Euro je na tom k dolaru nejhůře za posledních dvacet let
26.08.2022
Euro je zpět pod paritou s dolarem, kleslo až na 0,9928 dolaru, nejníže od roku 2002. Investoři se v obavách z recese odvracejí od rizikových transakcí a nakupují zejména americkou měnu, považovanou v takové situaci za bezpečnou. Dolaru nahrává i předpoklad pokračujícího zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech.
Jednotná evropská měna vůči dolaru kolem 17:50 středoevropského času ztrácela přes jedno procento a pohybovala se kolem 0,9936 dolaru. Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, si připisoval 0,8 procenta na 109,03 bodu.
K poklesu kurzu eura přispělo i páteční oznámení, že ruská plynárenská společnost Gazprom na konci tohoto měsíce na tři dny zastaví dodávky plynu do Evropy přes plynovod Nord Stream 1. Investoři se obávají, že tento krok by mohl prohloubit energetickou krizi, která v posledních měsících zatěžuje Evropskou unii, a s ní i jednotnou evropskou měnu.
V
(Zdroj: hnonline.sk)
Itálie chce zdanit technologické firmy
24.11.2017
Podobně jako další země Evropské unie také Itálie si dlouhodobě stěžuje, že technologičtí obři navzdory velkým ziskům platí jen velmi malé daně. Ty totiž odvádí v zemích, kde mají svá sídla. A to je například Irsko, kde sídlí dceřiná firma amerického Googlu a kde jsou firemní daně nastaveny velmi nízko − 12,5 procenta, zatímco v Itálii aktuálně činí 24 procent. Tuto běžnou praxi chtějí Italové postihnout.
Vláda v Itálii připravuje plán, jak zajistit, aby velké technologické firmy, jako je Apple, Google nebo třeba Facebook, platily více peněz na daních. Aktuálně rozpočtový výbor italského Senátu projednává návrh na zavedení šestiprocentní "webové daně", jak ji překřtila italská média. Tu by podniky měly platit na základě tržeb, které v Itálii mají. "Je to útok na daňové úniky," prohlásil Massimo Mucchetti, poslanec vládní Demokratické strany, jež "webovou daň" podporuje. Není zatím jasné, zda se daň bude týkat jen firem, které sídlí v zahraničí, nebo také italských podniků, jak to prosazuje tamní ministerstvo financí. O tom se bude ještě debatovat. "Tato daň je politicky velmi atraktivní téma," domnívá se Paolo Cellini, profesor digitální ekonomie z římské LUISS univerzity. Americké technologické společnosti jsou podle něj "ideálním cílem". "Neplatí daně, nevytváří nová pracovní místa, peníze odvádí do zahraničí," uvedl Cellini pro britský list Financial Times. Itálie se k tomuto kroku odhodlala jen několik týdnů poté, co se společně s ministry financí z Německa, Španělska a Francie postavila za výzvu, aby se systém zdaňování technologických firem změnil.
Francouzští řidiči kamionů zablokovali hraniční přejezdy
22.11.2017
Dopravu z Francie do Belgie, Španělska a Itálie v úterý ráno zkomplikovaly stovky francouzských kamionistů, kteří na dálnicích protestovali proti údajně nepoctivé konkurenci v podobě hůře placených řidičů z ostatních zemí EU. Rozhořčení těch místních vyvolala evropská regulace týkající se detašovaných pracovníků schválená 23. října, napsala agentura AFP. Nařízení omezující období, po které mohou občané unijní země pracovat v jiném státě osmadvacítky, totiž nepokrývá sektor silniční dopravy.
Největší protestní akce se konala na francouzsko-belgické hranici na hlavním tahu z Lille do Gentu, který na několik hodin zahradilo na 200 kamionů. Místní policejní činitel řekl agentuře Reuters, že protestující zde nechávali projíždět osobní vozidla, zadržovali však ta nákladní. U městečka Modane blokovali nespokojení řidiči paletami vjezd do tunelu Fréjus, který spojuje Francii s Itálií. Za dvě hodiny znemožnili průjezd 180 kamionům. Doprava byla narušena také na některých přejezdech do Španělska. Francouzští kamionisti za současných podmínek čelí konkurenci řidičů z jiných členských zemí EU, zejména z východní Evropy, Španělska a Portugalska, kterou považují za neférovou. Cizinci "jsou ochotni uzavírat smlouvy na dobu určitou a pracovat za nižší mzdy, než jaké by francouzští řidiči mohli normálně dostávat", napsal Reuters. Počet osob ze zbytku EU pracujících ve Francii loni vyskočil o 23,8 procent na více než 354 000, přičemž v předešlém roce byl nárůst podobný. Emmanuel Macron během své prezidentské kampaně ohlašoval, že se bude snažit Francouze před neférovou konkurencí ochránit a jisté změny prostřednictvím říjnové dohody dosáhl. Silniční dopravu ale nezasáhly.
