Eurovolby rozhodnou hlavně starší Pražané, ukazuje průzkum
13.03.2024
Zúčastnit se červnových voleb do Evropského parlamentu rozhodně plánuje jen třetina Čechů. V mezičase se o europoslance sedm z deseti českých voličů vůbec nezajímá. A za rozhodující téma voleb lidé stále označují migraci, přestože do Česka téměř žádní uprchlíci s výjimkou ukrajinských nemíří. Data vyplývají z průzkumu agentury Ipsos, která bude v následujících měsících opakovaně mapovat voličské nálady v Česku.
Výzkumníci se tentokrát neptali na preference jednotlivých stran. Zkoumali celkově zájem Čechů o eurovolby a zdejší povědomí o dění v EU. Došli k tomu, k čemu dospěly i jiné průzkumy: čeští voliči evropské volby ignorují. S jistotou se chystá k urnám pouze třetina Čechů. "Spíše ano" pak další třetina.
Stejný dotaz pro celoevropský průzkum Eurobarometr zveřejněný loni v prosinci vynesl obdobný verdikt: k eurovolbám se chystalo méně českých voličů než každý druhý. Češi se tak spolu s obyvateli Kypru zařadili k národům, které se o eurovolby zajímají nejméně z celé EU. Odpovídala tomu i účast v zatím posledním hlasování v roce 2019 - dosáhla tehdy 29 procent, zatímco unijní průměr přesáhl padesátiprocentní laťku.
Malý zájem o eurovolby zapadá do celkově nízké pozornosti v Česku k evropskému dění. Pouze šest procent českých voličů odpovědělo Ipsosu, že vědí, co to jsou a jak fungují frakce v Evropském parlamentu. A jen okolo 40 procent lidí se zajímalo o české europoslance jindy než v čase volební kampaně.
"Voliči primárně chtějí po europoslancích hájení českých zájmů. Bez ohledu na stranický dres," komentuje výsledky výzkumu Michal Kormaňák z agentury Ipsos.
Z malého zájmu o unijní dění může těžit současná vládní koalice. Bližší pohled na rozhodnutí zúčastnit se voleb do europarlamentu ukazuje, že se k urnám nejčastěji chystají lidé nad 65 let věku (46 procent), vzdělanější (nejméně s maturitou) a zejména obyvatelé Prahy (42 procent). Tito voliči patří mezi nejvíc proevropské a také ty s nejvyšší disciplínou. Zároveň právě ve městech a mezi vzdělanější populací střední a starší generace mají vládní strany nejvíc podporovatelů.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
VW na Slovensku omylem rozdal vyšší odměny
15.07.2019
Slovenská divize německé automobilky Volkswagen, která je v zemi jedním z největších zaměstnavatelů, žádá po již bývalých pracovnících vrácení části odměn. Mluvčí společnosti Volkswagen Slovakia Lucia Kovarovičová Makayová to zdůvodnila softwarovou chybou při zúčtování prémií za loňský rok, kvůli které většina současných a bývalých zaměstnanců podniku dostala v květnu ve výplatě vyšší odměnu, než na jakou měli nárok.
Na případ upozornil nejčtenější slovenský list Nový čas. Tomu si bývalý zaměstnanec automobilky stěžoval, že má vrátit část odměny, byť v podniku již nepracuje. Celkovou výši chybně vyplacených odměn automobilka nezveřejnila. Uvedla, pouze, že jednotliví zaměstnanci dostali proti skutečnému nároku od několika eur až zhruba do 200 eur (5120 korun) navíc. Průměrná výše odměny za loňský hospodářský výsledek firmy, která v minulém roce na Slovensku zaměstnávala asi 14 800 pracovníků, dosáhla 1630 eur (41 740 korun). Firma chybu přiznala a omluvila se za ni. S odbory se dohodla, že současným zaměstnancům zjištěný rozdíl odečte ze zálohy na odměnu, kterou vyplácí na podzim. Bývalé zaměstnance zase písemně požádala o vrácení rozdílu.
České stavebnictví je mezi zeměmi EU až dvacáté
12.07.2019
České stavebnictví bylo v letošním prvním čtvrtletí s meziročním růstem o 2,4 procenta mezi 26 zeměmi EU na 20. místě, údaje z Itálie a Kypru nejsou k dispozici. Meziročně si Česko pohoršilo o 13 míst a v porovnání s koncem loňského roku kleslo o 11 příček. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V zemích EU stavebnictví v prvním čtvrtletí vzrostlo v průměru o pět procent.
