Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Evropská unie
10.09.2024
Evropská unie připravuje návrh, jenž by mohl vést ke zmrazení peněz, které má Slovensko získat z evropských fondů. Brusel tak chce reagovat na porušování demokratických norem, ke kterému v zemi dochází, napsala s odvoláním na svůj zdroj agentura Bloomberg. Konkrétně prý komisi vadí zejména rozpuštění elitního útvaru slovenské prokuratury ÚSP, který měl na starosti nejzávažnější kriminalitu.
Podle své mluvčí Evropská komise nyní analyzuje nedávné reformy na Slovensku a posudek brzy zveřejní, žádné další rozhodnutí zatím přijato nebylo.
Jednou z možností, které komise má, je využití takzvaného mechanismu podmíněnosti, který umožňuje zmrazit financování, pokud jsou v ohrožení unijní peníze. V případě Slovenska by to mohlo znamenat zmrazení části z 12,8 miliard eur (320,4 miliardy korun) z kohezních fondů, které jsou zemi přiděleny z rozpočtu EU. Zhruba 80 procent všech veřejných investic na Slovensku je přitom financováno z fondů EU, podotkla agentura Bloomberg.
Evropská komise, která stav vlády práva na Slovensku jasně kritizovala už v červenci, v minulosti mimo jiné žádala Bratislavu, aby ÚSP nerušila bez důkladného uvážení. Letošní rozhodnutí slovenského parlamentu o rozpuštění prokuratury a o významných změnách ve slovenském trestním právu včetně snížení trestních sazeb za korupci či ekonomickou kriminalitu schválil v červenci slovenský ústavní soud.
Kabinet premiéra Roberta Fica, který rozpuštění speciální prokuratury navrhl, se podle opozice krokem snažil zajistit beztrestnost pro stíhané lidi s vazbami na nynější vládní koalici. Vláda na Slovensku také prosadila nový zákon o veřejnoprávní televizi a rozhlasu, kterým podle opozice chce kabinet tuto stanici ovládnout.
Ministr investic, regionálního rozvoje a informatizace Richard Raši v reakci na informace agentury Bloomberg uvedl, že Slovensko nemá informace o problémech s čerpáním evropských fondů, je ale připraveno případné potíže vyřešit s cílem předejít zablokování unijních peněz.
"Věřím, že pokud by byly nějaké problémy, tak je Slovensko vyřeší tak, abychom evropské fondy ani plán obnovy neměly pozastavené. K dnešku z hlediska evropských fondů neevidujeme žádný problém," řekl Raši, jehož úřad má v zemi na starosti řízení, koordinaci a dohled týkající se využívání peněz z fondů EU. Ministr zahraničí Juraj Blanár (Směr-sociální demokracie) v prohlášení uvedl, že Slovensko odmítá šíření nepravdivých informací agenturou Bloomberg o zastavení evropských fondů pro Slovensko. Dodal, že příslušný mechanismus ochrany unijního rozpočtu není jednostranným krokem Evropské komise, která podle něj formálně ani neformálně takový krok neohlásila.
Od roku 2021 má rozpočet Evropské unie dodatečnou úroveň ochrany v případech, kdy porušení zásad právního státu ovlivňuje finanční zájmy EU, případně hrozí, že je ovlivní.
V rámci nařízení o podmíněnosti navrhne Evropská komise Radě EU vhodná a přiměřená opatření v případě, že porušení zásad právního státu v daném členském státě ohrozí finanční zájmy EU. Rada poté přijme konečné rozhodnutí ohledně návrhu opatření. Právě tento postup nastal v případě Maďarska na konci roku 2022, kdy bylo rozhodnuto, že Evropská komise bude blokovat veškerých 22 miliard eur (550,7 miliard korun) z kohezních fondů Evropské unie určených pro Maďarsko, dokud maďarská vláda nesplní podmínky související s nezávislostí justice, akademickými svobodami, právy LGBTQ+ komunity a azylovým systémem.
