí vyšších daní a rozpočtových škrtů zacelit mezeru až 60 miliard liber (1,67 bilionu korun), která se ve státních financích rozevřela mezi příjmy a výdaji. Bojuje také s vysokou inflací, která v říjnu vystoupila na 11,1 procenta, a hrozí mu dlouhá recese.
Vláda zmrazí výši daňové úlevy na další dva roky do roku 2028. To znamená, že se miliony lidí kvůli rostoucí inflaci a vyšším mzdám přesunou do vyšších daňových pásem. Nejvyšší daňová sazba, která činí 45 procent, se bude nově vztahovat na roční příjmy ve výši od 125 140 liber (3,5 milionu korun) namísto dřívějších 150 000 liber.
„Budeme čelit bouři,“ řekl ministr. Mluvil o obtížných rozhodnutích, která zajistí stabilitu, sníží inflaci a vyrovnají státní rozpočet. To podle něj mimo jiné zahrnuje výrazné snížení veřejných výdajů v některých oblastech. Hunt ale také oznámil zvýšení výdajů, například pro strádající britský státní zdravotnický systému (NHS) a pro školy.
V
Inflace v Evropské unii opět překonala rekord, v říjnu vzrostla na 11,5 procenta
18.11.2022
Míra inflace v Evropské unii v říjnu vystoupila na 11,5 procenta a již devátý měsíc v řadě překonala předchozí rekord. Proti zářijové hodnotě se zvýšila o šest desetin procentního bodu. Ve čtvrtek to oznámil statistický úřad Eurostat. V Česku tempo meziročního růstu cen proti září zpomalilo o 2,3 procentního bodu, s hodnotou 15,5 procenta však míra inflace zůstává nad průměrem a je sedmá nejvyšší v unii.
Eurostat zároveň zpřesnil na 10,6 procenta říjnovou hodnotu inflace v eurozóně, kterou v předběžné zprávě před dvěma týdny odhadl na 10,7 procenta. V září inflace v eurozóně činila 9,9 procenta.
Ceny rostly výrazně rychleji než loni v říjnu, kdy se na ekonomice ještě naplno neprojevovalo postpandemické oživení a energetická krize. Tehdy činila míra inflace v celé sedmadvacítce 4,4 procenta, v 19 státech používajících společnou měnu pak 4,1 procenta.
Nejnižší míru inflace měla v říjnu Francie (7,1 procenta), Španělsko (7,3 procenta) a Malta (7,4 procenta). Naopak nejvyšší meziroční tempo zdražování zaznamenaly Estonsko (22,5 procenta), Litva (22,1 procenta) a Maďarsko (21,9 procenta). Vyšší inflaci než Česko mělo ještě Lotyšsko, Nizozemsko a Polsko.
V
Míra nezaměstnanosti v EU v září zůstala na šesti procentech
04.11.2022
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v září zůstala na srpnových šesti procentech. Nejnižší byla i nadále v České republice, kde klesla na 2,2 procenta ze srpnových 2,4 procenta. Ve své tiskové zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat.
V zemích používajících jednotnou evropskou měnu euro se míra nezaměstnanosti snížila na 6,6 procenta ze srpnových 6,7 procenta. Loni v září dosahovala míra nezaměstnanosti v eurozóně 7,3 procenta, zatímco v celé EU činila 6,7 procenta.
Eurostat odhaduje, že letos v září bylo v EU bez práce 12,960 milionu lidí, z toho 10,988 milionu v eurozóně. Proti srpnu se počet nezaměstnaných v unii snížil o 52 000 a v eurozóně o 66 000. Ve srovnání s loňským zářím počet nezaměstnaných v EU klesl o 1,304 milionu a v zemích platících eurem o 1,071 milionu.
Druhou nejnižší míru nezaměstnanosti v EU podle údajů Eurostatu vykázalo Polsko, a to 2,6 procenta. Za ním následovaly Německo a Malta se třemi procenty. Nejvyšší míru nezaměstnanosti mělo Španělsko, a to 12,7 procenta. Nad desetiprocentní hranicí se vedle Španělska nacházelo pouze Řecko, kde míra nezaměstnanosti činila 11,8 procenta.
V
Británie zvýšila základní úrok o 0,75 procentního bodu, nejvíce za 33 let
04.11.2022
Britská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na tři procenta. Uvedla to v dnešní tiskové zprávě. Přikročila tím k nejvýraznějšímu zvýšení úroků za 33 let, základní sazba je teď na nejvyšší úrovni od roku 2008.
Bank of England, jak se britská centrální banka oficiálně nazývá, se podobně jako další centrální banky pomocí zpřísňování měnové politiky snaží dostat pod kontrolu inflaci. Ta je teď v Británii nejvyšší za čtyři desetiletí.
V