Nejvíce, o 48,2 procenta, se zvýšila stavební výroba v Maďarsku. Následovaly Slovinsko s růstem o 23,1 procenta a Litva, kde stavebnictví meziročně stouplo o zhruba pětinu. Nad unijním průměrem bylo 15 zemí. Pokles zaznamenaly tři země unie. V Řecku stavebnictví meziročně kleslo o 18,5 procenta, ve Španělsku o 4,1 procenta a na Slovensku o 0,9 procenta. "Maďaři potvrzují, že mají dobře nastavenou koncepci výstavby. V uplynulých 20 letech stavěli dálnice v přepočtu na obyvatele násobně rychleji než Češi. Lépe dokážou využít evropské dotace, které u nich intenzivněji než u nás plynou na ekonomicky celkově přínosnější stavební projekty," sdělil ČTK analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. Podle analytika ČSOB Petra Dufka české stavebnictví není rozhodně v tak tragické kondici, jak by mohlo z žebříčku EU vyplývat. "První kvartál zatížil především vysoký srovnávací základ z ledna 2018, kdy si stavebnictví připsalo meziročně skoro 40 procent. Proto bych vývoj v prvním čtvrtletí až tak nepřeceňoval," uvedl Dufek.
Německý průmysl v květnu jen stěží rostl
10.07.2019
Růst německého vývozu v květnu o 1,1 procenta překonal očekávání, zotavit se z dubnového propadu o 3,4 procenta se mu ale nepodařilo. Vyplývá to z údajů spolkového statistického úřadu. Prognóze nedostál růst průmyslové produkce o 0,3 procenta. Ekonomové předpovídají zpomalení německého hospodářství ve druhém čtvrtletí. Největší evropskou ekonomiku ochlazují zejména obchodní spory a odchod Británie z Evropské unie.
Vývoj exportu předčil prognózu analytiků v průzkumu agentury Reuters. Ti předpovídali zvýšení 0,5 procenta. Německý dovoz se v květnu snížil o 0,5 procenta po poklesu 0,9 procenta v dubnu; výsledkem bylo zvýšení aktiva obchodní bilance na 18,7 miliardy eur (475,6 miliardy korun) z 16,9 miliardy v předchozím měsíci. Další data z poslední doby o vývoji německého průmyslu, dokládající například pokles strojírenských zakázek nebo snížení aktivity zpracovatelského sektoru, dokreslují neradostný výhled hospodářství. Statistický úřad uvedl, že průmyslová produkce v květnu stoupla o 0,3 procenta, zatímco analytici očekávali 0,4 procenta. V dubnu produkce klesla o 1,9 procenta.
Německo bylo za poslední měsíc třikrát na hraně blackoutu
08.07.2019
Sousední Německo postihl za uplynulý měsíc opakovaně nedostatek elektrického proudu v přenosové soustavě. Operátoři museli celkem třikrát požádat o pomoc sousední země, včetně Česka. Podle tamních expertů problém komplikují spekulativní obchody na energetických trzích. "Exploze cen" se týká hlavně nabídky operativních záloh, což podle odborníků způsobuje v řízení energetické sítě chaos.
"6., 12. a 25. června došlo v německých elektrických sítích k prudkému kolísání," informoval na svém webu německý týdeník Der Spiegel. Provozovatel přenosové sítě Amprion novinářům potvrdil, že v soustavě bylo významně méně elektřiny, než by bylo potřeba. Výpadek se objevil na trhu s takzvanou operativní zálohou, která má za úkol případné neplánované kolapsy jednotlivých zdrojů okamžitě vyrovnávat. Bez této služby by v případě problémů museli být od proudu odříznuti největší odběratelé, obvykle velké průmyslové závody. Velmi napjatá situace byla podle mluvčího německé sítě zvládnuta jen s pomocí evropských partnerů.
Nouzovou pomoc z Česka potvrdila Aktuálně.cz státní společnost ČEPS, která je správcem české přenosové sítě. "ČEPS ve dnech 12. 6., 25. 6. a 26. 6. poskytovala havarijní výpomoc německé společnosti Tennet ve výši až 400 MW a těmito dodávkami pomáhala udržet v Německu vyrovnanou výkonovou bilanci," uvedla pro Aktuálně.cz Kristýna Foubíková z odboru komunikace společnosti.