Brexit se zasekl. Firmy si stěžují na nejistotu
20.11.2017
Majitelé kancelářských budov v německém Frankfurtu nad Mohanem si mnou ruce. Poptávka po pronájmu kanceláří letí nahoru. Prostory pro své zaměstnance shání banky jako JPMorgan a Goldman Sachs nebo právní kancelář Baker & McKenzie. Tyto společnosti kvůli britskému odchodu z Evropské unie přesunou část svých zaměstnanců z Londýna na kontinent.
Odchod některých společností z Velké Británie může výrazně zrychlit, pokud se Spojené království s ostatními 27 zeměmi Evropské unie rychle nedomluví na tom, jaké budou vzájemné vztahy po březnu 2019, kdy z EU vystoupí. Firmy o tom chtějí mít jasno co nejdřív − potřebují jistotu ohledně toho, za jakých podmínek budou mít z Británie po jejím odchodu z EU přístup na společný evropský trh. Hlavní unijní vyjednávač o brexitu Michel Barnier dal před pár dny Britům dva týdny na to, aby jasně řekli, jak si představují dohodu ohledně hlavních sporných bodů. Tedy především o tom, kolik peněz by měli doplatit do společného evropského rozpočtu. "Jde pouze o vyrovnání účtů, stejně jako při každém rozvodu," řekl Barnier. Bez této dohody EU s Brity v prosinci nezačne jednat o podobě vzájemných vztahů po brexitu. Toho se obávají britské i evropské firmy, jež chtějí mít o dopadech britského odchodu z EU na svůj byznys jasno co nejdřív. Jestliže v prosinci jednání o budoucnosti nezačnou, firmy nejspíš zahájí přípravu na přesun aspoň některých svých aktivit z britských ostrovů na kontinent.
Růst eurozóny i celé EU ve třetím čtvrtletí mírně zpomalil
15.11.2017
Ekonomika eurozóny i celé Evropské unie vzrostla ve třetím čtvrtletí ve srovnání s předchozím obdobím o 0,6 procenta. Tempo růstu tak mírně zpomalilo z 0,7 procenta v předchozích třech měsících. Uvedl to v úterý evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil první rychlý odhad z konce minulého měsíce. Zpráva podporuje rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) začít postupně omezovat program nákupu dluhopisů.
Meziročně se hrubý domácí produkt (HDP) v eurozóně i v EU zvýšil o 2,5 procenta. Ve druhém čtvrtletí ekonomika 19 zemí platících eurem stoupla o 2,3 procenta a evropské osmadvacítky o 2,4 procenta. Údaje jsou v souladu s očekáváním analytiků v anketě agentury Reuters, kteří čekali, že Eurostat první rychlý odhad nezmění. EU i eurozóna rostly rychleji než Británie, která chce v březnu 2019 EU opustit. Mezičtvrtletně HDP Británie stoupl o 0,4 procenta a meziročně o 1,5 procenta. Podle dostupných údajů se HDP snížil mezičtvrtletně pouze v Dánsku, a to o 0,3 procenta. Nejvíce vzrostl v Rumunsku (+2,6 procenta) a v Lotyšsku (+1,5 procenta). Meziročně byl růst nejvyšší rovněž v Rumunsku, kde dosáhl 8,6 procenta. Lotyšská ekonomika stoupla o 6,2 procenta. Rychlý odhad vychází z údajů od členských zemí, které mají na HDP eurozóny dohromady podíl 96 procent a na celé EU 94 procent, upozornil Eurostat. Statistický úřad také oznámil, že průmyslová výroba v září klesla v eurozóně o 0,6 procenta a v celé EU o půl procenta. V srpnu naopak silně rostla, v eurozóně o 1,4 procenta a v EU o 1,7 procenta. Pokles byl v souladu s odhady analytiků. Meziročně výroba vzrostla o 3,3 procenta v zemích platících eurem a o 3,6 procenta v celé unii.