"Komise v současné době analyzuje potenciální dopady novely slovenského trestního zákoníku i s ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 4. července 2024 a legislativní novelu trestního zákoníku ze dne 16. července. Své posouzení komise včas dokončí," sdělila mluvčí komise Veronica Favalliová. "Pokud jde o nařízení o podmíněnosti, každou situaci posuzujeme individuálně a v současné době máme jen jeden případ, který se týká Maďarska," dodala. Analýza situace na Slovensku i nadále probíhá, proto se nyní žádné "politické schválení či další aktivace tohoto nařízení" nečeká, doplnila mluvčí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
EU dá Ukrajině 40 milionů eur, aby před zimou opravila budovy a topení
09.09.2024
Evropská komise (EK) oznámila, že navýší humanitární financování pro zranitelné obyvatele Ukrajiny o dalších 40 milionů eur, a to v rámci přípravy na nadcházející zimní období. Z této nové pomoci bude 35 milionů eur určeno na humanitární projekty na Ukrajině a pět milionů eur na podporu ukrajinských uprchlíků a jejich hostitelských komunit v Moldavsku. Hlavním cílem je připravit Ukrajince na mrazivé zimní měsíce, opravit poškozené budovy, zajistit přístup k elektřině a vytápění a poskytnout přístřeší těm, kteří to nejvíce potřebují.
V Moldavsku bude vyčleněná částka použita k ochraně nejzranitelnějších uprchlíků a zajištění jejich přístupu k základním službám. Zároveň se zvýší připravenost země na případné další vlny uprchlíků.
EU poskytuje humanitární pomoc Ukrajině již od vypuknutí konfliktu v roce 2014 a zaměřuje se na těžko dostupné oblasti, zejména v blízkosti frontových linií na východě a jihu země. Po začátku ruské invaze v únoru 2022 Unie výrazně navýšila svou humanitární podporu. Od února 2022 EK vyčlenila celkem 966 milionů eur na humanitární programy, z toho 895 milionů eur bylo určeno na pomoc přímo na Ukrajině a 71 milionů eur na podporu ukrajinských uprchlíků v Moldavsku.
„Blížící se zima Ukrajincům přinese další obtíže. Spolu s našimi humanitárními partnery se už připravujeme na výzvy, které zima přinese. EU zvyšuje svou humanitární pomoc o dalších 40 milionů eur, čímž celková letošní podpora dosáhne 110 milionů eur pro Ukrajinu a 13 milionů eur pro Moldavsko,“ uvedl eurokomisař pro krizový management Janez Lenarčič.
S
Evropa bojuje s přemírou turistů
28.08.2024
Evropa zažívá vrchol turistické sezony. V oblíbených destinacích se opět tvoří davy, letos se ale více než kdy dříve zvedl odpor místních k turistům. Například na Mallorce se průvodu proti turistům zúčastnilo 50 tisíc lidí. Datová redakce Aktuálně.cz ve spolupráci s týdeníkem Ekonom připravila přehled evropských destinací, kde je situace nejhorší.
I Čechy oblíbené Chorvatsko hledá způsoby, jak cestovní ruch regulovat. Od letošního roku mají samosprávny možnost omezit nabídku ubytovacích kapacit. Zákon má podle chorvatské vlády ukončit takzvanou apartmánizaci – fenomén krátkodobého pronajímání soukromých objektů, které v Chorvatsku zažívá boom v posledních letech a které podle expertů v řadě obcí znásobilo problémy spojené s turismem. Přílišná nabídka ubytovacích kapacit vytvářela tlak na infrastrukturu i davy lidí, na které si stěžují jak místní, tak samotní turisté.
Problémy jsou i v rakouském Hallstatu. Tam žije 800 lidí, každý den ho v sezoně navštíví přes tři tisíce turistů, místní mluví dokonce až o trojnásobku. Od loňského roku přistoupilo městečko k různým opatřením. Razantně zdražilo a omezilo možnost parkování autobusům, reklamu v Asii zredukovalo na nulu. Starosta zvažuje i možnost turniketů, které by pustily do prostoru pouze omezený počet lidí.
Různá opatření zavádí města po celém světě. Na hlavní benátský kanál nesmí vplout velké výletní lodě, množství připlouvajících lodí omezuje i francouzská Marseille či skotské Orkey. Barcelona zavedla od loňského dubna vyšší městskou daň. V Římě se nesmí sedět u Fontány di Trevi ani na Španělských schodech. Problémy jsou i v Česku – na limity naráží Adršpašské skály, Jizerské hory i Sněžka.
