Evropa bojuje s přemírou turistů
28.08.2024
Evropa zažívá vrchol turistické sezony. V oblíbených destinacích se opět tvoří davy, letos se ale více než kdy dříve zvedl odpor místních k turistům. Například na Mallorce se průvodu proti turistům zúčastnilo 50 tisíc lidí. Datová redakce Aktuálně.cz ve spolupráci s týdeníkem Ekonom připravila přehled evropských destinací, kde je situace nejhorší.
I Čechy oblíbené Chorvatsko hledá způsoby, jak cestovní ruch regulovat. Od letošního roku mají samosprávny možnost omezit nabídku ubytovacích kapacit. Zákon má podle chorvatské vlády ukončit takzvanou apartmánizaci – fenomén krátkodobého pronajímání soukromých objektů, které v Chorvatsku zažívá boom v posledních letech a které podle expertů v řadě obcí znásobilo problémy spojené s turismem. Přílišná nabídka ubytovacích kapacit vytvářela tlak na infrastrukturu i davy lidí, na které si stěžují jak místní, tak samotní turisté.
Problémy jsou i v rakouském Hallstatu. Tam žije 800 lidí, každý den ho v sezoně navštíví přes tři tisíce turistů, místní mluví dokonce až o trojnásobku. Od loňského roku přistoupilo městečko k různým opatřením. Razantně zdražilo a omezilo možnost parkování autobusům, reklamu v Asii zredukovalo na nulu. Starosta zvažuje i možnost turniketů, které by pustily do prostoru pouze omezený počet lidí.
Různá opatření zavádí města po celém světě. Na hlavní benátský kanál nesmí vplout velké výletní lodě, množství připlouvajících lodí omezuje i francouzská Marseille či skotské Orkey. Barcelona zavedla od loňského dubna vyšší městskou daň. V Římě se nesmí sedět u Fontány di Trevi ani na Španělských schodech. Problémy jsou i v Česku – na limity naráží Adršpašské skály, Jizerské hory i Sněžka.
Overturismus je jev, kdy je na jednom místě v jeden čas moc lidí. Hraniční počet je pro každou destinaci jiný. Nedá se tedy určit, kdy začíná být turismus problematický. Podle francouzského start-upu Murmuration, který monitoruje dopady cestovního ruchu na životní prostředí pomocí satelitních dat, 80 procent cestovatelů navštíví pouze 10 procent turistických destinací. Většina turistů se tedy koncentruje v těch nejpopulárnějších destinacích. Jakmile k přelidnění dojde, je to problém pro místní i turisty. Ti si výlet kvůli stání ve frontách a davech tolik neužijí. Nemají možnost navštívit restauraci bez předchozí rezervace, ceny všeho se obrovskou poptávkou a nedostatečnou nabídkou šponují nahoru. A ceny lezou nahoru i pro místní. Majitelé nemovitostí často radši pronajmou domy a byty turistům a tím se omezuje a zdražuje možnost bydlení pro místní.
Situace se bude podle expertů zhoršovat, tedy alespoň na počet přijíždějících turistů. Podle Světové organizace cestovního ruchu se do roku 2030 počet turistů celosvětově zvedne na 1,8 miliardy. V roce 2019, na dosavadním vrcholu, to bylo 1,5 miliardy.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Země EU dohodly postup ohledně ochrany řemeslných a průmyslových výrobků
05.12.2022
Stovky druhů tradičních evropských výrobků včetně českého křišťálu jsou o krok blíž k zahrnutí do systému ochranných označení Evropské unie. Unijní ministři totiž dnes přijali stanovisko k návrhu o ochraně řemeslných a průmyslových výrobků. Cílem je zaručit autenticitu produktů, které jsou spojeny s konkrétním regionem.
Unie v současnosti vymáhá pravidla o ochraně takzvané geografické indikace u mnoha druhů potravin, jako jsou parmazán, šampaňské víno či třeboňský kapr. Návrh předložený v dubnu Evropskou komisí (EK) by vytvořil podobný systém pro výrobky, jako je sklo z benátského ostrova Murano, druh porcelánu vyráběný ve francouzském Limoges nebo český křišťál a granát. Unijní exekutiva očekává, že se ochrana dotkne zhruba 800 produktů.
"Toto nařízení zaručí kvalitu a autenticitu výrobků prodávaných v EU," uvedl v prohlášení český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Na jednání Rady EU, kterému předsedá, předtím ministři sedmadvacítky schválili několik úprav v textu EK. Cílem zásahů je sladit připravovanou normu s existujícími pravidly a vyjasnit podmínky pro registraci ochranných známek.