Overturismus je jev, kdy je na jednom místě v jeden čas moc lidí. Hraniční počet je pro každou destinaci jiný. Nedá se tedy určit, kdy začíná být turismus problematický. Podle francouzského start-upu Murmuration, který monitoruje dopady cestovního ruchu na životní prostředí pomocí satelitních dat, 80 procent cestovatelů navštíví pouze 10 procent turistických destinací. Většina turistů se tedy koncentruje v těch nejpopulárnějších destinacích. Jakmile k přelidnění dojde, je to problém pro místní i turisty. Ti si výlet kvůli stání ve frontách a davech tolik neužijí. Nemají možnost navštívit restauraci bez předchozí rezervace, ceny všeho se obrovskou poptávkou a nedostatečnou nabídkou šponují nahoru. A ceny lezou nahoru i pro místní. Majitelé nemovitostí často radši pronajmou domy a byty turistům a tím se omezuje a zdražuje možnost bydlení pro místní.
Situace se bude podle expertů zhoršovat, tedy alespoň na počet přijíždějících turistů. Podle Světové organizace cestovního ruchu se do roku 2030 počet turistů celosvětově zvedne na 1,8 miliardy. V roce 2019, na dosavadním vrcholu, to bylo 1,5 miliardy.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Česko má 5184 dobíjecích bodů pro elektromobily, za řadou zemí EU výrazně zaostává
25.07.2024
Podíl bodů s velmi rychlým dobíjením činí 6,6 procenta, je jich tedy 344. Vyplývá to z tiskové zprávy Lukáše Kaduly z Centra dopravního výzkumu a z aktualizovaných údajů na webu Čistá doprava. Ačkoliv se tempo výstavby dobíjecích stanic v posledních letech zrychlilo, před Českem je v počtu dobíjecích bodů například velikostně srovnatelné Řecko či Portugalsko a státy jako Dánsko, Rakousko, Švédsko či Belgie jich mají násobně více.
Téměř 60 procent dobíjecích bodů v EU přitom připadá na tři státy, a to Nizozemsko, Německo a Francii. V Nizozemsku, které má o polovinu obyvatel více než Česko, je dobíjecích bodů zhruba 170 tisíc, což je více než třicetinásobek. Dobíjecí bod se přitom nerovná počtu dobíjecích stanic, nýbrž počtu konektorů, u kterých mohou elektromobily nabíjet současně. Každá dobíjecí stanice má minimálně jeden takový konektor, nejčastěji se však lze setkat se dvěma konektory.
V prvním pololetí bylo v Česku nově zaregistrováno 5622 bateriových elektrických vozidel, celkem jich je 40.584. Čtvrtina nových registrací připadala na ojetiny. Jednoznačně v oblíbenosti vede Tesla s 1987 registracemi, druhá je se 489 vozy Škoda, podobný počet registrovaných aut je značky BMW. Tesla byla nejčastěji registrovaným elektroautem i mezi ojetinami. "Meziroční růst registrací nových bateriových elektrických vozidel činil v prvním pololetí 38,6 procenta. Podíl na celkových registracích byl 3,6 procenta, což nás v EU řadí na 24. pozici. Zásadní vliv na meziroční růst měl bezesporu také postupný náběh záručního programu Elektromobilita Národní rozvojové banky, který byl spuštěn v březnu," uvedl Kadula.
V EU bylo za první pololetí registrováno 712.637 bateriových elektrických aut, jejich podíl na celkových registracích dosáhl 12,5 procenta. Benzinových aut byla třetina, hybridních bez externího dobíjení 29 procent a dieselových 13 procent. Meziročně bylo registrováno o 1,3 procenta více bateriových aut. Na nízký růst měl vliv trh v Německu, který poklesl o 16,4 procenta. Citelně klesaly i trhy ve Švédsku či ve Finsku, naopak velké trhy jako Francie, Belgie, Nizozemsko či Dánsko rostly.
S