V
Země EU dohodly postup ohledně ochrany řemeslných a průmyslových výrobků
02.12.2022
Stovky druhů tradičních evropských výrobků včetně českého křišťálu jsou o krok blíž k zahrnutí do systému ochranných označení Evropské unie. Unijní ministři totiž dnes přijali stanovisko k návrhu o ochraně řemeslných a průmyslových výrobků. Cílem je zaručit autenticitu produktů, které jsou spojeny s konkrétním regionem.
Unie v současnosti vymáhá pravidla o ochraně takzvané geografické indikace u mnoha druhů potravin, jako jsou parmazán, šampaňské víno či třeboňský kapr. Návrh předložený v dubnu Evropskou komisí (EK) by vytvořil podobný systém pro výrobky, jako je sklo z benátského ostrova Murano, druh porcelánu vyráběný ve francouzském Limoges nebo český křišťál a granát. Unijní exekutiva očekává, že se ochrana dotkne zhruba 800 produktů.
"Toto nařízení zaručí kvalitu a autenticitu výrobků prodávaných v EU," uvedl v prohlášení český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Na jednání Rady EU, kterému předsedá, předtím ministři sedmadvacítky schválili několik úprav v textu EK. Cílem zásahů je sladit připravovanou normu s existujícími pravidly a vyjasnit podmínky pro registraci ochranných známek.
V
Británie lepí díru ve státních financích
18.11.2022
Británie více zdaní dividendy a příjmy z kapitálu. Zvýší daň z mimořádných zisků energetických gigantů z 25 na 35 procent a prodlouží ji o tři roky do roku 2028. Zmrazí také slevu na dani z příjmu a sníží hranici, při které lidé začínají platit nejvyšší sazbu daně z příjmu. Ve čtvrtek to řekl britský ministr financí Jeremy Hunt, když představoval aktualizovanou podobu rozpočtového plánu. Ten má zemi pomoct zalepit díru ve státních financích.
Londýn hodlá pomocí vyšších daní a rozpočtových škrtů zacelit mezeru až 60 miliard liber (1,67 bilionu korun), která se ve státních financích rozevřela mezi příjmy a výdaji. Bojuje také s vysokou inflací, která v říjnu vystoupila na 11,1 procenta, a hrozí mu dlouhá recese.
Vláda zmrazí výši daňové úlevy na další dva roky do roku 2028. To znamená, že se miliony lidí kvůli rostoucí inflaci a vyšším mzdám přesunou do vyšších daňových pásem. Nejvyšší daňová sazba, která činí 45 procent, se bude nově vztahovat na roční příjmy ve výši od 125 140 liber (3,5 milionu korun) namísto dřívějších 150 000 liber.
„Budeme čelit bouři,“ řekl ministr. Mluvil o obtížných rozhodnutích, která zajistí stabilitu, sníží inflaci a vyrovnají státní rozpočet. To podle něj mimo jiné zahrnuje výrazné snížení veřejných výdajů v některých oblastech. Hunt ale také oznámil zvýšení výdajů, například pro strádající britský státní zdravotnický systému (NHS) a pro školy.
V
Inflace v Evropské unii opět překonala rekord, v říjnu vzrostla na 11,5 procenta
18.11.2022
Míra inflace v Evropské unii v říjnu vystoupila na 11,5 procenta a již devátý měsíc v řadě překonala předchozí rekord. Proti zářijové hodnotě se zvýšila o šest desetin procentního bodu. Ve čtvrtek to oznámil statistický úřad Eurostat. V Česku tempo meziročního růstu cen proti září zpomalilo o 2,3 procentního bodu, s hodnotou 15,5 procenta však míra inflace zůstává nad průměrem a je sedmá nejvyšší v unii.
Eurostat zároveň zpřesnil na 10,6 procenta říjnovou hodnotu inflace v eurozóně, kterou v předběžné zprávě před dvěma týdny odhadl na 10,7 procenta. V září inflace v eurozóně činila 9,9 procenta.
Ceny rostly výrazně rychleji než loni v říjnu, kdy se na ekonomice ještě naplno neprojevovalo postpandemické oživení a energetická krize. Tehdy činila míra inflace v celé sedmadvacítce 4,4 procenta, v 19 státech používajících společnou měnu pak 4,1 procenta.
Nejnižší míru inflace měla v říjnu Francie (7,1 procenta), Španělsko (7,3 procenta) a Malta (7,4 procenta). Naopak nejvyšší meziroční tempo zdražování zaznamenaly Estonsko (22,5 procenta), Litva (22,1 procenta) a Maďarsko (21,9 procenta). Vyšší inflaci než Česko mělo ještě Lotyšsko, Nizozemsko a Polsko.
V